Věc T‑370/09
GDF Suez SA
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Německý a francouzský trh se zemním plynem – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Rozdělení trhu – Doba trvání protiprávního jednání – Pokuty“
Shrnutí rozsudku
1. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Protisoutěžní předmět – Dostatečné zjištění
(Článek 81 odst. 1 ES)
2. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Úmysl stran dohody omezit hospodářskou soutěž – Nepodstatná náležitost – Zohlednění takového úmyslu Komisí nebo unijním soudem – Přípustnost
(Článek 81 odst. 1 ES)
3. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Dohoda směřující k omezení hospodářské soutěže – Souběžné sledování legitimních cílů – Neexistence vlivu
(Článek 81 odst. 1 ES)
4. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Dohoda směřující k omezení hospodářské soutěže – Uzavření dohody v obchodním zájmu a nikoli v zájmu podniků – Neexistence vlivu
(Článek 81 odst. 1 ES)
5. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Protisoutěžní předmět – Zohlednění právního a hospodářského kontextu – Trh vyznačující se zákonným či faktickým monopolem – Vyhlídky na liberalizaci – Posouzení
(Článek 81 odst. 1 ES)
6. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Kvalifikace podniku jako potenciálního konkurenta – Kritéria – Rozhodné kritérium – Způsobilost podniku začlenit se na relevantní trh – Trh vyznačující se zákonným či faktickým monopolem – Vliv
(Článek 81 odst. 1 ES)
7. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí o použití pravidel hospodářské soutěže – Povinnost zkoumat všechny skutkové a právní otázky nastolené dotčenými stranami – Neexistence
(Články 81 ES, 82 ES a 235 ES)
8. Kartelové dohody – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Kritéria pro posouzení – Dohody či praktiky vážící se k trhu, na němž neexistuje možná konkurence
(Článek 81 odst. 1 ES)
9. Kartelové dohody – Komplexní protiprávní jednání vykazující prvky dohody a prvky jednání ve vzájemné shodě – Kvalifikace pouze jako „dohoda a/nebo jednání ve vzájemné shodě“ – Přípustnost – Důsledky, pokud jde o důkazy, které mají být shromážděny
(Článek 81 odst. 1 ES)
10. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz o protiprávním jednání a době jeho trvání – Důkaz formou nepřímých důkazů a shody okolností, jež dosvědčují existenci a délku pokračujícího protisoutěžního jednání – Neexistence důkazu pro určitá období z celkové zohledněné doby – Neexistence vlivu
(Článek 81 odst. 1 ES)
11. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Způsob dokazování – Listinné důkazy – Posouzení důkazní hodnoty dokumentu – Kritéria – Interní podnikové dokumenty
(Článek 81 odst. 1 ES)
12. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Rozhodnutí založené na listinných důkazech – Důkazní povinnosti podniků zpochybňujících existenci protiprávního jednání
(Články 81 ES a 82 ES)
13. Unijní právo – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení ve věci hospodářské soutěže – Použitelnost
14. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Protisoutěžní cíl nebo účinek – Kritéria pro posouzení – Výměna informací na silně koncentrovaném oligopolním trhu – Nepřípustnost
(Článek 81 odst. 1 ES)
15. Kartelové dohody – Účast na schůzkách majících protisoutěžní cíl – Okolnost umožňující dospět k závěru o následné účasti na kartelové dohodě – Důkazní povinnosti podniku, který zpochybňuje protisoutěžní úmysl
(Článek 81 odst. 1 ES)
16. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Promlčení v oblasti pokut – Pojem „sankce“ ve smyslu nařízení č. 1/2003 – Peněžité sankce – Zahrnutí – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení – Vynětí
(Články 81 ES a 82 ES; (nařízení Rady č. 1/2003, články 7 a 25)
17. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Promlčení v oblasti pokut – Počítek – Jediné a pokračující protiprávní jednání – Absence projevu protiprávního jednání v určitých obdobích z celkové zohledňované doby – Neexistence vlivu
(Článek 81 odst. 1 ES)
18. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Věcná působnost – Jednání uložené státními opatřeními – Vyloučení – Státní trh vyznačující se zákonným monopolem v rozporu s unijním právem – Neexistence právního rámce, jež by vylučoval jakoukoli možnost soutěžního chování – Konstatování o porušení pravidel hospodářské soutěže ze strany státem ovládaného podniku – Přípustnost
(Články 81 ES a 82 ES)
19. Kartelové dohody – Zákaz – Kartelové dohody, které mají účinky i po svém formálním ukončení – Aplikace článku 81 ES
(Článek 81 odst. 1 ES)
20. Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Podnik, jež se účastnil protisoutěžní dohody – Chování lišící se od chování, které bylo dohodnuto v rámci kartelové dohody – Stížnosti týkající se soutěže ze strany podniku – Okolnosti neumožňující nezbytně vyloučit účast podniku na dohodě
(Článek 81 odst. 1 ES)
21. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Výměna informací v rámci kartelové dohody – Hospodářský subjekt, který zohledňuje stížnosti jiného hospodářského subjektu týkající se soutěže z jeho strany – Zahrnutí
(Článek 81 odst. 1 ES)
22. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Výměna informací v rámci kartelové dohody nebo za účelem její přípravy – Zohlednění vyměněných informací – Domněnka
(Článek 81 odst. 1 ES)
23. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz o protiprávním jednání a době jeho trvání – Jediné a pokračující protiprávní jednání na dvou vnitrostátních trzích – Různá délka trvání protiprávního jednání na těchto trzích – Rozsah důkazního břemene
(Články 81 ES a 82 ES)
24. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Zásada rovného zacházení – Rozhodovací praxe Komise – Orientační povaha
(Článek 81 odst. 1 ES a článek 82 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3)
25. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Prostor pro uvážení vyhrazený Komisi – Zvýšení obecné úrovně pokut – Přípustnost – Porušení zásady zákazu zpětné účinnosti trestů – Neexistence
Články 81 ES a 82 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
26. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Dodržení zásady proporcionality – Absence sankce vůči hospodářskému subjektu – Okolnost, jež sama o sobě není s to zabránit uložení pokuty původci protiprávního jednání téže povahy
(Články 81 ES a 82 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
27. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Posuzované skutečnosti – Zvláště závažná protiprávní jednání – Rozdělení trhu
(Články 81 ES a 82 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3); sdělení Komise 2006/C 210/02, body 19, 21 a 23)
28. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Způsob výpočtu vymezený pokyny vydanými Komisí – Výpočet základu pokuty – Určení procenta z hodnoty prodejů podniku – Kritéria
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 22 a 25)
29. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Polehčující okolnosti – Chování lišící se od chování, které bylo dohodnuto v rámci kartelové dohody – Menší účast – Podmínky – Rozsah důkazního břemene
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 29 třetí pododstavec)
30. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Polehčující okolnosti – Protisoutěžní jednání povolené či podporované orgány veřejné moci – Vnitrostátní trh vyznačující se zákonným monopolem, který prochází liberalizací – Kritéria pro posouzení
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 29 pátý pododstavec)
31. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Účinek
(Článek 229 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 62–63)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 64)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 65, 74)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 70)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 77–80)
6. Článek 81 odst. 1 ES se s ohledem na podmínky stanovené v tomto ustanovení týkající se dopadu na obchod mezi členskými státy a překážek hospodářské soutěže použije pouze na odvětví otevřená hospodářské soutěži. Podmínky hospodářské soutěže se zkoumají nejen s ohledem na skutečnou hospodářskou soutěž mezi podniky již přítomnými na relevantním trhu, ale i s ohledem na potenciální hospodářskou soutěž. Přestože je v tomto ohledu úmysl podniku vstoupit na trh případně relevantní pro účely ověření, zda může být považován za potenciálního soutěžitele na daném trhu, rozhodným kritériem, na němž má spočívat kvalifikace subjektu jako potenciálního soutěžitele, je nicméně jeho schopnost vstoupit na daný trh.
Pokud jde o vnitrostátní trh vyznačující se existencí faktických územních monopolů, okolnost, že na tomto trhu neexistuje zákonný monopol, postrádá relevanci. K určení toho, zda na trhu existuje potenciální hospodářská soutěž, totiž Komise musí zkoumat skutečné a konkrétní možnosti, že dotyčné podniky budou navzájem soutěžit, anebo že na relevantní trh bude moci vstoupit nový soutěžitel a soutěžit s podniky, které jsou na trhu již usazeny. Tento přezkum Komise musí být proveden na objektivním základě těchto možností, takže okolnost, že tyto možnosti jsou vyloučeny z důvodu monopolu, který vyplývá přímo z vnitrostátní právní úpravy, nebo nepřímo z faktické situace vyplývající z provedení této právní úpravy, nemá žádný vliv.
