Spojené věci C‑148/21 a C‑184/21
Christian Louboutin
v.
Amazon Europe Core Sàrl (C‑148/21)
a
Amazon EU Sàrl (C‑148/21),
a
Amazon Services Europe Sàrl (C‑148/21)
a
Amazon.com Inc. (C‑184/21)
a
Amazon Services LLC (C‑184/21)
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal d’arrondissement de Luxembourg)
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. prosince 2022
„Řízení o předběžné otázce – Ochranná známka Evropské unie – Nařízení (EU) 2017/1001 – Článek 9 odst. 2 písm. a) – Práva z ochranné známky Evropské unie – Pojem ‚užívání‘ – Provozovatel internetových stránek pro on-line prodej zahrnujících on-line tržiště – Inzeráty zveřejněné na tomto tržišti třetími prodejci, kteří v těchto inzerátech užívají označení totožné s ochrannou známkou jiné osoby pro výrobky totožné s těmi, pro něž je tato ochranná známka zapsána – Vnímání tohoto označení jako nedílné součásti obchodní komunikace tohoto provozovatele – Způsob prezentace inzerátů, který neumožňuje jasně odlišit nabídky uvedeného provozovatele od nabídek těchto třetích prodejců“
1. Ochranná známka Evropské unie – Účinky ochranné známky Evropské unie – Práva z ochranné známky – Právo zakázat užívání ochranné známky – Pojem „užívání“
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001, čl. 9 odst. 2)
(viz body 25–31)
2. Ochranná známka Evropské unie – Účinky ochranné známky Evropské unie – Práva z ochranné známky – Právo zakázat užívání ochranné známky – Pojem „užívání“ – Provozování on-line tržiště – Existence spojitosti mezi službami provozovatele a kolidujícím označením – Zahrnutí – Způsob prezentace inzerátů – Povaha a rozsah služeb poskytovaných provozovatelem – Dopad
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001, čl. 9 odst. 2)
(viz body 38–43, 48–54 a výrok)
Shrnutí
V roce 2016 si Ch. Louboutin, francouzský návrhář obuvi a luxusních kabelek, zaregistroval červenou barvu používanou na vnější podešvi boty na vysokém podpatku jako ochrannou známku Evropské unie.
Společnost Amazon provozuje internetové stránky pro on-line prodej různých výrobků, jež nabízí jak přímo svým jménem a na svůj účet, tak nepřímo, když poskytuje on-line tržiště třetím prodejcům. Tento provozovatel nabízí třetím prodejcům rovněž doplňkové služby skladování a odesílání jejich výrobků.
Christian Louboutin zjistil, že se na těchto internetových stránkách pravidelně objevují inzeráty na prodej obuvi s červenou podešví, o nichž Ch. Louboutin tvrdí, že se týkají výrobků, k jejichž uvedení na trh nedal souhlas. Podal proto s poukazem na porušení výlučných práv plynoucích z dotčené ochranné známky dvě žaloby pro porušení práv z této ochranné známky proti společnosti Amazon u tribunal d’arrondissement de Luxembourg (obvodní soud v Lucemburku, Lucembursko)(1) a tribunal de l’entreprise francophone de Bruxelles (frankofonní obchodní soud v Bruselu, Belgie)(2).
Uvedené soudy se proto rozhodly položit Soudnímu dvoru několik předběžných otázek.
Podstatou otázek položených Soudnímu dvoru je, zda nařízení o ochranné známce Evropské unie(3) musí být vykládáno v tom smyslu, že provozovatel internetových stránek pro on-line prodej, které vedle vlastních nabídek prodeje zahrnují i on-line tržiště, může být považován za subjekt, který sám užívá označení totožné s ochrannou známkou Evropské unie jiné osoby pro výrobky totožné s těmi, pro něž je tato ochranná známka zapsána, pokud třetí prodejci na tomto tržišti nabízejí k prodeji takové výrobky nesoucí toto označení bez souhlasu vlastníka této ochranné známky.
Konkrétně si kladou otázku, zda jsou v tomto ohledu relevantní skutečnosti, že tento provozovatel používá jednotný způsob prezentace nabídek zveřejněných na jeho internetových stránkách, když zobrazuje zároveň inzeráty týkající se výrobků, které prodává svým jménem a na svůj účet, a inzeráty týkající se výrobků nabízených třetími prodejci na uvedeném tržišti, že zobrazuje vlastní logo proslulého distributora ve všech těchto inzerátech a že nabízí třetím prodejcům v rámci uvádění jejich výrobků na trh doplňkové služby spočívající v poskytování podpory při prezentaci jejich inzerátů, jakož i skladování a zasílání výrobků nabízených na stejném tržišti. V této souvislosti se předkládající soudy rovněž zamýšlejí nad tím, zda je třeba případně zohlednit vnímání uživatelů předmětných internetových stránek.
