ROZSUDEK TRIBUNÁLU (čtvrtého senátu)
5. září 2018 (*)
„Veřejná služba – Přijímání – Otevřené výběrové řízení – Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/303/15 (AD 7) – Ověření, ze strany EPSO, podmínek účasti ve výběrovém řízení – Odborná praxe kratší, než je minimální požadovaná doba – Povaha přezkumu podmínky účasti spojené s odbornou praxí – Povinnost uvést odůvodnění – Zjevně nesprávné posouzení ze strany výběrové komise – Rovné zacházení“
Ve věci T‑671/16,
Vincent Villeneuve, s bydlištěm v Montpellier (Francie), zastoupený C. Mourato, advokátem,
žalobce,
proti
Evropské komisi, zastoupené G. Gattinarou a L. Radu Bouyon, jako zmocněnci,
žalované,
jejímž předmětem je návrh založený na článku 270 SFEU, který zní na zrušení rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015, kterým bylo odmítnuto připuštění žalobce do otevřeného výběrového řízení na základě kvalifikačních předpokladů a se zkouškami EPSO/AD/303/15 – Rozvojová spolupráce a řízení pomoci zemím mimo EU (AD 7),
TRIBUNÁL (čtvrtý senát),
ve složení H. Kanninen (zpravodaj), předseda, J. Schwarcz a C. Iliopoulos, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: G. Predonzani, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 8. listopadu 2017,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Oznámení o otevřeném výběrovém řízení na základě kvalifikačních předpokladů a se zkouškami EPSO/AD/303/15 – Rozvojová spolupráce a řízení pomoci zemím mimo EU (AD 7) (Úř. věst. 2015, C 150 A, s. 1, dále jen „oznámení o výběrovém řízení“) obsahovalo čtyři jednotlivé rubriky nadepsané „Jakou náplň práce mohu očekávat?“, „Splňuji požadavky pro podání přihlášky?“, „Jak výběrové řízení probíhá?“ a „Kdy a kde se mohu přihlásit?“.
2 V rubrice „Splňuji požadavky pro podání přihlášky?“ bylo uvedeno, že uchazeč musí v době odeslání přihlášky splňovat všechny „obecné podmínky“ a „zvláštní podmínky“ týkající se jazyků, kvalifikace a odborné praxe.
3 Ve zvláštních podmínkách týkajících se kvalifikace a odborné praxe uchazeče bylo požadováno:
„[M]inimálně čtyřletédokončené vysokoškolské vzdělání doložené diplomem a po získání diplomu minimálně šestiletá odborná praxe v oblasti tohoto výběrového řízení
nebo
minimálně tříletédokončené vysokoškolské vzdělání doložené diplomem a po získání diplomu minimálně sedmiletá odborná praxe v oblasti tohoto výběrového řízení“.
4 V rubrice „Jak výběrové řízení probíhá?“ oznámení o výběrovém řízení bod 1, nadepsaný „Testy na počítači – otázky s výběrem odpovědí“, uváděl, že uchazeči, kteří odeslali svou přihlášku ve stanovené lhůtě, budou pozváni k sérii testů na počítači v podobě otázek s výběrem odpovědí a že tyto testy jsou vyřazovací. Bod 2 uvedené rubriky, nadepsaný „Výběr na základě kvalifikačních předpokladů“ zněl takto:
„Nejprve se podle údajů, které uchazeči uvedli v elektronických přihláškách, ověří splnění požadavků pro účast ve výběrovém řízení. Použije se jeden ze dvou níže popsaných postupů:
Jestliže byly jako první uspořádánytesty na počítači s výběrem odpovědí, bude se podle přihlášek uchazečů ověřovat splnění požadavků pro účast ve výběrovém řízení v sestupném pořadí podle hodnocení, které uchazeči získali, dokud počet způsobilých uchazečů nedosáhne hranice uvedené v bodě 1. Přihlášky ostatních uchazečů se nebudou ověřovat.
Jestliže nebyly jako první uspořádánytesty na počítači s výběrem odpovědí, ověří se splnění požadavků pro účast ve výběrovém řízení u přihlášek všech uchazečů.
Pouze mezi způsobilými uchazečivybranými výše uvedeným postupem pak proběhne výběr na základě kvalifikačních předpokladů podle informací, které uchazeči uvedli v části přihlášky „hodnocení zkušeností“ (EN – Talent Screener, FR – évaluateur de talent, DE – Talentfilter). Výběrová komise přidělí každému z výběrových kritériíváhu, která bude odrážet jeho relativní význam (1 až 3), a každou odpověď uchazeče ohodnotí 0 až 4 body.
Výběrová komise poté udělené body vynásobí vahou každého kritéria a výsledky sečte, aby našla uchazeče, jejichž profily nejlépe odpovídají příslušné náplni práce.
Seznam kritérií je uveden v PŘÍLOZE III.“
5 Příloha I oznámení o výběrovém řízení orientačně uváděla úkoly v oblasti rozvojové spolupráce, jejichž plnění se očekává od administrátorů přijatých na základě výběrového řízení.
6 V souladu s bodem 2 rubriky „Jak výběrové řízení probíhá?“ oznámení o výběrovém řízení uváděla příloha III oznámení o výběrovém řízení kritéria, která brala v úvahu výběrová komise při výběru na základě kvalifikačních předpokladů.
7 Vincent Villeneuve, žalobce, odeslal dne 8. května 2015 přihlášku do výběrového řízení EPSO/AD/303/15.
8 Část „Odborná praxe“ přihlášky žalobce obsahovala tři položky, přičemž první dva zněly takto:
„Položka 1 |
|
Datum (RRRR-MM-DD) | od 2012–10–01 do 2015–05–08 |
Doba trvání v měsících a dnech | Vypočtená hodnota:
Měsíců: 31 měsíců
Dnů: 7 |
Druh praxe | Ostatní |
Doplňující údaje |
|
„Ostatní“ | Styk s veřejností |
Klasifikace | Osoba samostatně výdělečně činná |
[…] |
|
Druh či oblast činnosti | Styk s veřejností a poradenství ve službách zastupování v otázkách populace a rozvoje |
[…] |
|
Zastávané místo | Poradce |
Povaha vykonávaných úkolů | Spolupráce s volenými a nevolenými zástupci, parlamentními orgány, mezinárodními organizacemi, vnitrostátními a mezinárodními nevládními organizacemi a členy občanské společnosti při činnostech parlamentního zastupování, které podporují vypracování a provádění politik. |
| Vypracování, plánování a řízení návrhů projektů, šíření materiálu o parlamentním zastupování (dvojjazyčné publikace, příručky, informace) a asistence parlamentním iniciativám (jednání, kulaté stoly, pozměňovací návrhy, otázky, proslovy, dopisy, redakční návrhy) |
Položka 2 |
|
Datum (RRRR-MM-DD) | od 2008–08–31 do 2012–09–30 |
Doba trvání v měsících a dnech | Vypočtená hodnota:
Měsíců: 49 měsíců
Dnů: 0 |
Druh praxe | Ostatní |
Doplňující údaje |
|
„Ostatní“ | Služby zastupování (advocacy) |
Klasifikace | Nevládní organizace |
Doplňující údaje |
|
„Ostatní“ | Evropské parlamentní fórum pro otázky populace a rozvoje (EPF) |
Druh či oblast činnosti | EPF je síť parlamentních zástupců z celé Evropy, kteří se angažují v otázkách ochrany reprodukčního a sexuálního zdraví nezranitelnějších osob ve světě. |
Jméno a adresa zaměstnavatele | Evropské parlamentní fórum pro otázky populace a rozvoje – EPF 23 rue Montoyer
1000 Bruxelles
Belgique |
Zastávané místo | 2008–2010 Asistent pověřený službami zastupování 2011–2012 Vedoucí projektu |
Povaha vykonávaných úkolů | Organizace, řízení a koordinace mezinárodních parlamentních konferencí. Organizace, řízení a koordinace parlamentních delegací. |
| Podpora získávaní finančních prostředků a podpora činností mobilizace zdrojů. |
| Analýzy a rešerše politik v oblasti rozvojové spolupráce a v demografických otázkách. |
| Publikace.“ |
9 Dne 16. června 2015 Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) informoval žalobce zejména o tom, že „uchazeči, kteří ve vstupních testech na počítači v podobě otázek s výběrem odpovědí získali nejvyšší počet bodů (a přinejmenším požadované minimum) a kteří splňují obecné a zvláštní podmínky pro přístup, postoupí do fáze výběru na základě kvalifikačních předpokladů“.
