Věc T‑745/20
Symphony Environmental Technologies plc
a
Symphony Environmental Ltd
v.
Evropský parlament a další
Rozsudek Tribunálu (prvního rozšířeného senátu) ze dne 31. ledna 2024
„Mimosmluvní odpovědnost – Životní prostředí – Směrnice (EU) 2019/904 – Zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z oxo-rozložitelných plastů – Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům – Nerozlišování mezi výrobky vyrobenými z oxo-rozložitelných plastů a výrobky vyrobenými z oxo-biologicky rozložitelných plastů – Posouzení dopadů – Rovné zacházení – Proporcionalita“
1. Soudní řízení – Zveřejnění rozhodnutí – Povinnost unijního soudu zajistit přiměřenou rovnováhu mezi veřejností rozhodnutí a právem na ochranu osobních údajů a obchodního tajemství – Žádost o neuvedení údajů spadajících do veřejné oblasti – Zamítnutí
(Článek 15 SFEU)
(viz body 20, 22, 23)
2. Žaloba na náhradu škody – Samostatnost ve vztahu k žalobě na neplatnost a žalobě pro nečinnost – Rozsah
(Článek 263 čtvrtý pododstavec, článek 268 a článek 340 druhý pododstavec SFEU)
(viz bod 31)
3. Žaloba na náhradu škody – Předmět – Náhrada škody údajně způsobené z důvodu ustanovení obsaženého ve směrnici přijaté Parlamentem a Radou – Žaloba směřující rovněž proti Komisi – Výtka nepřípustnosti vznesená Komisí s ohledem na její roli v legislativním procesu – Neexistence dopadu na posouzení přípustnosti žaloby podané proti Komisi
(Články 268 a 294 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/904, článek 5)
(viz body 32–38)
4. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Dostatečně závažné porušení unijního práva – Porušení unijním normotvůrcem v oblasti životního prostředí – Požadavek zjevného a závažného nedodržení mezí široké posuzovací pravomoci, kterou má uvedený normotvůrce v této oblasti – Soudní přezkum – Rozsah
(Články 191, 192 a článek 340 druhý pododstavec SFEU)
(viz body 39–43, 114, 115, 250)
5. Životní prostředí – Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí – Směrnice 2019/904 – Zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z oxo-rozložitelných plastů – Povinnost unijních orgánů přijmout tento zákaz v souladu s řízením o omezení stanoveným v nařízení REACH – Neexistence – Povinnost vyčkat na výsledek probíhajícího řízení o omezení u Agentury pro chemické látky (ECHA) – Neexistence
(Článek 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 SEU; článek 289 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, články 68 až 73; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/904, článek 5)
(viz body 50–55, 59–65)
6. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Posouzení legality unijního aktu z hlediska jiného aktu stejné právní síly – Akt, který nebyl přijat na základě posledně uvedeného aktu – Neexistence ustanovení, které stanoví přednost určitého aktu před jiným – Nepřípustnost posouzení
(Článek 289 odst. 1 a 3, články 294 a 340 druhý pododstavec SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/904)
(viz body 66–70)
7. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům – Právní norma, která přiznává práva jednotlivcům – Pojem – Ustanovení upravující veřejnou konzultaci k zavedení nových omezení výroby, použití nebo uvedení na trh chemické látky – Vyloučení
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, čl. 69 odst. 6 písm. a) a čl. 71 odst. 1]
(viz body 73–77)
8. Akty orgánů – Postup vypracování – Analýza dopadu stanovená interinstitucionální dohodou mezi Parlamentem, Radou a Komisí – Povinnost aktualizace této analýzy pro účely legislativního procesu – Neexistence
(Článek 192 odst. 1 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/904)
(viz body 87–92)
9. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Dostatečně závažné porušení unijního práva – Požadavek, aby orgány zjevně a závažně překročily meze své posuzovací pravomoci – Zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z oxo-rozložitelných plastů – Zákaz vztahující se na výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu – Zákaz založený na vyčerpávajícím vědeckém hodnocení rizik spojených s tímto typem plastů – Neexistence dostatečně závažného porušení
