USNESENÍ SOUDU (pátého senátu)
19. února 2008 (*)
„Žaloba na neplatnost – Společný celní sazebník – Zařazení do kombinované nomenklatury – Osoba, která není osobně dotčena – Nepřípustnost“
Ve věci T‑82/06,
Apple Computer International, se sídlem v Cork (Irsko), zastoupená G. Breenem, solicitor, P. Sreenanem, SC, a B. Quigley, barrister,
žalobkyně,
proti
Komisi Evropských společenství, zastoupené X. Lewisem a J. Hottiaux, jako zmocněnci,
žalované,
jejímž předmětem je návrh na zrušení nařízení Komise (ES) č. 2171/2005 ze dne 23. prosince 2005 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 346, s. 7),
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (pátý senát),
ve složení M. Vilaras, předseda, M. Prek (zpravodaj) a V. Ciucă, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
vydává toto
Usnesení
Právní rámec
Kombinovaná nomenklatura
1 Pro účely používání společného celního sazebníku, jakož i usnadnění sestavování statistik zahraničního obchodu Společenství a jiných politik Společenství týkajících se dovozu a vývozu zboží, Rada přijetím nařízení (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382, dále jen „nařízení o kombinované nomenklatuře“) zavedla úplnou nomenklaturu zboží, které je předmětem vývozu ze Společenství nebo dovozu do něj (dále jen „kombinovaná nomenklatura“). Tato nomenklatura je uvedena v příloze I uvedeného nařízení.
2 Za účelem zajištění jednotného používání kombinované nomenklatury ve Společenství může Komise ve spolupráci s výborem složeným ze zástupců členských států (dále jen „výbor pro nomenklaturu“) přijmout některá opatření, která jsou uvedena v článku 9 nařízení o kombinované nomenklatuře. Mezi tato opatření patří zejména možnost, aby Komise přijala nařízení o celním zařazení konkrétního zboží do kombinované nomenklatury [čl. 9 odst. 1 písm. a) první odrážka nařízení o kombinované nomenklatuře].
3 V době přijetí nařízení Komise (ES) č. 2171/2005 ze dne 23. prosince 2005 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 346, s. 7, dále jen „napadené nařízení“) zněla čísla 8471 a 8528 kombinované nomenklatury následovně:
– číslo 8528: „[t]elevizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu; videomonitory a videoprojektory“;
– číslo 8471: „[z]ařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zařízení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení pro zpracování těchto dat, jinde neuvedená ani nezahrnutá“.
Závazné informace o sazebním zařazení zboží
4 Podle čl. 11 odst. 1 a článku 12 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 82/97 ze dne 19. prosince 1996 (Úř. věst. 1997, L 17, s. 1; Zvl. vyd. 02/08, s. 179, a oprava Úř. věst 1997, L 179, s. 11, dále jen „celní kodex“), mohou hospodářské subjekty obdržet od celních orgánů závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“). Jedná se o informace o sazebním zařazení určitého zboží, jež jsou závazné pro tyto celní orgány ve vztahu k žadateli nebo oprávněné osobě, které byla vydána ZISZ.
5 Článek 12 celního kodexu stanoví:
„[…]
5. Závazná informace pozbývá platnosti:
a) v případě informace o sazebním zařazení zboží:
i) bylo-li vydáno nařízení, a informace proto nadále není v souladu s takto stanoveným právem;
[…]
6. Oprávněná osoba, které byla vydána závazná informace, která pozbývá platnosti podle odst. 5 písm. a) bodu ii) nebo iii) nebo písm. b) bodu ii) nebo iii), může tuto informaci nadále používat po dobu šesti měsíců ode dne zveřejnění nebo oznámení, jestliže na základě této závazné informace uzavřela předtím, než bylo přijato dané opatření, závazné a konečné smlouvy o prodeji nebo nákupu zboží. Jedná-li se však o produkty, pro něž se předkládá potvrzení o dovozu, vývozu nebo stanovení předem při vyřizování celních formalit, je doba šesti měsíců nahrazena dobou platnosti potvrzení.
V případech uvedených v odst. 5 písm. a) bodě i) a písm. b) bodě i) lze nařízením nebo dohodou stanovit dobu, po kterou se použije první pododstavec.
