Věc T‑398/10
(zveřejnění formou výňatků)
Fapricela – Indústria de Trefilaria, SA
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Evropský trh s předpínací ocelí – Stanovení cen, rozdělení trhu a výměna citlivých obchodních informací – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Spolupráce během správního řízení“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 15. července 2015
1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Dosah důkazního břemene – Požadovaná míra přesnosti pro důkazy použité Komisí – Soubor nepřímých důkazů – Soudní přezkum – Rozsah – Rozhodnutí, u kterého má soudce pochybnosti – Dodržování zásady presumpce neviny
(Článek 101 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 48; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
2. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Způsob dokazování – Listinné důkazy – Posouzení důkazní hodnoty dokumentu – Kritéria – Dokument vyhotovený v bezprostřední souvislosti se skutkovými okolnostmi nebo přímým svědectvím o těchto skutkových okolnostech – Prohlášení, která jsou v rozporu se zájmy prohlašujícího – Vyšší důkazní hodnota
(Článek 101 SFEU; dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
3. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Posouzení povinnosti uvést odůvodnění v závislosti na okolnostech případu – Nezbytnost vylíčit všechny relevantní skutkové a právní okolnosti – Neexistence
(Článek 296 SFEU)
4. Kartelové dohody – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Podniky, kterým může být vytýkáno protiprávní jednání spočívající v účasti na globální kartelové dohodě – Kritéria – Jediný cíl a celkový plán – Neznalost všech složek kartelové dohody – Důsledky
(Článek 101 SFEU; dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
5. Kartelové dohody – Účast na schůzkách majících protisoutěžní cíl – Okolnost umožňující, v případě nedistancování se od přijatých rozhodnutí, dospět k závěru o účasti na následné kartelové dohodě – Veřejné distancování – Posouzení
(Článek 101 SFEU, dohoda o EHP, článek 53)
6. Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Údajná účast pod nátlakem – Okolnost, jež neomlouvá podnik, který nevyužil možnosti podat oznámení k příslušným orgánům
(Článek 101 SFEU; dohoda o EHP, článek 53)
7. Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Nový žalobní důvod – Pojem – Argumenty, které úzce souvisí s žalobním důvodem uvedeným v návrhu na zahájení řízení – Vyloučení
[Jednací řád Tribunálu (1991), čl. 48 odst. 2]
8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Stanovení základní částky – Závažnost protiprávního jednání – Kritéria posouzení – Prostor pro uvážení vyhrazený Komisi – Omezení – Dodržení zásady proporcionality a zásady personality trestu a sankce
(Článek 101 SFEU; dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 13 a 19 až 23)
9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Stanovení základní částky – Stanovení hodnoty tržeb – Zohlednění pouze hodnoty tržeb z prodejů uskutečněných v přímé nebo nepřímé souvislosti s protiprávním jednáním, v příslušné zeměpisné oblasti – Obrat podniku – Neexistence vlivu
(Článek 101 SFEU; dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 13)
10. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Stanovení základní částky – Závažnost protiprávního jednání – Stanovení míry závažnosti s ohledem na různé kategorie podniků, které se dopustily jediného a trvajícího protiprávního jednání – Snížený rozdíl v míře použité na podniky, které se dopustily protiprávního jednání – Dodržení zásady rovného zacházení – Posouzení
(Článek 101 SFEU; dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3)
11. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci – Účinek – Podřízení pokynům o metodě stanovování pokut – Vyloučení – Okolnosti, které je třeba zohlednit
(Články 101 SFEU, 102 SFEU a 261 SFEU; dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 3 a článek 31; sdělení Komise 2006/C 210/02)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 86 až 89, 91 až 93, 124)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 88, 90)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 94, 213)
4. V oblasti hospodářské soutěže lze kartelové dohody považovat za prvky tvořící jedinou protisoutěžní dohodu jen tehdy, jestliže je prokázáno, že jsou součástí celkového plánu sledujícího společný cíl. Kromě toho může být účast podniku na dotčených kartelových dohodách výrazem jeho přistoupení k této dohodě jen tehdy, věděl-li podnik nebo musel-li vědět, že se svou účastí na uvedených dohodách začlenil do jediné dohody.
Naproti tomu, pokud se podnik přímo účastnil jednoho či více protisoutěžních jednání tvořících jediné a trvající protiprávní jednání, ale nebylo prokázáno, že svým jednáním zamýšlel přispět ke všem společným cílům sledovaným dalšími účastníky kartelové dohody a že věděl o veškerém dalším plánovaném nebo uplatňovaném protiprávním jednání uvedených účastníků sledujícím tytéž cíle nebo že ho mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko, Komise mu může přičíst jen odpovědnost za jednání, na kterých se přímo účastnil, a za jednání dalších účastníků sledujících tytéž cíle jako on, o němž je prokázáno, že o něm věděl nebo ho mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko. To nicméně nemůže vést k tomu, že tento podnik bude zproštěn odpovědnosti za chování, jehož se nesporně účastnil nebo za které může být skutečně shledán odpovědným. Skutečnost, že se určitý podnik nepodílel na všech prvcích zakládajících kartelovou dohodu nebo že hrál menší úlohu v těch jejích projevech, na kterých se podílel, není relevantní pro prokázání existence protiprávního jednání, jelikož tyto skutečnosti je třeba zohlednit jen při posuzování závažnosti protiprávního jednání, případně při stanovování pokuty.