10 Dne 3. září 2015 žalobce podstoupil testy na počítači v podobě otázek s výběrem odpovědí.
11 Dne 3. listopadu 2015 EPSO informoval žalobce, že v testech na počítači v podobě otázek s výběrem odpovědí dosáhl požadovaného minima bodů.
12 Dne 5. listopadu 2015 EPSO informoval žalobce, že po ověření, zda splňuje všechny podmínky účasti podle oznámení o výběrovém řízení, výběrová komise rozhodla, že jej nepřipustí do další etapy výběrového řízení (dále jen „rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015“). EPSO upřesnil, že k datu uzávěrky online přihlášek žalobce neměl v oblasti tohoto výběrového řízení alespoň šest let odborné praxe po dokončení minimálně čtyřletého vysokoškolského vzdělání doloženého diplomem.
13 Téhož dne žalobce oznámil EPSO, že v přihlášce uvedl, že má odbornou praxi v délce 85 měsíců plně věnovanou rozvojové spolupráci v rámci Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a poté jako výkonný partner Populačního fondu organizace spojených národů (UNFPA).
14 Dne 15. listopadu 2015 žalobce podal žádost o přezkum rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015.
15 Dne 25. ledna 2016 EPSO informoval žalobce, že výběrová komise potvrdila své rozhodnutí nepřipustit jej do další etapy výběrového řízení.
16 Dne 5. února 2016 žalobce podal na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) stížnost proti rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015.
17 Rozhodnutím ze dne 10. června 2016 ředitel EPSO stížnost zamítl (dále jen „rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016“).
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
18 Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 20. září 2016 žalobce podal projednávanou žalobu. Evropská komise podala dne 6. prosince 2016 žalobní odpověď. Žalobce předložil repliku dne 24. ledna 2017 a Komise předložila dupliku dne 13. března 2017, poté byla písemná část řízení ukončena.
19 Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 4. dubna 2017 požádal žalobce o konání jednání na základě čl. 106 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu. Komise takovou žádost nepodala.
20 Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
21 Na otázku položenou Tribunálem na jednání žalobce uvedl, že navrhuje rovněž zrušení rozhodnutí výběrové komise ze dne 25. ledna 2016.
22 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– žalobu zamítl;
– uložil žalobci náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
23 Žalobce na podporu žaloby vznáší čtyři žalobní důvody vycházející zaprvé z porušení povinnosti uvést odůvodnění, zadruhé ze zjevně nesprávného posouzení, zatřetí z protiprávnosti oznámení o výběrovém řízení a začtvrté z porušení zásady rovného zacházení mezi uchazeči ve výběrovém řízení. Je třeba zabývat se nejdříve prvním důvodem, poté třetím důvodem, druhým důvodem a nakonec čtvrtým důvodem.
Úvodní poznámky
24 Podle judikatury, pokud uchazeč ve výběrovém řízení požádá o přezkum rozhodnutí přijatého výběrovou komisí, je aktem nepříznivě zasahujícím do jeho právního postavení, ve smyslu čl. 90 odst. 2, případně čl. 91 odst. 1 služebního řádu, rozhodnutí přijaté výběrovou komisí po přezkumu situace uchazeče (rozsudek ze dne 13. prosince 2006, Heus v. Komise, T‑173/05, EU:T:2006:392, bod 19). Rozhodnutí přijaté po přezkumu tak nahrazuje původní rozhodnutí výběrové komise (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 28. dubna 2015, Garcia Minguez v. Komise, F‑72/14, EU:F:2015:40, bod 26).
25 V projednávané věci je třeba mít za to, že projednávaná žaloba směřuje proti rozhodnutí výběrové komise ze dne 25. ledna 2016, přijatému na základě žádosti o přezkum rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015, které nahradilo (dále jen „napadené rozhodnutí“).
K prvnímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění
26 Žalobce tvrdí, že ani rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015, ani napadené rozhodnutí neumožňují pochopit, proč měla výběrová komise za to, že nemá šest let odborné praxe v oblasti rozvojové spolupráce.
27 Žalobce má na základě rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016 za to, že problém spočívá v jeho činnosti poradce, jako osoby samostatně výdělečně činné, v otázkách populace a rozvoje. Nebylo však vysvětleno, zda byla tato činnost problematická, protože ji vykonával jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo kvůli kvalitě konzultací či povaze plněných úkolů. V tomto ohledu žalobce tvrdí, že jeho odborná praxe coby poradce je v podstatě stejná, jakou získal coby zaměstnanec v téže organizaci, tedy zaměstnanec Evropského parlamentního fóra pro otázky populace a rozvoje (EPF). Posouzení obou odborných praxí a tedy odůvodnění je rozporuplné.
28 Žalobce dále tvrdí, že zvláštní podmínka účasti stanovená v oznámení o výběrovém řízení pouze stanoví, že odborná praxe se musí týkat „oblasti výběrového řízení“ a že není v tomto stadiu nijak vyžadováno, „aby spadala přímo do oblasti výběrového řízení […] nebo že uvedená praxe musí být relevantní ve vztahu k cílům výběrového řízení“.
29 Konečně žalobce tvrdí, že odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016 bylo odůvodnění formulované EPSO a nikoli výběrovou komisí, takže jej nelze zohlednit při přezkumu toho, zda byla dodržena povinnosti uvést odůvodnění.
30 Komise argumenty žalobce zpochybňuje.
31 Je především třeba uvést, že několik argumentů žalobce vznesených v rámci prvního žalobního důvodu ve skutečnosti zpochybňuje meritum napadeného rozhodnutí, a konkrétně posouzení jeho odborné praxe výběrovou komisí. Je přitom třeba připomenout, že povinnost odůvodnit rozhodnutí představuje podstatnou formální náležitost, která musí být odlišena od otázky opodstatněnosti odůvodnění, která je součástí posouzení materiální legality sporného aktu (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 7. března 2002, Itálie v. Komise, C‑310/99, EU:C:2002:143, bod 48, a ze dne 17. září 2015, Ricoh Belgium v. Rada, T‑691/13, nezveřejněný, EU:T:2015:641, bod 32).
32 Z toho plyne, že argumenty žalobce týkající materiální legality napadeného rozhodnutí budou zkoumány v rámci druhého žalobního důvodu, který vychází ze zjevně nesprávního posouzení.
33 Pokud jde o argumenty žalobce týkající se odvodnění napadeného rozhodnutí, je třeba připomenout, že podle čl. 25 druhého odstavce služebního řádu „[k]aždé rozhodnutí týkající se stížnosti na úředníka uvede důvody, na kterých je založeno“.
34 Je třeba dále uvést, že podle ustálené judikatury povinnost uvést odůvodnění zakotvená v čl. 25 druhém odstavci služebního řádu má za cíl jednak poskytnout dotčené osobě nezbytné údaje pro posouzení, zda je rozhodnutí opodstatněné, či nikoli, a jednak umožnit soudní přezkum (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. ledna 2017, Komise v. Frieberger a Vallin, T‑232/16 P, nezveřejněný, EU:T:2017:15, bod 40 a citovaná judikatura).
