Language of document : ECLI:EU:T:2019:879

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (prvního senátu)

19. prosince 2019(*)

„Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Evropské unie CINKCIARZ – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Rozlišovací způsobilost – Neexistence popisného charakteru – Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001] – Hanlivý výraz související s dotčenými výrobky nebo službami“

Ve věci T‑501/18,

Currency One S. A., se sídlem v Poznani (Polsko), zastoupená P. Szmidtem a B. Jóźwiakem, advokáty,

žalobkyně,

proti

Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zastoupenému D. Walickou, jako zmocněnkyní,

žalovanému,

přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je

Cinkciarz.pl sp. z o.o., se sídlem v Zielona Góra (Polsko), zastoupená E. Skrzydło-Tefelska a K. Gajekem, advokáty,

jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. června 2018 (věc R 2598/2017-5), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Currency One a Cinkciarz.pl,

TRIBUNÁL (první senát),

ve složení P. Nihoul, vykonávající funkci předsedy, J. Svenningsen (zpravodaj) a U. Öberg, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada,

s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 22. srpna 2018,

s přihlédnutím k vyjádření EUIPO k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 31. října 2018,

s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 30. října 2018,

po jednání konaném dne 7. května 2019,

vydává tento

Rozsudek

 Skutečnosti předcházející sporu

1        Dne 26. ledna 2015 podala vedlejší účastnice, společnost Cinkciarz.pl sp. z o.o., u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) přihlášku ochranné známky Evropské unie na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1), v platném znění [nahrazeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1)].

2        Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení „CINKCIARZ“.

3        Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, náležejí do tříd 9, 36 a 41 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají zejména následujícímu popisu:

–        třída 9: „Počítačový software; software pro počítačové hry; nahrané počítačové programy; počítačové programy ke stažení; počítačové aplikace ke stažení z internetu; programy na zpracování dat; interaktivní multimediální počítačové programy; publikace v elektronické formě ke stažení z internetu; počítačový hardware a příslušenství; (magnetické a optické) nosiče dat; přístroje pro záznam, převod, reprodukci zvuku nebo obrazu; sluneční brýle“;

–        třída 36: „Bankovnictví; směnárenské služby; služby výměny valut; poskytování informací souvisejících se směnnými kurzy; poskytování valut; obchodování s devizami; online obchodování s měnami v reálném čase; finanční informace v podobě směnných kurzů; stanovení směnných kurzů; prognóza směnných kurzů; devizový trh; digitalizované finanční služby vztahující se k transakcím s cizími měnami; příprava a nabídka informací o směnných kurzech; swapy měnových kurzů; poskytování cenových informací o sazbách směnných kurzů; služby agentury v oblasti směny valut; poradenské služby ohledně směny cizích měn; služby finančních databází v oblasti devizových kurzů; směna a převody peněz; poskytování seznamů směnných kurzů; směnárny; služby týkající se plateb v hotovosti, šeky a platební příkazy; elektronický převod finančních prostředků prostřednictvím telekomunikací; automatizované platební služby; služby v oblasti peněžních převodů; elektronické platební služby; kanceláře realitní; kanceláře pro inkasování pohledávek; finanční analýzy; domácí bankovní služby (homebanking); finanční informace; bankovnictví; hypotéky (poskytování půjček); úvěrové informační kanceláře; vybírání nájemného; finanční poradenství; poradenské služby týkající se pojištění; finanční management; finanční oceňování v oblasti pojištění, bankovnictví a nemovitostí; finanční poradenství; finanční informace; bankovnictví; služby finanční; tvorba investičních fondů; tvorba záručních fondů; ceny akcií na burze; burzovní makléřství; záruky, jako je kauce; informace o pojištění; finanční informace; investice finančních prostředků; kapitálové investice; elektronický převod kapitálu; služby týkající se kreditních a debetních karet; debetní a kreditní karty; vydávání kreditních a debetních karet; zprostředkování pojištění; zprostředkování služeb souvisejících s cennými papíry; ceny akcií na burze; služby v oblasti daňových odhadů; burzovní makléřství; zprostředkování pojištění; finanční půjčování; bankovnictví; pojištění; směnárenské služby; finanční management; správa nemovitostí; správa aktiv“;

–        třída 41: „Zveřejňování textů, s výjimkou reklamních; elektronické vydávání on-line materiálů bez možnosti stažení; vydávání materiálů přístupných z databází nebo z internetu; služby a soutěže v oblasti elektronických her poskytované prostřednictvím internetu; informace týkající se vzdělání poskytované online z počítačové databáze anebo z internetu; vzdělávání jako výuka; informace o výchově a vzdělávání; filmová studia; fotografování; fotografické zpravodajství; poskytování zábavních heren; herní služby poskytované on-line; hraní o peníze; služby klubů jako zábava nebo vzdělávání; elektronické publikování (DTP); praktické ukázky v rámci školení; pořádání a vedení pracovních setkání a školení; organizace a pořádání koncertů; organizování a vedení konferencí; organizování a vedení kongresů; organizování a vedení seminářů; organizování a vedení sympozií; organizování a vedení kolokvií; organizování soutěží (vzdělávání nebo zábava); vydávání elektronických knih a časopisů on line; poskytování on-line elektronických publikací (bez možnosti stažení); vydávání knih; zveřejňování textů, s výjimkou reklamních“.

4        Zpochybněná ochranná známka byla zapsána dne 15. června 2015 pod číslem 13678991 zejména pro výrobky a služby uvedené v bodě 3 výše.

5        Dne 22. prosince 2015 podala žalobkyně, společnost Currency One S. A., návrh na prohlášení neplatnosti zpochybněné ochranné známky na základě čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení 2017/1001] pro všechny výrobky a služby uvedené v bodě 3 výše, založený jednak na čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, jehož znění je totožné a na nějž bude odkazováno níže] vzhledem k tomu, že označení, které tvoří uvedenou ochrannou známku, uvedené výrobky a služby popisuje, a jednak na čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001, jehož znění je totožné a na nějž bude odkazováno níže] vzhledem k tomu, že uvedená ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost.

