Věc T-289/01
Der Grüne Punkt - Duales System Deutschland GmbH
v.
Komise Evropských společenství
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Systém sběru a využití obalů s logem Der Grüne Punkt uváděných na trh v Německu – Rozhodnutí o výjimce – Povinnosti uložené Komisí za účelem zajištění hospodářské soutěže – Výlučnost přiznaná provozovatelem systému používaným podnikům sběru – Omezení hospodářské soutěže – Nezbytnost zajistit přístup soutěžitelů ke sběrným zařízením používaným provozovatelem systému – Závazky přijaté provozovatelem systému“
Shrnutí rozsudku
1. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Výjimka – Závazek navržený ve správním řízení
(Článek 81 ES)
2. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Výjimka – Podmínky
3. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Výjimka – Podmínky
(Článek 81 odst. 1 a 3 ES; nařízení Rady č. 17, čl. 8 odst. 1)
4. Hospodářská soutěž – Předpisy Společenství – Použití vnitrostátními soudy
(Článek 81 odst. 1 ES)
5. Hospodářská soutěž – Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu
(Článek 86 odst. 2 ES)
1. Závazek přijatý podnikem ve správním řízení v odpověď na obavy vyjádřené v tomto rámci Komisí vede k upřesnění obsahu dohod oznámených pro účely negativního atestu nebo výjimky na základě článku 81 ES tím, že tento podnik Komisi sdělí, jakým způsobem se zamýšlí chovat v budoucnosti. Komise má tedy právo přijmout rozhodnutí s ohledem na tento závazek a Soudu nepřísluší, aby zkoumal legalitu tohoto rozhodnutí s ohledem na prvek, kterého se podnik vzdal během správního řízení.
(viz body 87–89)
2. V případě, kdy zařízení, která jsou vlastněna smluvními partnery podniku, jenž představuje hlavní poptávku, představují úzký profil pro jeho soutěžitele, může Komise uvedenému podniku uložit, jako povinnost podmiňující negativní atest nebo výjimku podle článku 81 ES, společné používání uvedených zařízení jím a jeho soutěžiteli, protože jinak by byli tito soutěžitelé zbaveni jakékoliv skutečné možnosti vstoupit a udržet se na relevantním trhu.
(viz body 107, 112–113)
3. Článek 8 odst. 1 nařízení č. 17 stanoví, že k rozhodnutím o výjimce mohou být připojeny podmínky a povinnosti, aniž by upřesnil, za jakých podmínek si Komise musí vybrat mezi jednou nebo druhou z těchto možností. Navíc vzhledem k tomu, že čl. 81 odst. 3 ES stanoví ve prospěch podniků výjimku z obecného zákazu stanoveného v čl. 81 odst. 1 ES, Komise musí mít, pokud jde o způsoby, jakými doprovodí výjimku, širokou posuzovací pravomoc, přičemž musí zároveň dodržovat hranice, kterými článek 81 ES omezuje její pravomoc.
Skutečnost, že Komise v některých případech upřednostnila uložit podmínky namísto povinností, nemůže jako taková stačit ke zpochybnění možnosti nabízené nařízením č. 17 připojit k rozhodnutí o výjimce povinnosti namísto podmínek.
(viz body 153–154)
4. Když se vnitrostátní soudy vyslovují k dohodám nebo praktikám, které již jsou předmětem rozhodnutí Komise, která jednala v rámci pravomocí, jež jí byly svěřeny za účelem zajištění dodržování pravidel hospodářské soutěže Společenství, nemohou přijmout rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím Komise, i když posledně uvedené odporuje rozhodnutí vydanému vnitrostátním soudem prvního stupně.
(viz bod 197)
5. Za předpokladu, že je podnik, který spravuje systém sběru a využití prodejních obalů pověřen službou obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 ES, skutečnost, že mu Komise uložila povinnost, aby nebránil podnikům sběru uzavírat s jeho soutěžiteli smlouvy, které je opravňují k používání jejich nádob a jiných zařízení sběru a třídění obalů a dodržovat tyto smlouvy, nikterak neumožňuje shledat, že je ohroženo poskytování, za hospodářsky přijatelných podmínek, služby zpětného sběru a využití svěřené systému.
(viz body 207–208)