Language of document :

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. dubna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kecskeméti Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság - Maďarsko) – Tibor Farkas v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Dél-alföldi Regionális Adó Főigazgatósága

(Věc C-564/15)1

„Řízení o předběžné otázce – Zkoumání důvodu vycházejícího z porušení unijního práva bez návrhu – Zásady rovnocennosti a efektivity – Společný systém daně z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ES – Nárok na odpočet daně odvedené na vstupu – Systém přenesení daňové povinnosti – Článek 199 odst. 1 písm. g) – Uplatnění pouze na nemovitosti – Situace, kdy pořizovatel zboží bezdůvodně zaplatí daň prodávajícímu na základě nesprávně vystavené faktury – Rozhodnutí daňového orgánu, kterým je konstatován daňový dluh pořizovatele zboží, odmítnuto vyplacení uplatňovaného odpočtu a kterým je pořizovateli uložena daňová pokuta“

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Kecskeméti Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: Tibor Farkas

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Dél-alföldi Regionális Adó Főigazgatósága

Výrok

Článek 199 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, musí být vykládán v tom smyslu, že se uplatní na dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji.

Ustanovení směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2010/45, a zásady daňové neutrality, efektivity a proporcionality musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby v takové situaci, jaká nastala ve věci v původním řízení, byl pořizovateli zboží odepřen nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou bezdůvodně zaplatil prodávajícímu na základě faktury vystavené podle pravidel obecného režimu daně z přidané hodnoty, ačkoliv předmětné plnění spadalo do mechanismu přenesení daňové povinnosti, pokud prodávající odvedl uvedenou daň do státního rozpočtu. Tyto zásady však vyžadují, aby se pořizovatel za situace, kdy je vrácení bezdůvodně naúčtované daně z přidané hodnoty prodávajícím pořizovateli nemožné či nepřiměřeně náročné, zejména v případě platební neschopnosti prodávajícího, mohl obrátit se žádostí o vrácení daně z přidané hodnoty přímo na daňový orgán.

Zásada proporcionality musí být vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby v takové situaci, jaká nastala ve věci v původním řízení, vnitrostátní daňové orgány uložily osobě povinné k dani, která nabyla zboží, jehož dodání spadá do mechanismu přenesení daňové povinnosti, daňovou sankci ve výši 50 % daně z přidané hodnoty, kterou je tato osoba povinna odvést daňové správě, nevznikla-li této správě žádná ztráta na daňových příjmech a nic nenasvědčuje tomu, že by došlo k daňovému úniku, což musí ověřit předkládající soud.

____________

1 Úř. věst. C 90, 7. 3. 2016.