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/904, bod 15 odůvodnění a článek 5)
(viz body 116–120, 127–151, 201–209, 217–226, 234–241, 249)
10. Životní prostředí – Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí – Směrnice 2019/904 – Zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z oxo-rozložitelných plastů – Zákaz vztahující se na výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu – Porušení zásady proporcionality – Neexistence
(Článek 5 odst. 4 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/904, článek 5)
(viz body 254, 255, 258, 259, 262–269, 273, 274, 276, 278, 279)
11. Životní prostředí – Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí – Směrnice 2019/904 – Zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z oxo-rozložitelných plastů – Zákaz vztahující se na výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu – Zákaz, který se nevztahuje na výrobky z běžných plastů nebo z plastů, které jsou uváděny na trh jako kompostovatelné – Nesrovnatelné situace – Porušení zásady rovného zacházení – Neexistence
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/904, článek 5)
(viz body 287–294, 300–304, 306–308)
12. Životní prostředí – Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí – Směrnice 2019/904 – Zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z oxo-rozložitelných plastů – Zákaz vztahující se na výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu – Omezení svobody podnikání a práv duševního vlastnictví společností, které se zabývají výrobou a uváděním této přísady na trh – Přípustnost – Podmínky
(Listina základních práv Evropské unie, článek 16, čl. 17 odst. 2 a čl. 52 odst. 1; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/904, článek 5)
(viz body 315–320, 325)
13. Životní prostředí – Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí – Směrnice 2019/904 – Zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z oxo-rozložitelných plastů – Zákaz vztahující se na výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu – Porušení práva duševního vlastnictví společností, které se zabývají výrobou a uváděním této přísady na trh – Neexistence
(Listina základních práv Evropské unie, článek 17)
(viz body 322, 323)
14. Základní práva – Listina základních práv – Právo na řádnou správu – Nepoužitelnost na proces přípravy legislativního aktu
(Listina základních práv Evropské unie, článek 41)
(viz bod 332)
Shrnutí
První rozšířený senát Tribunálu, u něhož byla podána žaloba na určení mimosmluvní odpovědnosti, konstatuje, že zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z oxo-rozložitelných plastů, stanovený v článku 5 směrnice 2019/904(1), je v souladu s článkem 191 SFEU, který stanoví řadu cílů, zásad a kritérií, které musí unijní normotvůrce dodržovat v rámci provádění politiky životního prostředí, jakož i se zásadami proporcionality a rovného zacházení.
Žalobkyně, Symphony Environmental Technologies plc a Symphony Environmental Ltd, jsou společnosti se sídlem ve Spojeném království, jejichž předmětem činnosti je vývoj, výroba a uvádění na trh některých specializovaných plastových výrobků, jakož i přísad a předsměsí(2) používaných při výrobě těchto výrobků.
Jedna z předsměsí vyráběných žalobkyněmi obsahuje prooxidační přísadu, která podle jejich tvrzení umožňuje, aby se plast, do něhož byla přidána, biologicky rozložil mnohem rychleji než oxo-rozložitelný plast(3). Plast obsahující takovou přísadu, který kvalifikují jako oxo-biologicky rozložitelný, je tedy třeba odlišit od oxo-rozložitelného plastu.
Svou žalobou se žalobkyně domáhají náhrady škody, která jim údajně vznikla v důsledku zákazu uvádět na trh výrobky z oxo-rozložitelných plastů, který je stanoven v článku 5 směrnice 2019/904, v rozsahu, v němž se uvedený zákaz použije na oxo-biologicky rozložitelný plast.
Závěry Tribunálu
Tribunál připomíná úvodem, že ke vzniku mimosmluvní odpovědnosti Unie musí být splněny tři kumulativní podmínky, kterými je dostatečně závažné porušení právní normy, jejímž cílem je přiznat práva jednotlivcům, skutečná existence škody a příčinná souvislost mezi domnělým porušením a škodou způsobenou poškozeným osobám.