[…]“
Skutkový základ sporu
6 Žalobkyně, Apple Computer International, je společností irského práva pověřenou evropskými činnostmi Apple Computer Inc., usazené v Palo Alto v Kalifornii (Spojené státy), jež je tvůrcem, výrobcem a prodejcem počítačů, programového vybavení a počítačového příslušenství (dále jen „Apple“). Žalobkyně dováží a distribuuje ve Společenství barevné monitory na bázi tekutých krystalů [Liquid Crystal Display (LCD)].
7 V září 2004 žalobkyně požádala Irish Revenue Commissioners (irská daňová a celní správa, dále jen „IRC“) o vydání ZISZ pro monitory LCD řady „Cinema“. Jelikož si IRC nebyla jista správným zařazením, postoupila žádost výboru pro nomenklaturu, aby jí byl nápomocen.
8 V lednu 2005 žalobkyně před tímto výborem předvedla fungování svého monitoru LCD 30” (inches) používaného v kombinaci s počítačem Apple.
9 V červenci 2005 žalobkyně u německých celních orgánů požádala o vydání ZISZ pro monitory LCD 20”, 23” a 30”. Tyto tři výrobky byly zařazeny do podpoložky odpovídající kódu KN 8471 60 90.
10 V prosinci 2005 výbor pro nomenklaturu rozhodl o sazebním zařazení určitých monitorů, včetně monitorů LCD 20”, které svými technickými vlastnostmi a svým popisem odpovídaly monitorům LCD žalobkyně. Komise poté přijala napadené nařízení, jež bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. prosince 2005. Přílohu napadeného nařízení tvoří tabulka rozdělená do třech sloupců. Sloupec 1 uvedené tabulky obsahuje popis zboží, sloupec 2 zařazení do kódu KN a sloupec 3 odůvodnění.
11 Bod 2 sloupec 1 tabulky připojené k napadenému nařízení tak obsahuje následující popis zboží:
„2. Barevný monitor na bázi tekutých krystalů (LCD) o úhlopříčce 50,8 cm (20″) a celkových rozměrech 47,1 (š) × 40,4 (v) × 17,4 (h) cm (s poměrem stran 16:10), jehož:
– hustota pixelů obrazovky činí 100 dpi,
– velikost pixelu činí 0,25 mm,
– maximální rozlišení činí 1680 × 1050 pixelů,
– pevná šířka pásma činí 120 MHz.
Výrobek je určen pro použití při vývoji náročné grafiky (systémy CAD/CAM) a při tvorbě a střihu video filmů.
Výrobek je vybaven rozhraním DVI, které výrobku umožňuje zobrazovat signály přijaté ze zařízení pro automatizované zpracování dat prostřednictvím grafické karty schopné zpracovat video signály (například za účelem střihu či tvorby filmů).
Výrobek je také schopen zobrazit text, tabulky, prezentace apod.“
12 Sloupec 2 tabulky připojené k napadenému nařízení zařazuje takto popsané zboží do kódu KN 8528 21 90.
13 Sloupec 3 uvedené tabulky uvádí následující odůvodnění zařazení uvedeného ve sloupci 2:
„Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, poznámek 5 B a 5 E ke kapitole 84 a podle znění kódů KN 8528, 852821 a 85282190.
Zařazení do položky 847160 je vyloučeno, protože výhradní nebo hlavní použití monitoru není v systému automatizovaného zpracování dat (viz poznámka 5 B ke kapitole 84).
Výrobek nelze zařadit do čísla 8531, protože jeho funkcí není poskytnout vizuální zobrazení pro signalizační účely (viz vysvětlivky k HS k číslu 8531, bod D).
Zamýšleným použitím výrobku je zobrazování video signálů pro vývoj grafiky nebo střih či tvorbu video filmů v systému CAD/CAM nebo v systému pro střih videa (viz poznámka 5 E ke kapitole 84).“
14 V souladu s čl. 12 odst. 5 písm. a) bodem i) celního kodexu pozbyla ZISZ oznámená německými celními orgány pro monitor LCD 20” žalobkyně platnosti, neboť nebyla nadále v souladu se zařazením stanoveným napadeným nařízením.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
15 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 14. března 2006 podala žalobkyně projednávanou žalobu.