6        Uvedený návrh na prohlášení neplatnosti byl zamítnut rozhodnutím zrušovacího oddělení ze dne 6. října 2017.

7        Dne 5. prosince 2017 podala žalobkyně u EUIPO odvolání na základě článků 66 až 71 nařízení 2017/1001.

8        Rozhodnutím ze dne 18. června 2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“) pátý odvolací senát odvolání zamítl.

9        Pokud jde jednak o důvod uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, měl odvolací senát za to, že žádný význam výrazu „cinkciarz“ nepopisuje dotčené výrobky nebo služby anebo jejich základní vlastnost. Měl konkrétně za to, že tento výraz, který původně v Polské lidové republice označoval osoby, které prováděly nelegální obchod s cizími měnami, ve svém současném významu vztahujícím se k činnosti související se směnou cizích měn obsahuje pouze záporné konotace, s vyloučením neutrálního označení takové činnosti. Uvedený výraz tudíž podle něj představuje fantazijní označení, které je sice sugestivní nebo náznakové, avšak s ohledem na samotnou tuto skutečnost tuto činnost popisuje pouze nepřímo a může spotřebitelům poskytnout orientaci o vlastnostech služeb v souvislosti s uvedenou činností pouze na základě myšlenkové asociace. Pokud jde dále o důvod uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001, měl odvolací senát za to, že relevantní veřejnost vnímá označení CINKCIARZ jako originální, šálivé nebo ironické označení, a ze samotné této skutečnosti jako překvapivé, které je způsobilé označovat obchodní původ služeb ve vztahu k činnosti související se směnou cizích měn. Konečně měl odvolací senát za to, že uvedená posouzení platí a fortiori i pro ostatní dotčené výrobky nebo služby.

 Návrhová žádání účastníků řízení

10      Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

–        napadené rozhodnutí zrušil,

–        uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení souvisejících s řízením před odvolacím senátem.

11      EUIPO a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:

–        žalobu zamítl,

–        uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

12      Žalobkyně uvádí tři žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, pokud jde o služby související se směnou cizích měn, druhý vychází z porušení téhož ustanovení a povinnosti uvést odůvodnění, pokud jde o ostatní dotčené výrobky a služby, a třetí vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

13      Úvodem je třeba jednak připomenout, že čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 stanoví, že se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností.

14      K tomu, aby označení mohlo být považováno za popisné, a tedy aby se na označení uplatnil zákaz stanovený v tomto ustanovení, musí mít dostatečně přímou a konkrétní spojitost s dotčenými výrobky nebo službami, která relevantní veřejnosti umožní vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis dotčených výrobků nebo služeb nebo některé z jejich vlastností [viz rozsudek ze dne 12. ledna 2005, Deutsche Post EURO EXPRESS v. OHIM (EUROPREMIUM), T‑334/03, EU:T:2005:4, bod 25 a citovaná judikatura].

15      Dále pak čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení stanoví, že se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost.

16      Rozlišovací způsobilost ochranné známky ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 znamená, že tato ochranná známka umožní identifikovat výrobek nebo službu, pro které je zápis požadován, jako pocházející od určitého podniku, a tedy odlišit tento výrobek nebo tuto službu od výrobků nebo služeb jiných podniků (viz rozsudek ze dne 21. ledna 2010, Audi v. OHIM, C‑398/08 P, EU:C:2010:29, bod 33 a citovaná judikatura).

17      Označení může být identifikováno jako pocházející od určitého podniku, a získat tak rozlišovací způsobilost, vyžaduje-li určité výkladové úsilí ze strany relevantní veřejnosti a vykazuje-li určitou originalitu a výstižnost, na základě nichž je snadno zapamatovatelným (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. ledna 2010, Audi v. OHIM, C‑398/08 P, EU:C:2010:29, bod 59).

18      Z těchto úvodních úvah vyplývá, že za účelem posouzení opodstatněnosti žalobních důvodů uplatněných žalobkyní je nezbytné napřed určit význam polského výrazu „cinkciarz“, který je třeba stanovit ve vztahu k tomu, jak jej chápe relevantní veřejnost [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. července 2008, Lancôme v. OHIM – CMS Hasche Sigle (COLOR EDITION), T‑160/07, EU:T:2008:261, bod 44 a citovaná judikatura].

19      V tomto ohledu z písemností předložených v rámci správního řízení vyplývá, že se výraz „cinkciarz“ týká osoby, která pokoutně vykonávala nelegální činnost související se směnou cizích měn, když v době existence Polské lidové republiky nebo bezprostředně po této době byla tato činnost předmětem státního monopolu. S tímto výrazem týkajícím se činnosti považované za obchodování a vykonávané pochybnými osobami byla spojena negativní konotace. Vzhledem k tomu, že výkon činnosti související se směnou cizích měn osobami soukromého práva byl v roce 1989 legalizován, tuto činnost mohly napříště otevřeně vykonávat směnárny, které byly z důvodu své legitimní povahy odlišovány od osob, kterých se týká uvedený výraz. Od tohoto okamžiku se jeví, že posledně uvedený výraz získal hlavně historickou konotaci, označující osoby, které do roku 1989 vykonávaly nelegální a pokoutnou činnost související se směnou cizích měn.

20      Vzhledem ke skutečnosti, že kontext, z něhož vychází výraz „cinkciarz“, zanikl až v roce 1989 a vzhledem k proslulosti historické postavy osob, kterých se týká uvedený výraz, v polské kultuře, která byla doložena zejména různými titulky článků odkazujícími na tuto postavu (přílohy E. 20, E. 24 až E. 26), avšak rovněž publikacemi z nedávné doby k této problematice (přílohy E. 19, E. 21, E. 36 až E. 41), je třeba mít za to, že v okamžiku podání přihlášky zpochybněné ochranné známky dne 26. ledna 2015 podstatná část relevantní veřejnosti znala historický význam tohoto výrazu.

