ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)

13. prosince 2007

Věc F-95/05

N

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Místo vedoucího správy – Třetí země – Negativní stanovisko lékařské služby“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, ve které žalobce v zásadě žádá jednak zrušení rozhodnutí ředitele ředitelství K „Zahraniční služba“ generálního ředitelství pro vnější vztahy Komise ze dne 15. dubna 2005, kterým byl informován o nepřijetí na místo vedoucího správy delegace Komise v Guineji, a jednak, aby bylo Komisi nařízeno zaplatit mu náhradu majetkové a nemajetkové újmy, kterou údajně utrpěl.

Rozhodnutí: Rozhodnutí ředitele ředitelství K „Zahraniční služba“ generálního ředitelství pro vnější vztahy Komise ze dne 15. dubna 2005 informující žalobce, že nebude přijat jako vedoucí správy delegace v Guineji, se zrušuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Přijímání – Fyzická způsobilost – Dodržování práva na obranu

(Služební řád úředníků, čl. 33 pododstavec 2; pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 13)

2.      Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky

[Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 44 odst. 1 písm. c)]

1.      Postup vyhotovení lékařského posudku v rámci přijímacího řízení, který nezaručuje, že při vyhotovení konečného posudku bude vzat v úvahu posudek lékaře svobodně zvoleného dotčeným kandidátem, nerespektuje ustanovení čl. 33 druhého pododstavce služebního řádu, použitelného, s ohledem na jeho cíl zajistit dodržování práva na obranu a při neexistenci ustanovení zavádějících samostatný postup nebo jiných relevantních důvodů, na dočasné zaměstnance přidělené do třetích států.

(viz body 70 a 76)

2.       Na základě čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Soudu prvního stupně, žaloba musí mimo jiné uvádět předmět sporu a obsahovat stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. Aby byly splněny tyto požadavky, musí žaloba na náhradu škody způsobené orgánem Společenství obsahovat údaje, které umožňují určit jednání, které žalobce orgánu vytýká, důvody, na základě kterých má za to, že mezi tímto jednáním a škodou, o které tvrdí, že ji utrpěl, existuje příčinná souvislost, jakož i charakter a rozsah této škody. Naproti tomu návrh směřující k získání neurčené náhrady škody postrádá potřebnou přesnost, a musí být v důsledku toho považován za nepřípustný.

Tak je tomu tehdy, pokud se žalobce omezí na požadavek, aby mu byl přiznán nárok na náhradu škody, která bude vyčíslena později, aniž by uvedl skutkové okolnosti umožňující posoudit její rozsah, či aniž by prokázal nebo uplatnil zvláštní okolnosti, které by mu v poskytnutí upřesňujících údajů mohly bránit.

Pokud jde o nemajetkovou újmu, bez ohledu na to, zda je požadována symbolická náhrada této újmy nebo náhrada skutečné újmy, je na žalobci, aby upřesnil povahu tvrzené nemajetkové újmy, s ohledem na jednání vytýkané orgánu, a rovněž alespoň přibližně uvedl hodnotu celkové nemajetkové újmy.

(viz body 86 až 88, 90 a 91)

Odkazy:

Soudní dvůr: 2. prosince 1971, Zuckerfabrik Schöppenstedt v. Rada, 5/71, Recueil, s. 975, bod 9; 23. září 2004, Hectors v. Parlament, C‑150/03 P, Sb. rozh. s. I‑8691, bod 62

Soud prvního stupně: 1. července 1994, Osório v. Komise, T‑505/93, Recueil FP, s. I‑A‑179 a II‑581, body 33 a 35; 15. února 1995, Moat v. Komise, T‑112/94, Recueil FP, s. I‑A‑37 a II‑135, body 32, 35, 37 a 38; 7. února 2007, Gordon v. Komise, T‑175/04, Sb. VS s. I-A-2-0000 a II-A-2-0000, body 42 a 45