16 Samostatným podáním došlým kanceláři Soudu dne 2. června 2006 Komise vznesla námitku nepřípustnosti na základě čl. 114 odst. 1 jednacího řádu Soudu.
17 Žalobkyně dne 18. července 2006 předložila Soudu své písemné vyjádření v odpověď na tuto námitku.
18 Ve své žalobě žalobkyně navrhuje, aby Soud:
– určil, že zařazení obsažené v bodě 2 přílohy připojené k napadenému nařízení ve skutečnosti představuje rozhodnutí, které se jí, i když je vydáno ve formě nařízení, osobně a bezprostředně dotýká;
– zrušil napadené nařízení v rozsahu, v němž zařazuje monitor LCD typu popsaného v bodě 2 tabulky připojené k uvedenému nařízení pod kód KN 8528 21 90;
– určil, že monitory, které splňují technické požadavky uvedené v bodě 2 tabulky připojené k napadenému nařízení, musejí být správně zařazeny do čísla 8471 kombinované nomenklatury;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
19 Komise ve své námitce nepřípustnosti navrhuje, aby Soud:
– odmítl žalobu jako nepřípustnou;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
20 Ve svém vyjádření k námitce nepřípustnosti žalobkyně navrhuje, aby Soud:
– zamítl námitku nepřípustnosti vznesenou Komisí;
– podpůrně si vyhradil rozhodnutí o námitce nepřípustnosti v rozsudku, který vydá;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
21 Podle článku 114 jednacího řádu, požaduje-li to některý účastník řízení, Soud může rozhodnout o nepřípustnosti, aniž by se zabýval věcí samou. Podle odstavce 3 téhož článku se návrh projedná ústně, nerozhodne-li Soud jinak. Soud pokládá projednávaný případ na základě písemností ve spise za natolik dostatečně objasněný, aby o žalobě rozhodl bez ústního projednání.
Argumenty účastníků řízení
22 Komise se zaprvé domnívá, že žaloba je zčásti nepřípustná, jelikož směřuje ke zrušení všech čtyř bodů – a nikoliv pouze bodu 2 – tabulky připojené k napadenému nařízení, třebaže se všechny argumenty dovolávané žalobkyní týkají monitoru LCD 20”, který uvádí na trh. V důsledku toho musí být žaloba odmítnuta jako nepřípustná v rozsahu, v němž směřuje ke zrušení bodů 1, 3 a 4 tabulky připojené k napadenému nařízení.
23 Komise se zadruhé domnívá, že v projednávaném případě není žalobkyně napadeným nařízením osobně dotčena. Toto nařízení se vztahuje na objektivně určenou situaci a má právní účinky ohledně kategorií osob nahlížených obecně a abstraktně, a zejména dovozců výrobků, které popisuje. Komise se konkrétně domnívá, že podle ustálené judikatury nejsou hospodářské subjekty osobně dotčeny nařízeními o sazebním zařazení zboží do kombinované nomenklatury.
24 Na podporu svých argumentů se dovolává zejména dvou usnesení Soudu, a sice usnesení ze dne 29. dubna 1999, Alce v. Komise (T‑120/98, Recueil, s. II‑1395) a usnesení ze dne 30. ledna 2001, Iposea v. Komise (T‑49/00, Recueil, s. II‑163), v nichž Soud v oblasti sazebního zařazení zboží odmítl žaloby jako nepřípustné.
25 Krom toho je věc, v níž byl vydán rozsudek Soudu ze dne 30. září 2003, Sony Computer Entertainment Europe v. Komise (T‑243/01, Recueil, s. II‑4189), jedinou věcí, v níž byl hospodářský subjekt považován za osobně dotčeného nařízením o sazebním zařazení zboží, a to s ohledem na existenci čtyř kumulativních podmínek, které nejsou v projednávané věci splněny.