Čistě teoretická možnost vstupu obchodní společnosti na takový trh ostatně nepostačuje k prokázání existence takové hospodářské soutěže.
(viz body 81–82, 84, 95, 98–99)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 117, 195)
8. Článek 81 odst. 1 ES se vztahuje pouze na dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.
Ovlivnění obchodu uvnitř Společenství tedy obecně vyplývá ze spojení více faktorů, které samy o sobě nejsou nezbytně určující. Pro ověření toho, zda kartelová dohoda citelně ovlivňuje obchod mezi členskými státy, je třeba ji zkoumat v jejím hospodářském a právním kontextu. V tomto ohledu není důležité, že vliv kartelové dohody na obchod je nepříznivý, neutrální nebo příznivý. Omezení hospodářské soutěže totiž může ovlivnit obchod mezi členskými státy, když může odklonit obchodní toky ze směru, který by jinak měly.
Krom toho schopnost kartelové dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy, tj. její potenciální účinek, stačí k tomu, aby spadala do působnosti článku 81 ES, a není nezbytné prokázat skutečné narušení obchodu. Je nicméně nezbytné, aby potenciální účinek kartelové dohody na mezistátní obchod byl citelný nebo, jinými slovy, aby nebyl nevýznamný.
Kartelová dohoda vztahující se na celé území členského státu má dále ze své podstaty za účinek posílení oddělování vnitrostátních trhů, čímž narušuje vzájemné hospodářské prolínání, které je zamýšleno Smlouvou o ES.
Pokud jde o vnitrostátní trhy vyznačující se zákonným či faktickým monopolem, pakliže Komise neprokázala existenci potenciální hospodářské soutěže na takových trzích, nemůže učinit závěr, že dohody či praktiky týkající se těchto trhů mohou mít citelný účinek na obchod mezi členskými státy.
(viz body 122–126)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 133–135)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 136–138, 141, 151, 155–156, 220–221, 223, 228)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 161, 172, 224–226)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 178, 264)
13. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 202–203)
14. Jednání ve vzájemné shodě představuje formu koordinace mezi podniky, která, aniž by dospěla až k uzavření dohody ve vlastním slova smyslu, vědomě nahrazuje rizika hospodářské soutěže praktickou spoluprací mezi podniky. Kritéria koordinace a spolupráce, jimiž se vyznačuje jednání ve vzájemné shodě, je třeba chápat ve světle koncepce vlastní ustanovením Smlouvy týkajícím se hospodářské soutěže, podle které každý hospodářský subjekt musí autonomním způsobem určovat politiku, kterou hodlá uplatňovat na společném trhu.
Ačkoliv tento požadavek autonomie nevylučuje právo hospodářských subjektů na rozumné přizpůsobení se existujícímu nebo očekávanému chování jejich soutěžitelů, striktně brání všem přímým nebo nepřímým kontaktům mezi těmito subjekty, které jsou způsobilé ovlivnit tržní chování skutečného nebo potenciálního soutěžitele či odhalit tržní chování, o kterém tyto subjekty rozhodly, že budou samy na trhu uskutečňovat nebo které zamýšlí na trhu samy uskutečňovat, takovému soutěžiteli, jestliže je cílem nebo výsledkem těchto kontaktů dosažení podmínek hospodářské soutěže, které s přihlédnutím k povaze výrobků nebo poskytovaných služeb, významu a množství podniků, jakož i objemu relevantního trhu neodpovídají obvyklým podmínkám tohoto trhu.
Výměna informací na silně koncentrovaném oligopolním trhu je s to umožnit podnikům seznámit se s postaveními na trhu, jakož i obchodní strategií jejich soutěžitelů, a citelně tak změnit hospodářskou soutěž, která mezi hospodářskými subjekty přetrvává. Vyměněné informace nemusí být nutně podrobné. Na oligopolním trhu může i výměna obecných informací týkající se zejména obchodní strategie podniku narušit hospodářskou soutěž. Pokud dále podnik podílející se na jednání ve vzájemné shodě zůstane na dotyčném trhu aktivní, použije se domněnka příčinné souvislosti mezi vzájemnou shodou a chováním tohoto podniku na tomto trhu i v případě, kdy se jednání ve vzájemné shodě zakládá pouze na jediné schůzce dotyčných podniků.
Okolnost, že si podniky nevyměnily informace o nákladech, cenách, maržích, prodaných objemech či zákaznících, proto není v takové souvislosti relevantní, jelikož v situaci silně koncentrovaného oligopolního trhu postačuje, že došlo k výměně informací.
