ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(druhý senát)
6. listopadu 2014
Věc F‑4/14
DH
v.
Evropský parlament
„Veřejná služba – Úředník ve zkušební době – Článek 34 služebního řádu – Zpráva o průběhu zkušební doby prokazující zjevnou nezpůsobilost úředníka ve zkušební době – Prodloužení doby trvání zkušební doby – Nové pracovní zařazení – Propuštění na konci zkušební doby – Podmínky průběhu zkušební doby – Odborná nezpůsobilost – Povinnost jednat s náležitou péčí – Zásada řádné správy“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se DH domáhá zrušení rozhodnutí orgánu Evropského parlamentu oprávněného ke jmenování (dále jen „OOJ“) ze dne 26. února 2013, kterým jej tento orgán propustil na konci zkušební doby, a opětného dosazení do Parlamentu, jakož i podpůrně pro případ, že by jeho opětné dosazení nebylo možné, uložení povinnosti žalovanému orgánu zaplatit mu náhradu škody ve výši 35 000 eur navýšené o úroky z prodlení, která mu měla vzniknout v důsledku protiprávního propuštění.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. DH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.
Shrnutí
1. Úředníci – Přijímání do zaměstnání – Zkušební doba – Předmět – Podmínky průběhu
(Služební řád, články 27 a 34)
2. Úředníci – Přijímání do zaměstnání – Zkušební doba – Rozhodnutí nejmenovat úředníka ve zkušební době – Rozhodnutí o propuštění jmenovaného úředníka – Odlišná právní povaha – Kritéria pro posouzení
(Služební řád, čl. 34 odst. 2)
3. Úředníci – Přijímání do zaměstnání – Zkušební doba – Posouzení výsledků – Posouzení schopností úředníka ve zkušební době – Úspěch ve výběrovém řízení nezavazující administrativu při posouzení
(Služební řád, článek 34)
4. Úředníci – Přijímání do zaměstnání – Zkušební doba – Organizační struktura – Přidělení zaměstnanců – Posuzovací pravomoc administrativy – Rozsah – Úkoly, které přímo a nutně nesouvisí s pracemi uvedenými v oznámení o volném pracovním místě, avšak spadají do oblasti v něm vymezené – Platnost zkušební doby
(Služební řád, článek 34)
5. Úředníci – Povinnost administrativy jednat s náležitou péčí – Zásada řádné správy – Rozsah – Povinnost převést úředníka ve zkušební době na nové místo, je‑li zkušební doba prodloužena – Neexistence
(Služební řád, čl. 34 odst. 3)
1. Podmínky stanovené v článku 27 služebního řádu jsou ověřovány po ukončení dvou na sebe navazujících řízení, tj. po výběrovém řízení pro vstup do veřejné služby Evropské unie a po uplynutí zkušební doby, kdy lze úspěšného kandidáta jmenovat úředníkem. Úspěšný kandidát z výběrového řízení, který byl přijat jako úředník ve zkušební době, může být jmenován stálým úředníkem pouze po úspěšném dokončení zkušební doby podle článku 34 služebního řádu. Zkušební doba, která má umožnit posoudit schopnosti a chování úředníka v této době, sice nemůže být považována za dobu školení, avšak dotyčnému musí být během této doby umožněno prokázat své schopnosti. Tuto podmínku, která je neoddělitelně spjata s pojmem zkušební doba, stanoví implicitně čl. 34 odst. 3 služebního řádu. V praxi to znamená, že úředník ve zkušební době musí mít nejen odpovídající materiální podmínky, ale musí mu být rovněž poskytnuty vhodné pokyny a rady, a to vzhledem k povaze vykonávaných funkcí, aby byl schopen přizpůsobit se specifickým potřebám zaměstnání, které vykonává. Nutná míra uvedených pokynů a rad musí být v tomto ohledu posuzována nikoli abstraktně, nýbrž konkrétně na základě povahy vykonávaných činností. V této souvislosti nemohou být opomenuty dřívější zkušenosti zaměstnance ve zkušební době. Tyto zkušenosti totiž jako takové sice nemohou zpochybnit užitečnost zkušební doby, jejímž cílem je posoudit schopnosti a chování dotčené osoby, mohou ale být určující pro míru dohledu nad touto osobou, aby zkušební doba splnila svůj účel.