21      Žalobkyně, která v bodě 10 žaloby v souvislosti s výrazem „cinkciarz“ konstatovala, že toto „povolání […] není oficiálně uznáno“, nebo že „jeho sláva je již pryč“, implicitně připouští, že uvedený výraz označuje hlavně osobu, která v době Polské lidové republiky pokoutně prováděla směnu cizích měn. Kromě toho žalobkyně v bodě 11 žaloby výslovně připouští, že tento výraz je v publikacích užíván hlavně pro označení takové osoby. V týchž dvou bodech žaloby však tvrdí, že „povolání“ spočívající v provádění „pokoutného obchodu s cizími měnami“ nezaniklo a že osoba, která v současnosti takovou činnost vykonává, může být stále označena výrazem „cinkciarz“, třebaže v bodě 12 žaloby připouští, že tento výraz má negativní konotaci a je používán kritickým a hlavně hanlivým způsobem.

22      Tato tvrzení podporují některé důkazy předložené v rámci správního řízení.

23      V tomto ohledu definice vyňaté ze slovníků (přílohy E. 1 až E. 15) jednoznačné nejsou. Třebaže všechny definice uvádějí, že podstatné jméno „cinkciarz“ je hovorovým výrazem označujícím obchodníka s cizími měnami, jeví se, že citace odpovídají historickému významu tohoto výrazu. Některé články zveřejněné na internetu nicméně dosvědčují, že tento výraz byl i nadále používán a chápán k označení osoby, která v současné době provádí směnu cizích měn vykonávanou pokoutně a podvodně, a v důsledku toho nelegálně, na způsob „cinkciarz“, který existoval v době Polské lidové republiky (přílohy E. 32 a E. 33), a v návaznosti na to jakoukoli činnost podvodné, neregulérní či nepoctivé povahy, či která je za takovou činnost považována (příloha E. 31).

24      Jeví se však, že žalobkyně, která v bodě 10 žaloby uvedla, že výraz „cinkciarz“ může označovat rovněž „subjekt poskytující“ „služby související se směnou cizích měn mimo oficiální okruh“, v bodě 25 žaloby uvedla, že tento výraz „je běžně používán v kontextu poskytování služeb souvisejících se směnou cizích měn mimo oficiální okruh celou řadou subjektů“, přičemž v bodě 24 žaloby dodala, že uvedený výraz „za obvyklých podmínek slouží k prezentaci“ dotčených „výrobků nebo služeb“, má za to, že výraz „cinkciarz“ může být používán rovněž neutrálním způsobem, to znamená bez negativní nebo hanlivé konotace, k označení fyzické či právnické osoby vykonávající činnost související se směnou cizích měn. Žaloba však neobsahuje žádný odkaz na písemnosti předložené v rámci správního řízení.

25      Žalobkyně, která byla v tomto ohledu na jednání dotázána, uvedla, že toto tvrzení je podloženo přílohami E. 29, E. 30 a E. 34.

26      Žalobkyně, která následně předložila článek tvořící přílohu E. 30, nadepsaný „Takovým způsobem cinkciarz od cestujících na letištích vymámí peníze“, však připustila, že se tento článek týká kritickým způsobem činnosti spočívající v podvodu. Pokud jde o článek tvořící přílohu E. 29, nadepsaný „Hraje si vláda na cinkciarz?“, žalobkyně pouze zdůraznila, že tento článek prezentuje současné použití výrazu „cinkciarz“, aniž tvrdila, že nemá kritický dosah.

27      Stále na jednání naproti tomu žalobkyně tvrdila, že v článku, který tvoří přílohu E. 34, zveřejněném dne 17. dubna 2014 a nadepsaném „Cinkciarz internetu. Historie čtyř chlapíků, kteří bankám ‚šlohli‘ 20 miliard“, byl výraz „cinkciarz“ použit k označení celé řady různých hospodářských subjektů, k nimž patří i žalobkyně a vedlejší účastnice, nebo k označení „služeb spočívajících v obchodu s cizími měnami mimo oficiální okruh“.

28      Z obsahu posledně uvedeného článku lze dovodit, že výrazem „různé hospodářské subjekty“ žalobkyně myslela podniky, které vykonávají činnosti související se směnou cizích měn jiným kanálem, a to na internetu, a které se odlišují od bank, pokud jde o uplatňované směnné kurzy. Z uvedeného článku vyplývá, že tyto podniky dosáhly rozmachu v návaznosti na zákon z roku 2011, který povolil vydlužitelům, kteří u polských bank sjednali zápůjčky ve švýcarských francích, aby měsíční splátky těchto zápůjček spláceli v cizích měnách zakoupených u jiných subjektů, než jsou tyto banky. V dotčeném článku bylo uvedeno, že žalobkyně a vedlejší účastnice si téměř rovným dílem rozdělily skoro celý polský trh týkající se směny cizích měn na internetu, přičemž na tomto trhu velmi okrajově působí rovněž zhruba čtyřicet dalších podniků.

29      Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, však tento článek nedokládá, že by byl výraz „cinkciarz“ užíván k tomu, aby byly neutrálním způsobem označovány některé podniky poskytující služby spočívající ve směně cizích měn, a sice podniky působící na internetu, nebo k označování služeb poskytovaných těmito podniky.

30      Dotčený článek se totiž týká hlavně dvou podniků, k nimž patří vedlejší účastnice, jejíž název je uveden několikrát. V tomto kontextu nelze výskyt výrazu „cinkciarz“ v titulku a v pasáži tohoto článku zohlednit, aniž je vzat v úvahu název vedlejší účastnice. Kromě toho, jak vyplývá z titulku uvedeného článku, použití tohoto výrazu v tomto titulku se týká nikoli dvou podniků, které jsou samy předmětem dotčeného článku, ale čtyř osob, které tyto podniky založily, jejichž profesní kariéry jsou popsány a jejichž tvrzení jsou uvedena. Rovněž tak se výraz „cinkciarz“ při svém jediném výskytu v textu uvedeného článku týká nikoli těchto dvou podniků, ale zakladatelů těchto podniků, které jsou prezentovány jako „jejich podnik“. Nejsou-li ostatně uvedené podniky zmíněny s odkazem na svůj obchodní název nebo na názvy odkazující na jejich internetové stránky (jednak Currency One, Internetowykantor.pl a Walutomat.pr a jednak Cinkciarz.pl), jsou v dotčeném článku označovány takovými výrazy, jako jsou „směnárny na internetu“ nebo „virtuální směnárny“.