26 „Mimořádné okolnosti“ věci, v níž byl vydán výše citovaný rozsudek Sony Computer Entertainment Europe v. Komise, nejsou totiž v projednávané věci dostatečně prokázány, aby bylo možno dojít ke stejnému závěru. Konkrétně žádost o pomoc zaslaná IRC výboru pro nomenklaturu týkající se zařazení dotčeného výrobku má pouze minimální nebo žádný význam, jelikož řízení, jež vede k přijetí nařízení o sazebním zařazení zboží Komisí, je vždy zahájeno z důvodu obtíží spojených se zařazením výrobku. Mimoto žalobkyně nepředvedla fungování svého výrobku za svou osobu, nýbrž jako člen Evropské průmyslové asociace pro informační systémy a komunikační technologie (EICTA). V tomto ohledu byl takto představeným výrobkem monitor o úhlopříčce 30”, zatímco dotčený výrobek je monitor o úhlopříčce 20”, jímž se tedy výbor pro nomenklaturu nikdy nezabýval.
27 Navíc Komisi není známo žádné rozhodnutí vnitrostátních soudů týkající se zařazení dotčeného výrobku, tedy rozhodnutí, jehož vydání by záviselo na napadeném nařízení.
28 Žalobkyně není jediným podnikem, který je skutečně nebo potenciálně napadeným nařízením dotčen. Toto nařízení neobsahuje žádnou fotografii jejích výrobků ani žádný odkaz na logo, obchodní značku nebo její vlastnické právo. Tato neexistence výlučného práva na dovoz monitorů LCD, které mají stejné technické vlastnosti jako monitory uvedené v bodě 2 sloupci 1 tabulky připojené k napadenému nařízení, byla rovněž potvrzena samotnou žalobkyní v její žádosti o pozastavení sazebního zařazení a v průvodním dopise zaslaném irským orgánům po přijetí napadeného nařízení.
29 Konečně žalobkyně netvrdila, že je jediným autorizovaným dovozcem dotčeného výrobku.
30 Žalobkyně tvrdí, že zařazení uvedené v bodě 2 tabulky připojené k napadenému nařízení, přestože má formu ustanovení nařízení, je ve skutečnosti rozhodnutím, které se jí dotýká bezprostředně a osobně.
31 Zdůrazňuje, že je ustálenou judikaturou, že se akt s obecnou působností může za určitých okolností dotýkat některých hospodářských subjektů bezprostředně a osobně, a tudíž může být posledně uvedenými napaden na základě čl. 230 čtvrtého pododstavce ES (viz výše citovaný rozsudek Sony Computer Entertainment Europe v. Komise, bod 59, a výše citovaná judikatura). Podle žalobkyně jsou v projednávaném případě splněna „kritéria Plaumann“.
32 Žalobkyně tvrdí, že se napadené nařízení bezprostředně dotýká jejího právního postavení a adresátům tohoto opatření pověřeným jeho provedením neponechává žádnou volnost uvážení, přičemž toto provedení je čistě automatické povahy a vyplývá výlučně z úpravy Společenství, aniž by bylo třeba použít další prostředkující předpisy (rozsudek Soudního dvora ze dne 5. května 1998, Dreyfus v. Komise, C‑386/96 P, Recueil, s. I‑2309, bod 43).
33 Co se týče osobního dotčení, žalobkyně se domnívá, že se jí napadené nařízení dotýká z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ni zvláštní, nebo z důvodu faktické situace, která ji vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím ji individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát rozhodnutí.
34 V tomto ohledu poukazuje na to, že správní řízení, které vedlo k přijetí napadeného nařízení, bylo zahájeno na základě její žádosti o vydání ZISZ podané u IRC v září 2004 a že IRC ji postoupila výboru pro nomenklaturu, aby získala jeho stanovisko. V lednu 2005, na základě její žádosti a s podporou EICTA, žalobkyně rovněž předvedla používání svého monitoru LCD 30” před členy uvedeného výboru. Krom toho byl v členských státech zveřejněn návrh nařízení o sazebním zařazení zboží odkazující na monitory „typu Apple“. Byl připojen k pracovnímu dokumentu pod referenčním číslem Komise TAXUD/573/2005.
35 Podle žalobkyně nebyl žádný jiný totožný nebo podobný přístroj předmětem předvedení nebo projednání před výborem pro nomenklaturu v rámci řízení, které vedlo k přijetí napadeného nařízení. Krom toho je jediným podnikem, který je držitelem ZISZ pro tento výrobek pod číslem 8471.