(viz body 211–213, 247, 249)
15. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 215)
16. V rámci řízení v oblasti hospodářské soutěže nepředstavuje rozhodnutí, kterým se určuje, že došlo k protiprávnímu jednání, sankci ve smyslu článku 25 nařízení č. 1/2003, a promlčení upravené tímto ustanovením se na něj tedy nevztahuje. Kapitola VI nařízení č. 1/2003, která je věnována sankcím, totiž upravuje pouze pokuty a penále a žádné ustanovení tohoto nařízení neumožňuje dospět k závěru, že rozhodnutí Komise podle článku 7 nařízení, jimiž konstatuje, že došlo k porušení článků 81 a ES a 82 ES, patří mezi sankce uvedené v této kapitole. Promlčení pravomoci ukládat pokuty a penále tak nezahrnuje promlčení implicitní pravomoci určit, že došlo k protiprávnímu jednání.
(viz bod 272)
17. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 275)
18. Článek 81 ES a článek 82 ES se vztahuje pouze na protisoutěžní jednání, které podniky uskutečňují z vlastní iniciativy. Je-li podnikům protisoutěžní chování uloženo vnitrostátními právními předpisy, nebo tvoří-li tyto právní rámec, který sám vylučuje jakoukoli možnost soutěžního jednání těchto podniků, nejsou články 81 ES a 82 ES použitelné. V takové situaci totiž nemá omezení hospodářské soutěže, jak to předpokládají tato ustanovení, příčinu v autonomním jednání podniků. Článek 81 ES a článek 82 ES lze naopak použít, ukáže-li se, že vnitrostátní právní předpisy zachovávají možnost hospodářské soutěže, kterou mohou podniky autonomním jednáním vyloučit, omezit nebo narušit.
Pokud jde o vnitrostátní trh vyznačující se existencí zákonného monopolu, Komise může konstatovat, že byl porušen článek 81 ES, pokud dotyčný členský stát neprovedl ve stanovené lhůtě směrnici, jejímž cílem je vytvořit soutěžní trh, a pokud vnitrostátní právní předpisy, které jsou sice formálně nadále platné, nelze považovat za předpisy, které v praxi stanoví protisoutěžní chování či stanoví právní rámec, jenž by sám o sobě vylučoval jakoukoli možnost soutěžního chování podniků.
Vnitrostátní orgány mají povinnost neuplatňovat od uplynutí lhůty k provedení směrnice, jejímž cílem je vytvořit soutěžní trh, jakékoli ustanovení, které by s ní bylo v rozporu. Zejména nemohou ustanovení článků 81 a 82 ES uplatňovat vůči soutěžitelům podniku, kteří si přejí vstoupit na vnitrostátní trh. Přednost unijního práva totiž vyžaduje, aby jakékoli ustanovení vnitrostátního zákona, které není v souladu s unijním pravidlem, bylo ponecháno nepoužito, ať již bylo přijato dříve nebo později než toto pravidlo. Mezi entity, proti kterým se lze dovolávat ustanovení směrnice, která mohou vyvolávat přímé účinky, patří útvar, který byl bez ohledu na svou právní formu pověřen na základě aktu orgánu veřejné správy výkonem služby ve veřejném zájmu pod kontrolou posledně uvedeného orgánu a který k tomu disponuje výjimečnými pravomocemi ve srovnání s těmi, které vyplývají z pravidel použitelných na vztahy mezi jednotlivci.
(viz body 312–314, 317, 323)
19. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 326)
20. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 354–355)
21. V odvětví hospodářské soutěže platí, že pokud se hospodářský subjekt ztotožňuje se stížnostmi ve věci hospodářské soutěže od jiného subjektu, které je vystaven ze strany výrobků prodávaných prvním subjektem, jednání zúčastněných osob představuje jednání ve vzájemné shodě.
(viz bod 357)
22. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 363)
23. Rozlišuje-li rozhodnutí Komise, kterým se ukládá pokuta za porušení pravidel hospodářské soutěže, mezi dobou trvání protiprávního jednání na vnitrostátním trhu a na trhu v sousední zemi, musí Komise poskytnout nezbytné důkazy umožňující právně dostatečným způsobem prokázat existenci protiprávního jednání na těchto dvou trzích a během obou uplatněných dob trvání. Důkazní břemeno ohledně existence protiprávního jednání, a tudíž jeho doby trvání totiž nese Komise.
