Věc C‑524/18
Dr. Willmar Schwabe GmbH & Co.KG
v.
Queisser Pharma GmbH & Co. KG
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr)]
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020
„Řízení o předběžné otázce – Veřejné zdraví – Informování a ochrana spotřebitelů – Nařízení (ES) č. 1924/2006 – Prováděcí rozhodnutí 2013/63/EU – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Článek 10 odst. 3 – Odkaz na obecné, nespecifické příznivé účinky – Pojem ‚doplnění‘ zvláštního zdravotního tvrzení – Povinnost předložit vědecké poznatky – Rozsah“
1. Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení jiná než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí – Zvláštní podmínky – Odkaz na obecné příznivé účinky doplňku stravy – Pojem ‚doplnění‘ zvláštního zdravotního tvrzení – Dosah
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, čl. 10 odst. 3; rozhodnutí Komise 2013/63, příloha, bod 3)
(viz body 35, 37–40, 46–48, 50, výrok 1)
2. Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení jiná než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí – Zvláštní podmínky – Odkaz na obecné příznivé účinky doplňku stravy – Povinnost předložit vědecké poznatky – Rozsah
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, čl. 10 odst. 3)
(viz body 57–59, výrok 2)
Shrnutí
V rozsudku Dr. Willmar Schwabe (C‑524/18), vydaném dne 30. ledna 2020, Soudní dvůr upřesnil dosah pojmu „doplnění“ obsaženého v odkazu na obecné, nespecifické příznivé účinky živiny nebo potraviny na zdraví ve smyslu čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních(1), který Soudní dvůr kvalifikoval jako „obecné“ zdravotní tvrzení, a rozsah povinnosti předložit vědecké poznatky na podporu takového „obecného“ zdravotního tvrzení.
Tento rozsudek byl vydán v rámci sporu mezi společností uvádějící doplněk stravy na trh a jinou společností vyrábějící a uvádějící konkurenční výrobky na trh ve věci údajně klamavého charakteru obalu uvedeného doplňku stravy. Na obalu tohoto výrobku se totiž na jeho přední straně vyskytuje „obecné“ zdravotní tvrzení, zatímco zvláštní zdravotní tvrzení je uvedeno pouze na zadní straně tohoto obalu a neobsahuje žádné jednoznačné upozornění, například formou uvedení hvězdičky, odkazující na „obecné“ zdravotní tvrzení.
Zaprvé se Soudní dvůr zabýval výkladem požadavku „doplnění“ ve smyslu čl. 10 odst. 3 nařízení č. 1924/2006, z něhož v podstatě vyplývá, že veškerá „obecná“ zdravotní tvrzení musí být doplněna zvláštním zdravotním tvrzením(2). Soudní dvůr především uvedl, že tento požadavek musí být s ohledem na skutečnost, že toto ustanovení zavádí výjimku z principiálního zákazu zdravotních tvrzení uvedeného v čl. 10 odst. 1 nařízení č. 1924/2006, vykládán striktně. Soudní dvůr dále zdůraznil, že podle prováděcího rozhodnutí Komise 2013/63(3), musí být zvláštní zdravotní tvrzení, které doprovází „obecné“ zdravotní tvrzení uvedeno „vedle“ tohoto tvrzení nebo „za“ ním. Soudní dvůr dospěl s ohledem na tyto skutečnosti k závěru, že pojem „doplnění“(4) vyžaduje nejen to, aby zvláštní zdravotní tvrzení upřesňovalo obsah „obecného“ zdravotního tvrzení, nýbrž i to, aby umístění těchto dvou tvrzení na obalu daného výrobku umožňovalo průměrnému spotřebiteli, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, pochopit souvislost mezi uvedenými tvrzeními. Podle Soudního dvora tak tento pojem zahrnuje jak věcný, tak vizuální rozměr. Pokud jde o jeho věcný rozměr, Soudní dvůr upřesnil, že uvedený pojem vyžaduje soulad obsahu mezi „obecným“ zdravotním tvrzením a zvláštním zdravotním tvrzením, jenž v podstatě znamená, že prvně uvedené tvrzení je plně podloženo druhým. V tomto ohledu rozhodl, že provozovatelé potravinářských podniků musí jasně a přesně uvést zvláštní zdravotní tvrzení na podporu „obecných“ zdravotních tvrzení, která používají. Pokud jde dále o vizuální rozměr pojmu „doplnění“, Soudní dvůr rozhodl, že odkazuje na bezprostřední vnímání přímé vizuální souvislosti mezi „obecným“ zdravotním tvrzením a zvláštním zdravotním tvrzením průměrným spotřebitelem, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, což v zásadě vyžaduje prostorovou nebo bezprostřední blízkost mezi nimi. Soudní dvůr však zdůraznil, že pokud se zvláštní zdravotní tvrzení nemohou nacházet v plném rozsahu na stejné straně obalu, na které je umístěno „obecné“ zdravotní tvrzení, které mají podložit, požadavek přímé vizuální souvislosti může být splněn výjimečně prostřednictvím výslovného upozornění, například formou uvedení hvězdičky, pokud toto upozornění jasně a zcela srozumitelně ve vztahu ke spotřebiteli z prostorového hlediska zajišťuje soulad obsahu mezi „obecným“ zdravotním tvrzením a zvláštními zdravotními tvrzeními, jež podpírají „obecné“ zdravotní tvrzení.
Zadruhé Soudní dvůr rozhodl, že „obecné“ zdravotní tvrzení ve smyslu čl. 10 odst. 3 nařízení č. 1924/2006 musí splňovat požadavky vědeckých poznatků, jež jsou vyžadovány tímto nařízením(5). Podle Soudního dvora v tomto ohledu postačuje, že „obecná“ zdravotní tvrzení jsou doplněna zvláštními zdravotními tvrzeními, která jsou podložena všeobecně uznávanými vědeckými poznatky, které byly ověřeny a schváleny, pokud jsou tato posledně uvedená tvrzení obsažena v seznamech uvedených v článku 13 nebo článku 14 uvedeného nařízení.