Velký senát Soudního dvora měl příležitost poskytnout významná upřesnění k otázce přímé odpovědnosti provozovatele internetových stránek pro on-line prodej, které zahrnují i on-line tržiště, za porušení práv vlastníka ochranné známky Evropské unie, jež vyplývají ze skutečnosti, že je označení totožné s touto ochrannou známkou uvedeno v inzerátech třetích prodejců na tomto tržišti.
Závěry Soudního dvora
Soudní dvůr připomněl, že podle nařízení o ochranné známce EU(4) vyplývá ze zápisu ochranné známky Evropské unie pro jejího vlastníka právo bránit všem třetím osobám, aby v obchodním styku užívaly označení totožné s touto ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je ochranná známka zapsána.
Soudní dvůr bez dalšího poukázal na to, že pojem „užívat“ není nařízením o ochranné známce EU definován. Tento výraz nicméně předpokládá aktivní jednání a přímou, či nepřímou kontrolu nad aktem představujícím užívání. Pouze třetí osoba, která má takovou kontrolu, je skutečně schopna užívání ochranné známky bez souhlasu jejího vlastníka ukončit.
A dále užívání označení totožného nebo podobného s ochrannou známkou vlastníka třetí osobou přinejmenším předpokládá, že třetí osoba užívá označení v rámci vlastní obchodní komunikace. Určitá osoba tak může umožnit svým zákazníkům užívat označení totožná nebo podobná s ochrannými známkami, aniž by sama uvedená označení užívala. Proto měl Soudní dvůr za to, že pokud jde o provozovatele on-line tržiště, užívají označení totožná nebo podobná s ochrannými známkami v nabídkách k prodeji zobrazovaných na tomto on-line tržišti pouze prodejci, kteří jsou zákazníky provozovatele tohoto tržiště, a nikoliv tento provozovatel, pokud toto označení neužívá v rámci vlastní obchodní komunikace.
Soudní dvůr nicméně poznamenal, že v rámci své dřívější judikatury nebyl tázán na dopad skutečnosti, že dotčené internetové stránky pro on-line prodej zahrnují vedle on-line tržiště nabídky k prodeji samotného provozovatele těchto internetových stránek, kdežto v rámci projednávaných věcí je tázán právě na tento dopad. V projednávaných věcech se předkládající soudy zamýšlejí nad tím, zda vedle třetího prodejce i provozovatel internetových stránek pro on-line prodej zahrnujících on-line tržiště, jako je společnost Amazon, užívá ve vlastní obchodní komunikaci označení totožné s ochrannou známkou jiné osoby pro výrobky totožné s těmi, pro něž je tato ochranná známka zapsána, takže by mohl být považován za odpovědného za porušení práv vlastníka této ochranné známky, pokud tento třetí prodejce na tomto tržišti nabízí k prodeji takové výrobky nesoucí toto označení.
Soudní dvůr konstatoval, že tato otázka vyvstává nezávisle na tom, že role takového provozovatele může být případně zkoumána z hlediska jiných právních pravidel, a že posouzení takového užívání sice v konečném důsledku přísluší vnitrostátnímu soudu, nicméně Soudní dvůr může poskytnout prvky výkladu unijního práva, které by mohly být v tomto ohledu užitečné.
Pokud jde v tomto ohledu o obchodní komunikaci, Soudní dvůr upřesnil, že užívání označení totožného s ochrannou známkou jiné osoby provozovatelem internetových stránek pro on-line prodej zahrnujících on-line tržiště ve vlastní obchodní komunikaci předpokládá, že se toto označení třetím osobám jeví jako její nedílná součást, a tudíž že spadá pod jeho činnost.
Soudní dvůr v tomto kontextu připomněl, že v situaci, kdy poskytovatel služby užívá označení totožné s ochrannou známkou jiné osoby nebo jí podobné k propagaci výrobků, které jeden z jeho zákazníků uvádí na trh prostřednictvím této služby, tento poskytovatel sám užívá toto označení, užívá-li je takovým způsobem, že vznikne spojitost mezi uvedeným označením a službami poskytovanými uvedeným poskytovatelem.
Soudní dvůr již měl například za to, že takový poskytovatel sám neužívá označení totožné s ochrannou známkou jiné osoby nebo jí podobné, pokud služba, kterou poskytuje, není svou povahou srovnatelná se službou, jejímž cílem je podpora uvádění výrobků nesoucích toto označení na trh, a nevede k vytvoření spojitosti mezi touto službou a uvedeným označením, jelikož dotčený poskytovatel není ve styku se spotřebitelem, což vylučuje jakoukoli asociaci mezi jeho službami a dotčeným označením.
Soudní dvůr naproti tomu rozhodl, že taková spojitost existuje, pokud provozovatel on-line tržiště prostřednictvím služby optimalizace pro vyhledávače na internetu a prostřednictvím klíčového slova totožného s ochrannou známkou jiné osoby propaguje výrobky této značky prodávané jeho zákazníky na jeho on-line tržišti. Taková reklama totiž vytváří pro uživatele internetu, kteří provádějí vyhledávání na základě tohoto klíčového slova, zjevnou asociaci mezi těmito výrobky označenými ochrannou známkou a možností jejich nákupu prostřednictvím uvedeného tržiště. Právě z tohoto důvodu je vlastník této ochranné známky oprávněn zakázat tomuto provozovateli takové užívání, porušuje-li tato reklama právo k ochranné známce z důvodu, že běžně informovanému a přiměřeně pozornému uživateli internetu neumožňuje nebo jen stěží umožňuje zjistit, zda tyto výrobky pocházejí od vlastníka této ochranné známky nebo od podniku, který je s ním hospodářsky propojen, či naopak od třetí osoby.