Tyto úvahy nejsou zpochybněny okolností, že protiprávní jednání představuje jediné a pokračující protiprávní jednání. Tato okolnost týkající se povahy zjištěného protiprávního jednání nemá totiž vliv na skutečnost, že vzhledem k tomu, že Komise vědomě ve výroku rozhodnutí uvedla rozdílnou dobu trvání protiprávního jednání na jednotlivých trzích dotčených protiprávním jednáním, měla povinnost právně dostatečným způsobem prokázat takto uplatněné doby trvání.
(viz body 374–375)
24. Předchozí rozhodovací praxe Komise neslouží sama o sobě jako právní rámec pro stanovení pokut v oblasti hospodářské soutěže vzhledem k tomu, že tento rámec je definován pouze v nařízení č. 1/2003 a v pokynech pro výpočet pokut uložených na základě čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. Rozhodnutí týkající se jiných věcí tak mají ohledně případné diskriminace pouze orientační povahu, protože je málo pravděpodobné, že okolnosti jim vlastní, jako jsou dotčené trhy, výrobky, podniky a doby trvání, budou totožné.
Nicméně zásadu rovného zacházení, která brání tomu, aby se srovnatelnými situacemi bylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno, musí Komise – stejně jako každý orgán při všech svých činnostech – dodržovat, pokud ukládá pokutu podniku za porušení pravidel hospodářské soutěže.
Nic to nemění na tom, že dřívější rozhodnutí Komise v oblasti pokut mohou být relevantní s ohledem na dodržování zásady rovného zacházení pouze tehdy, je-li prokázáno, že okolnosti věcí týkající se těchto jiných rozhodnutí, jako jsou dotčené trhy, výrobky, země, podniky a období, jsou srovnatelné s projednávaným případem.
(viz body 385–387)
25. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 397)
26. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 398)
27. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 414–416, 420–421)
28. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 427–428, 430–431)
29. Podle bodu 29 pokynů pro výpočet pokut uložených na základě čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 může být v rámci řízení zahájeného v důsledku porušení pravidel hospodářského soutěže základní částka pokuty snížena, jestliže bylo protisoutěžní jednání povoleno nebo podporováno státními orgány nebo právními předpisy nebo pokud dotčený podnik poskytne důkaz o tom, že jeho účast na protiprávním jednání je podstatně omezená, a v důsledku toho prokáže, že v době, kdy byl stranou protiprávních dohod, které vedly k uvedenému protiprávnímu jednání, se ve skutečnosti vyhýbal jejich provádění a jednal soutěžním způsobem na trhu.
Pro účely polehčující okolnosti vážící se k omezené účasti na protiprávním jednání musí podnik prokázat, že v období, během něhož se připojil k dohodám, které vedly k uvedenému protiprávnímu jednání, se skutečně zdržel jejich provádění tím, že jednal na trhu soutěžním způsobem, nebo přinejmenším, že neplnil povinnosti k provedení této kartelové dohody tak jednoznačně a důrazně, že tím bylo narušeno jeho samotné fungování. Musí jinými slovy prokázat, že sporné dohody neuplatňoval, čímž v tomto ohledu uskutečňoval chování na trhu, které mohlo narušit protisoutěžní účinky konstatovaného protiprávního jednání.
Podnik, který na trhu navzdory jednání ve vzájemné shodě se svými konkurenty uplatňuje více či méně nezávislou politiku, může mít v tomto ohledu jednoduše v úmyslu využít kartelovou dohodu ve svůj prospěch. Skutečnost, že se podnik snažil omezení obejít, neprokazuje za těchto okolností chování na trhu, kterým lze zmařit protisoutěžní účinky konstatovaného protiprávního jednání.
(viz body 436, 439, 441)
30. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 447–451)
31. Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci přiznaná na základě článku 229 ES Tribunálu článkem 31 nařízení č. 1/2003 dává tomuto soudu, nad rámec pouhého přezkumu legality sankce, jež mu umožňuje pouze žalobu na neplatnost zamítnout, nebo zrušit napadený akt, možnost nahradit posouzení Komise svým posouzením, a tedy napadený akt s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem změnit, především pak upravit výši pokuty, pokud je mu toto navrženo, a to i bez toho, aby akt rušil.
V tomto ohledu není Tribunál vázán výpočty Komise ani jejími pokyny, pokud rozhoduje v rámci své pravomoci v plné jurisdikci, ale musí provést své posouzení s přihlédnutím ke všem okolnostem projednávané věci.
(viz body 461–462)