Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 14. ledna 2013 - "Max Pen" EOOD v. Direktor na Direktsia "Obzhalvane i izpalnenie na proizvodstvoto" Sofia

(Věc C-18/13)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen Sad Sofia-grad (Bulharsko)

Účastníci původního řízení

Žalobce: "Max Pen" EOOD

Žalovaný: Direktor na Direktsia "Obzhalvane i izpalnenie na proizvodstvoto"

Předběžné otázky

Je podle unijního práva nutno - pro účely odpočtu daně - za související s "daňovým únikem" považovat skutkové okolnosti, kdy dodavatel uvedený na faktuře nebo jeho subdodavatel nedisponuje personálem, hmotnými prostředky a aktivy, jež by byly nezbytné pro poskytnutí služby, náklady skutečného poskytnutí plnění nejsou zdokumentovány a žádné takové náklady nejsou zaneseny v jeho účetnictví, a současně byly vystaveny neplatné dokumenty, pokud jde o oprávnění osob, které je jménem dodavatele podepsaly, formou smlouvy a přijímacího a předávacího protokolu, jež byly předloženy jako důkaz dlužných vzájemných plnění a poskytnutí služby, pro niž byla vystavena faktura s DPH a u níž byl uplatněn nárok na odpočet daně?

Vyplývá z povinnosti soudu stanovené unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie neuznat nárok na odpočet daně v případě daňového úniku také povinnost vnitrostátního soudu i bez návrhu určit, že za okolností věci v původním řízení došlo k daňovému úniku, tím, že s přihlédnutím k povinnosti soudu rozhodnout podle vnitrostátního práva o meritu sporu, dbát zákazu reformace in peius, pokud jde o žalobkyni, a respektovat zásadu práva na účinnou právní ochranu a zásadu právní jistoty, jakož i z úřední povinnosti použít příslušné právní předpisy, posoudí nová skutková tvrzení poprvé uplatněná až před soudem; posoudí veškeré důkazy, mezi nimi i takové, které se vztahují k předstíraným podnikatelským operacím, neplatné dokumenty a dokumenty s nesprávným obsahem?

Vyplývá z čl. 178 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o povinnost soudu neuznat nárok na odpočet daně v případě daňového úniku, že pro uplatnění nároku na odpočet daně musela být služba skutečně poskytnuta dodavatelem uvedeným na faktuře nebo jeho subdodavatelem?

Znamená požadavek uvedený v článku 242 směrnice 2006/112 týkající se vedení podrobného účetnictví, pokud jde o kontrolu nároku na odpočet daně, že je nutno dbát také příslušných vnitrostátních účetních předpisů členského státu, které stanoví soulad s mezinárodními účetními standardy unijního práva, nebo znamená pouze požadavek vést dokumenty uvedené v této směrnici k vyúčtování DPH: faktury, přiznání k DPH a souhrnná hlášení?

V případě kladné odpovědi na druhou variantu případu by bylo nutno zodpovědět i následující otázku:

Vyplývá z požadavku stanoveného v čl. 226 odst. 1 bodu 6 směrnice 2006/112, podle něhož faktury musí obsahovat "rozsah a druh poskytnuté služby", povinnost, že faktury nebo v souvislosti s nimi vystavený dokument musí v případě služby obsahovat údaje o skutečném poskytnutí služby - objektivní okolnosti, které lze přezkoumat, ať již jako důkaz toho, že služba byla skutečně poskytnuta, nebo jako důkaz toho, že byla provedena dodavatelem uvedeným na faktuře?

Má být článek 242 směrnice 2006/112, který stanoví požadavek vedení podrobného účetnictví, pokud jde o kontrolu nároku na odpočet daně, ve spojení s článkem 63 a článkem 273 této směrnice vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátnímu právnímu předpisu, podle něhož se služba považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy vznikly předpoklady pro uznání výnosů z ní v souladu s příslušnými účetními předpisy, které stanoví soulad s mezinárodními účetními standardy unijního práva a zásadami účetního prokázání podnikatelských operací, přednost obsahu před formou, jakož i porovnatelnost výnosů a nákladů?

____________