Věc T‑15/13
Group Nivelles
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu
(ochranné známky a vzory) (OHIM)
„(Průmyslový) vzor Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Zapsaný (průmyslový) vzor znázorňující sprchový odtokový žlab – Starší (průmyslový) vzor – Důvody neplatnosti – Novost – Individuální povaha – Viditelné znaky staršího (průmyslového) vzoru – Dotčené výrobky – Články 4 až 7, článek 19 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 13. května 2015
1. (Průmyslové) vzory Společenství – Odvolací řízení – Žaloba k unijnímu soudu – Pravomoc Tribunálu – Přezkum legality rozhodnutí odvolacích senátů – Nový přezkum skutkových okolností ve světle důkazů, které předtím nebyly předloženy před odděleními Úřadu – Vyloučení
(Nařízení Rady č. 6/2002, článek 61)
2. (Průmyslové) vzory Společenství – Odvolací řízení – Žaloba k unijnímu soudu – Možnost Tribunálu změnit napadené rozhodnutí – Meze
(Nařízení Rady č. 6/2002, článek 61)
3. (Průmyslové) vzory Společenství – Procesní ustanovení – Odůvodnění rozhodnutí – Článek 62 první věta nařízení č. 6/2002 – Rozsah totožný s rozsahem článku 296 SFEU– Využití implicitního odůvodnění odvolacím senátem – Přípustnost – Podmínky
(Článek 296 SFEU; nařízení Rady č. 6/2002, článek 62)
4. (Průmyslové) vzory Společenství – Podmínky ochrany – Novost – Individuální povaha – Povaha výrobku, na který se (průmyslový) vzor vztahuje – Vliv na posouzení uvedených podmínek
[Nařízení Rady č. 6/2002, čl. 3 písm. a), čl. 4 odst. 1, články 5, 6, čl. 7 odst. 1 první věta, článek 10, čl. 19 odst. 1 a čl. 36 odst. 6]
5. (Průmyslové) vzory Společenství – Důvody neplatnosti – Nedostatek individuální povahy – Informovaný uživatel – Pojem
(Nařízení Rady č. 6/2002, čl. 6 odst. 1)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 23)
2. Přezkum, který Tribunál provádí v souladu s článkem 61 nařízení č. 6/2002 ve věci (průmyslových) vzorů Společenství, je přezkumem legality rozhodnutí odvolacích senátů Úřadu a rozhodnutí, které je předmětem žaloby, může zrušit nebo změnit pouze tehdy, když v okamžiku, kdy bylo rozhodnutí vydáno, zde existoval některý z důvodů pro zrušení nebo změnu uvedených v čl. 61 odst. 2 tohoto nařízení. Z toho vyplývá, že pravomoc změnit rozhodnutí přiznaná Tribunálu neznamená, že by měl pravomoc nahradit posouzení odvolacího senátu svým vlastním posouzením, natož provést posouzení v otázce, ke které se odvolací senát ještě nevyjádřil. Výkon pravomoci změnit rozhodnutí se proto musí v zásadě omezovat na situace, kdy je Tribunál po přezkumu posouzení provedeného odvolacím senátem Úřadu schopen určit na základě prokázaných skutkových a právních okolností, jaké rozhodnutí měl odvolací senát přijmout.
Pokud v rámci žádosti o prohlášení neplatnosti (průmyslového) vzoru nebyl přezkum novosti zpochybněného (průmyslového) vzoru z hlediska starších (průmyslových) vzorů uplatněných žalobcem úplný, pak by přezkum novosti zpochybněného (průmyslového) vzoru Tribunálem z hlediska všech skutečností uplatněných žalobkyní před odděleními Úřadu v podstatě znamenal výkon administrativních a vyšetřovacích funkcí příslušejících Úřadu, a z tohoto důvodu by byl v rozporu s institucionální rovnováhou, ze které vychází zásada rozdělení pravomocí mezi Úřadem a Tribunálem.
