Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2016 – Post Bank Iran v. Rada
(Věc T-68/14)1
„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní – Zmrazení finančních prostředků – Námitka protiprávnosti – Článek 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 267/2012 – Článek 215 SFEU – Článek 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413/SZBP, ve znění článku 1 bodu 7 rozhodnutí 2012/35/SZBP – Článek 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012 – Základní práva – Články 2 SEU, 21 SEU a 23 SEU – Články 17 a 52 Listiny základních práv – Nesprávné posouzení – Rovné zacházení – Zákaz diskriminace – Zásada řádné správy – Povinnost uvést odůvodnění – Zneužití pravomoci – Legitimní očekávání – Proporcionalita“
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Post Bank Iran (Teherán, Irán) (zástupce: D. Luff, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: I. Rodios a M. Bishop, zmocněnci)
Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a D. Gauci, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh podle článků 263 SFEU a 275 SFEU na zrušení rozhodnutí Rady 2013/661/SZBP ze dne 15. listopadu 2013, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 306, s. 18), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1154/2013 ze dne 15. listopadu 2013, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 306, s. 3), v rozsahu, v němž se vztahují na žalobkyni, a návrh podle článku 277 SFEU na určení, že se na žalobkyni nepoužijí čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39), ve znění článku 1 bodu 7 rozhodnutí Rady 2012/35/SZBP ze dne 23. ledna 2012 (Úř. věst. L 19, s. 22), jakož i čl. 23 odst. 2 písm. d) a čl. 46 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23 března 2012 o přijetí omezujících opatření vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1).
Výrok rozsudku
Žaloba se zamítá.
Společnosti Post Bank Iran se ukládá náhrada nákladů řízení.
____________1 Úř. věst. C 129, 28.4.2014.