Language of document : ECLI:EU:C:2014:97

Věc C‑656/11

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

v.

Rada Evropské unie

„Koordinace systémů sociálního zabezpečení – Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob – Rozhodnutí Rady – Volba právního základu – Článek 48 SFEU – Článek 79 odst. 2 písm. b) SFEU“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. února 2014

Akty orgánů – Volba právního základu – Kritéria – Rozhodnutí 2011/863 o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném podle Dohody ES-Švýcarsko o volném pohybu osob, pokud jde o nahrazení přílohy II této dohody týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení – Přijetí na základě článku 48 SFEU – Legalita

(Článek 48 SFEU; dohoda ES-Švýcarsko o volném pohybu osob, článek 8 a příloha II; rozhodnutí Rady 2011/863)

V systému unijních pravomocí se volba právního základu unijního aktu musí zakládat na objektivních skutečnostech, které mohou být předmětem soudního přezkumu, mezi něž patří zejména cíl a obsah aktu. S ohledem na kontext, do kterého zapadá, jakož i na jeho obsah a cíl, bylo možné rozhodnutí 2011/863 o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném podle Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, pokud jde o nahrazení přílohy II této dohody týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení, platně přijmout na základě článku 48 SFEU.

Co se týče koordinace systémů sociálního zabezpečení, článek 8 dohody ES-Švýcarsko o volném pohybu osob totiž přebírá ustanovení obsažená v současnosti v čl. 48 písm. a) a b) SFEU, jejichž cílem je zajistit započtení všech dob získaných podle různých vnitrostátních právních předpisů pro účely vzniku a zachování nároků na dávky, jakož i pro výpočet jejich výše, a dále vyplácení dávek osobám s bydlištěm na území členských států. Unie tím, že uzavřela tuto dohodu, rozšířila na Švýcarskou konfederaci použití své právní úpravy v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení.

Hlavním cílem napadeného rozhodnutí je v návaznosti na vstup nové unijní právní úpravy v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení v platnost aktualizovat rovněž právní úpravu, jež byla rozšířena na Švýcarskou konfederaci dohodou ES-Švýcarsko o volném pohybu osob, a nadále tak zachovat rozšíření sociálních práv ve prospěch občanů dotyčných států tak, jak to uvedená dohoda zamýšlela a již činila.

(viz body 47, 56, 59, 63, 64)