35 Pokud jde konkrétně o rozhodnutí o nepřipuštění k účasti ve výběrovém řízení, unijní soud v této souvislosti vyžaduje, aby výběrová komise přesně uvedla, které podmínky uvedené v oznámení o výběrovém řízení nebyly uchazečem splněny (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. prosince 1990, Gonzalez Holguera v. Parlament, T‑115/89, EU:T:1990:84, bod 43, a ze dne 14. června 2007, De Meerleer v. Komise, F‑121/05, EU:F:2007:102, body 145 a 146). V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury se výběrová komise v rámci výběrového řízení s velkým počtem uchazečů může ve stadiu rozhodování o připuštění omezit na stručné odůvodnění odmítnutí a uchazečům sdělit pouze kritéria výběru, jakož i rozhodnutí výběrové komise, kromě případů, kdy dotčení uchazeči výslovně požádají o individuální vysvětlení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 19. července 1999, Carrión v. Rada, T‑168/97, EU:T:1999:154, bod 32, a ze dne 13. prosince 1990, Gonzalez Holguera v. Parlament, T‑115/89, EU:T:1990:84, bod 43).
36 V projednávané věci rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015 informovalo žalobce, že nepostoupil do další etapy výběrového řízení, protože nedosáhl v oblasti tohoto výběrového řízení alespoň šesti let odborné praxe (viz výše bod 12).
37 Ohledně napadeného rozhodnutí je třeba připomenout, že podle oznámení o výběrovém řízení mohou být do výběrového řízení připuštěni pouze uchazeči, kteří na základě informaci uvedených v přihlášce splní všechna kritéria pro účast. Rovněž bylo uvedeno, že výběrová komise pozorně prostudovala přihlášku žalobce; přičemž zvláštní pozornost věnovala části týkající se odborné praxe, a že dospěla k závěru, že žalobce nesplňuje kritéria pro účast, protože neměl dostatečnou odbodnou praxi v oblasti výběrového řízení, tedy v oblasti rozvojové spolupráce. Dodala, že osobní přesvědčení žalobce ohledně způsobu, jakým má být jeho odborná praxe zohledněna, je subjektivní a nemůže nahradit posouzení provedené výběrovou komisí.
38 Mimoto je třeba konstatovat, že rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016 potvrzuje napadené rozhodnutí a upřesňuje důvody, které ho podporují. Přitom v takovém případě zákonnost aktu, který se osoby nepříznivě dotýká, tj. v projednávané věci napadeného rozhodnutí, musí být posouzena s ohledem na odůvodnění uvedené v rozhodnutí zamítajícím stížnost, přičemž toto odůvodnění by se mělo shodovat s odůvodněním napadeného rozhodnutí. V rozhodnutí o zamítnutí stížnosti totiž orgán oprávněný ke jmenování (dále jen „OOJ“) musí doplnit odůvodnění napadeného rozhodnutí, zejména tím, že odpoví na výtky uvedené žalobcem ve stížnosti. Vzhledem k evolutivní povaze postupu před zahájením soudního řízení je tedy třeba zohlednit odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí stížnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. června 2012, Mocová v. Komise, F‑41/11, EU:F:2012:82, bod 21; usnesení ze dne 12. dubna 2016, Beiner v. Komise, F‑135/15, EU:F:2016:77, bod 24, a rozsudek ze dne 10. června 2016, HI v. Komise, F‑133/15, EU:F:2016:127, bod 87).
39 Z rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016 plyne, že podle výběrové komise odborná praxe žalobce popsaná v „Položce 1“ jeho přihlášky nespadá, s ohledem na povahu úkolů popsaných v příloze I oznámení o výběrovém řízení, přímo do oblasti výběrového řízení.
40 Za těchto okolností je třeba mít za to, že odůvodnění napadeného rozhodnutí, doplněné odůvodněním rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016, dostatečně přesným způsobem uvádí podmínky stanovené v oznámení o výběrovém řízení, které žalobce nesplnil ve stadiu rozhodování o připuštění, tedy podmínky týkající se odborné praxe.
41 Navíc je třeba dodat, že argumentace žalobce uvedená v rámci druhého žalobního důvodu vycházejícího ze zjevně nesprávného posouzení dokazuje, že mohl dostatečně porozumět důvodu, na jehož základě nebyl připuštěn do další etapy výběrového řízení.
42 Je tedy třeba první žalobní důvod odmítnout.
Ke třetímu žalobnímu důvodu, který vychází z protiprávnosti oznámení o výběrovém řízení
43 Žalobce tvrdí, že bod 2 oznámení o výběrovém řízení, nadepsaný „Výběr na základě kvalifikačních předpokladů“, je protiprávní v rozsahu, v němž se týká první etapy ověřování splnění požadavků pro účast ve výběrovém řízení.
44 Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, je podle žalobce třetí žalobní důvod přípustný, jestliže existuje nepopiratelná vazba mezi protiprávností oznámení o výběrovém řízení a napadeným rozhodnutím. Bez bodu 2 prvního odstavce oznámení o výběrovém řízení by výběrová komise nemohla na konci první etapy ověřování splnění požadavků pro účast ve výběrovém řízení žalobcovu přihlášku odmítnout.
45 Žalobce rovněž napadá argument Komise, že by případné určení protiprávnosti bodu 2 oznámení o výběrovém řízení nemělo za přímý následek zrušení napadeného rozhodnutí, protože zohlednění odpovědí obsažených v části přihlášky nazvané „Hodnocení zkušeností“ by v každém případě vedlo k žalobcovu vyřazení. Žalobce si klade otázku, jak mohla Komise dospět k takovému závěru, když výběrová komise obsah právě této části nezohlednila.
46 Ohledně věci samé žalobce tvrdí, že výběr na základě kvalifikačních předpokladů, a konkrétně odborná praxe „s ohledem na cíle výběrového řízení“ a v důsledku toho na oznámené volné pracovní místo, nevyhnutelně zahrnuje použití informací obsažených v části přihlášky nazvané „Hodnocení zkušeností“, aby mohlo být provedeno úplné, konkrétní, podrobné a objektivní srovnání přihlášek. Podle žalobce nemůže být takové srovnání s vážností provedeno bez zvláštní a konkrétní analýzy na základě objektivních a vážených kritérií všech diplomů, odborných praxí a všech jazykových znalostí uváděných jednotlivými uchazeči. V tomto ohledu žalobce cituje bod 2.4 Obecných pravidel platných pro otevřená výběrová řízení (Úř. věst. 2015, C 70 A, s. 1, dále jen „obecná pravidla“), který stanoví, že výběr probíhá „výhradně“ na základě odpovědí na konkrétní otázky v části přihlášky nazvané „Hodnocení zkušeností“ (čtvrtý odstavec) a že odpovědi mají „strukturovanou podobu“ umožňující „pečlivě a objektivně porovnat kvality všech uchazečů“ (druhý odstavec).
47 Neúplné provedení srovnávací analýzy týkající se kvalifikačních předpokladů, uchazečů či kritérií pro výběr by bylo v rozporu s článkem 27 služebního řádu a základním cílem přijímat úředníky „s co nejvyšší mírou schopnosti [a] výkonnosti“.
48 Navíc článek 5 přílohy III služebního řádu, přijatý na základě čl. 29 odst. 1 služebního řádu, jasně uvádí, že pokud výběrové řízení probíhá na základě kvalifikačních předpokladů, výběrová komise poté, co stanovila způsob hodnocení kvalifikačních předpokladů kandidátů, „zváží […] kvalifikační předpoklady [připuštěných uchazečů]“.