31      Pro úplnost lze uvést, že v bodě 33 napadeného rozhodnutí odvolací senát provedl v podstatě podobnou analýzu dokumentů, na nichž je založeno stanovisko tvořící přílohu E. 43, a sice jediné stanovisko, které zmiňuje neutrální význam výrazu „cinkciarz“. Žalobkyně uvedenou analýzu nezpochybnila, ani se ostatně uvedeného stanoviska před Tribunálem nedovolávala.

32      Závěrem je třeba v této souvislosti uvést, že se jeví, že oba významy výrazu „cinkciarz“ mají souvislost se službami souvisejícími se směnou cizích měn. Zaprvé jde o historický význam, v rámci něhož označuje osobu, která v době existence Polské lidové republiky prováděla pokoutně a nelegálně směnu cizích měn. Zadruhé jde o současný význam, v rámci něhož je tento výraz používán v odvozeném obecném smyslu jakožto synonymum šejdíře nebo podvodníka, ale rovněž ve smyslu blízkém historickému významu pro označení osoby, která v současné době stále ještě provádí pokoutný a podvodný, a tedy nelegální obchod s cizími měnami. Naproti tomu, jak správně konstatoval odvolací senát, nebylo prokázáno, že by výraz „cinkciarz“ v současné době označoval neutrálním způsobem osobu nebo podnik poskytující služby související se směnou cizích měn.

33      Opodstatněnost žalobních důvodů žalobkyně je třeba přezkoumat na základě těchto významů výrazu „cinkciarz“.

 K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímuporušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, pokud jdeslužby související se směnou cizích měn

34      Žalobkyně tvrdí, že výraz „cinkciarz“ může být používán k označení subjektu, který poskytuje služby související se směnou cizích měn mimo oficiální okruh, a že jde v důsledku toho o název povolání, přičemž je nezbytné, aby mohl být užíván volně, nezávisle na skutečnosti, že je užíván hlavně v záporném smyslu.

35      EUIPO a vedlejší účastnice opodstatněnost tohoto žalobního důvodu zpochybňují. Podle vedlejší účastnice má výraz „cinkciarz“ pouze historický význam, označující osobu, která prováděla pokoutný obchod s cizími měnami v době existence Polské lidové republiky, a není používán k označení současné činnosti směny cizích měn.

36      Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 stanoví, že se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností.

37      Jak bylo připomenuto v bodě 14 výše, k tomu, aby se na označení uplatnil zákaz stanovený v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, musí mít dostatečně přímou a konkrétní spojitost s dotčenými výrobky nebo službami, která relevantní veřejnosti umožní vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis dotčených výrobků nebo služeb nebo některé z jejich vlastností.

38      Posouzení popisného charakteru označení může být provedeno pouze jednak ve vztahu k jeho chápání dotčenou veřejností a jednak ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám (viz rozsudek ze dne 8. července 2008, COLOR EDITION, T‑160/07, EU:T:2008:261, bod 44 a citovaná judikatura).

39      V projednávané věci jsou dotčenými výrobky a službami v podstatě, pokud jde o třídu 9, počítačový software, elektronické publikace a nosiče dat, pokud jde o třídu 36, bankovní a finanční služby, služby související se směnou cizích měn, služby realitní kanceláře a správy nemovitostí, služby související s inkasováním pohledávek, služby související s pojištěním a služby v oblasti daňových odhadů a pokud jde o třídu 41, služby zveřejňování a vydávání, služby v oblasti her a služby související s výchovou a vzděláváním. Odvolací senát konstatoval, že takové výrobky a služby jsou určeny jak odborníkům, tak široké veřejnosti a že úroveň pozornosti relevantní veřejnosti je průměrná až vysoká. Odvolací senát měl kromě toho za to, že posouzení popisného charakteru zpochybněné ochranné známky musí být provedeno z hlediska veřejnosti hovořící polským jazykem, jelikož tuto ochrannou známku tvoří výraz, který má význam v tomto jazyce.

40      Tato posouzení nejsou zpochybněna a žádná skutečnost nevede k jejich zpochybnění. Je však třeba zdůraznit, že skutečnost, že relevantní veřejnost je zčásti specializovaná, nemůže mít určující vliv na právní kritéria použitá k posouzení popisného charakteru označení [rozsudek ze dne 7. května 2019, Fissler v. EUIPO (vita), T‑423/18, EU:T:2019:291, bod 14].

41      Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 tím, že zakazuje zápis označení nebo údajů, které uvádí, jakožto ochranných známek, sleduje cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby označení nebo údaje popisující vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, mohly být všemi volně užívány. Toto ustanovení zabraňuje tedy tomu, aby taková označení nebo údaje byly vyhrazeny jedinému podniku z důvodu jejich zápisu jako ochranné známky (viz rozsudek ze dne 23. října 2003, OHIM v. Wrigley, C‑191/01 P, EU:C:2003:579, bod 31 a citovaná judikatura).

42      Volba výrazu „vlastnost“, kterou učinil normotvůrce Evropské unie, zdůrazňuje skutečnost, že označeními, kterých se týká čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, jsou pouze ta, jež slouží k označení vlastnosti výrobků nebo služeb, pro něž je zápis požadován, kterou relevantní veřejnost snadno rozpozná. Zápis označení tak lze na základě tohoto ustanovení zamítnout pouze v případě, že lze důvodně předpokládat, že jej relevantní veřejnost skutečně rozpozná jako popis jedné z uvedených vlastností (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. března 2011, Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM, C‑51/10 P, EU:C:2011:139, bod 50 a ze dne 7. května 2019, vita, T‑423/18, EU:T:2019:291, bod 43).

43      K tomu, aby byl zamítnut zápis označení na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, není nezbytné, aby označení a údaje tvořící ochrannou známku, kterých se týká tento článek, byly v okamžiku podání přihlášky k zápisu skutečně užívány pro účely popisu takových výrobků nebo služeb, pro které je přihláška podána, nebo vlastností těchto výrobků nebo služeb. Jak uvádí samotné znění tohoto ustanovení, stačí, že tato označení a údaje mohou být pro takové účely používány (rozsudek ze dne 23. října 2003, OHIM v. Wrigley, C‑191/01 P, EU:C:2003:579, bod 32).

