Věc T‑462/12

Pilkington Group Ltd

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Správní řízení – Evropský trh s automobilovým sklem – Zveřejnění rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Zamítnutí žádosti o důvěrné zacházení s údaji, které jsou údajně obchodním tajemstvím – Povinnost uvést odůvodnění – Důvěrnost – Profesní tajemství – Legitimní očekávání“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 15. července 2015

1.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí úředníka pro slyšení, jímž se v rámci řízení podle pravidel hospodářské soutěže odmítá žádost o důvěrné zacházení s informacemi

(Články 101 SFEU, 102 SFEU a 296 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 28 odst. 2; rozhodnutí Komise 2011/695, článek 8)

2.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Profesní tajemství – Úředník pro slyšení – Pravomoc omezená žádostí dotyčného podniku – Přijetí této žádosti Komisí – Účinky – Vázaná pravomoc úředníka pro slyšení – Nemožnost zpřístupnit informace kvalifikované jako důvěrné

(Články 101 SFEU a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 28 odst. 2; rozhodnutí Komise 2011/695, článek 8)

3.      Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Rozhodnutí Komise, jímž se konstatuje protiprávní jednání nebo ukládá pokuta – Povinnost zveřejnění – Rozsah (Články 101 SFEU, 102 SFEU a 339 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 28 a čl. 30 odst. 1 a 2)

4.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Profesní tajemství – Určení informací, které jsou chráněny profesním tajemstvím – Kritéria

(Články 101 SFEU, 102 SFEU a 339 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, články 28 a 30)

5.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Profesní tajemství – Určení informací, které jsou chráněny profesním tajemstvím – Kritéria – Zohlednění důvěrnosti některých informací chráněných výjimkou z práva na přístup k dokumentům – Meze

(Články 101 SFEU, 102 SFEU a 339 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 4; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2, články 28 a 30; nařízení Komise č. 773/2004, články 6, 8, 15 a 16)

6.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Profesní tajemství – Určení informací, které jsou chráněny profesním tajemstvím – Zastaralé informace – Vyloučení – Meze

(Články 101 SFEU, 102 SFEU a 339 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 30 odst. 2)

7.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Profesní tajemství – Určení informací, které jsou chráněny profesním tajemstvím – Právo zveřejnit informace již sdělené konkurentům výměnou za protiprávní dohodu – Zohlednění zájmu osob poškozených protiprávním jednáním usnadněním žalob na náhradu škody

(Články 101 SFEU, 102 SFEU a 339 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 30 odst. 2)

8.      Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Rozhodnutí Komise, jímž se konstatuje protiprávní jednání nebo ukládá pokuta – Povinnost zveřejnění – Rozsah – Právo zveřejnit úplnější verzi, než požadované minimum – Změna v přístupu Komise ohledně míry podrobnosti zveřejněných informací – Porušení zásad rovného zacházení a ochrany legitimního očekávání – Neexistence

(Články 101 SFEU, 102 SFEU a 339 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 30 odst. 2)

1.      Podle čl. 8 odst. 2 rozhodnutí č. 2011/695 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže má úředník pro slyšení právo konstatovat, že informace zveřejněna být může, neboť nepředstavuje obchodní tajemství či jinou důvěrnou informaci, nebo protože existuje převládající zájem na jejím zveřejnění. Závěr, že dotčená informace zveřejněna být může, je tedy třeba odůvodnit úvahami, které úředníka pro slyšení vedly k názoru, že buď tato informace nepředstavuje obchodní tajemství či jinou důvěrnou informaci, nebo i kdyby tomu tak bylo, na jejím zveřejnění existuje převládající zájem.

V této souvislosti skutečnost, že jeden nebo několik důvodů pro odmítnutí důvěrnosti je uplatněno ve vztahu k řadě informací, které mají dle názoru úředníka pro slyšení společné vlastnosti, nemá vliv na úplnost odůvodnění, umožňuje-li napadené rozhodnutí porozumět důvodům, na nichž úředník pro slyšení založil své závěry. Nejsou-li předmětné důvody ve vztahu k jedné či několika informacím platné, bude zpochybněna opodstatněnost odůvodnění, a nikoliv jeho dostatečnost, jakožto podstatná formální náležitost.