36 Mimoto tvrdí, že se napadené nařízení týká specificky zařazení monitoru LCD 20” Apple, jelikož bod 2 tabulky připojené k uvedenému nařízení podrobně popisuje všechny vlastnosti výrobku a že na trhu neexistuje jiný výrobek, který by měl podobné vlastnosti. V důsledku toho je žalobkyně jediným podnikem, jehož právní postavení je nebo může být dotčeno přijetím napadeného nařízení.
37 Co se týče výše citovaného rozsudku Sony Computer Entertainment Europe v. Komise, žalobkyně tvrdí, že skutkové okolnosti ve věci, v níž byl vydán, nejsou jedinými „mimořádnými okolnostmi“, které mohou způsobit, že podnik bude osobně dotčen. Naopak základní zásadou, jež z tohoto rozsudku implicitně vyplývá, je, že za účelem posouzení, zda se dané sazební zařazení, byť sepsané obecným a abstraktním způsobem, týká ve skutečnosti konkrétního výrobku, musí být na všechny skutkové okolnosti věci, ať už jsou jakékoli, nahlíženo kumulativně a v jejich vzájemné souvislosti.
38 Mezi věcí, v níž byl vydán výše citovaný rozsudek Sony Computer Entertainment Europe v. Komise a projednávanou věcí existuje značná podobnost, zejména pokud jde o skutečnost, že obě zařazení byla vyvolána žádostí žalobkyň o ZISZ a že v obou případech byla kontaktována Komise z důvodu problému se zařazením, se kterým se setkaly vnitrostátní orgány. Mimoto všechna vnitrostátní řízení o žádostech o zařazení podaných u IRC pro monitory LCD 20’’, 23’’ a 30’’ žalobkyně jsou dotčena napadeným nařízením.
39 Žalobkyně předvedla fungování dotčeného výrobku pod záštitou EICTA pouze z toho důvodu, že Komise trvala na přítomnosti zástupce tohoto profesního svazu a z důvodu nemožnosti nalézt jiné datum pro organizování této prezentace. Navíc použití monitoru LCD 30’’ odráží pouze skutečnost, že se prezentace konala ve velkém sálu a že tento monitor umožnil členům výboru, aby lépe viděli, přičemž oba výrobky jsou až na své rozměry totožné.
40 Žalobkyně se dále domnívá, že i když napadené nařízení neobsahuje žádnou fotografii loga Apple, není pochyb o tom, že členové výboru pro nomenklaturu věděli, že jednali o správném zařazení monitoru LCD Apple, což je potvrzeno skutečností, že o něm byla učiněna zmínka například v prohlášení IRC pro výbor pro nomenklaturu.
41 Co se týče žádosti žalobkyně o pozastavení sazebního zařazení, neodkazuje jasně na monitor LCD 20’’ Apple, jelikož popis, který obsahuje, je druhový, jak to vyžadují pokyny Komise.
42 Konečně skutečnost, že ve věci, v níž byl vydán výše citovaný rozsudek Sony Computer Entertainment v. Komise, byla společnost Sony jediným autorizovaným dovozcem dotčeného výrobku do Společenství, neměla podle žalobkyně význam pro prokázání, že společnost Sony byla osobně dotčena. Navíc je ve skutečnosti nemožné být jediným dovozcem takového výrobku, z důvodu případných přímých nákupů uskutečněných prostřednictvím internetu.
43 Co se týče předmětu své žaloby, žalobkyně upřesňuje, že navrhuje, aby Soud zrušil bod 2 tabulky připojené k napadenému nařízení, aniž by zrušil opatření v plném rozsahu.
Závěry Soudu
44 Podle čl. 230 čtvrtého pododstavce ES je přípustnost žaloby na neplatnost nařízení podané fyzickou nebo právnickou osobou vázána na podmínku, že napadené nařízení je ve skutečnosti ve své podstatě rozhodnutím, které se této osoby dotýká bezprostředně a osobně. Podle ustálené judikatury musí být rozdíl mezi nařízením a rozhodnutím posuzován podle toho, zda dotčený akt má, či nemá obecnou působnost. Akt má obecnou působnost, pokud se použije na objektivně určené situace a způsobuje právní účinky vůči abstraktně vymezeným skupinám osob (viz usnesení Soudu ze dne 11. září 2007, HonigVerband v. Komise, T‑35/06, Sb. rozh. s. II‑2865, bod 39, a judikatura citovaná výše).
