Žaloba podaná dne 10. srpna 2023 – Evropská komise v. Italská republika
(Věc C-515/23)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a E. Sanfrutos Cano, zmocněnci)
Žalovaná: Italská republika
Návrhová žádání žalobkyně
Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
prohlásil, že tím, že Italská republika nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné k tomu, aby vyhověla rozsudku Soudního dvora ze dne 10. dubna 2014 ve věci Komise v. Itálie (C-85/13, EU:C:2014:251), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 260 odst. 1 SFEU;
uložil Italské republice, aby zaplatila penále ve výši 122 760 eur, přičemž případně použila snížení vyplývající z navrženého sestupného vzorce pro každý den prodlení s plněním povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 10. dubna 2014 ve věci Komise v. Itálie (C-85/13, EU:C:2014:251) ode dne vynesení rozsudku v projednávané věci a do dne, kdy rozsudek ze dne 10. dubna 2014 ve věci Komise v. Itálie (C-85/13, EU:C:2014:251) bude vykonán;
uložil Italské republice, aby zaplatila Komisi denní paušální částku ve výši 13 640 eur, přičemž případně použila snížení vyplývající z navrženého sestupného vzorce v celkové výši nejméně 9 548 000 eur ode dne vynesení rozsudku ze dne 10. dubna 2014 ve věci Komise v. Itálie (C-85/13, EU:C:2014:251) a až do dne vynesení rozsudku v projednávané věci, nebo do dne, kdy rozsudek ze dne 10. dubna 2014 ve věci Komise v. Itálie (C-85/3, EU:C:2014:251) bude vykonán, pokud k tomuto výkonu dojde dříve než z vynesení rozsudku v projednávané věci;
uložil Italské republice náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Komise podala žalobu podle čl. 260 odst. 2 SFEU z důvodu, že rozsudek vynesený dne 10. dubna 2014 ve věci Komise v. Itálie (C-85/13, EU:C:2014:251) nebyl stále vykonán.
Pokud jde o skutečnost, že rozsudek ve věci C-85/13 nebyl vykonán, Komise uvedla zaprvé, že dosud Itálie nepřijala veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby ve všech aglomeracích, na které se vztahuje rozsudek Soudního dvora ve věci C-85/13, a jejichž populační ekvivalent (PE) je vyšší než 10 000, městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění v souladu s článkem 4 směrnice 91/271/EHS1 . Konkrétně stále dochází k porušování článku 4 směrnice v aglomeracích Castellammare del Golfo I, Cinisi, Terrasini (region Sicílie) a Courmayeur (Valle d'Aosta).
Zadruhé, Komise vytýká Itálii, že nepřijala opatření nezbytná k zajištění toho, aby ve všech aglomeracích, na které se vztahuje rozsudek Soudního dvora ve věci C-85/13, a jejichž populační ekvivalent (PE) je vyšší než 10 000, a jejichž městské odpadní vody jsou vypouštěny do recipientů považovaných za „citlivé oblasti“ v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice, a sice Castellammare del Golfo I, Cinisi, Terrasini a Trappeto, městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním čištěny podle přísnějších požadavků, než jsou sekundární nebo rovnocenné čištění podle článku 5 téže směrnice.
Konečně zatřetí Itálie podle Komise nepřijala opatření nezbytná k zajištění toho, aby čistírny městských odpadních vod ve všech aglomeracích, na které se vztahuje rozsudek Soudního dvora ve věci C-85/13, jež jsou stavěny způsobem vyhovujícím požadavkům směrnice, byly projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby byla zaručena jejich dostatečná účinnost za všech běžných místních klimatických podmínek, a aby čistírny městských odpadních vod byly projektovány způsobem, který vezme v úvahu sezonní rozdíly zatížení.
Pokud jde o peněžité sankce uvedené v čl. 260 odst. 2 SFEU, Komise navrhuje Soudnímu dvoru, aby uložil, že Italská republika má zaplatit Komisi denní penále ve výši 122 760 eur, případně snížené z důvodu, že je možné, že mezitím některé aglomerace splnily požadavky k tomu, aby vyhověly rozsudku, za každý den prodlení s výkonem rozsudku vyneseného dne 10. dubna 2014 ve věci C-85/13 ode dne vynesení rozsudku v projednávané věci do dne výkonu rozsudku vyneseného ve věci C-85/13, jakož i denní paušální částky ve výši 13 640 eur, přičemž nejméně celkově 9 548 000 eur.
Konkrétně pro konečný výpočet paušální částky, kterou musí Italská republika zaplatit, musí být denní částka vynásobena počtem dnů, během nichž nevyhověla rozsudku, a sice počtem dnů uplynulých mezi rozsudkem vyneseným Soudním dvorem dne 10. dubna 2014 ve věci C-85/13 a dnem vynesení rozsudku v projednávané věci s výhradou případného snížení z důvodu, že je možné, že mezitím některé aglomerace splnily požadavky k tomu, aby vyhověly rozsudku.
____________
1 Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. 1991, L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26).