Jestliže dotyčná osoba mohla účelně zpochybnit legalitu rozboru provedeného úředníkem pro slyšení a Tribunál disponuje poznatky nezbytnými k příslušnému posouzení, pak okolnost, že úředník pro slyšení neuvedl samostatné posouzení ve vztahu ke každému bodu odůvodnění rozhodnutí dotčenému žádostí, neznamená, že je napadené rozhodnutí nedostatečně odůvodněno.

(viz body 22, 23, 27)

2.      Z čl. 8 odst. 1 a 2 rozhodnutí č. 2011/695 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže vyplývá, že pravomoc úředníka pro slyšení, na kterého se obrátil podnik, který nesouhlasí se zveřejněním informace týkající se porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, je ohraničena žádostí, která mu byla předložena, a že není oprávněn zpochybňovat rozhodnutí přijatá Komisí, kterými se vyhovuje žádosti o důvěrné zacházení.

(viz body 31, 34)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 42, 43)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 44, 45)

5.      V kontextu článku 4 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, ve spojení s čl. 27 odst. 2 a čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a články 6, 8, 15 a 16 nařízení č. 773/2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 ES a 82 ES, by zohlednění článku 4 nařízení č. 1049/2001 v tom smyslu, že by Komise nesměla zveřejnit jakoukoliv informaci z důvodu, že má na základě tohoto ustanovení právo odepřít, s odkazem na obecnou domněnku, přístup k dokumentům obsahujícím tuto informaci, popřelo podstatu článku 30 nařízení č. 1/2003. V důsledku takového přístupu by Komise nemohla zveřejnit ani samotnou podstatu svého rozhodnutí, neboť tato nezbytně vychází z údajů ve vyšetřovacím spise. Dále by v praxi došlo k obrácení důkazního břemene, které v oblasti důvěrného zacházení nese podnik žádající o takové zacházení, neboť by tento podnik mohl toliko odkázat na obecnou domněnku, kterou mohou orgány uplatňovat a nutit Komisi fakticky k prokázání, že sporné informace mohou být obsaženy ve zveřejněném znění jejího rozhodnutí.

Okolnost, že Komise může při posuzování žádosti o přístup ke všem dokumentům označeným obecným způsobem a obsaženým ve vyšetřovacím spise, vedeném ve věci porušení pravidel hospodářské soutěže, uplatnit obecnou domněnku vycházející z ochrany některého ze zájmů uvedených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, tedy nijak nepředjímá rozsah zveřejnění, ke kterému může tento orgán v rámci článku 30 nařízení č. 1/2003 přistoupit.

(viz body 46, 47, 89)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 58)

7.      Jestliže se podnik, který je vyšetřován z porušení pravidel hospodářské soutěže, rozhodl odtajnit některé informace tím, že je sdělil přímo svým konkurentům výměnou za protiprávní dohodu o jejich budoucím chování, která má odstranit nejistotu plynoucí z konkurenčního prostředí danou právě tajností tohoto typu informací, zvláště ve vztahu ke konkurentům, je neopodstatněné tvrzení uvedeného podniku, že zveřejnění předmětných informací v rozhodnutí konstatujícím uvedené protiprávní jednání povede k bezdůvodnému rozšíření okruhu osob disponujících těmito informacemi, jelikož se svými hlavními konkurenty je bezprostředně sdílel právě on sám. V tomto kontextu se riziko, že se předmětné informace dostanou do rukou jeho konkurentů, stalo bezpředmětným v důsledku vlastního jednání tohoto podniku. Jelikož kromě toho široká veřejnost nemá jako taková prostředky k poškození obchodních zájmů žalobkyně, je skutečnost, že předmětné informace budou veřejně dostupné, právně bezvýznamná. Komise tudíž může takové informace uvést ve veřejném znění svého rozhodnutí, přestože není prokázáno, že takové uvedení je nezbytné pro soudní ochranu osob poškozených protiprávním jednáním.

(viz body 59, 60, 66, 71, 81–84, 88)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 77, 78)