45 Podle ustálené judikatury tak fyzické a právnické osoby nemohou v zásadě podat na základě čl. 230 čtvrtého pododstavce ES žaloby na neplatnost proti nařízením o sazebním zařazení zboží. Třebaže obsahují zdánlivě konkrétní popisy, nic to nemění na tom, že tyto akty mají ve všech ohledech obecnou působnost v tom, že se jednak týkají všech výrobků, které odpovídají popsanému druhu, ať již jsou jejich individuální vlastnosti a jejich původ jakékoliv, a jednak vyvolávají své účinky, v zájmu jednotného používání společného celního sazebníku, ve vztahu ke všem celním orgánům Společenství a všem dovozcům (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 14. února 1985, Casteels v. Komise, 40/84, Recueil, s. 667, bod 11, a výše citovaný rozsudek Sony Computer Entertainment Europe v. Komise, bod 58, a judikatura citovaná výše).
46 V projednávaném případě bod 2 tabulky připojené k napadenému nařízení stanoví, že zboží, které má vlastnosti popsané ve sloupci 1, musí být zařazeno v kombinované nomenklatuře pod kódem KN 8528 21 90. Ustanovení se použije na všechny obdobné výrobky nebo výrobky odpovídající popsanému druhu, ať již jsou jejich individuální vlastnosti a jejich původ jakékoliv (viz v tomto smyslu výše citovaný rozsudek Casteels v. Komise, bod 11).
47 Toto ustanovení se tudíž jeví jako opatření s obecnou působností ve smyslu čl. 249 druhého pododstavce ES. Vztahuje se na objektivně určenou situaci a má právní účinky ohledně kategorií osob nahlížených obecně a abstraktně, a zejména dovozců výrobků, které popisuje (viz v tomto smyslu výše citované usnesení Iposea v. Komise, bod 24, a judikatura citovaná výše).
48 Nicméně i akt s obecnou působností se může za určitých okolností osobně dotýkat některých hospodářských subjektů, které ho tudíž mohou napadnout na základě čl. 230 čtvrtého pododstavce ES, avšak za podmínky, že se jich tento akt dotýká z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo z důvodu faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát rozhodnutí (rozsudky Soudního dvora ze dne 15. července 1963, Plaumann v. Komise, 25/62, Recueil, s. 197, 223, a ze dne 18. května 1994, Codorníu v. Rada, C‑309/89, Recueil, s. I‑1853, bod 20).
49 V tomto ohledu žalobkyně poukazuje zejména na to, že dotčené řízení o zařazení bylo zahájeno na základě její žádosti o ZISZ u IRC, že žádný jiný podobný výrobek nebyl předmětem předvedení před výborem pro nomenklaturu a že na základě předvedení fungování dotčeného výrobku byl v členských státech zveřejněn návrh nařízení o sazebním zařazení zboží odkazující na monitory „typu Apple“.
50 Tyto okolnosti však nemohou individualizovat žalobkyni ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES. Účast subjektu v procesu přijímání aktu ho totiž může individualizovat s ohledem na tento akt pouze tehdy, pokud mu použitelná právní úprava Společenství přiznává určité procesní záruky (viz usnesení Soudu ze dne 14. prosince 2005, Arizona Chemical a další v. Komise, T‑369/03, Sb. rozh. s. II‑5839, bod 72, a judikatura citovaná výše). V projednávaném případě tomu tak není.
51 Krom toho i když za účelem určení přípustnosti žaloby podané v rámci věci, v níž byl vydán výše citovaný rozsudek Sony Computer Entertainment Europe v. Komise, byly vzaty v úvahu podobné okolnosti, nemohly být v této souvislosti faktorem určujícím, především s ohledem na výše citovanou judikaturu. Právě pouze „s ohledem na výše uvedené a za mimořádných okolností projednávaného případu“ byla v uvedené věci žalobkyně uznána za osobně dotčenou (výše citovaný rozsudek Sony Computer Entertainment Europe v. Komise, bod 77).