Pokud jde o první z těchto podmínek, Tribunál upřesňuje, že v rámci projednávané věci musí případné dostatečně závažné porušení dotčených právních pravidel spočívat na zjevném a závažném nedodržení mezí široké posuzovací pravomoci, kterou má unijní normotvůrce při výkonu pravomocí v oblasti životního prostředí podle článků 191 a 192 SFEU. Výkon této diskreční pravomoci totiž jednak znamená, že unijní normotvůrce musí předjímat a vyhodnocovat ekologický, vědecký, technický a hospodářský vývoj, který je složitý a nejistý, a jednak poměřovat různé cíle, zásady a zájmy uvedené v článku 191 SFEU.
V projednávané věci má Tribunál v souvislosti s článkem 191 SFEU nejprve za to, že se Parlament, Rada a Komise (dále jen „tři dotčené orgány“) nedopustily zjevně nesprávného posouzení, když přijaly zákaz uvádění na trh výrobků vyrobených z plastů obsahujících prooxidační přísadu(4), jelikož měly k dispozici co možná nejvíce vyčerpávající vědecké posouzení rizik, která představuje tento druh plastů pro životní prostředí a lidské zdraví. Podle směrnice 2019/904(5) je tento zákaz odůvodněn skutečností, že tento plast není řádně biologicky rozložitelný, není kompostovatelný, negativně ovlivňuje recyklaci běžných plastů a neposkytuje prokázaný environmentální přínos.
Pokud jde v první řadě o tvrzení, že plast obsahující prooxidační přísadu není řádně biologicky rozložitelný, vědecké studie, které měly tři dotčené orgány k dispozici při vypracování a přijetí směrnice 2019/904, uvádějí, že úroveň biologického rozkladu dosažená tímto plastem je, ať již na vzduchu, na skládce nebo v mořském prostředí, slabá či neexistující. Podle uvedených studií bylo uspokojivého biologického rozkladu dosaženo pouze v rámci laboratorních pokusů, ale nikdy v reálných podmínkách. Environmentální podmínky jsou přitom proměnlivé a ztěžují odhad času a stupně rozpadu, které jsou nezbytné k tomu, aby mohlo dojít k biologickému rozkladu tohoto druhu plastu.
Ve druhé řadě z vědeckých údajů dostupných v průběhu legislativního procesu vyplývá, že plast obsahující prooxidační přísadu není vhodný pro žádnou normu kompostování(6). Dotyčný plast totiž nesplňuje různé normy pro průmyslové nebo domácí kompostování ani normy platné pro obaly využitelné kompostováním, protože jeho biologický rozklad trvá příliš dlouhou dobu a úlomky plastů, které vznikají při tomto procesu, mohou nepříznivě ovlivnit kvalitu kompostu nebo se případně rozšířit do životního prostředí. Kromě toho okolnost, že v laboratoři bylo dosaženo určité míry biologického rozkladu, neznamená, že stejné míry bude ve stejném časovém období dosaženo v reálných podmínkách.
Pokud jde ve třetí řadě o tvrzení, že plast obsahující prooxidační přísadu negativně ovlivňuje recyklaci běžných plastů, vyplývá z vědeckých studií, z nichž, jak tvrdí tři dotčené orgány, vycházely při přijetí směrnice 2019/904, že technologie, které jsou v současné době k dispozici, neumožňují při opětovném zpracování identifikaci a izolaci plastu obsahujícího prooxidační přísadu od ostatních druhů plastu, takže bude nutně recyklován s běžným plastem. Přítomnost plastu obsahujícího prooxidační přísadu v recyklovaném materiálu urychlí jeho rozklad a negativně tedy ovlivní možnost uvádět recyklovaný plast na trh, jeho kvalitu a cenu. Použití stabilizátorů sice v některých případech umožňuje zabránit zhoršení kvality recyklovaného plastu, je však obtížné určit nezbytné množství stabilizátorů, které závisí na koncentraci a druhu použité prooxidační přísady.
