Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. dubna 2021 Petrem Fryčem proti usnesení Tribunálu (druhý senát) vydanému dne 11. února 2021 ve věci T-92/20, Fryč v. Komise

(Věc C-239/21 P)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Petr Fryč (zástupce: Š. Oharková, advokátka)

Další účastník řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen ‚navrhovatel‘) navrhuje, aby Soud rozhodl tak, že se věc vrací k novému projednání Tribunálu a aby byla Tribunálu uložena povinnost zabývat se také argumenty obsaženými v replice ze dne 2. října 2020, neboť tyto byly v napadeném rozhodnutí Tribunálu naprosto ignorovány;

V případě, že věc nebude vrácena Tribunálu k novému projednání, navrhuje navrhovatel, aby Soud rozhodl, že orgány Evropské unie závažným způsobem porušily své povinnosti a způsobily navrhovateli škodu tím, že:

Evropská komise přijala GBER v podobě, ve které mj. překračuje zákonné zmocnění ze Smluv, ve které nezajišťuje naplnění ústavních zásad pro výjimečnost a odůvodněnost zasahování do hospodářské soutěže ovlivňující společný trh a ve které protiprávně umožnila realizaci státní podpory v rámci OPPI, která poškodila podnikání firmy navrhovatele;

Evropská komise přijala svým rozhodnutím ze dne 3. prosince 2007 Operační program odporující Smlouvám a Listině a toto rozhodnutí nezveřejnila;

Evropská komise nepostupovala řádně při vyřizování stížností navrhovatele na protiprávnost OPPI, a to tím, že jednak neprověřila okolnosti vzniku a realizace OPPI, jednak řádně neodůvodnila své zamítnutí stížnosti navrhovatele;

se Tribunál odmítl zabývat meritem věci v žalobě na zrušení GBER a zamítl žalobu jako zjevně neopodstatněnou, čímž porušil svoji ústavní povinnost uplatňování zásady proporcionality a přehnaně formalistickým jednostranným přístupem porušil navrhovatelovo ústavní právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces;

Navrhovatel navrhuje, aby Soud určil, že Komise je povinna zaplatit navrhovateli peněžitou částku ve výši 4.800.000 EUR na náhradě škody způsobené výše uvedeným, a to do tří dnů od právní moci rozsudku;

Navrhovatel navrhuje, aby Soud určil, že Komise je povinna uhradit navrhovateli náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí následující důvody:

První důvod, vychází z důsledků aktuálně uplatňovaného systému státních podpor, které s sebou přináší nepřirozenou a škodlivou změnu celé struktury ekonomiky. Dochází tak k pokřivení fungování celého trhu a porušování ekonomických zákonitostí, kdy o úspěchu na trhu rozhoduje především možnost čerpat státní podporu, o které bylo rozhodnuto politicky, nikoliv podle práva.

Druhý důvod, vychází z absence kontrolní činnosti Komise. Systém veřejných podpora se tak stává bianco šekem pro orgány výkonné moci určit jakoukoliv z vyjmenovaných či jimi dodatečně určených oblastí za slučitelnou se společným trhem.

Třetí důvod, vychází z nesprávného posouzení počátku běhu promlčecí lhůty k podání žaloby. Navrhovatel byl přesvědčen, že v EU funguje mechanismus, který zaručuje, že Komise neustále sleduje, zda poskytnuté veřejné podpory dle čl. 107 SFEU (Smlouva o fungování Evropské unie) neovlivňují společný trh, jak je uvedeno v čl. 108 odst. 1 SFEU. Z tohoto důvodu se navrhovatel obrátil na Komisi s návrhem na prověření situace ohledně veřejné podpory poskytnuté v ČR v rámci programu OPPI. Komise tento návrh zamítla, z čehož navrhovatel zjistil, že systém kontroly předpokládaný čl. 108 SFEU nefunguje. Žalobu k Evropskému soudnímu dvoru považoval navrhovatel až za krajní možnost, kdy doufal, že k ní nebude muset přistoupit. Navrhovatel projevil nadstandartní snahu upozornit Komisi na pochybení, ke kterým došlo v rámci návrhu a realizace OPPI a rozhodně tedy nelze říci, že by navrhovatel byl během promlčecí lhůty nečinný.

Čtvrtý důvod, vychází z naléhavého právního zájmu. Bez ohledu na rozhodnutí soudu, zda je nárok navrhovatele promlčený či nikoliv, navrhovatel je přesvědčen, že vzhledem nejen k národnímu, ale k celoevropskému dopadu řešené otázky je nezbytné, aby se Soud vyjádřil k otázce, kdo nese odpovědnost za nesprávnou dotační politiku, zda je to Evropská unie či členský stát.

____________