49 Mimoto, ačkoli bod 2 druhý odstavec oznámení o výběrovém řízení stanoví výběr podle kvalifikačních předpokladů „až po splnění požadavků pro účast“, a to na základě informací uvedených v části přihlášky nazvané „Hodnocení zkušeností“ a srovnání celkového hodnocení získaného jednotlivými kandidáty v závislosti na počtu bodů obdržených za každé ze čtrnácti zvažovaných výběrových kritérií, aby byli vybráni uchazeči, jejichž profily nejlépe odpovídají příslušné náplni práce, toto ustanovení by ztratilo účinek, pokud by takový výběr mohl být proveden zčásti při ověřování splnění požadavků pro účast, nesprávně nazvané „první část“ výběru na základě kvalifikačních předpokladů, bez jakéhokoli postupu zaručujícího objektivní srovnání uchazečů a výběr nejlepších uchazečů.
50 Komise argumenty žalobce zpochybňuje.
51 Úvodem je třeba poznamenat, že v rámci třetího důvodu, který vychází z protiprávnosti oznámení o výběrovém řízení, žalobce předkládá nejen argumenty s cílem prokázat, že oznámení o výběrovém řízení porušilo ustanovení služebního řádu a obecných pravidel, ale rovněž argumenty směřující k prokázání nesprávné aplikace oznámení o výběrovém řízení ze strany výběrové komise.
52 V rámci třetího žalobního důvodu totiž žalobce tvrdí, že výběrová komise nesprávně ověřila dostatečnost jeho odborné praxe ve vztahu k oznámenému volnému pracovnímu místu v první etapě ověřování splnění požadavků pro účast, což podle žalobce patří až do druhé etapy výběru na základě kvalifikačních předpokladů. Tuto argumentaci je třeba považovat za argumentaci na podporu první výtky druhého žalobního důvodu, který vychází ze zjevně nesprávného posouzení. Bude tedy zkoumána až později v rámci zkoumání posledně uvedeného důvodu.
53 Před posouzením opodstatněnosti třetího žalobního důvodu je třeba se zabývat jeho přípustností, kterou Komise zpochybňuje.
54 Je třeba nejprve připomenout, že i když má žalobce právo podat ve stanovených lhůtách přímou žalobu proti oznámení o výběrovém řízení, představuje-li toto oznámení rozhodnutí OOJ, které nepříznivě zasahuje do jeho právního postavení ve smyslu článků 90 a 91 služebního řádu, není takového oprávnění zbaven v rámci žaloby směřující proti rozhodnutí o jeho nepřipuštění do výběrového řízení pouze proto, že včas nenapadl oznámení o výběrovém řízení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. září 1993, Noonan v. Komise, T‑60/92, EU:T:1993:74, bod 21, a ze dne 31. ledna 2006, Giulietti v. Komise, T‑293/03, EU:T:2006:37, bod 40). Uchazeči ve výběrovém řízení nemůže být totiž odepřeno právo zpochybnit opodstatněnost individuálního rozhodnutí, jež bylo v jeho případě přijato podle podmínek vymezených v tomto oznámení, ve všech jeho prvcích, včetně těch, které byly vymezeny v oznámení o výběrovém řízení, neboť pouze toto prováděcí rozhodnutí individualizuje jeho právní postavení a umožňuje mu s jistotou zjistit, jak a do jaké míry jsou dotčeny jeho zvláštní zájmy (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. září 1993, Noonan v. Komise, T‑60/92, EU:T:1993:74, bod 23, a ze dne 31. ledna 2006, Giulietti v. Komise, T‑293/03, EU:T:2006:37, bod 41). Dokud totiž přihlášky žalobců nebyly výběrovou komisí odmítnuty, jejich právní zájem na podání žaloby proti oznámení o výběrovém řízení byl stále nejistý, takže jim nelze vytýkat, že uvedené oznámení nenapadli ve lhůtě stanovené články 90 a 91 služebního řádu. Žalobce se tedy může v případě žaloby proti pozdějším aktům dovolávat vad předchozích aktů, které s nimi úzce souvisí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. září 2017, Komise v. FE, T‑734/15 P, EU:T:2017:612, bod 115).
55 Naproti tomu, neexistuje-li úzká souvislost mezi samotným odůvodněním napadeného rozhodnutí a žalobním důvodem vycházejícím z protiprávnosti oznámení o výběrovém řízení, které nebylo včas napadeno, je třeba prohlásit uvedený žalobní důvod za nepřípustný na základě kogentních pravidel týkajících se lhůt k podání žaloby, od nichž se nelze v tomto případě odchýlit, aniž je porušena zásada právní jistoty (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. března 1986, Adams a další v. Komise, 294/84, EU:C:1986:112, bod 17; ze dne 16. září 1993, Noonan v. Komise, T‑60/92, EU:T:1993:74, bod 27, a ze dne 31. ledna 2006, Giulietti v. Komise, T‑293/03, EU:T:2006:37, bod 42).
56 S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba určit, zda v projednávané věci existuje úzká souvislost mezi odůvodněním napadeného rozhodnutí a třetím žalobním důvodem, který vychází z protiprávnosti bodu 2 oznámení o výběrovém řízení.
57 V tomto ohledu plyne z odůvodnění napadeného rozhodnutí, že uvedené rozhodnutí bylo přijato, protože odborná praxe žalobce v oblasti výběrového řízení nebyla dostatečně dlouhá.
58 Takové odůvodnění, které plyne výhradně z posouzení podmínek účasti provedeného výběrovou komisí, bylo přijato na základě bodu 2 oznámení o výběrovém řízení, který stanoví, že výběrová komise nejprve ověří splnění požadavků pro účast ve výběrovém řízení, než provede výběr – pouze mezi připustitelnými uchazeči – na základě kvalifikačních předpokladů.
59 Žalobce kritizuje legalitu bodu 2 oznámení o výběrovém řízení v rozsahu, v němž měl být vyřazen po úplném srovnání jeho přihlášky s přihláškami ostatních uchazečů, a nikoli po pouhém ověření podmínek pro přístup. Jinými slovy žalobce tvrdí, že bod 2 oznámení o výběrovém řízení, na jehož základě byla jeho přihláška vyřazena, je protiprávní, neboť stanoví první vyřazovací etapu pouze na základě ověření podmínek pro přístup, zatímco podle něj měla být jeho přihláška vyřazena až po provedení úplného srovnání jeho přihlášky na základě informací obsažených v části přihlášky nazvané „Hodnocení zkušeností“.
60 Žalobce tedy namítá protiprávnost bodu 2 oznámení o výběrovém řízení, na jehož základě jej napadené rozhodnutí nepřipustilo do další fáze výběrového řízení. Je tedy třeba prohlásit třetí žalobní důvod za přípustný a odmítnout námitku nepřípustnosti vznesenou Komisí.
61 Ohledně opodstatněnosti třetího žalobního důvodu je třeba především připomenout, že cílem zorganizování výběrového řízení je obsadit volná pracovní místa v rámci orgánů, a že v důsledku toho, jak vyplývá zvláště z čl. 1 prvního pododstavce a článku 4 přílohy III služebního řádu, je věcí OOJ, aby vypracoval oznámení o výběrovém řízení a z tohoto titulu rozhodl o nejvhodnějším způsobu výběru kandidátů v závislosti na požadavcích spojených s pracovními místy, která mají být obsazena, a obecně zájmu služby (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. září 2006, Blackler v. Parlament, T‑420/04, EU:T:2006:282, bod 45).
62 Je však třeba zdůraznit, že výkon této posuzovací pravomoci OOJ bez ohledu na počet osob, které mohou podat přihlášku v rámci daného výběrového řízení, má nutně hranici spočívající v respektování platných ustanovení, jakož i obecných právních zásad. Z toho vyplývá, že způsob zvolený OOJ musí mít zaprvé za cíl provést nábor úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti a výkonnosti v souladu s článkem 27 služebního řádu, zadruhé v souladu s článkem 5 přílohy III služebního řádu vyhradit nezávislé výběrové komisi úkol posoudit případ od případu, zda předložené diplomy nebo odborná praxe každého kandidáta odpovídají úrovni vyžadované služebním řádem a oznámením o výběrovém řízení, a zatřetí vést ke konzistentnímu a objektivnímu výběru kandidátů (rozsudek ze dne 16. září 2013, Glantenaya další v. Komise, F‑23/12 a F‑30/12, EU:F:2013:127, bod 70).
