USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhý senát)

15. října 2015

Věc F‑113/13

DI

v.

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)

„Veřejná služba – Zaměstnanci EASO – Smluvní zaměstnanec – Zkušební doba – Propuštění pro zjevnou nezpůsobilost – Žaloba na neplatnost – Soulad mezi žalobou a stížností – Neexistence – Zjevná nepřípustnost – Žaloba na náhradu škody“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, kterou se DI domáhá jednak zrušení rozhodnutí výkonného ředitele Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) ze dne 28. února 2013 o jeho propuštění na konci zkušební doby, a dále přiznání náhrady majetkové a nemajetkové újmy, kterou utrpěl on a jeho rodina.

Rozhodnutí:      Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. DI ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu.

Shrnutí

Žaloby úředníků – Dočasní zaměstnanci – Předcházející stížnost v rámci administrativy – Soulad mezi stížností a žalobou – Totožnost předmětu a důvodu – Důvody a argumenty neobsažené ve stížnosti, ale se stížností úzce související – Přípustnost

(Služební řád, čl. 91 odst. 2; pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 73)

Pokud jde o pravidlo souladu mezi žalobou a stížností, čl. 91 odst. 2 první odrážka služebního řádu, který je podle článku 73 pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelný pro smluvní zaměstnance, stanoví, že žaloba k Soudu pro veřejnou službu je přípustná pouze, pokud k orgánu oprávněnému ke jmenování či případně k orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy byla předtím podána stížnost. Toto pravidlo shody kromě toho pod sankcí nepřípustnosti vyžaduje, aby důvod vznesený před unijním soudem byl vznesen již v rámci postupu před zahájením soudního řízení, aby se orgán oprávněný ke jmenování či případně orgán oprávněný uzavírat pracovní smlouvy mohl seznámit s výtkou, kterou dotčená osoba uplatňuje vůči napadenému rozhodnutí.

Toto pravidlo je odůvodněno samotným účelem postupu před zahájením soudního řízení, jehož cílem je umožnit smírné urovnání sporů, které vyvstaly mezi úředníky a administrativou. Návrhová žádání předložená unijnímu soudu v žalobách úředníků tedy mohou obsahovat pouze námitky spočívající na stejném důvodu jako námitky uplatněné ve stížnosti s tím, že tyto námitky mohou být rozvinuty před unijním soudem předložením žalobních důvodů a argumentů, které nejsou nutně uvedeny ve stížnosti, ale úzce s ní souvisejí. Dále vzhledem k tomu, že postup před zahájením soudního řízení má neformální charakter a zúčastněné osoby jednají v tomto stadiu zpravidla bez pomoci právního zástupce, nesmí administrativa vykládat stížnosti restriktivním způsobem, ale musí je naopak posuzovat v duchu vstřícnosti.

Kromě toho cílem článku 91 služebního řádu není striktně a definitivně svazovat fázi případného soudního řízení, pokud žaloba k soudu nemění důvod ani předmět stížnosti. Avšak pro to, aby postup před zahájením soudního řízení stanovený v čl. 91 odst. 2 služebního řádu mohl dosáhnout svého cíle, je třeba, aby orgán oprávněný ke jmenování či případně orgán oprávněný uzavírat pracovní smlouvy byl s to se dostatečně přesně seznámit s výtkami, které dotčené osoby uplatňují vůči napadenému rozhodnutí.

(viz body 20 a 26 až 29)

Odkazy:

Tribunál Evropské unie: rozsudek ze dne 25. října 2013, Komise v. Moschonaki, T‑476/11 P, EU:T:2013:557, body 70 až 73, 76 a 77 a citovaná judikatura