Ve čtvrté řadě informace dostupné v okamžiku přijetí směrnice 2019/904 neodhalují žádné doložené environmentální přínosy plastu obsahujícího prooxidační přísadu.
Poté, co Tribunál připomněl širokou posuzovací pravomoc, kterou má unijní normotvůrce při určení povahy a rozsahu přijímaných opatření ve složitém technickém rámci, který se neustále vyvíjí, konstatuje, že zákaz uvádět na trh výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu neporušuje zásadu proporcionality. Tento zákaz je zaprvé způsobilý k dosažení cíle ochrany životního prostředí a lidského zdraví sledovaného směrnicí 2019/904 vzhledem k rizikům, která představuje plast obsahující prooxidační přísadu. Zadruhé dotčený zákaz nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle, jelikož jeho uskutečnění nemůže zajistit žádná z alternativ navrhovaných žalobkyněmi. Tento zákaz nelze považovat za nepřiměřený ani proto, že s ním není spojeno přechodné období, zejména s ohledem na nekomplexní používání daného plastu. Tribunál navíc opakuje význam ochrany lidského zdraví a životního prostředí, který může odůvodňovat negativní hospodářské důsledky, jakkoliv jsou pro některé hospodářské subjekty značné.
A konečně tři dotčené orgány neporušily zásadu rovného zacházení tím, že zakázaly uvádět na trh výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu, avšak nikoliv výrobky vyrobené z běžných plastů, s výjimkou určitých výrobků, ani výrobky vyrobené z plastů uváděných na trh jako „kompostovatelné“.
V první řadě nelze mít za to, že výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu se nacházejí v situaci srovnatelné se situací výrobků vyrobených z běžného plastu, jejichž uvádění na trh směrnice 2019/904 nezakazuje, s výjimkou devíti výrobků na jedno použití. Zaprvé na základě vědeckého posouzení rizik, které bylo dostupné před přijetím směrnice 2019/904, nelze vyloučit, že plast obsahující prooxidační přísadu je přinejmenším v některých ohledech souvisejících zejména s jeho recyklací a biologickým rozkladem na skládce problematičtější než běžný plast. V tomto ohledu by rychlejší rozpad plastu obsahujícího prooxidační přísadu ve srovnání s běžným plastem mohl mít větší negativní dopad na životní prostředí, protože se koncentruje v kratším čase. Zadruhé je třeba zohlednit cíl směrnice 2019/904, kterým je zejména předcházení a snižování dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí a lidské zdraví zaměřením se pouze na oblasti, kde je to nejvíce potřeba. Ve světle tohoto cíle nelze mít za to, že se oba tyto druhy plastů nacházejí ve srovnatelné situaci. Pokud jde o výrobky na jedno použití vyrobené z běžných plastů, jejichž uvádění na trh směrnice 2019/904 zakazuje(7), nelze mít s ohledem na cíl směrnice za to, že se nacházejí ve srovnatelné situaci s výrobky vyrobenými z plastu obsahujícího prooxidační přísadu.
Ve druhé řadě nejsou ve srovnatelné situaci ani výrobky vyrobené z plastu obsahujícího prooxidační přísadu a výrobky z plastů uváděných na trh jako „kompostovatelné“. Zaprvé mohly mít tři dotčené orgány za to, aniž se dopustily zjevně nesprávného posouzení, že existuje riziko, že plast obsahující proxidační přísadu není kompostovatelný, a zadruhé se na výrobky vyrobené z plastů uváděných na trh jako „kompostovatelné“ nevztahuje ani předmět, ani cíl směrnice 2019/904.
Především z hlediska těchto úvah Tribunál zamítl v plném rozsahu žalobu podanou žalobkyněmi.