Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-196/19, AZ v. Komise

(Věc C-793/21 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a R. Kanitz, zmocněnci)

Další účastníci řízení: AZ, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 6. října 2021 ve věci T-196/19 v rozsahu, v němž zamítá žalobu jako neopodstatněnou,

zrušil rozhodnutí Komise (EU) 2019/56 ze dne 28. května 2018 o režimu podpory SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV, C(2018) 3166 final, pro roky 2012 a 2013 podle čl. 61 odst. 1 statutu Soudního dvora,

uložil Komisi náhradu nákladů řízení před Tribunálem a Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje jediný důvod kasačního opravného prostředku, kterým namítá porušení čl. 107 odst. 1 SFEU. Tribunál vychází z právního hlediska nesprávně z toho, že se v případě úpravy obsažené v § 19 odst. 2 německého Stromnetzentgeltverordnung (StromNEV) (nařízení o síťových poplatcích za elektřinu) jedná o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Zaprvé Tribunál z právního hlediska, v souvislosti s posouzením státní povahy síťových poplatků, pochybil, když konstatoval, že povinné zatížení spotřebitelů nebo koncových zákazníků a státní kontrola finančních prostředků nebo správců těchto finančních prostředků představovaly dva znaky, které jsou „částmi alternativního řešení“.

Zadruhé vychází Tribunál v souvislosti s posouzením existence „povinného zatížení spotřebitelů nebo koncových zákazníků“, z právního hlediska nesprávně z toho, že vztah mezi dodavatelem elektřiny a koncového zákazníka elektřiny není relevantní. Navíc vychází Tribunál z právního hlediska nesprávně z povinnosti výběru síťových poplatků a nikoliv ze zákonem stanovené povinnosti placení síťových poplatků..

Zatřetí se Tribunál v souvislosti s posouzením existence státní kontroly nebo dispoziční pravomoci dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že účelové vázání vybraných síťových poplatků nevylučuje, že stát mohl nakládat s těmito finančními prostředky.

____________