Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. dubna 2024 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, které podal Juzgado de lo Mercantil de Palma de Mallorca - Španělsko) – Luis Carlos a další v. Air Berlin Luftverkehrs KG, Sucursal en España (C-765/22) a Victoriano a další v. Air Berlin Luftverkehrs KG, Sucursal en España, Air Berlin PLC & Co. Luftverkehrs KG (C-772/22)
(Spojené věci C-765/22 a C-772/221 , Luis Carlos a další)
„Řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v občanských věcech – Nařízení (EU) 2015/848 – Insolvenční řízení – Hlavní insolvenční řízení v Německu a vedlejší insolvenční řízení ve Španělsku – Zpochybnění soupisu majetkové podstaty a seznamu věřitelů, jež byly předloženy insolvenčním správcem ve vedlejším insolvenčním řízení – Klasifikace pohledávek zaměstnanců – Datum, které je třeba zohlednit – Převod majetku nacházejícího se ve Španělsku do Německa – Skladba majetku ve vedlejším insolvenčním řízení – Časové parametry, které je třeba vzít v úvahu“
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado de lo Mercantil de Palma de Mallorca
Účastníci původních řízení
Žalobci: Luis Carlos, Severino, Isidora, Angélica, Paula, Luis Francisco, Delfina (C-765/22), Victoriano, Bernabé, Jacinta, Sandra, Patricia, Juan Antonio, Verónica (C-772/22)
Žalovaní: Air Berlin Luftverkehrs KG, Sucursal en España (C-765/22), Air Berlin Luftverkehrs KG, Sucursal en España, Air Berlin PLC & Co. Luftverkehrs KG (C-772/22)
Výrok
Články 7 a 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, ve spojení s bodem 72 odůvodnění tohoto nařízení,
musí být vykládány v tom smyslu, že
právo státu, který zahájil vedlejší insolvenční řízení, se uplatní pouze na způsob nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení tohoto řízení, a nikoli na způsob nakládání s pohledávkami, které vznikly v období od zahájení hlavního insolvenčního řízení do zahájení vedlejšího insolvenčního řízení.
Článek 3 odst. 2 a článek 34 nařízení 2015/848
musí být vykládány v tom smyslu, že
majetkovou podstatu nacházející se ve státě, který zahájil vedlejší insolvenční řízení, tvoří pouze majetek, který se nachází na území tohoto členského státu v okamžiku zahájení tohoto řízení.
Článek 21 odst. 1 nařízení 2015/848
musí být vykládán v tom smyslu, že
insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení může přemístit majetek dlužníka z území jiného členského státu, než je stát hlavního insolvenčního řízení, i když je mu známo, že existují jednak soudními rozhodnutími uznané pracovněprávní pohledávky, které mají místní věřitelé na území tohoto jiného členského státu, a jednak zajištění majetku nařízené soudem posledně uvedeného členského státu pro pracovněprávní věci.
Článek 21 odst. 2 nařízení 2015/848
musí být vykládán v tomto smyslu, že
insolvenční správce ve vedlejším insolvenčním řízení může podat žalobu na neplatnost úkonu, který učinil insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení.
____________
1 Úř. věst. C 121, 3.4.2023.