Language of document : ECLI:EU:T:2016:335

Spojené věci T‑426/10 až T‑429/10 a T‑438/12 až T‑441/12

(zveřejněné výňatky)

Moreda-Riviere Trefilerías, SA a další

proti

Evropské komisi

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Evropský trh s předpínací ocelí – Určování cen, rozdělení trhu a výměna citlivých obchodních informací – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Hospodářská jednotka – Přímá účast na protiprávním jednání – Odvozená odpovědnost mateřských společností – Nástupnictví podniků – Komplexní protiprávní jednání – Jediné a trvající protiprávní jednání – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Zásady zákazu zpětné účinnosti a legality trestů – Polehčující okolnosti – Schopnost zaplatit pokutu – Právo na obhajobu – Povinnost uvést odůvodnění – Žádost o přehodnocení – Neexistence změny skutkových okolností – Zamítající dopis – Nepřípustnost“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 2. června 2016

Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Rozhodnutí generálního ředitele Komise pro hospodářskou soutěž o žádosti o přehodnocení schopnosti podniků, jimž byla uložena pokuta za porušení pravidel hospodářské soutěže, zaplatit pokutu – Podání této žádosti po přijetí rozhodnutí Komisí – Neexistence významných nových skutkových okolností – Nepřípustnost

(Článek 263 SFEU; sdělení Komise 2006/C 210/02)

V případě žádosti podniků, jimž byla uložena pokuta za porušení pravidel hospodářské soutěže, směřující ke snížení výše pokuty na základě zohlednění jejich schopnosti zaplatit pokutu ve smyslu bodu 35 pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003, sice Komise není oprávněna tvrdit, že pouze zhoršení jeho finanční situace by mohlo odůvodňovat, aby podnik předložil novou žádost o posouzení své schopnosti zaplatit pokutu, avšak pokud jedinou změnou oproti skutkové situaci zkoumané Komisí v okamžiku, kdy posuzovala tuto schopnost podniku, je zlepšení jeho finanční situace, není žádost tohoto podniku o to, aby Komise přezkoumala stanovisko, které předtím přijala, přípustná. Zamítnutí této žádosti o přezkum ze strany Komise tudíž v takové situaci nepředstavuje akt napadnutelný žalobou.

Pokud je správě předložena žádost o přezkum dříve přijatého rozhodnutí, je třeba rozlišovat mezi posouzením skutkové a právní situace, v níž se dotyčná soba nachází, a přezkumem předchozího rozhodnutí. A pouze v případě, že by po posouzení situace dotyčné osoby správa konstatovala podstatnou změnu skutkové nebo právní situace, by byla povinna přezkoumat své rozhodnutí. Pokud naopak k podstatné změně skutkové nebo právní situace nedošlo, není správa povinna svá rozhodnutí přezkoumat a stanovisko, jímž za těchto podmínek zamítá předloženou žádost o přezkum, nemá povahu rozhodnutí, takže žaloba podaná proti takovému stanovisku musí být odmítnuta jako nepřípustná, jelikož byla podána proti aktu, proti němuž nelze opravný prostředek podat. Nicméně posouzení správy, podle něhož dotyčná osoba nepředložila žádnou novou skutečnost a neprokázala podstatnou změnu své skutkové a právní situace, může být unijnímu soudu k přezkumu předloženo.

(viz body 556 a 557)