(viz body 52, 53, 55 a 56)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudky Mirossevich v. Vysoký úřad, EU:C:1956:14, 10/55, s. 387 až 389 a Patrinos v. HSV, 3/84, EU:C:1985:202, body 20 a 21
Soud prvního stupně: rozsudek Rozand-Lambiotte v. Komise, T‑96/95, EU:T:1997:25, bod 95
Soud pro veřejnou službu: rozsudky Krcova v. Soudní dvůr, F‑112/06, EU:F:2007:178, bod 48; Doktor v. Rada, F‑73/07, EU:F:2008:42, body 31 a 33 až 36; a Giannini v. Komise, F‑49/08, EU:F:2009:76, bod 65
2. Pokud vyšlo ve zkušební době najevo, že je úředník zjevně nezpůsobilý ve smyslu čl. 34 odst. 2 služebního řádu, nebo neprokázal dostatečné profesní kvality k tomu, aby byl jmenován ve smyslu čl. 34 odst. 3 třetího pododstavce služebního řádu, dochází k jeho propuštění. Takové rozhodnutí o propuštění je ve skutečnosti rozhodnutím o nejmenování, které se svou povahou odlišuje od propuštění osoby, která byla jmenována úředníkem, v pravém slova smyslu. Zatímco při propuštění osoby, která byla jmenována úředníkem, je třeba podrobně posoudit důvody, které vedly k ukončení existujícího zaměstnaneckého poměru, při rozhodnutích týkajících se jmenování zaměstnanců ve zkušební době musí být posouzení globálnější a musí se týkat existence souboru pozitivních či negativních skutečností, které se v průběhu zkušební doby projevily a z nichž vyplývá, zda je jmenování zaměstnance ve zkušební době v zájmu služby.
(viz bod 57)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek Tréfois v. Soudní dvůr, 290/82, EU:C:1983:334, body 24 a 25
Soud pro veřejnou službu: rozsudek BW v. Komise, F‑2/11, EU:F:2012:194, bod 78
3. Okolnost, že se úspěšný kandidát ve výběrovém řízení umístil na seznamu kandidátů vhodných k přijetí v první výsledkové skupině, není pro orgán oprávněný ke jmenování závazná při posuzování profesních schopností takového kandidáta, jimiž jsou pro účely článku 34 služebního řádu ty profesní schopnosti, které se musí u úředníka projevit při výkonu práce ve zkušební době.
(viz bod 61)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: rozsudek Da Silva Pinto Branco v. Soudní dvůr, F‑52/09, EU:F:2010:98, bod 59
4. Je sice v zájmu administrativy, aby úředníky či zaměstnance přidělovala podle jejich schopností a osobních preferencí, to jim však nepřiznává právo vykonávat nebo udržet si konkrétní funkci. Okolnost, že byly úředníkovi ve zkušební době svěřeny administrativní úkoly, které přímo a nutně nesouvisí s technickými pracemi v terénu uvedenými v oznámení o volném pracovním místě na předmětnou pozici, nemá vliv na platnost jeho zkušební doby, pokud tyto administrativní úkoly spadají do oblasti uvedené v oznámení o volném pracovním místě, tj. do oblasti informatiky.
Z těchto důvodů nemůže tento úředník ve zkušební době vytýkat orgánu oprávněnému ke jmenování, že mu nesvěřil soubor úkolů odpovídajících jednotlivým položkám uvedeným v oznámení o volném pracovním místě nebo že mu nebyly svěřeny technické úkoly v terénu.
Ačkoli je v tomto ohledu pravda, že cílem dotčeného oznámení o volném místě bylo zaměstnat provozního technika v oblasti informatiky, z čehož by mohlo vyplývat, že pracovní náplní budou hlavně technické práce v terénu spadající do oblasti informatiky, je třeba konstatovat, že z toho, jakým byla v tomto oznámení popsána náplň předmětné práce, jasně vyplývalo, že zahrnuje řízení a koordinaci týmů IT a kromě jiného i přípravu a monitoring zadávacích řízení značně technického rázu.
(viz body 68 až 70)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek Nagels v. Komise, 52/70, EU:C:1971:49, body 5 a 14
Soud prvního stupně: rozsudek Campoli v. Komise, T‑100/00, EU:T:2001:75, bod 71
5. Z ustanovení čl. 34 odst. 3 třetího pododstavce služebního řádu vyplývá, že administrativa má možnost – a nikoliv povinnost – přeřadit úředníka ve zkušební době, kterému se rozhodla prodloužit zkušební dobu, na jiné pracovní místo. Pokud by povinnost jednat s náležitou péčí měla ten důsledek, že by se z této možnosti administrativy stala povinnost, narušila by rovnováhu mezi právy a povinnostmi ve vztahu mezi veřejným orgánem a zaměstnanci veřejné správy, která byla vytvořena služebním řádem, ačkoli má tento řád podle judikatury unijních soudů takovou rovnováhu odrážet.
(viz bod 76)