Žaloba podaná dne 19. září 2014 – Lupin v. Komise

(Věc T-680/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lupin Ltd (Maharashtra, Indie) (zástupci: M. Pullen, R. Fawcett-Feuillette, M. Boles, Solicitors, V. Wakefield, Barrister, a M. Hoskins QC)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

určil, že je rozhodnutí neplatné v rozsahu, v němž shledává, že společnost Lupin porušila článek 101 SFEU; a/nebo

zrušil či snížil pokutu uloženou společnosti Lupin; a

uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených společností Lupin.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 ve věci AT.39612 – Perindopril (Servier).

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když konstatovala, že žalobkyně porušila článek 101 SFEU z hlediska účelu. Žalobkyně tvrdí, že:

závěr Komise je protiprávní, neboť tím aplikovala zcela nová a nesprávná právní kritéria. Vychází konkrétně ze zaplacení ‚značné úplaty‘, což podle žalobkyně neodráží stávající judikaturu a je z právního hlediska nesprávné;

Komise svým přístupem ignoruje nejen cíle práva hospodářské soutěže a upírá mu účinky, ale činí totéž i, co se týče patentového práva a moderního občanskoprávního řízení. Podle žalobkyně měla Komise posoudit otázku omezení z hlediska účelu na základě doktríny vedlejšího omezení nebo na základě zásad uznaných v rozsudku Wouters. Jelikož tak neučinila, podle žalobkyně z právního hlediska pochybila.Druhý žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když konstatovala, že žalobkyně porušila článek 101 SFEU z hlediska důsledku. Podle žalobkyně byl způsob, jakým Komise postupovala při určování, zda byla dohoda o patentovém vyrovnání porušením z hlediska důsledku, stejně nesprávný jako její postup, co se týče porušení z hlediska účelu.Třetí žalobní důvod spočívá v tom, že Komise uložila žalobkyni pokutu neoprávněně, resp. uložená pokuta byla příliš vysoká a měla by být snížena. Žalobkyně tvrdí, že:její údajné protiprávní jednání bylo novým postupem, který neměl být sankcionován pokutou, nebo měla být pokuta pouze symbolická;pokuta neodráží relativní závažnost a trvání údajného protiprávního jednání žalobkyně a je ne

spravedlivá;Komise nezohlednila legitimní hodnotu duševního vlastnictví převedeného žalobkyní na Servier;Komise porušila zásadu rovného zacházení ve srovnání s pokutou uloženou Krka.