63 Žalobce v podstatě tvrdí, že skutečnost, že uchazeči jsou vyřazováni po ověření podmínek účasti, aniž by jejich přihlášky byly posouzeny na základě informací uvedených uchazeči v části přihlášky nazvané „Hodnocení zkušeností“ je v rozporu s články 27 a 29 služebního řádu, s čl. 5 přílohy III služebního řádu a obecnými pravidly.
64 Podle žalobce protiprávnost oznámení o výběrovém řízení způsobuje, že uchazeči jsou vyřazováni předčasně, aniž jsou jejich přihlášky předmětem úplného a konkrétního ověření ve vztahu k pracovnímu místu, které má být obsazeno.
65 Úvodem je třeba poukázat na rozpor mezi argumentací žalobce uvedenou v rámci třetího žalobního důvodu a argumentací uvedenou dále ohledně první výtky druhého žalobního důvodu, který vychází ze zjevně nesprávního posouzení. V rámci posledně uvedené žalobce naopak vytýká výběrové komisi, že se neomezila na abstraktní kontrolu minimálních podmínek účasti a neponechala posouzení relevance jeho odborné praxe ve vztahu k pracovnímu místu, které má být obsazeno, až na pozdější etapu.
66 Mimoto je třeba ověřit, zda je oddělení – zavedené bodem 2 oznámení o výběrovém řízení v rubrice „Jak výběrové řízení probíhá?“ – etapy ověřování podmínek účasti a etapy výběru na základě kvalifikačních předpokladů v rozporu se služebním řádem a obecnými pravidly.
67 Zaprvé je třeba konstatovat, že ačkoli – jak uvádí žalobce – z bodu 2.4 obecných pravidel plyne, že druhá etapa „probíhá výhradně na základě odpovědí na konkrétní otázky v sekci ‚talent screener‘ (hodnocení zkušeností) v elektronické přihlášce“, z uvedeného bodu rovněž plyne, že „[v]ýběr na základě kvalifikačních předpokladů se uskuteční po dokončení kontroly splnění podmínek účasti na základě elektronických přihlášek“ a že „[v]ýběrová komise posoudí kvalifikační předpoklady pouze těch uchazečů, u kterých bylo shledáno, že splňují všechny podmínky účasti“.
68 Zadruhé je třeba konstatovat, že vyřazení uchazečů po ukončení etapy ověřování podmínek účasti je výslovně stanoveno v pravidlech pro postup při výběrovém řízení, jak plyne z čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu, který stanoví, že „[p]o přezkoumání těchto spisů vypracuje výběrová komise seznam kandidátů, kteří splňují požadavky stanovené ve vyhlášení výběrového řízení“ a z čl. 5 čtvrtého pododstavce téže přílohy, podle kterého v případě výběrového řízení probíhajícího na základě zkoušek a kvalifikačních předpokladů, jako je tomu v projednávané věci, „stanoví výběrová komise, kteří z kandidátů uvedení v seznamu se připouštějí ke zkouškám“.
69 Mimoto je třeba uvést, že čl. 5 třetí pododstavec přílohy III služebního řádu, který žalobce cituje, se týká výběrových řízení probíhajících na základě kvalifikačních předpokladů, a není tedy použitelný na sporné výběrové řízení, které probíhalo na základě kvalifikačních předpokladů a zkoušek. V každém případě dané ustanovení, citované žalobcem, stanoví, že výběrová komise provede výběr na základě kvalifikačních předpokladů z uchazečů, „kteří jsou uvedeni v seznamu stanoveném v prvním pododstavci [podle prvního pododstavce]“, tedy ze seznamu uchazečů splňujících podmínky účasti stanovené v oznámení o výběrovém řízení.
70 Z ustanovení článku 5 přílohy III služebního řádu, jakož i z bodu 2.4 obecných pravidel tedy plyne, že druhá etapa se týká pouze uchazečů, kteří splňují podmínky účasti. Podle použitelných ustanovení tedy oznámení o výběrovém řízení nejen mohlo, ale muselo stanovit, že podmínky pro účast se ověřují před tím, než výběrová komise přistoupí k výběru na základě kvalifikačních předpokladů.
71 Žalobce nepředložil argumenty k prokázání, že OOJ sice dodržel podmínky stanovené ve výše uvedených ustanoveních přílohy III služebního řádu a obecných pravidel, avšak porušil obecnější pravidla stanovená v článcích 27 a 29 služebního řádu. V každém případě žalobce nenamítá, a to ani podpůrně, protiprávnost bodu 2.4 obecných pravidel a čl. 5 přílohy III služebního řádu zejména s ohledem na uvedené články služebního řádu.
72 Za těchto podmínek je třeba v plném rozsahu zamítnout třetí žalobní důvod vycházející z protiprávnosti oznámení o výběrovém řízení.
Ke druhému žalobnímu důvodu, který vychází ze zjevně nesprávného posouzení
73 Druhý žalobní důvod se dělí na dvě výtky.
74 První výtka se týká toho, že se výběrová komise v rámci etapy ověřování splnění podmínek účasti neomezila na ověření, zda žalobce splnil podmínku týkající se existence odborné praxe v oblasti výběrového řízení, ale posuzovala rovněž přiměřenost jeho odborné praxe s ohledem na obsazované místo, což podle žalobce patří pouze do pozdější etapy týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů.
75 Druhá vytýká výběrové komisi, že neučinila závěr, že odborná praxe popsaná v „[položce1]“ přihlášky žalobce patří „do oblasti výběrového řízení“.
76 Komise argumenty žalobce zpochybňuje.
K první výtce
77 Žalobce v podstatě tvrdí, že výběrová komise se dopustila nesprávného posouzení, když ohledně předmětu přezkoumávání nerozlišovala mezi první etapou týkající se připuštění a druhou etapou týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů. Podle žalobce se výběrová komise měla v rámci první etapy omezit na ověření, zda jeho odborná praxe spadá do oblasti výběrového řízení. Teprve v rámci druhé etapy byla výběrová komise povinna posoudit, zda odborná praxe uchazečů odpovídá pracovnímu místu, které má být obsazeno, na základě informací obsažených v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“. Podle žalobce přitom výběrová komise obě etapy zaměnila, když v první etapě ověřovala, zda jeho zkušenosti odpovídají pracovnímu místu, které má být obsazeno.
78 Je třeba především uvést, že žalobcův výklad oznámení o výběrovém řízení je totožný s výkladem Komise a že je správný.
79 Oznámení o výběrovém řízení totiž obsahuje rubriku nadepsanou „Jak výběrové řízení probíhá?“, jejíž bod 2, nadepsaný „Výběr na základě kvalifikačních předpokladů“, zní takto:
„Nejprve se podle údajů, které uchazeči uvedli v elektronických přihláškách, ověří splnění požadavků pro účast ve výběrovém řízení. […]
[…]
Pouze mezi způsobilými uchazečivybranými výše uvedeným postupem pak proběhne výběr na základě kvalifikačních předpokladů podle informací, které uchazeči uvedli v části přihlášky „hodnocení zkušeností“ (EN – Talent Screener, FR – évaluateur de talent, DE – Talentfilter). Výběrová komise přidělí každému z výběrových kritériíváhu, která bude odrážet jeho relativní význam (1 až 3), a každou odpověď uchazeče ohodnotí 0 až 4 body.
Výběrová komise poté udělené body vynásobí vahou každého kritéria a výsledky sečte, aby našla uchazeče, jejichž profily nejlépe odpovídají příslušné náplni práce.