44      Konečně je třeba připomenout, že na základě čl. 7 odst. 2 téhož nařízení se čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení použije, i když důvody pro zamítnutí zápisu existují jen v části Unie, přičemž se tato část může omezit na jediný členský stát (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. června 2006, Storck v. OHIM, C‑25/05 P, EU:C:2006:422, bod 83).

45      Tímto žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že výraz „cinkciarz“ popisuje služby související se směnou cizích měn, takže zápis zpochybněné ochranné známky, která je tvořena výlučně tímto výrazem, měl být prohlášen za neplatný v rozsahu, v němž se tato ochranná známka vztahuje na uvedené služby.

46      Z úvah uvedených v bodech 19 až 32 výše vyplývá, že výraz „cinkciarz“ ve významech relevantních pro projednávanou věc má jednak historickou, ale rovněž současnou souvislost se službami souvisejícími se směnou cizích měn, a jednak má výlučně hanlivou konotaci, to znamená, že obsahuje zápornou myšlenku znevažující určenou osobu, a sice osobu, která provádí obchody, podvody nebo akty považované za nepoctivé, zvláště, ale nikoli výlučně v rámci operací souvisejících se směnou cizích měn uskutečněných pokoutně.

47      Žalobkyně tvrdí, že použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 nevyžaduje, aby popisný údaj byl pozitivní nebo neutrální, ale vyžaduje pouze to, aby popisoval výrobek nebo službu, na které se vztahuje přihláška k zápisu, nebo některou z jejich vlastností. Kromě toho negativní konotace výrazu „cinkciarz“ může podle ní časem zaniknout.

48      V souladu s judikaturou připomenutou v bodech 37 a 38 výše lze čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 použít pouze tehdy, pokud s ohledem na to, jak relevantní veřejnost chápe zpochybněné označení, má toto označení dostatečně přímou a konkrétní spojitost s dotčenou službou, která této veřejnosti umožní vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis této služby nebo některé z jejích vlastností.

49      Tuto judikaturu je třeba přirovnat k judikatuře, podle níž popisnými označeními a údaji ve smyslu uvedeného ustanovení jsou taková označení nebo takové údaje, jež mohou při obvyklém užívání z hlediska spotřebitele sloužit k označení výrobku nebo služby, pro které je zápis požadován, buď přímo, nebo tím, že uvádějí jednu z jejich základních vlastností (viz rozsudek ze dne 28. června 2012, XXXLutz Marken v. OHIM, C‑306/11 P, nezveřejněný, EU:C:2012:401, bod 77 a citovaná judikatura).

50      V tomto ohledu je třeba uvést, že jak vyplývá z bodu 3 odůvodnění nařízení 2017/1001, je cílem tohoto nařízení přispět k odstranění překážek volného pohybu zboží a volného pohybu služeb na vnitřním trhu. Tyto svobody se přitom týkají pouze zboží, které je do hospodářského a obchodního oběhu Unie zavedeno v souladu s právními předpisy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. prosince 2010, Josemans, C‑137/09, EU:C:2010:774, bod 42), a per analogiam poskytování služeb v souladu s právními předpisy. Z toho vyplývá, že ochrana stanovená právem ochranných známek Unie může být přiznána ochranné známce pouze v rozsahu, v němž tato ochranná známka označuje výrobky a služby v souladu s právními předpisy, které byly poskytnuty legálně.

51      Je třeba předpokládat, že průměrný spotřebitel, o němž se má za to, že je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný, si je této skutečnosti vědom, přinejmenším proto, že ví, že Unie je založena na hodnotách právního státu, jak vyplývá z článku 2 SEU, a že je právnímu státu vlastní, že cílem právních předpisů nemůže být ochrana či upřednostňování protiprávních aktů, přičemž tento charakteristický znak právního státu je veřejně známý. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, výraz „cinkciarz“ nelze považovat za výraz označující „povolání“, zatímco se týká výlučně uskutečňování protiprávních aktů.

52      V projednávané věci si je tudíž relevantní veřejnost vědoma skutečnosti, že služby, na které se vztahuje zpochybněná ochranná známka, nemohou být pokoutnými a nelegálními činnostmi souvisejícími se směnou cizích měn.

53      Z toho vyplývá, že výraz „cinkciarz“, který tvoří tuto ochrannou známku a který označuje takové pokoutné a nelegální činnosti, nemůže při obvyklém užívání z hlediska relevantní veřejnosti sloužit k označení služeb souvisejících se směnou cizích měn v souladu s právními předpisy. V tomto ohledu lze provést přirovnání k judikatuře, podle níž pokud jde o označení nebo údaje, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení zeměpisného původu výrobku nebo poskytnutí služby, pro které je zápis požadován, čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 nebrání zápisu zeměpisných názvů, u kterých není z důvodu vlastností označeného místa pravděpodobné, že by zúčastněné kruhy mohlo napadnout, že dotčená kategorie výrobků pochází z tohoto místa (viz rozsudek ze dne 6. září 2018, Bundesverband Souvenir – Geschenke – Ehrenpreise v. EUIPO, C‑488/16 P, EU:C:2018:673, bod 39 a citovaná judikatura).

54      V důsledku toho výraz „cinkciarz“ neumožňuje relevantní veřejnosti vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis služeb souvisejících se směnou cizích měn v souladu s právními předpisy nebo subjektu poskytujícího takové služby. Vzhledem k tomu, že jedna z podstatných vlastností uvedeného výrazu, a sice to, že označuje pokoutné a nelegální činnosti, je v přímém protikladu s vlastností takových služeb, a sice jejich inherentně legální povahou, si relevantní veřejnost bude moci vytvořit spojitost mezi zpochybněnou ochrannou známkou a službami souvisejícími se směnou cizích měn v souladu s právními předpisy pouze tak, že tuto rozporuplnost překoná, když dospěje k závěru, že na základě ironie a v důsledku představivosti se uvedená ochranná známka, na rozdíl od svého významu, vztahuje na služby související se směnou cizích měn poskytované v souladu s právními předpisy.