Takové rozdělení rozhodnutí Komise, které kvalifikuje globální kartelovou dohodu jako jediné a trvající protiprávní jednání, je však myslitelné, pouze bylo-li uvedenému podniku při správním řízení umožněno obeznámit se s tím, že je mu rovněž vytýkán každý ze skutků tvořících uvedené protiprávní jednání, a tedy se v tomto bodě hájit, a pokud je uvedené rozhodnutí v tomto ohledu dostatečně jasné. Z toho vyplývá, že jestliže soud Unie konstatuje, že Komise neprokázala právně dostačujícím způsobem, že podnik při své účasti na jednom z protisoutěžních skutků tvořících jediné a trvající protiprávní jednání věděl o dalších protisoutěžních skutcích ostatních účastníků kartelové dohody sledujících tytéž cíle nebo že je mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko, musí z toho uvedený soud vyvodit jediný důsledek, že tomuto podniku nemůže být přičtena odpovědnost za tato další jednání, a tedy za jediné a trvající protiprávní jednání v plném rozsahu, a že napadené rozhodnutí musí být považováno za neopodstatněné pouze v tomto rozsahu.
(viz body 133, 135 až 138)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 146, 209, 282)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 206)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 220, 221)
8. V oblasti hospodářské soutěže je při stanovení výše pokut třeba přihlédnout ke všem faktorům, které hrají roli při posouzení závažnosti protiprávních jednání, jako jsou zejména úloha každé ze stran v protiprávním jednání a riziko, které takováto jednání představují pro unijní cíle. Pokud se protiprávního jednání dopustilo více podniků, je třeba přezkoumat závažnost účasti každého z nich na protiprávním jednání.
V tomto ohledu skutečnost, že se určitý podnik nepodílel na všech skutečnostech zakládajících kartelovou dohodu nebo že hrál malou roli v těch aspektech, jichž se účastnil, tak musí být zohledněna při posouzení závažnosti protiprávního jednání a případně i při určení pokuty.
Krom toho, pro výpočet výše pokut uložených podnikům účastnícím se kartelové dohody je tak rozdílné zacházení mezi dotyčnými podniky vlastní výkonu pravomocí, které Komisi v této oblasti přísluší. V rámci svého prostoru pro uvážení je totiž Komise povinna individualizovat sankci v závislosti na jednání a vlastnostech těchto podniků, aby zajistila v každém projednávaném případě plnou účinnost unijních pravidel hospodářské soutěže.
Mimoto, zásada proporcionality vyžaduje, aby akty orgánů nepřekračovaly meze toho, co je vhodné a nezbytné k dosažení sledovaného cíle. V kontextu výpočtu pokut musí být závažnost protiprávního jednání určena v závislosti na mnoha faktorech a žádnému z těchto faktorů není možné ve srovnání s jinými posuzovanými faktory přikládat přílišný význam. Zásada proporcionality v tomto kontextu znamená, že Komise musí stanovit pokutu přiměřeně k faktorům vzatým v úvahu za účelem posouzení závažnosti protiprávního jednání a tyto faktory v tomto ohledu musí používat soudržným a objektivně odůvodněným způsobem.
(viz body 254 až 257)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 267)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 291, 294, 296 až 300)
11. Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci přiznaná na základě článku 261 SFEU unijnímu soudu článkem 31 nařízení č. 1/2003 v oblasti hospodářské soutěže tomuto soudu umožňuje, aby nad rámec pouhého přezkumu legality sankce, v jehož rámci jen může žalobu na neplatnost zamítnout nebo napadený akt zrušit, nahradil posouzení Komise svým posouzením, a v důsledku toho s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem napadený akt změnil, aniž jej zruší, zejména tak, že změní výši pokuty, je-li mu otázka výše pokuty předložena k posouzení.
Krom toho podle čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003 se při stanovování výše pokuty přihlíží k závažnosti a k době trvání protiprávního jednání. Pro stanovení výše pokut je tak třeba zohlednit dobu trvání protiprávních jednání a všechny skutečnosti, které mohou ovlivnit posouzení jejich závažnosti, jako je jednání každého z podniků, jejich role při zavádění jednání ve vzájemné shodě, zisk, který mohly z těchto jednání mít, jejich velikost a hodnota dotyčného zboží, jakož i riziko, které představují protiprávní jednání tohoto druhu pro Unii. V tomto ohledu musí být zohledněny objektivní skutečnosti, jako je obsah a doba trvání protisoutěžních jednání, jejich počet a intenzita, rozsah dotčeného trhu a zhoršení hospodářského veřejného pořádku. Analýza musí rovněž zohlednit relativní význam a podíl odpovědných podniků na trhu, jakož i případné opakování protiprávního jednání.
Krom toho není určení výše pokuty unijními soudy ze své podstaty přesným aritmetickým výpočtem. Pokud navíc unijní soud rozhoduje v plné jurisdikci, není vázán ani výpočty Komise ani jejími pokyny, ale musí provést vlastní posouzení s ohledem na všechny okolnosti případu.
(viz body 420 až 425)