[…]“
80 Z bodu 2 oznámení o výběrovém řízení jasně plyne, že popis etapy týkající se ověřování podmínek účasti, která začíná slovem „nejprve“, předchází popisu etapy týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů, který je uveden slovy „[…] pak proběhne“. Rovněž není pochyb o tom, že uchazeči, kteří nesplňují podmínky účasti a nejsou tedy považováni za způsobilé, nejsou připuštěni do etapy týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů.
81 Jak uvádí žalobce a jak přiznává Komise, nadpis bodu 2, tedy „Výběr na základě kvalifikačních předpokladů“, je vskutku matoucí, jelikož se lze domnívat, že se týká pouze výběru na základě kvalifikačních předpokladů. Nicméně jak výslovně plyne z jeho obsahu, etapa týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů následuje po etapě týkající se podmínek účasti, přičemž každá z nich je prostorem pro zvláštní typ posuzování ze strany výběrové komise. V rámci etapy týkající se podmínek účasti musí výběrová komise ověřit, zda byly splněny podmínky účasti stanovené v rubrice „Splňuji požadavky pro podání přihlášky?“, a v projednávané věci, zda odborná praxe uchazečů spadá do oblasti výběrového řízení. V rámci etapy týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů a pouze mezi uchazeči splňujícími podmínky účasti pak výběrová komise vybírá uchazeče na základě informací uvedených v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“.
82 Mezi účastníky řízení tedy není rozpor ohledně výkladu oznámení o výběrovém řízení a konkrétně ohledně existence rozdílu mezi etapou ověřování podmínek účasti a etapou týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů, přičemž druhá etapa se týká pouze uchazečů, kteří úspěšně prošli první etapou.
83 Žalobce vytýká výběrové komisi, že v rámci první etapy, tedy v rámci etapy týkající se podmínek účasti, ověřovala, zda jeho odborná praxe odpovídá pracovnímu místu, které má být obsazeno, což podle něj patří do druhé etapy, tedy do etapy týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů.
84 V tomto ohledu je třeba především připomenout, že v rámci první etapy musí výběrová komise ověřit, zejména zda uchazeči splňují zvláštní podmínky uvedené v rubrice oznámení o výběrovém řízení nazvané „Splňuji požadavky pro podání přihlášky?“, které se týkají diplomů a odborné praxe. Podle těchto podmínek musí uchazeči splňovat:
„[M]inimálně čtyřletédokončené vysokoškolské vzdělání doložené diplomem a po získání diplomu minimálně šestilet[ou] odborn[ou] prax[i] v oblasti tohoto výběrového řízení
nebo
minimálně tříletédokončené vysokoškolské vzdělání doložené diplomem a po získání diplomu minimálně sedmilet[ou] odborn[ou] prax[i] v oblasti tohoto výběrového řízení.“
85 Výběrové komisi tedy přísluší, aby ověřila, zda uchazeči splňují zejména požadavky na odbornou praxi (šest, případně sedm let) „v oblasti výběrového řízení“, jak jsou definovány v názvu výběrového řízení jako „Rozvojová spolupráce a řízení pomoci zemím mimo EU“.
86 Jak tedy plyne z rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016 a z hodnocení kvalifikace žalobce připojeného k žalobní odpovědi, výběrová komise měla za to, že žalobce nesplnil podmínku nejméně šesti let odborné praxe v oblasti výběrového řízení, s ohledem na povahu úkolů popsaných v příloze I oznámení o výběrovém řízení. Pro účely ověření, zda odborná praxe žalobce spadala „do oblasti výběrového řízení“, se tedy výběrová komise opřela o povahu úkolů na místě, které má být obsazeno, jak jsou popsány v příloze I oznámení o výběrovém řízení.
87 Ačkoli v rámci první etapy má výběrová komise pouze ověřit, zda odborná praxe uchazeče spadá do oblasti výběrového řízení, musí při tom porovnat činnosti vykonávané uchazečem, jak jsou uvedeny v jeho přihlášce, s úkoly na pracovním místě, které má být obsazeno. Tento postup je navíc výslovně stanoven v bodě 1.3 obecných pravidel, na která odkazuje žalobce a která stanoví:
„Vaše odborná praxe bude zohledněna pouze tehdy, pokud souvisí s povahou služebních povinností popsaných v oznámení o výběrovém řízení.
[…]
Vezměte prosím na vědomí, že pokud oznámení o výběrovém řízení vyžaduje odbornou praxi v oboru, kterého se výběrové řízení týká, budou případné úseky Vaší odborné praxe […] zohledněny pouze tehdy, pokud souvisí s tímto oborem.
Je důležité v přihlášce co nejpodrobněji popsat povahu vykonávané práce, aby výběrová komise mohla posoudit relevanci Vaší odborné praxe vzhledem ke služebním povinnostem v rámci profesního zaměření, o které se ucházíte.“
88 Takový postup výběrové komise je rovněž v souladu s ustálenou judikaturou, podle které podmínky účasti musí být vykládány s ohledem na účely dotčeného výběrového řízení, jak vyplývají z popisu úkolů spojených s místem, které má být obsazeno, takže část oznámení o výběrovém řízení týkající se povahy úkolů a část týkající se podmínek účasti musejí být chápány jako celek (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. července 2000, Teixeira Neves v. Soudní dvůr justice, T‑146/99, EU:T:2000:194, bod 34 a citovaná judikatura).
89 Porovnáním činností vykonávaných uchazečem, popsaných v části přihlášky „Odborná praxe“, s náplní práce na místě, které má být obsazeno, jak jsou popsány v příloze I oznámení o výběrovém řízení, výběrová komise v rozporu s tvrzením žalobce neposuzovala, zda jeho odborná praxe odpovídá pracovnímu místu, které má být obsazeno. Toto posouzení patří do etapy týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů, která je druhá v pořadí. Jak plyne z bodu 2 oznámení o výběrovém řízení, v rámci druhé etapy výběrová komise vybírá mezi uchazeči, kteří úspěšně prošli první etapou, a zohledňuje při tom informace uvedené v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“ a výběrová kritéria uvedená v příloze III oznámení o výběrovém řízení. Právě v rámci druhé etapy, jak je uvedeno v bodě 2 oznámení o výběrovém řízení, výběrová komise určí „uchazeče, jejichž profily nejlépe odpovídají příslušné náplni práce“.
90 Je navíc třeba konstatovat, že žalobce se omezil na tvrzení, že výběrová komise v rámci etapy týkající se podmínek účasti zohlednila informace obsažené v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“, a tedy výběrová kritéria uvedená v příloze III oznámení o výběrovém řízení, aniž v tomto ohledu předložil jakýkoli důkaz.
91 Z toho plyne, že první výtka žalobce spočívá na záměně předmětu přezkumu výběrové komise, která v rozporu s tvrzením žalobce v rámci první etapy neověřovala, zda jeho odborná praxe odpovídá pracovnímu místu, které má být obsazeno, s ohledem na výběrová kritéria stanovená v příloze III oznámení o výběrovém řízení, ale omezila se na ověření, zda jeho odborná praxe spadá do oblasti výběrového řízení porovnáním jeho odborné praxe uvedené v přihlášce s úkoly popsanými v příloze I oznámení o výběrovém řízení.
92 S ohledem na výše uvedené úvahy musí být první výtka zamítnuta.
Ke druhé výtce
93 Je třeba úvodem připomenout, že podle rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016 a hodnocení kvalifikace žalobce připojeného k žalobní odpovědi neměla výběrová komise za to, že odborná praxe žalobce, popsaná v kolonce přihlášky „Položka 1“, spadá „přímo do oblasti výběrového řízení, tedy do oblasti „rozvojové spolupráce a řízení pomoci zemím mimo EU“.
94 Druhou výtkou žalobce toto posouzení výběrové komise zpochybňuje. Kritizuje konkrétně rozdíl v posouzení provedeném výběrovou komisí ohledně odborné praxe popsané v kolonce přihlášky „Položka 1“ a odborné praxe popsané v kolonce přihlášky „Položka 2“.