55      Zpochybněná ochranná známka tudíž nemá dostatečně přímou a konkrétní spojitost se službami souvisejícími se směnou cizích měn, na které se tato ochranná známka vztahuje.

56      Tento závěr je podepřen přezkumem s ohledem na cíl obecného zájmu sledovaný prostřednictvím zákazu zápisu stanoveného v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, a sice cíl, který je třeba zohlednit v rámci konkrétního přezkumu všech relevantních skutečností charakterizujících přihlášku k zápisu (obdobně viz rozsudek ze dne 8. dubna 2003, Linde a další, C‑53/01 až C‑55/01, EU:C:2003:206, bod 75) nebo jako v projednávané věci zápis, jehož prohlášení neplatnosti je požadováno.

57      V souladu s judikaturou připomenutou v bodě 41 výše je cílem tohoto ustanovení zachovat to, aby všechny zainteresované subjekty mohly volně užívat označení nebo údaje popisující vlastnosti dotčených služeb. Jestliže by totiž určitý podnik mohl monopolizovat užívání popisného výrazu, vyplývalo by z toho omezení rozsahu slovníku, který mají k dispozici jeho konkurenti k popisu vlastních výrobků [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. října 2014, Larrañaga Otaño v. OHIM (GRAPHENE), T‑458/13, EU:T:2014:891, bod 18 a citovaná judikatura]. Tento cíl obecného zájmu sám spadá do rámce systému nenarušené hospodářské soutěže, kterou chce Smlouva o FEU zavést a zachovat, přičemž právo ochranných známek tvoří jeho základní prvek (obdobně viz rozsudek ze dne 6. května 2003, Libertel, C‑104/01, EU:C:2003:244, body 48 až 52).

58      Z provedených konstatování, pokud jde o význam výrazu „cinkciarz“, přitom vyplývá, že tento výraz je neoddělitelně spojen se základním aspektem činnosti, kterou označuje, a sice jeho pokoutní a nelegální povahou, která je v přímém protikladu s vlastností dotčených služeb souvisejících se směnou cizích měn, tedy jejich inherentně legální povahou.

59      Konečně je zajisté pravda, že v souladu se samotným zněním čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 jsou označeními a údaji, jejichž zápis je podle tohoto ustanovení zakázán, takové údaje a taková označení, které mohou být jednoduše použity k popisným účelům, aniž je vyžadováno, aby tato označení nebo tyto údaje byly v okamžiku podání přihlášky k zápisu skutečně užívány.

60      Taková možnost užívání však může být zohledněna pouze v případě, že lze důvodné předpokládat, že dotčené označení bude u zúčastněných kruhů v budoucnu popis vlastností dotčených výrobků nebo služeb představovat (obdobně viz rozsudek ze dne 12. února 2004, Koninklijke KPN Nederland, C‑363/99, EU:C:2004:86, bod 56 a citovaná judikatura). Uvedená možnost tedy nemůže vycházet pouze ze spekulací, ale musí být naopak podložena určitými skutečnostmi, které způsobí, že je tato možnost zejména důvodně pravděpodobná [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. března 2008, Compagnie générale de diététique v. OHIM (GARUM), T‑341/06, nezveřejněný, EU:T:2008:70, bod 43].

61      Takovou spekulaci přitom představuje eventualita, kterou zmiňuje žalobkyně, že výraz „cinkciarz“ v budoucnu ztratí negativní konotaci související s pokoutnou a nelegální povahou činnosti, které se týká, jež je jednou z jejích podstatných vlastností, a v důsledku toho bude označovat výkon činnosti související se směnou cizích měn neutrálním způsobem.

62      V tomto ohledu je třeba připomenout, že jak vyplývá z písemností předložených v rámci správního řízení a ze zjištění uvedených v bodech 19, 23 a 32 výše, měl výraz „cinkciarz“ ve významech relevantních v projednávané věci od svého počátku negativní význam související s nelegální a pokoutnou povahou činnosti osob, které označuje, a po změně historického kontextu, v němž se objevil, se jeho dosah vyvinul tak, že byl zdůrazněn tento negativní aspekt, neboť jeho použití bylo zobecněno na osobu, která provádí činnost považovanou za nelegální, podvodnou či nepoctivou. Jak kromě toho vyplývá z bodů 29 a 30 výše, neexistuje relevantní indicie, že by byl uvedený výraz rovněž používán neutrálním způsobem k označení subjektu, který poskytuje služby související se směnou cizích měn.

63      S ohledem na tyto skutečnosti se nejeví, že v okamžiku podání přihlášky zpochybněné ochranné známky bylo důvodné předpokládat, že výraz „cinkciarz“ bude u zúčastněných kruhů v budoucnu představovat popis dotčených služeb.

64      Ze všech předcházejících úvah vyplývá, že odvolací senát právem rozhodl, že zpochybněná ochranná známka nemůže být prohlášena za neplatnou na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, pokud jde o služby související se směnou cizích měn. První žalobní důvod je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněný.

 Ke druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímuporušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001povinnosti uvést odůvodnění, pokud jdejiné dotčené výrobkyslužby, než jsou služby související se směnou cizích měn

65      Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou spočívající v nedostatečném odůvodnění, pokud jde o zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti, neboť toto rozhodnutí bylo založeno na popisném charakteru jiných dotčených výrobků a služeb, než je směna cizích měn, jelikož odvolací senát zohlednil tyto jiné výrobky a služby souhrnně, a nikoli podle jednotlivých kategorií.

66      Odvolací senát v bodě 59 napadeného rozhodnutí, který si v tomto ohledu přisvojil odůvodnění rozhodnutí zrušovacího oddělení, konstatoval, že vzhledem k tomu, že výraz „cinkciarz“ není ve vztahu ke službám souvisejícím se směnou cizích měn popisný, je tomu tak a fortiori i v případě ostatních dotčených výrobků a služeb, jejichž vazba s uvedeným výrazem je ještě slabší.