Soudní dvůr z toho dovodil, že pro účely určení, zda provozovatel internetových stránek pro on-line prodej zahrnujících on-line tržiště sám užívá označení totožné s ochrannou známkou jiné osoby uvedené v inzerátech týkajících se výrobků nabízených třetími prodejci na tomto tržišti, je třeba posoudit, zda si běžně informovaný a přiměřeně pozorný uživatel těchto internetových stránek vytvoří spojitost mezi službami tohoto provozovatele a dotčeným označením.
Z tohoto hlediska je za účelem určení, zda inzerát zveřejněný na uvedeném on-line tržišti třetím prodejcem působícím na tomto tržišti, který užívá označení totožné s ochrannou známkou jiné osoby, může být považován za součást obchodní komunikace provozovatele uvedených internetových stránek, třeba ověřit, zda tento inzerát může vytvořit spojitost mezi službami nabízenými tímto provozovatelem a dotčeným označením z důvodu, že by běžně informovaný a přiměřeně pozorný uživatel mohl mít za to, že je to uvedený provozovatel, kdo svým jménem a na vlastní účet uvádí na trh výrobek, pro nějž je užíváno předmětné označení.
Soudní dvůr zdůraznil, že v rámci tohoto globálního posouzení okolností projednávaných věcí mají zvláštní význam zejména způsob prezentace inzerátů, a to jak individuálně, tak jako celek, na předmětných internetových stránkách, jakož i povaha a rozsah služeb poskytovaných provozovatelem těchto internetových stránek.
Pokud jde zaprvé o způsob prezentace inzerátů, vyžaduje unijní právo transparentní zobrazování inzercí na internetu, tak aby běžně informovaný a přiměřeně pozorný uživatel mohl snadno odlišit nabídky provozovatele internetových stránek od nabídek třetích prodejců působících na on-line tržišti. Soudní dvůr měl přitom za to, že okolnost, že provozovatel využívá jednotného způsobu prezentace zveřejňovaných nabídek a zobrazuje zároveň vlastní inzeráty a inzeráty třetích prodejců a uvádí vlastní logo proslulého distributora jak na svých internetových stránkách, tak ve všech těchto inzerátech, může takové rozlišení ztížit, a vyvolat tak dojem, že je to provozovatel, kdo svým jménem a na vlastní účet uvádí na trh výrobky nabízené k prodeji těmito třetími prodejci.
Zadruhé povaha a rozsah služeb poskytovaných provozovatelem on-line tržiště třetím prodejcům, zejména služeb spočívajících ve skladování, zasílání a správě vratek uvedených výrobků, mohou rovněž u běžně informovaného a přiměřeně pozorného uživatele vyvolat dojem, že jsou tyto výrobky uváděny na trh provozovatelem, a vytvořit tak v očích těchto uživatelů spojitost mezi těmito službami a označeními na těchto výrobcích a v inzerátech třetích prodejců.
Na závěr Soudní dvůr rozhodl, že provozovatel internetových stránek pro on-line prodej, které vedle jeho vlastních nabídek prodeje zahrnují i on-line tržiště, může být považován za subjekt, který sám užívá označení totožné s ochrannou známkou Evropské unie jiné osoby pro výrobky totožné s těmi, pro něž je tato ochranná známka zapsána, pokud třetí prodejci na tomto tržišti nabízejí k prodeji takové výrobky nesoucí toto označení bez souhlasu vlastníka této ochranné známky, jestliže si běžně informovaný a přiměřeně pozorný uživatel těchto internetových stránek vytvoří spojitost mezi službami tohoto provozovatele a dotčeným označením, což nastane zejména tehdy, pokud by takový uživatel mohl s přihlédnutím ke všem faktorům charakterizujícím dotčenou situaci nabýt dojmu, že výrobky s tímto označením uvádí na trh svým jménem a na svůj účet sám uvedený provozovatel. Soudní dvůr dodal, že v tomto ohledu jsou relevantní skutečnosti, že tento provozovatel:
• používá jednotný způsob prezentace nabídek zveřejňovaných na jeho internetových stránkách, když zobrazuje zároveň inzeráty týkající se výrobků, které prodává svým jménem a na svůj účet, a inzeráty týkající se výrobků nabízených třetími prodejci na uvedeném tržišti,
• zobrazuje vlastní logo proslulého distributora ve všech těchto inzerátech a
• nabízí třetím prodejcům v rámci uvádění výrobků s tímto označením na trh doplňkové služby spočívající mimo jiné ve skladování a zasílání těchto výrobků.