Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym dla Warszawy-Woli w Warszawie (Polsko) dne 4. ledna 2022 – M. B., U. B., M. B. v. X S.A.

(Věc C-6/22)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud:

Sąd Rejonowy dla Warszawy-Woli w Warszawie

Účastníci původního řízení

Žalobci: M. B., U. B., M. B.

Žalovaná: X S.A.

Předběžné otázky

Je s ohledem na cíl směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách1 , kterým je ochrana spotřebitele před zneužívajícími ujednáními ve smlouvách uzavřených s prodávajícími nebo poskytovateli, legitimní takový výklad, podle kterého v okamžiku, kdy soud na základě norem směrnice určí neplatnost smlouvy, končí uplatňování této směrnice, potažmo ochrana spotřebitele, takže pravidla pro vypořádání mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem je třeba hledat v ustanoveních vnitrostátního závazkového práva platných pro vypořádání stran neplatné smlouvy?

Je s ohledem na články 6 a 7 směrnice Rady 93/13/EHS v případě, kdy soud určí, že určité ujednání je nedovolené, přičemž bez dotyčného ujednání smlouva nemůže být nadále závazná a strany se nedohodly na překlenutí vzniklé mezery sjednáním ujednání odpovídajících jejich vůli ani neexistují dispozitivní ustanovení, soud povinen určit neplatnost smlouvy jen na základě vůle spotřebitele, který se u soudu domáhá určení neplatnosti smlouvy, nebo má soud z úřední povinnosti, nad rámec návrhových žádání účastníků řízení, zkoumat majetkové poměry spotřebitele, aby zjistil, zda by určení neplatnosti smlouvy nemělo pro spotřebitele zvláště nepříznivé důsledky?

Lze článek 6 směrnice 93/13/EHS vykládat v tom smyslu, že když soud dospěje k závěru, že by určení neplatnosti smlouvy bylo pro spotřebitele zvláště nepříznivé, a když se stranám přes veškeré nabádání nepodaří dosáhnout dohody na zhojení smlouvy, se zřetelem k objektivně chápanému zájmu spotřebitele, může soud mezeru vzniklou ve smlouvě „odstraněním“ zneužívajících ujednání překlenout za pomoci norem vnitrostátního práva, která nejsou dispozitivní ve smyslu rozsudku ve věci C-260/18, tzn. přímo použitelné na mezeru ve smlouvě, nýbrž představují zvláštní ustanovení vnitrostátního práva, která lze na danou smlouvu použít jen přiměřeně nebo analogicky a která odrážejí platná pravidla vnitrostátního závazkového práva?

____________

1 Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288, oprava Úř. věst. 2016, L 303, s. 26.