ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)
13. prosince 2007
Spojené věci F-51/05 a F-18/06
Tineke Duyster
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Jazyky – Přípustnost – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Neexistence – Rodičovská dovolená – Žádost o odklad počátečního dne rodičovské dovolené – Dopad volna z důvodu nemoci“
Předmět: Žaloby, podané na základě článků 236 ES a 152 AE, ve kterých T. Duyster navrhuje zejména: ve věci F‑51/05 zaprvé zrušení tří rozhodnutí Komise, tedy rozhodnutí ze dne 22. října 2004, které jí přiznává rodičovskou dovolenou od 1. listopadu 2004 do 30. dubna 2005, včetně rozhodnutí ze dne 30. listopadu 2004, kterým se zamítá její žádost o odklad/odvolání rodičovské dovolené a její výplatní páska z listopadu 2004, zadruhé rozhodnout, že může dosud žádat o rodičovskou dovolenou na svého syna, zatřetí zaplacení jednotlivých částek ve formě náhrady škody, zejména jako odškodnění újmy vyplývající z nejistoty, ve které se nacházela ohledně svého služebního postavení a morální újmy vyplývající z této nejistoty; ve věci F-18/06, jednak zrušení rozhodnutí Komise ze dne 17. listopadu 2005, kterým se stanoví počáteční den její rodičovské dovolené na 8. listopadu 2004, a jednak náhradu škody zejména za účelem odškodnění majetkové a nemajetkové újmy způsobené uvedeným rozhodnutím.
Rozhodnutí: Žaloby se zamítají. Komise ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada jedné třetiny nákladů řízení žalobkyně. Žalobkyně ponese dvě třetiny vlastních nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Povinnost péče příslušející správě
(Článek 21 pododstavec 3 ES)
2. Úředníci – Žaloby – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem
(Služební řád úředníků, článek 91)
3. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Odůvodnění rozhodnutí – Vynětí
(Článek 230 ES)
4. Řízení – Námitka překážky věci zahájené
5. Úředníci – Dovolená – Rodičovská dovolená – Odvolání žádosti – Podmínky
(Služební řád úředníků, článek 42a)
6. Úředníci – Dovolená – Rodičovská dovolená – Přerušení – Podmínky
(Služební řád úředníků, článek 42a)
1. Orgány jsou povinny na základě povinnosti řádné péče zaslat úředníkovi individuální rozhodnutí vyhotovené v jazyce, který tento úředník ovládá do hloubky, neboť správa se musí ujistit, že se úředníci mohou skutečně a jednoduše seznámit se správními akty, které se jich osobně dotýkají.
Z čl. 21 třetího pododstavce ES však nemůže být vyvozeno, že jakékoli rozhodnutí zaslané orgánem Společenství jednomu z jeho úředníků by mělo být napsáno v mateřském jazyce tohoto úředníka. Odkazy Smlouvy na používání jazyků v Evropské unii totiž nemohou být považovány za vyjádření obecné zásady práva Společenství, které každému občanu zaručuje právo, aby vše, čím mohou být dotčeny jeho zájmy, bylo napsáno v jeho jazyce za všech okolností.
(viz body 56 až 58)
Odkazy:
Soudní dvůr: 9.září 2003, Kik v. OHIM, C‑361/01 P, Recueil,. s. I‑8283, bod 82
Soud prvního stupně: 23. března 2000, Rudolph v. Komise, T‑197/98, Recueil FP, s. I‑A‑55 a II‑241, bod 46
2. Pouze akty s právně závaznými účinky, jimiž mohou být bezprostředně a osobně dotčeny zájmy zúčastněných osob tím, že podstatným způsobem mění jejich právní postavení, mohou být považovány za akty, které nepříznivě zasahují do právního postavení.