67      Je třeba připomenout, že povinnost uvést odůvodnění, která je uložena odvolacímu senátu, jež vyplývá zejména z čl. 94 odst. 1 nařízení 2017/1001, má dvojí cíl, a to umožnit jednak zúčastněným osobám seznámit se s důvody, pro které bylo opatření přijato, za účelem obrany jejich práv a jednak unijnímu soudu vykonat přezkum legality dotčeného rozhodnutí. Z odůvodnění musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, aniž je nezbytné, aby toto odůvodnění specifikovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, přičemž je však otázku, zda odůvodnění aktu splňuje uvedené požadavky, třeba posuzovat s ohledem nejen na jeho znění, ale rovněž na jeho kontext, jakož i soubor právních pravidel upravujících dotčenou oblast (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. června 2018, EUIPO v. Puma, C‑564/16 P, EU:C:2018:509, body 64 a 65 a citovaná judikatura).

68      V tomto ohledu je třeba uvést, že argumentace, kterou žalobkyně rozvinula před odděleními EUIPO, jakož ostatně i argumentace, kterou uvedla v žalobě, se omezila na uvedení, proč určité kategorie dotčených výrobků a služeb, jiné než jsou služby související se směnou cizích měn, mohou mít podle ní spojitost s posledně uvedenými službami nebo s osobami, které takové služby poskytují. Žalobkyně z toho vyvodila, že výraz „cinkciarz“, o němž má za to, že je popisný, pokud jde o služby související se směnou, rovněž popisuje vlastnost těchto ostatních výrobků nebo služeb.

69      V takovém kontextu a vzhledem k tomu, že odvolací senát předtím konstatoval, že výraz „cinkciarz“ není popisný ve vztahu ke službám souvisejícím se směnou cizích měn, přičemž tak odmítl předpoklad, na němž byla založena argumentace žalobkyně týkající se jiných výrobků a služeb, než jsou služby související se směnou cizích měn, se mohl omezit na poskytnutí souhrnného odůvodnění pro všechny dotčené výrobky nebo služby.

70      EUIPO je totiž oprávněn přijmout v souvislosti s absolutním důvodem pro zamítnutí zápisu souhrnné odůvodnění pro výrobky nebo služby, které mezi sebou mají dostatečně přímou a konkrétní spojitost tak, aby tvořily dostatečně stejnorodou kategorii výrobků či služeb, zejména na základě vlastností, které jsou pro ně společné a které jsou relevantní pro analýzu, zda se na ochrannou známku vztahuje dotčený důvod pro zamítnutí zápisu. Posouzení musí být provedeno in concreto v každém jednotlivém případě, přičemž nelze vyloučit, že všechny výrobky a služby, kterých se týká přihláška k zápisu, mají vlastnost relevantní pro analýzu absolutního důvodu pro zamítnutí zápisu, a mohou být tedy seskupeny pro účely průzkumu dotčené přihlášky k zápisu s ohledem na dotčený absolutní důvod pro zamítnutí zápisu do jediné dostatečně stejnorodé kategorie (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. května 2017, EUIPO v. Deluxe Entertainment Services Group, C‑437/15 P, EU:C:2017:380, body 30 až 34).

71      V projednávané věci přitom sama žalobkyně kategorizovala dotčené výrobky a služby jiné, než jsou služby související se směnou cizích měn, ve vztahu ke globální a jediné vlastnosti, která podle ní odůvodnila, aby byl uznán popisný charakter označení CINKCIARZ s ohledem na tyto ostatní výrobky a služby, a sice že všechny vykazují spojitost s činností související se směnou cizích měn.

72      Odvolací senát tudíž poté, co uvedl, že zpochybněná ochranná známka není popisná, pokud jde o samotné služby související se směnou cizích měn, mohl mít v rámci dostatečného přezkumu za to, že tento závěr platí a fortiori i pro jiné výrobky a služby, než jsou služby související se směnou cizích měn, které s posledně uvedenými službami mají určitou spojitost. Odvolací senát tak totiž provedl posouzení in concreto, když se vyjádřil k souvislosti, na níž sama žalobkyně založila svůj návrh na prohlášení neplatnosti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 ve vztahu k těmto ostatním výrobkům a službám. Tento přezkum navíc vedl k závěru, který je v souladu s tímto ustanovením.

73      Druhý žalobní důvod je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněný.

 Ke třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímuporušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001

74      Zaprvé žalobkyně tvrdí, že čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 je třeba použít vzhledem k popisnému charakteru označení CINKCIARZ, jelikož popisné označení nutně postrádá rozlišovací způsobilost.

75      Zadruhé žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že nepřezkoumal rozlišovací způsobilost zpochybněné ochranné známky ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám a k vnímání této ochranné známky relevantní veřejností. Konkrétně hanlivá povaha výrazu „cinkciarz“ podle ní nebrání tomu, aby byl konstatován nedostatek rozlišovací způsobilosti. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci je uvedený výraz běžně používán v rámci poskytování služeb souvisejících se směnou cizích měn mimo úřední okruh, ochranná známka sestávající z tohoto výrazu nemůže plnit funkci identifikace obchodního původu dotčených výrobků a služeb. Ze stejného důvodu uvedený výraz nevykazuje pro polskou veřejnost fantazijní, atypický, neočekávaný nebo překvapivý aspekt.

76      Odvolací senát měl za to, že relevantní veřejnost bude slovní označení CINKCIARZ chápat jako označení osoby, která provádí nelegální obchod s cizími měnami, spekulanta či podvodníka. Tato veřejnost bude toto označení používané ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám vnímat jako originální, šálivé či ironické označení a ze samotné této skutečnosti jako překvapivé označení, které je způsobilé označit obchodní původ dotčených výrobků či služeb a které může být jako takové snadno zapamatovatelné.

77      Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost.

78      Jak bylo připomenuto v bodě 16 výše, rozlišovací způsobilost ochranné známky ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 znamená, že tato ochranná známka umožní identifikovat výrobek nebo službu, pro které je zápis požadován, jako pocházející od určitého podniku, a tedy odlišit tento výrobek či tuto službu od výrobků či služeb jiných podniků (viz rozsudek ze dne 21. ledna 2010, Audi v. OHIM, C‑398/08 P, EU:C:2010:29, bod 33 a citovaná judikatura).

