Věc C‑673/13 P

Evropská komise

v.

Stichting Greenpeace Nederland a Pesticide Action Network Europe (PAN Europe)

„Kasační opravný prostředek – Přístup k dokumentům orgánů – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Životní prostředí – Aarhuská úmluva – Nařízení (ES) č. 1367/2006 – Článek 6 odst. 1 – Riziko porušení ochrany obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby – Pojem ‚informace týkající se emisí do životního prostředí‘ – Dokumenty týkající se řízení o povolení účinné látky obsažené v přípravcích na ochranu rostlin – Účinná látka glyfosát“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 23. listopadu 2016

1.        Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace týkající se emisí do životního prostředí – Pojem – Široký výklad

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, články 1 a 4, a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, bod 15 odůvodnění a čl. 6 odst. 1)

2.        Mezinárodní dohody – Dohody Společenství – Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) – Příručka k provádění uvedené úmluvy – Závaznost – Neexistence

(Aarhuská úmluva; rozhodnutí Rady 2005/370)

3.        Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace týkající se emisí do životního prostředí – Pojem – Omezení emisí pocházejících z určitých průmyslových zařízení – Nepřípustnost

[Aarhuská úmluva, článek 1 a čl. 4 odst. 4 první pododstavec písm. d); nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, čl. 2 odst. 1 písm. d) bod ii) a čl. 6 odst. 1]

4.        Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace týkající se emisí do životního prostředí – Pojem – Informace týkající se skutečných či předvídatelných emisí do životního prostředí – Zahrnutí

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, čl. 6 odst. 1)

5.        Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace týkající se emisí do životního prostředí – Pojem – Dostatečná přímá souvislost mezi informacemi a dotčenými emisemi – Nepřípustnost

[Aarhuská úmluva, čl. 4 odst. 4 první pododstavec písm. d); nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, bod 2 odůvodnění a čl. 6 odst. 1]

1.      Pojem „informace týkající se emisí do životního prostředí“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství nemůže být vykládán restriktivně. Nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise totiž usiluje – jak je uvedeno v bodě 4 jeho odůvodnění a v jeho článku 1 – o to, aby bylo v co nejvyšší míře posíleno právo veřejnosti na přístup k dokumentům orgánů. Stejně tak je cílem nařízení č. 1367/2006, jak jej stanoví jeho článek 1, zajistit co nejširší systematickou veřejnou dostupnost a šíření informací o životním prostředí, které mají v držení unijní orgány a subjekty.

V této souvislosti musí být výjimky z této zásady, zejména výjimky stanovené v článku 4 nařízení č. 1049/2001, vykládány a používány restriktivně pouze v rozsahu, v němž se odchylují od zásady co nejširšího zpřístupnění dokumentů veřejnosti. Nezbytnost takového restriktivního výkladu je mimoto potvrzena bodem 15 odůvodnění nařízení č. 1367/2006. Naproti tomu zakotvením domněnky, podle níž je zpřístupnění informací týkajících se emisí do životního prostředí, s výjimkou informací týkajících se šetření, považováno za převažující veřejný zájem ve vztahu k zájmu vycházejícímu z ochrany obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, takže ochrana uvedených obchodních zájmů nemůže bránit zpřístupnění těchto informací, se čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 1367/2006 jistě odchyluje od pravidla vážení zájmů stanoveného v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001. Uvedený čl. 6 odst. 1 první věta tak nicméně umožňuje konkrétní provedení zásady co nejširšího přístupu k informacím, které mají v držení unijní orgány a subjekty, takže restriktivní výklad tohoto ustanovení nemůže být odůvodněn.

(viz body 51–54)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 59)

3.      Nic v nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství neumožňuje dospět k závěru, že by pojem „emise do životního prostředí“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 první věty tohoto nařízení musel být omezen na emise pocházející z určitých průmyslových zařízení, jako jsou továrny a elektrárny. Toto omezení nelze dovodit ani z Aarhuské úmluvy, k níž je třeba přihlížet při výkladu nařízení č. 1367/2006, neboť cílem tohoto nařízení, jak stanoví jeho článek 1, je přispět k provádění závazků vyplývajících z této úmluvy stanovením pravidel pro použití ustanovení uvedené úmluvy na unijní orgány a subjekty. Kromě toho by omezení pojmu „emise do životního prostředí“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 1367/2006 na emise pocházející z určitých průmyslových zařízení, jako jsou továrny a elektrárny, bylo v rozporu s cílem sledovaným tímto nařízením, kterým je co nejširší zpřístupňování informací o životním prostředí.

