USNESENÍ TRIBUNÁLU

(kasační senát)

22. května 2014

Věc T‑147/14 P

Luigi Marcuccio

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Kasační opravný prostředek podaný telefaxem ve lhůtě – Podpis advokáta na telefaxu, který nesouhlasí s podpisem na prvopise podaném poštou – Podání prvopisu po lhůtě – Opožděnost – Zjevně nepřípustný kasační opravný prostředek“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 12. prosince 2013, Marcuccio v. Komise (F‑133/12), znějící na zrušení tohoto usnesení.

Rozhodnutí:      Kasační opravný prostředek se odmítá. Luigi Marcuccio ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Podání doručené telefaxem ve lhůtě – Vlastnoruční podpis advokáta, který nesouhlasí s podpisem na prvopise podání zaslaném poštou – Důsledek – Nezohlednění data doručení telefaxu za účelem posouzení, zda byla dodržena lhůta pro podání

(Statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu, čl. 43 odst. 6)

V souladu s čl. 43 odst. 6 jednacího řádu Tribunálu je den, kdy je stejnopis podepsaného prvopisu podání doručen do kanceláře telefaxem nebo jiným technickým prostředkem, rozhodný pro účely zachování procesních lhůt, a to za podmínky, že podepsaný prvopis podání je doručen do kanceláře do deseti dnů poté.

Neshoduje-li se podpis advokáta zastupujícího navrhovatele uvedený v hlavičce kasačního opravného prostředku podaného telefaxem s podpisem na prvopise podání doručeném později, datum na podání doručeném telefaxem nelze zohlednit pro účely lhůty pro podání kasačního opravného prostředku. Z toho vyplývá, že podle čl. 43 odst. 6 jednacího řádu Tribunálu je pro účely posouzení, zda byla uvedená lhůta dodržena, rozhodné pouze datum podání podepsaného prvopisu.

(viz body 6, 8 a 9)

Odkazy:

Tribunál: usnesení ze dne 29. listopadu 2011, ENISA v. EIOÚ, T‑345/11, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, body 15 až 17 a citovaná judikatura; usnesení ze dne 3. října 2012, Tecnimed v. OHIM – Ecobrands (ZAPPER-CLICK), T‑360/10, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, body 15 až 17; usnesení ze dne 14. listopadu 2013, Marcuccio v. Komise, T‑229/13 P, body 14 a 15