Některé akty, i když se nedotýkají majetkových zájmů nebo postavení úředníka, však mohou být s ohledem na povahu nebo funkci a okolnosti považovány za akty nepříznivě zasahující do právního postavení, pokud porušují morální zájmy nebo vyhlídky zúčastněné osoby do budoucna. Podstatným prvkem aktu, kterým se nepříznivě zasahuje do právního postavení, je, že se dotýká zájmů osoby, tedy že může poškodit zájmy této osoby, zejména vzhledem k žádosti, kterou předložila. Žaloba musí být svým výsledkem schopna prospět účastníku, který jí podává.
(viz body 78 až 80)
Odkazy:
Soudní dvůr: 27. června 1973, Kley v. Komise, 35/72, Recueil, s. 679, body 4 a 5; 29. října 1981, Arning v. Komise, 125/80, Recueil, s. 2539, bod 17; 3. prosince 1992, Moat v. Komise, C‑32/92 P, Recueil, s. I‑6379, bod 9; 10. ledna 2006, Komise v. Alvarez Moreno, C‑373/04 P, Sb. rozh. s. I‑1, bod 42
3. Posouzení uvedené v odůvodnění rozhodnutí nemůže být jako takové předmětem žaloby na neplatnost a může podléhat přezkumu legality soudem Společenství pouze potud, pokud jakožto odůvodnění aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení představuje nezbytný podklad pro výrok tohoto aktu nebo pokud mohou tyto důvody přinejmenším změnit podstatu toho, co bylo rozhodnuto ve výroku dotyčného aktu.
(viz bod 84)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 30. dubna 2007, EnBW Energie Baden-Württemberg v. Komise, T‑387/04, Sb. rozh. s. II‑1195, bod 127, a citovaná judikatura
4. Žaloba, která proti sobě staví tytéž účastníky řízení, a sleduje stejné cíle na základě stejných žalobních důvodů jako žaloba podaná dříve, musí být odmítnuta jako nepřípustná.
(viz body 94 a 102)
Odkazy:
Soudní dvůr: 19. září 1985, Hoogovens Groep v. Komise, 172/83 a 226/83, Recueil, s. 2831, bod 9; 22. září 1988, Francie v. Parlament, 358/85 a 51/86, Recueil, s. 4821, bod 12
Soud prvního stupně: 14. června 2007, Landtag Schleswig-Holstein v. Komise, T‑68/07, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 16
5. Žádost o rodičovskou dovolenou může být jednostranně úředníkem odvolána, ale pouze v přiměřené lhůtě, v každém případě nikoliv po dni, ke kterému bylo rozhodnutí o této žádosti oznámeno, nebo nanejvýš ke dni, ke kterému se dotčený úředník dozvěděl o tomto rozhodnutí.
(viz bod 139)
6. Článek 2 odst. 4 obecných prováděcích ustanovení článku 42a služebního řádu přijatých Komisí, podle kterého orgán oprávněný ke jmenování může na žádost zúčastněné osoby zrušit rozhodnutí, kterým se přiznává rodičovská dovolená, musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje rovněž časové přerušení rodičovské dovolené.
Z upřesnění, podle kterého orgán oprávněný ke jmenování „může“ na základě uvedeného článku zrušit dovolenou, a není tedy povinen vyhovět jakékoli žádosti o zrušení nebo přerušení, se jeví, že jakékoli rozhodnutí přijaté v tomto smyslu orgánem oprávněným ke jmenování se musí zakládat na legitimních důvodech, kterých se úředník dovolává, s ohledem na účel rodičovské dovolené, a vycházet z vážení jeho zájmů a zájmů orgánu.
Prostor pro posouzení, který má k dispozici správní orgán, je však omezen, jestliže zúčastněná osoba, které byla poskytnuta rodičovská dovolená, ve své žádosti o přerušení dovolené prokáže, že události, ke kterým došlo po poskytnutí uvedené dovolené, jí nezpochybnitelně neumožňují pečovat o dítě za podmínek původně zamýšlených. Může tomu tak být, zejména když je úředník stižen chorobou, jejíž závažnost nebo vlastnosti jí neumožňují takovou péči.
(viz body 163, 167, 169 a 170)
Odkazy:
Soudní dvůr: 20. září 2007, Kiiski, C‑116/06, Sb. VS s. I-7643, bod 38