52 Stejně tak je tomu, co se týče skutečnosti, že žalobkyně je jediným podnikem, který je držitelem ZISZ pro dotčený výrobek pod číslem 8471. Jednak je omezená platnost ZISZ stanovena samotným článkem 12 celního kodexu. A jednak je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury možnost určit s větší či menší přesností počet nebo dokonce totožnost právních subjektů, které spadají do osobní působnosti opatření, nemá v žádném případě za následek, že tyto právní subjekty musejí být považovány za osobně dotčené dotčeným opatřením, pokud se nařízení použije na základě objektivní právní nebo faktické situace definované dotčeným aktem (rozsudek Soudu ze dne 22. února 2000, ACAV a další v. Rada, T‑138/98, Recueil, s. II‑341, bod 64, a výše citované usnesení Iposea v. Komise, bod 31).
53 Je třeba ostatně upřesnit, že pouhá okolnost, že žalobkyně je, nebo není autorizovaným dovozcem dotyčného výrobku do Společenství, je rozhodnou skutečností při posouzení osobního dotčení žalobkyně pouze „s ohledem na ostatní skutečnosti uvedené výše“, avšak nemůže sama o sobě postačovat k prokázání, že je žalobkyně napadeným nařízením osobně dotčena (viz v tomto smyslu výše citovaný rozsudek Sony Computer Entertainment Europe v. Komise, bod 75). V tomto ohledu žalobkyně netvrdí, že je výlučným dovozcem dotčených monitorů LCD a neuvádí žádné právo, které by jí umožňovalo zakázat dovozy těchto výrobků do Evropského hospodářského prostoru. Žalobkyně je napadeným nařízením dotčena pouze ve svém objektivním postavení skutečného nebo potenciálního dovozce monitorů LCD 20”.
54 Co se týče popisu výrobku, který je předmětem dotčeného zařazení, je velice obecný. Navíc v tabulce připojené k napadenému nařízení není uvedena žádná fotografie, žádné logo nebo jiná značka, v nichž by byla patrná ochranná známka Apple.
55 Tento závěr není vyvrácen skutečností, že v prohlášení IRC pro výbor pro nomenklaturu byl učiněn odkaz na monitory Apple nebo údajným, avšak nikoliv prokázaným, zveřejněním návrhu nařízení o sazebním zařazení zboží, jenž odkazuje na monitory „typu Apple“, v členských státech. V tomto případě se jedná o odkaz na referenční druhový výrobek, a nikoliv o identifikaci specifického výrobku ve stadiu řízení, jež vedlo k přijetí napadeného nařízení.
56 V souhrnu žalobkyně trvá na tom, že napadené nařízení bylo údajně přijato na základě její žádosti o ZISZ a předvedení fungování dotčeného výrobku výboru pro nomenklaturu, že byl zveřejněn návrh nařízení o sazebním zařazení monitorů „typu Apple“ a že je jediným držitelem ZISZ pod číslem 8471.
57 Z výše uvedeného vyplývá, že žádný z těchto faktorů nepostačuje sám o sobě k učinění závěru, že je žalobkyně napadeným nařízením osobně dotčena. Je nicméně důvodné – ve světle výše citovaného rozsudku Sony Computer Entertainment Europe v. Komise – provést analýzu, zda „za mimořádných okolností projednávaného případu“ napadené nařízení individualizuje žalobkyni způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát rozhodnutí.
58 Avšak tak tomu není. Dosti obecný popis dotyčného zboží, jakož i neexistence jakéhokoliv vzhledového nebo textového prvku, který by jasně odkazoval na konkrétní hospodářský subjekt, v projednávaném případě vylučují jakékoliv osobní dotčení žalobkyně.
59 Z toho plyne, že žalobkyně je napadeným nařízením dotčena pouze ve svém objektivním postavení dovozce takových monitorů LCD, jako jsou monitory uvedené v tabulce připojené k uvedenému nařízení, stejně jako všechny subjekty, které se nacházejí skutečně nebo potenciálně v totožném postavení.
60 Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že žalobkyně není napadeným nařízením osobně dotčena, a že žaloba musí být tudíž odmítnuta jako nepřípustná.
K nákladům řízení
61 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů,
SOUD (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se odmítá jako nepřípustná.
2) Apple Computer International se ukládá náhrada nákladů řízení.
V Lucemburku dne 19. února 2008.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |