Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de commerce de Paris (Francie) dne 2. června 2021 – AA, BB, manželka AA, skupina AA SNC, SI, AM, RH, RT, OE, MD, CJ, MI, Brouard-Daude SCP, zastoupená Xavierem Brouardem jakožto soudem určeným likvidátorem skupiny AA SNC v. Allianz Bank SA, Allianz France SA, jednající jako právní nástupkyně Métropole SA, Abitbol & Rousselet SCP, zastoupená Frédéricem Abitbolem jakožto insolvenčním správcem skupiny AA SNC, BDR & Associés, zastoupená Xavierem Brouardem jakožto soudem určeným likvidátorem skupiny AA SNC, SELAFA MJA, zastoupená Jérôme Pierrelem, soudem určeným spolulikvidátorem AA, SELARL Axym, zastoupená Didier Courtouxem, soudem určeným spolulikvidátorem AA, Bibus SA, dříve Matinvest, Allianz I.A.R.D. SA, jednající jako právní zástupkyně Métropole SA
(Věc C-344/21)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal de commerce de Paris
Účastníci původního řízení
Žalobci: AA, BB, manželka AA, skupina AA SNC, SI, AM, RH, RT, OE, MD, CJ, MI, Brouard-Daude SCP, zastoupená Xavierem Brouardem jakožto soudem určeným likvidátorem skupiny AA SNC
Žalovaní: Allianz Bank SA, Allianz France SA, jednající jako právní nástupkyně Métropole SA, Abitbol & Rousselet SCP, zastoupená Frédéricem Abitbolem jakožto insolvenčním správcem skupiny AA SNC, BDR & Associés, zastoupená Xavierem Brouardem jakožto soudem určeným likvidátorem skupiny AA SNC, SELAFA MJA, zastoupená Jérôme Pierrelem, soudem určeným spolulikvidátorem AA, SELARL Axym, zastoupená Didier Courtouxem, soudem určeným spolulikvidátorem AA, Bibus SA, dříve Matinvest, Allianz I.A.R.D. SA, jednající jako právní zástupkyně Métropole SA
Předběžné otázky
Musí být pravidla pro kontrolu spojování stanovená v nařízeních č. 4064/891 a č. 139/20042 vykládána v tom smyslu, že spojení uskutečněné v rozporu s povinnostmi předchozího oznámení a odkladu musí být kvalifikováno jako neoznámené spojení, a pokud ano, jaké právní důsledky má neoznámení na následná právní jednání učiněná na základě tohoto prvního spojení? Musí být neoznámené spojení považováno za „neslučitelné“ ve smyslu nařízení č. 4064/89 a č. 139/2004?
Musí být čl. 3 odst. 5 písm. a) nařízení č. 4064/89 a č. 139/2004 vykládán v tom smyslu, že držení podílů finanční institucí, úvěrovou institucí nebo pojišťovnou po dobu delší než jeden rok a bez povolení Komise zakládá neslučitelné spojení?
Jaké právní důsledky spojuje čl. 3 odst. 5 písm. a) nařízení č. 4064/89 a č. 139/2004 s porušením povinnosti požádat Komisi o prodloužení jednoleté lhůty, kterou mají úvěrové instituce, jiné finanční instituce nebo pojišťovny na držení cenných papírů?
Musí být dodržování obecné zásady právní jistoty vykládáno v tom smyslu, že omezuje možnost zpochybnění protiprávních transakcí podle evropského práva, pokud k protiprávnímu jednání došlo již velmi dávno a na základě protiprávní transakce vznikla fyzickým a právnickým osobám subjektivní práva? Zakládá případně zjištěné porušení evropského práva nárok na náhradu škody od osob odpovědných za dané protiprávní jednání?
Musí být judikatura SDEU o mimosmluvní odpovědnosti členských států vykládána v tom smyslu, že porušení evropského práva způsobené finanční institucí, která je složkou státu, zakládá tomuto státu povinnost odškodnit subjekty poškozené protiprávním jednání, a to za obvyklých podmínek stanovených evropským právem?
Musí být čl. 108 odst. 3 SFEU vykládán v tom smyslu, že před vydáním rozsudku Stardust Marine bylo možno selektivní úvěr s preferenční úrokovou sazbou, který vedl ke zvýhodnění oproti běžným tržním podmínkám, považovat za úvěr organicky poskytnutý ze „státních prostředků“, pokud ho poskytl veřejnoprávní podnik, přičemž není třeba ověřovat, zda byl státu přičitatelný z funkčního hlediska?
Vyžaduje povinnost loajální spolupráce členských států stanovená v čl. 4 odst. 3 SEU společně s užitečným účinkem a přímým účinkem čl. 88 odst. 3 [Smlouvy o ES, nyní čl. 108 odst. 3 SFEU], aby soudy rozhodující ve věci samé z úřední povinnosti přezkoumaly a případně prohlásily za protiprávní jakoukoli státní podporu, která nebyla oznámena Komisi?
Jaké právní důsledky plynou z neoznámení státní podpory Evropské komisi v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU, zejména pokud jde o platnost akvizic, které mohly být uskutečněny prostřednictvím uvedené státní podpory?
Musí být čl. 108 odst. 3 SFEU vykládán v tom smyslu, že pokud veřejnoprávní úvěrový subjekt uvolní značný objem svých finančních prostředků selektivně ve prospěch jiné banky, jedná se o státní podporu?
Musí být článek 101 SFEU, jak jej vykládá SDEU v judikatuře ALLIANZ HUNGARIA, chápán v tom smyslu, že dohoda uzavřená zmocněncem s jinými podniky, která vede k porušení právními předpisy stanovené povinnosti, představuje omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu, jestliže francouzské vnitrostátní právo zakazuje zmocněnci nabývat majetek, jehož prodejem je pověřen, a ukládá mu povinnost loajality, jakož i informační povinnost vůči jeho zmocniteli či zmocnitelům?
Jedná se o porušení článku 101 SFEU, pokud se podniky dohodly na nabytí třetího podniku za cenu, která je výrazně nižší, než jeho tržní hodnota, jestliže předpokladem takového nabytí bylo, že některý z podniků, který dohodu uzavřel, porušoval povinnost loajality, informační povinnost nebo zákaz nabývat majetek, které má zmocněnec podle francouzského vnitrostátního práva?
Jedná se o porušení článku 101 SFEU, pokud dohoda mezi podniky přispěla k utajení informací před Evropskou komisí, a to v souvislosti s povinnostmi (zejména s oznamovací povinností), které mají podniky nebo některé z nich v oblasti spojování?
Jedná se o porušení článku 101 SFEU, pokud účelem nebo důsledkem dohody mezi podniky bylo zejména to, aby státní podpora nebyla řádně oznámena Evropské komisi?
Musí být článek 3 směrnice 2014/104/EU3 vykládán v tom smyslu, že v něm upravené „odškodnění v plné výši“ v projednávaném případě odpovídá aktuální burzovní hodnotě společnosti ADIDAS?
Musí být článek 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži nebo zásada efektivity, která je v tomto článku vyjádřena, s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem daného případu vykládán v tom smyslu, že je třeba mít za to, že nárok na náhradu škody vyplývající z porušení článků 101 a 102 SFEU, které žalobci namítají, je promlčen, nebo že promlčen není?
Vzhledem k tomu, že se tato směrnice nevztahuje na porušení ustanovení unijního práva v oblasti spojování podniků a státních podpor, jaká pravidla evropského práva mají být použita v oblasti případného promlčení nároku na náhradu škody a jak je třeba je vykládat s ohledem na relevantní skutečnosti projednávaného případu?
____________
1 Nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 1989, L 395, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 31).
2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 2004, L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40).
3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (Úř. věst. 2014, L 349, s. 1).