79      Tato rozlišovací způsobilost musí být posuzována jednak vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které je zápis požadován, a jednak vzhledem k jejich vnímání relevantní veřejností (viz rozsudek ze dne 29. dubna 2004, Henkel v. OHIM, C‑456/01 P a C‑457/01 P, EU:C:2004:258, bod 35 a citovaná judikatura).

80      Úvodem je třeba nejprve konstatovat, že s ohledem na odpovědi poskytnuté na první a druhý žalobní důvod musí být argumentace žalobkyně odmítnuta v rozsahu, v němž vychází z tvrzení o popisném charakteru zpochybněné ochranné známky pro dotčené výrobky a služby.

81      Dále z bodů 53 a 54 napadeného rozhodnutí vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, odvolací senát provedl přezkum rozlišovací způsobilosti zpochybněné ochranné známky, když zohlednil vnímání relevantní veřejnosti, jakož i dotčené výrobky a služby. Je sice zajisté pravda, že z kontextu vyplývá, že analýza obsažená v těchto bodech se implicitně týká především služeb souvisejících se směnou cizích měn, je však třeba zohlednit skutečnost, že v bodech 59 a 60 uvedeného rozhodnutí odvolací senát své úvahy rozšířil, když měl za to, že zjištění učiněná ohledně služeb souvisejících se směnou cizích měn platí a fortiori i pro ostatní zpochybněné výrobky a služby, a to s ohledem na slabší vazbu, která existuje mezi těmito ostatními výrobky a službami a výrazem „cinkciarz“.

82      Konečně vzhledem k tomu, že tvrzení o neexistenci rozlišovací způsobilosti zpochybněné ochranné známky je založeno na tvrzení, podle něhož výraz „cinkciarz“ je „běžně používán v kontextu poskytování služeb souvisejících se směnou cizích měn mimo oficiální okruh“, je třeba uvést, že v rámci odpovědi na první žalobní důvod bylo konstatováno, že toto tvrzení není prokázáno, jelikož předpokládá, že tento výraz může označovat neutrálně činnosti v souvislosti se směnou cizích měn, nezávisle na jejich legální či nelegální povaze.

83      Naproti tomu s ohledem na obvyklé používání výrazu „cinkciarz“ ve vztahu k pokoutné či nelegální činnosti související se směnou cizích měn, což je používání, které relevantní veřejnost zná, je třeba podobně jako odvolací senát připustit, že tento výraz má náznakovou či sugestivní povahu ve vztahu ke službám souvisejícím se směnou cizích měn v souladu s právními předpisy.

84      Jak však bylo konstatováno v bodě 54 výše, vzhledem k tomu, že jedna z podstatných vlastností výrazu „cinkciarz“, a sice to, že označuje pokoutní a nelegální činnosti, je v přímém protikladu s vlastností dotčených služeb souvisejících se směnou cizích měn, a sice jejich inherentně legální povahou, si relevantní veřejnost bude moci vytvořit spojitost mezi zpochybněnou ochrannou známkou a službami souvisejícími se směnou cizích měn v souladu s právními předpisy pouze tak, že tuto rozporuplnost překoná, když dospěje k závěru, že na základě ironie, a v důsledku představivosti se uvedená ochranná známka, na rozdíl od svého významu, vztahuje na služby související se směnou cizích měn poskytované v souladu s právními předpisy. Z toho vyplývá, že pokud jde o tyto služby, tento výraz vyžaduje určité výkladové úsilí ze strany uvedené veřejnosti a ze samotné této skutečnosti vykazuje určitou originalitu a výstižnost, na základě nichž je snadno zapamatovatelným (obdobně viz rozsudek ze dne 21. ledna 2010, Audi v. OHIM, C‑398/08 P, EU:C:2010:29, bod 59) a je způsobilý spotřebitele informovat o obchodním původu dotčených výrobků nebo služeb. Uvedenému výrazu je tudíž třeba přiznat rozlišovací způsobilost ve vztahu ke službám souvisejícím se směnou cizích měn.

85      Tyto úvahy jsou použitelné rovněž v případě dotčených služeb náležejících do třídy 36, které vykazují souvislost se službami souvisejícími se směnou cizích měn, tedy v podstatě bankovních a finančních služeb.

86      Pokud jde o ostatní dotčené výrobky a služby, jak konstatoval odvolací senát, vazba mezi významem výrazu „cinkciarz“ uplatněným žalobkyní, a sice významem týkajícím se nelegální a pokoutné činnosti související se směnou cizích měn, a těmito ostatními výrobky a službami, které přímo nesouvisejí s obchodem s cizími měnami, je slabá, případně neexistuje. V důsledku toho by zpochybněná ochranná známka mohla být pro některé z těchto ostatních výrobků či služeb nanejvýš velmi omezeným náznakem, takže argumentace žalobkyně, která je založena hlavně na popisném charakteru uvedené ochranné známky, pokud jde o služby související se směnou cizích měn a na vazbě, která existuje mezi těmito službami a ostatními dotčenými výrobky a službami, nemůže obstát. Ostatně lze uvést, že úvahy uvedené v bodě 84 výše platí v podstatě rovněž i pro ostatní dotčené výrobky a služby, a to s ohledem na obecný význam uvedeného výrazu, který označuje osobu, jež provádí jakoukoli činnost považovanou za nelegální, podvodnou či nepoctivou. Pravý opak vyplývající z používání tohoto výrazu k označování výrobků nebo služeb v souladu s právními předpisy totiž vyvolává účinek překvapení a vyžaduje úvahy, z čehož vyplývá určitá rozlišovací způsobilost.

87      V důsledku toho je třeba i třetí žalobní důvod zamítnout jako neopodstatněný, a tedy zamítnout žalobu v plném rozsahu.

 K nákladům řízení

88      Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

89      Vzhledem k tomu, že EUIPO a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (první senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se zamítá.

2)      Společnost Currency One S. A. ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společností Cinkciarz.pl sp. z o.o.

Nihoul

Svenningsen

Öberg

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 19. prosince 2019.

Podpisy.


*–      Jednací jazyk: polština.