ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhého senátu)

30. června 2015

Věc F‑64/13

Z

v.

Soudní dvůr Evropské unie

„Veřejná služba – Úředníci – Hodnotící posudek – Pozdní vypracování hodnotícího posudku – Žaloba na neplatnost – Žaloba na náhradu škody“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se Z domáhá jednak zrušení svého hodnotícího posudku týkajícího se období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008, jakož i rozhodnutí o zamítnutí stížnosti podané proti uvedenému hodnotícímu posudku, a jednak uložení povinnosti Soudnímu dvoru Evropské unie, aby zaplatil určitou částku z titulu náhrady nemajetkové újmy, která jí dle jejího tvrzení vznikla.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Z ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Soudním dvorem Evropské unie.

Shrnutí

1.      Úředníci – Hodnocení – Existence neshod mezi úředníkem a jeho nadřízeným – Neexistence vlivu na schopnost tohoto nadřízeného posoudit zásluhy dotyčné osoby

(Služební řád, články 11a a 43)

2.      Úředníci – Práva a povinnosti – Svoboda projevu – Sdělení skutečností, které mohou vyvolat domněnku o existenci protiprávní činnosti nebo závažného porušení povinností – Ochrana úředníka, který takové skutečnosti sdělil – Dosah

(Služební řád, čl. 22a odst. 3)

3.      Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Vypracování – Dialog mezi posuzující a posuzovanou osobou – Nezbytnost přímého kontaktu

(Služební řád, článek 43)

4.      Soudní dvůr Evropské unie – Požadavek nezávislosti unijních soudců – Dosah – Výkon funkcí týkajících se vnitřní administrativy orgánu – Přípustnost

(Článek 257 čtvrtý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 4 první pododstavec)

1.      I když není možné vyloučit, že neshody mezi úředníkem a jeho nadřízeným mohly u nadřízeného vyvolat určité rozhořčení, tato možnost jako taková neznamená, že posledně uvedený již není schopen objektivně posoudit zásluhy dotčené osoby. Kromě toho, i skutečnost, že zaměstnanec podal stížnost pro obtěžování směřující proti úředníkovi, který má posoudit jeho profesní výkony, nemůže jako taková bez dalšího zpochybnit nestrannost osoby, které se týká tato stížnost.

(viz body 71 a 77)

Odkazy:

Soud prvního stupně: rozsudek Combescot v. Komise, T 249/04, EU:T:2007:261, bod 71 a citovaná judikatura

Soud pro veřejnou službu: rozsudky Bogusz v. Frontex, F‑5/12, EU:F:2013:75, bod 76, a BY v. EASA, F‑81/11, EU:F:2013:82, bod 72

2.      Podle čl. 22a odst. 3 služebního řádu úředník, který svým nadřízeným poskytne informace o skutečnostech vyvolávajících domněnku existence případné protiprávní činnosti, o nichž se dozvěděl při výkonu nebo v souvislosti s výkonem své funkce, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany orgánu, za předpokladu, že jednal přiměřeně a v dobré víře. Toto ustanovení však dotčenému zaměstnanci neposkytuje ochranu před veškerými rozhodnutími, která by mohla nepříznivě zasáhnout do jeho právního postavení, ale pouze před rozhodnutími souvisejícími s poskytnutím informací, jež učinil.

(viz bod 74)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: rozsudek Menghi v. ENISA, F‑2/09, EU:F:2010:12, bod 139

3.      Přímý kontakt mezi posuzovanou a posuzující osobou může podpořit upřímný a prohloubený dialog, umožňující jim jednak přesně zjistit povahu, důvody a rozsah jejich případných neshod a jednak dosáhnout lepšího vzájemného porozumění, a tím spíše v situaci, kdy je třeba napravit velmi narušené osobní vztahy.

(viz bod 93)

Odkazy:

Soud prvního stupně: rozsudky Ferrer de Moncada v. Komise, T‑16/03, EU:T:2004:283, bod 45, a Lo Giudice v. Komise, T‑27/05, EU:T:2007:321, bod 49

4.      Cílem čl. 4 prvního pododstavce statutu Soudního dvora je zajistit nezávislost soudců jak při výkonu funkce, tak po něm, a to zejména vůči členským státům nebo ostatním orgánům Unie. Z tohoto ustanovení však nelze dovodit nemožnost vykonávat funkce týkající se vnitřní administrativy orgánu. Výkon takových funkcí soudci totiž nezasahuje do jejich nezávislosti a umožňuje zajistit administrativní autonomii orgánu

Konečně, členové Soudu pro veřejnou službu jednají při rozhodování o sporu, který byl tomuto soudu předložen, ve svém postavení soudců a v rámci zcela nezávislého výkonu své funkce, který je zaručen jak Smlouvami, a to zejména čtvrtým pododstavcem článku 257 SFEU, tak i statutem Soudního dvora.

(viz body 120 a 122)