95 Je tedy třeba ověřit, zda se výběrová komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že odborná praxe žalobce popsaná v kolonce přihlášky „Položka 1“ nespadá do oblasti výběrového řízení.
96 V tomto ohledu je třeba především připomenout, že výběrová komise je vázána zveřejněným zněním oznámení o výběrovém řízení. Zásadní role oznámení o výběrovém řízení totiž spočívá v co nejpřesnějším informování zájemců o povaze podmínek vyžadovaných pro zastávání místa, o které se jedná, aby zájemci mohli posoudit, jednak jestli mají podat přihlášku, a jednak, jaké doklady jsou důležité pro práci výběrové komise, a musí tedy být připojeny k přihlášce (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 3. dubna 2001, Zaur-Gora a Dubigh v. Komise, T‑95/00 a T‑96/00, EU:T:2001:114, bod 47, a rozsudek ze dne 13. září 2010, Španělsko v. Komise, T‑156/07 a T‑232/07, nezveřejněný, EU:T:2010:392, bod 87).
97 Konkrétně ohledně podmínky účasti týkající se odborné praxe bylo rozhodnuto, že funkce oznámení o výběrovém řízení spočívající „v co nejpřesnějším informování zájemců“, nebrání tomu, aby byla výběrové komisi ponechána odpovědnost za posouzení případ od případu, zda odborná praxe uváděná jednotlivými uchazeči odpovídá úrovni požadované v oznámení o výběrovém řízení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. července 1989, Belardinelli a další v. Soudní dvůr, 225/87, EU:C:1989:309, bod 13, a ze dne 25. března 2004, Petrich v. Komise, T‑145/02, EU:T:2004:91, bod 37).
98 Výběrová komise má v tomto ohledu širokou posuzovací pravomoc v rámci ustanovení služebního řádu týkajících se výběrových řízení, pokud jde o povahu a dobu trvání předchozí odborné praxe uchazečů, jakož i o více či méně těsnou spojitost, kterou může předchozí odborná praxe mít s požadavky pracovního místa, které má být obsazeno. V rámci přezkumu legality se tedy Tribunál musí omezit na ověření, zda výkon uvedené pravomoci není stižen zjevně nesprávným posouzením (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. prosince 1990, Gonzalez Holguera v. Parlament, T‑115/89, EU:T:1990:84, bod 54, a ze dne 30. června 2005, Eppe v. Parlament, T‑439/03, nezveřejněný, EU:T:2005:266, bod 36).
99 V rámci uvedeného přezkumu musí unijní soudce zohlednit skutečnost, že v zásadě a podle ustálené judikatury přísluší uchazeči ve výběrovém řízení, aby výběrové komisi poskytl všechny informace a dokumenty, které považuje za užitečné pro posouzení jeho přihlášky s cílem umožnit výběrové komisi ověřit, zda splňuje podmínky stanovené v oznámení o výběrovém řízení, a to a fortiori když k tomu byl výslovně a formálně vyzván (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. července 1989, Belardinelli a další v. Soudní dvůr, 225/87, EU:C:1989:309, bod 24, a ze dne 20. června 1990, Burban v. Parlament, T‑133/89, EU:T:1990:36, body 31 a 34). Výběrová komise tedy při rozhodování o připuštění či vyloučení uchazečů do výběrového řízení může svůj přezkum omezit pouze na přihlášky a k nim přiložené doklady (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. března 2002, Martínez Alarcón v. Komise, T‑357/00, T‑361/00, T‑363/00 a T‑364/00, EU:T:2002:66, bod 76, a ze dne 28. listopadu 2002, Pujals Gomis v. Komise, T‑332/01, EU:T:2002:289, body 42 až 44).
100 V kontextu projednávaného sporu je třeba dále uvést, že s ohledem na širokou posuzovací pravomoc přiznanou výběrové komisi je k prokázání toho, že se výběrová komise dopustila zjevně nesprávného posouzení skutečností, což by odůvodnilo zrušení přijatého rozhodnutí, nutné, aby důkazy, jejichž předložení je na žalobci, byly rovněž dostačující k tomu, aby zbavily věrohodnosti posouzení učiněná administrativou (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. dubna 2013, Demeneix v. Komise, F‑96/12, EU:F:2013:52, bod 45, a usnesení ze dne 12. dubna 2016, Beiner v. Komise, F‑135/15, EU:F:2016:77, bod 38).
101 Jak plyne z bodů 87 a 88 výše, podmínky účasti musí být vykládány s ohledem na účely dotčeného výběrového řízení, jak plynou z popisu náplně práce na místě, které má být obsazeno, takže část oznámení o výběrovém řízení týkající se povahy pracovní náplně a část týkající se podmínek účasti musí být posouzeny společně.
102 V projednávané věci příloha I oznámení o výběrovém řízení, která popisuje náplň práce na místě, které má být obsazeno, uvádí, že od administrátorů se očekává plnění úkolů v oblasti rozvojové spolupráce, jako je zejména „přispívat k analýze témat a politik souvisejících s rozvojem, k vypracovávání národních a regionálních politik rozvoje […] a k politickým dialogům s relevantními partnery a zúčastněnými stranami“, „podílet se na určování a formulaci projektů a programů rozvojové spolupráce, včetně přípravy návrhů financování a dohod“, „podílet se na provozním řízení projektů a programů rozvojové spolupráce, včetně vypracovávání referenčních podmínek, pořádání zadávacích řízení, uzavírání smluv a dohledu nad jejich prováděním“, „podílet se na provozním řízení programů rozpočtové podpory rozvojové spolupráce“, „kontrolovat a hodnotit projekty a programy rozvojové spolupráce“ a „udržovat kontakty v oblasti rozvojové spolupráce se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, například partnery na úrovni vlády, mezinárodními a regionálními organizacemi, členskými státy a občanskou společností“.
103 V „Položce 1“ přihlášky žalobce, která odpovídá jeho odborné praxi v období od 1. října 2012 do 8. května 2015, je druh praxe definován jako „styk s veřejností“ a činnosti vykonávané žalobcem jsou popsány následovně: „Spolupráce s volenými a nevolenými zástupci, parlamentními orgány, mezinárodními organizacemi, vnitrostátními a mezinárodními nevládními organizacemi a členy občanské společnosti při činnostech parlamentního zastupování, které podporují vypracování a provádění politik. Vypracování, pánování a řízení návrhů projektů, šíření materiálu o parlamentním zastupování (dvojjazyčné publikace, příručky, informace) a asistence parlamentním iniciativám (jednání, kulaté stoly, pozměňovací návrhy, otázky, proslovy, dopisy, redakční návrhy)“.
104 V rubrice „Druh či oblast činnosti“ „Položky 1“ je uvedeno, že se jedná o „styk s veřejností a poradenství ve službách zastupování v otázkách populace a rozvoje“.
105 Oblast činnosti uvedená v „Položce 1“ tedy odkazuje na záležitosti populace a rozvoje, u nichž není zpochybňováno, že se týkají oblasti výběrového řízení, která se týká rozvojové spolupráce a řízení pomoci zemím mimo EU.
106 Zároveň, jak uvádí Komise, úkoly popsané v „Položce 1“ byly konzultační činnosti, jejichž předmětem byla podpora „činnosti parlamentního zastupování“. Mimoto rubriky „Druh praxe“ a „Druh či oblast činnosti“, k nimž je třeba přihlédnout při výkladu úkolů, odkazují buď na činnosti „styku s veřejností“, nebo na činnosti „styk s veřejností a poradenství ve službách zastupování (advocacy)“.
107 V souladu se zásadami připomenutými v bodech 87 a 88 výše musí být uvedené úkoly porovnány s pracovní náplní na místě, které má být obsazeno, jak je popsána v příloze I oznámení o výběrovém řízení a která spočívá zejména v plánování a zajišťování provozního řízení, jakož i v monitorování a hodnocení programů rozvojové spolupráce či rozpočtové podpory takových programů spolupráce.
108 Přitom úkoly uvedené žalobcem v „Položce 1“ by mohla výběrová komise chápat jako úkoly nezahrnující odpovědnost v oblasti operačního plnění programu spolupráce nebo rozpočtové podpory. Tudíž výběrová komise, která disponuje širokou posuzovací pravomocí zejména ohledně více či méně těsné souvislosti, kterou může předchozí odborná praxe mít s požadavky pro pracovní místo, které má být obsazeno, měla důvodně za to, že úkoly popsané žalobcem se liší od úkolů uvedených v příloze I oznámení o výběrovém řízení.
109 Výběrová komise se tudíž nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že odborná praxe uvedená v „Položce 1“ nespadá do oblasti výběrového řízení a jeho účelu, jak vyplývají z popisu náplně práce na místě, které má být obsazeno.
110 Žádný z ostatních argumentů předložených žalobcem tento závěr nemůže zpochybnit. Ohledně argumentace žalobce vycházející z údajné nesoudržnosti posouzení kolonek přihlášky „Položka 1“ a „Položka 2“ je třeba především uvést, že žalobce sám uznal, že činnosti popsané v „Položce 1“ a „Položce 2“ nejsou formulovány stejně. Dále tvrdí, že jeho činnosti popsané v kolonkách přihlášky „Položka 1“ a „Položka 2“ byly plněny ve prospěch jediného subjektu, tedy EPF, což z přihlášky nijak nevyplývá. V replice žalobce tvrdí, že činnosti popsané v kolonkách přihlášky „Položka 1“ a „Položka 2“ se všechny týkaly politiky rozvojové spolupráce a řízení pomoci zemím mimo EU, aniž však toto tvrzení podepřel jakýmkoli dokladem. Mimoto tvrdí, opět bez doložení, že jeho úkoly, popsané v kolonkách přihlášky „Položka 1“ a „Položka 2“, všechny zahrnovaly tematické činnosti v partnerských zemích Evropské unie, které jsou rozvojové, a publikace v oblasti rozvojové spolupráce, konkrétně pak populační problematiky.
111 Ohledně argumentu žalobce, podle kterého výběrová komise nesprávně posoudila jeho postavení osoby samostatně výdělečně činné při výkonu činností popsaných v kolonce přihlášky „Položka 1“, je třeba uvést, že ze žádného rozhodnutí výběrové komise ani z rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 10. června 2016, neplyne, že činnosti popsané v kolonce přihlášky „Položka 1“ nespadají do oblasti výběrového řízení z důvodu, že je žalobce vykonával jako konzultant v postavení osoby samostatně výdělečně činné, a nikoli jako zaměstnanec.
112 Ohledně argumentů žalobce vycházejících z informací obsažených v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“ je třeba připomenout, že ve stadiu ověřování podmínek účasti ve výběrovém řízení nebyla výběrová komise povinna zohlednit informace uvedené v dané části (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 12. dubna 2016, Beiner v. Komise, F‑135/15, EU:F:2016:77, bod 47). Jak již bylo řečeno, z bodu 2 rubriky „Jak výběrové řízení probíhá?“ oznámení o výběrovém řízení totiž plyne, že výběr na základě kvalifikačních předpokladů na základě informací uvedených uchazeči v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“ probíhal „následně“ a „pouze mezi způsobilými uchazeči“. Je třeba poznamenat, že v tomto ohledu si žalobce protiřečí, jelikož sám v rámci první výtky třetího žalobního důvodu tvrdí, že v první etapě týkající se podmínek účasti výběrová komise nemá zohledňovat informace obsažené v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“.
113 S ohledem na předcházející se třeba zamítnout druhou výtku, a tudíž zamítnout v plném rozsahu druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení.
Ke čtvrtému žalobnímu důvodu, který vychází z porušení zásady rovného zacházení
114 Žalobce tvrdí, že nesprávný výklad oznámení o výběrovém řízení ze strany výběrové komise a z něj plynoucí rozhodnutí výběrové komise ze dne 5. listopadu 2015 porušují zásadu rovného zacházení s uchazeči, a konkrétně s jeho osobou, protože jeho odborná praxe nebyla posuzována s ohledem na informace obsažené v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“, ve srovnání s uchazeči, jejichž odborná praxe a další informace byly srovnávány.
115 Žalobce tvrdí, že byla posuzována nejen relevance diplomů a kvalifikací ostatních uchazečů, což v jeho případě nenastalo, ale navíc že celkový počet bodů, které mu mohly být přiděleny, pokud by relevance jeho diplomů a kvalifikací byla zkoumána, byl rovný nebo vyšší než celkový počet bodů přidělených ostatním uchazečům.
116 Tento rozdíl v zacházení nebyl podle jeho názoru odůvodněný. Tím, že byl protiprávně vyloučen z výběrového řízení ještě před výběrem na základě kvalifikačních předpokladů založeným na informacích uvedených v části přihlášky „Hodnocení zkušeností“, na rozdíl od ostatních způsobilých uchazečů, se výběrová komise dopustila „neoprávněné diskriminace“ žalobce na základě ověření - rovněž vadného - podmínek účasti, a navíc nesprávného posouzení a porušení pravidel a postupů použitelných v oblasti výběru na základě kvalifikačních předpokladů.
117 Komise argumenty žalobce zpochybňuje.
118 Podle judikatury zásada rovného zacházení jako základní zásada unijního práva vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněné (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. září 2007, Lindorfer v. Rada, C‑227/04 P, EU:C:2007:490, bod 63, a ze dne 17. července 2008, Campoli v. Komise, C‑71/07 P, EU:C:2008:424, bod 50).
119 V oblasti, která spadá do výkonu diskreční pravomoci, je tato zásada porušena, pokud dotčený orgán učiní rozlišení, jež je svévolné či zjevně nepřiměřené s ohledem na cíl právní úpravy (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 8. ledna 2003, Hirsch a další v. ECB, T‑94/01, T‑152/01 a T‑286/01, EU:T:2003:3, bod 51; ze dne 8. listopadu 2006, Chetcuti v. Komise, T‑357/04, EU:T:2006:339, bod 54, a ze dne 29. listopadu 2006, Campoli v. Komise, T‑135/05, EU:T:2006:366, body 95 až 97).
120 V projednávané věci, jak již bylo uvedeno, oznámení o výběrovém řízení stanovilo, že se rozlišuje mezi etapou týkající se ověření podmínek účasti a etapou výběru na základě kvalifikačních předpokladů, která nastává pouze pro uchazeče, kteří prošli předchozí etapou.
121 Z úvah týkajících se třetího žalobního důvodu vycházejícího z protiprávnosti oznámení o výběrovém řízení uvedených v bodech 43 až 72 výše plyne, že toto rozlišení stanovené oznámením o výběrovém řízení není protiprávní.
122 Z úvah v bodech 73 až 113 výše rovněž plyne, že na základě oznámení o výběrovém řízení, a aniž se dopustila zjevně nesprávného posouzení, výběrová komise vyloučila přihlášku žalobce na konci etapy týkající se podmínek účasti.
123 Žalobce tedy nemůže srovnávat svoji situaci se situací způsobilých uchazečů, jejichž přihlášky byly předmětem přezkumu v rámci druhé etapy týkající se výběru na základě kvalifikačních předpokladů, a kteří se tedy nenacházeli ve stejné situaci, jako on.
124 Z toho plyne, že čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení musí být odmítnut.
125 Ze všech výše uvedených úvah plyne, že žalobu je třeba zamítnout.
K nákladům řízení
126 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a žalobce neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (čtvrtý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Vincentu Villeneuveovi se ukládá náhrada nákladů řízení.
Kanninen | Schwarcz | Iliopoulos |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 5. září 2018.
Podpisy.