Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 17. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesarbeitsgericht - Německo) – Vera Egenberger v. Evangelisches Werk für Diakonie und Entwicklung e.V.

(Věc C-414/16)¹

„Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Směrnice 2000/78/ES – Rovné zacházení – Rozdíl v zacházení na základě náboženského vyznání nebo víry – Pracovní činnosti vykonávané v církvích nebo jiných organizacích, jejichž etika je založena na náboženském vyznání nebo víře – Náboženské vyznání nebo víra osoby představující podstatný, legitimní a odůvodněný profesní požadavek se zřetelem k etice organizace – Pojem – Povaha činností a podmínky jejich výkonu – Článek 17 SFEU – Články 10, 21 a 47 Listiny základních práv Evropské unie“

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vera Egenberger

Žalovaný: Evangelisches Werk für Diakonie und Entwicklung e.V.

Výrok

Článek 4 odst. 2 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, ve spojení s jejími články 9 a 10, jakož i s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud církev nebo jiná organizace, jejíž etika je založena na náboženském vyznání nebo víře, tvrdí na podporu aktu nebo rozhodnutí, jakým je zamítnutí žádosti o pracovní místo v této církvi nebo organizaci, že náboženské vyznání představuje z povahy dotyčných činností nebo podmínek jejich výkonu podstatný, legitimní a odůvodněný profesní požadavek se zřetelem k etice této církve nebo této organizace, musí takové tvrzení případně podléhat účinnému soudnímu přezkumu, který má zajistit, aby v projednávané věci byla splněna kritéria uvedená v čl. 4 odst. 2 této směrnice.

Článek 4 odst. 2 směrnice 2000/78 musí být vykládán v tom smyslu, že podstatný, legitimní a odůvodněný profesní požadavek, který je v něm uveden, odkazuje vzhledem k etice dotyčné církve nebo organizace na požadavek nezbytný a objektivní z povahy nebo podmínek výkonu dotčené pracovní činnosti a nemůže zahrnovat úvahy, které nesouvisí s touto etikou nebo právem této církve nebo této organizace na autonomii. Tento požadavek musí být v souladu se zásadou proporcionality.

Vnitrostátní soud, který rozhoduje o sporu mezi dvěma jednotlivci, je povinen, pokud není možné, aby vyložil použitelné vnitrostátní právo v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2000/78, zajistit v rámci svých pravomocí soudní ochranu vyplývající pro jednotlivce z článků 21 a 47 Listiny základních práv Evropské unie a plný účinek těchto článků, přičemž v případě potřeby upustí od uplatnění jakéhokoli odporujícího vnitrostátního ustanovení.

____________

¹ Úř. věst. C 419, 14.11.2016.