Konečně takové omezení nenachází oporu ani v čl. 2 odst. 1 písm. d) bodě ii) nařízení č. 1367/2006. Sice se na první pohled jeví, že toto ustanovení, jež vyjmenovává faktory, na které se může vztahovat pojem informace o životním prostředí, odlišuje pojem emise od pojmů „vypouštění a úniky do životního prostředí“. Na straně jedné je však rozlišování těchto pojmů Aarhuské úmluvě cizí, neboť ta ve svém čl. 4 odst. 4 prvním pododstavci písm. d) pouze uvádí, že ochrana obchodního a průmyslového tajemství nemůže bránit sdělení údajů o emisích, které jsou relevantní pro ochranu životního prostředí. Na straně druhé není takové rozlišování relevantní s ohledem na cíl zpřístupňování informací o životním prostředí, který sleduje nařízení č. 1367/2006, a bylo by umělé. Kromě toho se tyto pojmy do značné míry překrývají, jak o tom svědčí použití výrazu „jiné úniky“ v čl. 2 odst. 1 písm. d) bodě ii) tohoto nařízení, z něhož vyplývá, že emise a vypouštění představují rovněž úniky do životního prostředí.

(viz body 60, 61, 63, 65–68)

4.      Pojem „informace týkající se emisí do životního prostředí“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství nelze omezit pouze na informace týkající se emisí skutečně uvolněných do životního prostředí při použití přípravku na ochranu rostlin nebo dotčené účinné látky na rostliny nebo půdu, jejichž emise zejména závisí na množství přípravku, které zemědělci fakticky použili, jakož i na přesném složení konečného přípravku uvedeného na trh.

Uvedený pojem se tak rovněž vztahuje na informace o předvídatelných emisích dotčeného přípravku na ochranu rostlin nebo účinné látky do životního prostředí za obvyklých nebo reálných podmínek použití tohoto přípravku nebo této látky, které odpovídají podmínkám použití, pro které bylo uděleno povolení k uvádění dotčeného přípravku nebo látky na trh a které panují v oblasti, kde mají být tento přípravek nebo tato látka používány. I když uvedení přípravku nebo látky na trh obvykle nestačí k tomu, aby bylo možné dospět k závěru, že nezbytně dojde k úniku tohoto přípravku nebo této látky do životního prostředí a že informace, jež se takového přípravku nebo látky týkají, se týkají emisí do životního prostředí, jinak je tomu v případě takového přípravku, jako je přípravek na ochranu rostlin, a látek, jež tento přípravek obsahuje, které jsou v rámci obvyklého používání ze své podstaty určeny k tomu, aby byly uvolňovány do životního prostředí. V tomto případě nejsou předvídatelné emise dotčeného přípravku nebo látek, které tento přípravek obsahuje, do životního prostředí za obvyklých nebo reálných podmínek použití emisemi hypotetickými a vztahuje se na ně pojem „emise do životního prostředí“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 1367/2006.

(viz body 73–75)

5.      Nestačí, aby se informace dostatečně přímo týkaly emisí do životního prostředí, aby se na ně vztahoval pojem „informace týkající se emisí do životního prostředí“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství. Ze znění tohoto ustanovení totiž vyplývá, že se vztahuje na informace týkající se emisí do životního prostředí, tj. informace, které se takových emisí týkají nebo se k nim vztahují, a nikoli informace vykazující souvislost, ať přímou či nepřímou, s emisemi do životního prostředí. Tento výklad je potvrzen článkem 4 odst. 4 prvním pododstavcem písm. d) Aarhuské úmluvy, který odkazuje na informace o emisích.

Vzhledem k cíli sledovanému článkem 6 odst. 1 první větou nařízení č. 1367/2006, jímž je zajistit principiální přístup k informacím týkajícím se emisí do životního prostředí, musí být tento pojem chápán tak, že zahrnuje zejména údaje umožňující veřejnosti dozvědět se, co uniká nebo bude skutečně unikat do životního prostředí za obvyklých nebo reálných podmínek použití dotčeného přípravku nebo látky, které odpovídají podmínkám použití, na které se vztahuje udělené povolení k uvádění tohoto přípravku nebo této látky na trh a které panují v oblasti, kde mají být uvedený přípravek nebo uvedená látka používány. Uvedený pojem tak musí být vykládán tak, že se vztahuje zejména na údaje týkající se povahy, složení, množství, dne a místa skutečných či předvídatelných emisí uvedeného přípravku nebo uvedené látky uvolněných za takových podmínek.

Do pojmu „informace týkající se emisí do životního prostředí“ je rovněž třeba zahrnout informace umožňující veřejnosti kontrolovat, zda hodnocení skutečných či předvídatelných emisí, na jehož základě příslušný orgán povolil dotčený přípravek nebo látku, je správné, jakož i údaje týkající se dopadů těchto emisí na životní prostředí. Z bodu 2 odůvodnění nařízení č. 1367/2006 totiž v podstatě plyne, že přístup k informacím o životním prostředí zaručený tímto nařízením zejména usiluje o podporu efektivnější účasti veřejnosti na rozhodování, čímž se zvýší zodpovědnost příslušných orgánů v rámci rozhodování a přispěje se k povědomí veřejnosti o přijímaných opatřeních a k jejich podpoře. Aby se přitom veřejnost mohla ujistit, že rozhodnutí přijímaná příslušnými orgány v oblasti životního prostředí jsou opodstatněná, a efektivně se účastnila rozhodování v oblasti životního prostředí, musí mít přístup k informacím, které jí umožní ověřit, zda byly emise vyhodnoceny správně, a musí mít možnost racionálně pochopit, jak může být životní prostředí uvedenými emisemi dotčeno.

(viz body 78–80, 82)