(viz body 89, 91)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 98, 99)
4. Za účelem určení, zda povaha výrobku, na který se (průmyslový) vzor vztahuje, může v souladu s nařízením č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství ovlivnit posouzení jeho novosti nebo individuální povahy, je třeba uvést, že jak vyplývá z čl. 3 písm. a) téhož nařízení, výraz „(průmyslový) vzor“ použitý v tomto nařízení se týká vzhledu výrobku jako celku nebo jeho části. Z toho vyplývá, že „ochrana (průmyslového) vzoru“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení č. 6/2002 spočívá v ochraně vzhledu výrobku.
Zejména s ohledem na čl. 36 odst. 6 nařízení č. 6/2002 a odkaz na „výrobek“ uvedený v čl. 19 odst. 1 druhé větě daného nařízení je třeba dospět k závěru, že zapsaný (průmyslový) vzor Společenství poskytuje svému majiteli výlučné právo užívat pro všechny druhy výrobků (a nejenom pro výrobek uvedený v přihlášce) dotčený (průmyslový) vzor, jakož i podle článku 10 téhož nařízení jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem. Svému majiteli poskytuje rovněž právo zabránit třetí osobě užívat pro všechny druhy výrobků (průmyslový) vzor, jehož je majitelem, jakož i jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem. V opačném případě by se čl. 19 odst. 1 druhá věta netýkal „výrobku“, ale pouze výrobku (nebo výrobků) uvedeného (uvedených) v přihlášce.
(Průmyslový) vzor Společenství nelze tedy považovat za nový ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení č. 6/2002, pokud byl shodný (průmyslový) vzor zpřístupněn veřejnosti před daty uvedenými v tomto ustanovení, i kdyby tento starší (průmyslový) vzor měl být ztělesněn v odlišném výrobku nebo být pro posledně uvedený výrobek použit.
V souladu s čl. 7 odst. 1 první věty nařízení č. 6/2002 je kromě toho starší (průmyslový) vzor ztělesněný v daném výrobku nebo pro něj použitý považován za zpřístupněný, byl-li uveden ve veřejnou známost, s výjimkou případů, kdy tato skutečnost nemohla vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci Unie a specializovaných v daném oboru během obvyklých obchodních činností. „Daný obor“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 nařízení č. 6/2002 není omezen na obor výrobku, ve kterém má být zpochybněný (průmyslový) vzor ztělesněn nebo pro který má být použit. Starší (průmyslový) vzor ztělesněný v jiném výrobku, než na který se vztahuje pozdější (průmyslový) vzor, nebo pro tento jiný výrobek použitý je proto v zásadě relevantní pro posouzení novosti tohoto pozdějšího (průmyslového) vzoru ve smyslu článku 5 nařízení č. 6/2002.
Ze znění bodu 14 odůvodnění nařízení č. 6/2002 nicméně vyplývá, že povaha výrobku, na který se vztahuje zpochybněný (průmyslový) vzor, a průmyslové odvětví, do něhož tento výrobek spadá, mohou být poměrně významné a musí být zohledněny při posouzení individuální povahy dotčeného (průmyslového) vzoru ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002. Z tohoto hlediska je uživatelem, který má být vzat v úvahu pro účely posouzení individuální povahy (průmyslového) vzoru ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002, uživatel výrobku, pro který je tento (průmyslový) vzor použit nebo ve kterém je ztělesněn.
Z toho plyne, že identifikace výrobku, pro který je starší (průmyslový) vzor použit nebo v němž je ztělesněn a který je uplatněn ke zpochybnění individuální povahy pozdějšího (průmyslového) vzoru ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002, je pro toto posouzení relevantní. Identifikací dotyčného výrobku totiž může být určeno, zda informovaný uživatel výrobku, pro který je pozdější (průmyslový) vzor použit nebo v němž je ztělesněn, zná starší (průmyslový) vzor. Tento starší (průmyslový) vzor může bránit uznání individuální povahy pozdějšího (průmyslového) vzoru pouze v případě, že je posledně uvedená podmínka splněna.
(viz body 112, 115, 116, 119, 122–124, 129, 130, 132)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 126–128)