Žaloba podaná dne 14. července 2023 – Polská republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie
(Věc C-442/23)
Jednací jazyk: polština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Polská republika (zástupci: B. Majczyna, zmocněnec)
Žalovaní: Evropský parlament a Rada Evropské unie
Návrhová žádání žalobkyně
Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil v plném rozsahu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/839 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel pro vykazování a zajištění souladu a stanovení cílů členských států pro rok 2030, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum1 ;
uložil Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Polsko uplatňuje ve vztahu k nařízení 2023/839 (dále jen „napadené nařízení“) následující žalobní důvody:
1) žalobní důvod vycházející z porušení čl. 192 odst. 2 písm. c) SFEU
Dle názoru Polska se žalované orgány dopustily porušení čl. 192 odst. 2 písm. c) SFEU tím, že napadené nařízení nepřijaly na základě tohoto ustanovení Smlouvy, které vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Rady, a to navzdory skutečnosti, že napadené nařízení významně ovlivňuje volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji a základní skladbu jeho zásobování energií.
2) žalobní důvod vycházející z porušení čl. 192 odst. 2 písm. b) třetí odrážky SFEU
Dle názoru Polska se žalované orgány dopustily porušení čl. 192 odst. 2 písm. b) třetí odrážky SFEU tím, že napadené nařízení nepřijaly na základě tohoto ustanovení Smlouvy, což vyžaduje jednomyslné hlasování na půdě Rady, a to navzdory skutečnosti, že se napadené rozhodnutí týká využívání půdy v členských státech.
3) žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 2 SEU
Dle názoru Polska jednaly žalované orgány v rozporu se zásadou svěřených pravomocí, neboť napadené nařízení stanoví závazky a cíle, které výrazně zasahují do způsobu provádění lesního hospodaření v členských státech, a to navzdory skutečnosti, že Smlouvy nesvěřují Evropské unii žádné pravomoci v oblasti lesnictví.
4) žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality (čl. 5 odst. 4 SEU) a zásady rovnosti členských států (čl. 4 odst. 2 SEU) a z porušení čl. 191 odst. 2 SFEU
Dle názoru Polska jednaly žalované orgány při přijetí napadeného nařízení v rozporu se zásadou proporcionality a zásadou rovnosti členských států a nevzaly dostatečně do úvahy rozdílnost situací v různých regionech Unie. Pokud by Polsko zajistilo soulad se závazky a cíli ve vztahu k emisím skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví LULUCF (využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví), mohlo by to mít vážné negativní socioekonomické a finanční dopady. Napadené nařízení navíc zavádí neodůvodněnou nerovnováhu mezi jednotlivými členskými státy co do úrovně závazků a cílů.
5) žalobní důvod vycházející z nesplnění povinnosti provést řádnou analýzu vlivu napadeného nařízení a z porušení čl. 191 odst. 3 SFEU
Dle názoru Polska nesplnily žalované orgány povinnost podat odpovídající posouzení vlivů, neboť posouzení vlivů připojené k návrhu nařízení vykazuje zásadní nedostatky, co se týče dopadu závazků a cílů stanovených v tomto nařízení na jednotlivé členské státy. Zároveň nedošlo k dostatečnému zohlednění dostupných vědeckotechnických informací, environmentálních podmínek v různých regionech Unie a potenciálních zisků a nákladů v případě realizace či v případě nerealizace, jakož i ekonomického a sociálního rozvoje Unie jako celku a vyváženého rozvoje jejích regionů, čímž došlo k porušení čl. 191 odst. 3 SFEU.
____________
1 Úř. věst. 2023, L 107, s. 1.