ROZSUDEK SOUDU (třetího senátu)
7. února 2007(*)
„Ochranná známka Společenství – Přihláška trojrozměrné ochranné známky – Tvar kytary – Absolutní důvod pro zamítnutí – Porušení práv obhajoby – Odůvodnění – Článek 73 nařízení (ES) č. 40/94“
Ve věci T‑317/05,
Kustom Musical Amplification, Inc., se sídlem v Cincinnati, Ohio (Spojené státy), zastoupená M. Edenboroughem, barrister, a T. Bamfordem, solicitor,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému A. Folliard-Monguiralem, jako zmocněncem,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 7. června 2005 (věc R 1035/2004‑2), týkajícímu se přihlášky k zápisu jako ochranné známky Společenství trojrozměrné ochranné známky vyobrazené ve tvaru kytary,
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (třetí senát),
ve složení M. Jaeger, předseda, V. Tiili a O. Czúcz, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Kristensen, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne 16. srpna 2005,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Soudu dne 11. listopadu 2005,
po jednání konaném dne 10. července 2006,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 28. května 2003 žalobkyně podala u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů, týkající se trojrozměrné ochranné známky představující tvar těla kytary, vyobrazené níže:
2 Přihlašovaná ochranná známka představuje tělo modelu kytary nazvaného „BEAST“ z výrobní řady BC Rich žalobkyně.
3 Přihláška k zápisu uvádí následující:
„[O]chranná známka označuje fantazijní tvar těla kytary. Krk, hlava, pražce, snímače a ostatní části kytary jsou znázorněny vytečkovaně a nejsou součástí ochranné známky.“
4 Výrobky, pro které byl zápis požadován, náležejí do třídy 15 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu: „Strunné nástroje, zvláště kytary“.
5 Rozhodnutím ze dne 7. září 2004 průzkumový referent přihlášku k zápisu zamítl z důvodu, že přihlašovaná ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (dále jen „rozhodnutí průzkumového referenta“).
6 Dne 4. listopadu 2004 podala žalobkyně u OHIM proti rozhodnutí průzkumového referenta odvolání.
7 Odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím druhého odvolacího senátu ze dne 7. června 2005 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tento odvolací senát měl v podstatě za to, že průměrný milovník kytar je zvyklý se setkávat s velkým počtem modelů elektrických kytar různých a extravagantních tvarů, a zvláště s mnoha tvary špičatých kytar, takže ve tvaru, který se podstatně neliší od tvaru jiných elektrických kytar, nespatřuje údaj o původu, ale bude dotčený tvar vnímat jako ozdobu.
Návrhová žádání účastníků řízení
8 Ve své žalobě žalobkyně navrhuje, aby Soud:
– prohlásil žalobu za přípustnou;
– zrušil napadené rozhodnutí nebo jej podpůrně částečně zrušil tím, že omezí seznam výrobků, kterých se týká přihláška k zápisu, na „strunné nástroje, a sice profesionální elektrické kytary“ náležející do třídy 15 ve smyslu Niceské dohody;
– vrátil OHIM přihlášku k zápisu za účelem provedení formalit v souvislosti se zveřejněním;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení, které vynaložila v průběhu řízení u odvolacího senátu a u průzkumového referenta.
9 Žalobkyně při jednání změnila svůj podpůrný návrh na částečné zrušení, když upřesnila, že zamýšlí omezit seznam výrobků na „strunné nástroje, a to elektrické kytary“. Krom toho vzala zpět svůj návrh směřující k tomu, aby bylo OHIM uloženo nést náklady řízení vzniklé během řízení u průzkumového referenta.
10 OHIM navrhuje, aby Soud:
– odmítl návrhová žádání žalobkyně v rozsahu, v němž směřují k tomu, aby: a) Soud uložil OHIM, aby zveřejnil přihlášku ochranné známky Společenství; b) Soud částečně zrušil napadené rozhodnutí na základě nového seznamu výrobků; c) Soud uložil OHIM, aby nesl náklady vzniklé žalobkyni během řízení u průzkumového referenta, jako nepřípustná;
– v případě, že by Soud měl za to, že se žaloba vztahuje na údajné porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94, prohlásil tento „žalobní důvod“ za nepřípustný;
– zamítl žalobu jako neopodstatněnou ve zbývající části nebo pokud jde o všechna návrhová žádání, rozhodne-li o nich Soud, že jsou přípustná;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
K přípustnosti
11 Pokud jde o třetí bod návrhových žádání směřující k tomu, aby Soud nařídil OHIM zveřejnit přihlášku ochranné známky Společenství, žalobkyně na jednání upřesnila, že nepožaduje zveřejnění přihlašované ochranné známky, ale požaduje to, aby Soud nařídil OHIM provést nový průzkum přihlašované ochranné známky s ohledem na rozsudek Soudu.
12 V souladu s čl. 63 odst. 6 nařízení č. 40/94 je OHIM povinen provést nezbytná opatření, aby vyhověl rozhodnutí soudu Společenství. Soudu tedy nepřísluší ukládat OHIM příkazy. OHIM totiž přísluší vyvodit důsledky z výroku a odůvodnění rozsudků soudu Společenství [rozsudky Soudu ze dne 31. ledna 2001, Mitsubishi HiTec Paper Bielefeld v. OHIM (Giroform), T‑331/99, Recueil, s. II‑433, bod 33; ze dne 27. února 2002, Eurocool Logistik v. OHIM (EUROCOOL), T‑34/00, Recueil, s. II‑683, bod 12; ze dne 21. dubna 2005, Ampafrance v. OHIM – Johnson & Johnson (monBeBé), T‑164/03, Sb. rozh. s. II‑1401, bod 24, a ze dne 5. dubna 2006, Madaus v. OHIM – Optima Healthcare (ECHINAID), T‑202/04, Sb. rozh. s. II-1115, bod 14].
13 Třetí bod návrhových žádání žalobkyně je tudíž nepřípustný.
14 Pokud jde o přípustnost podpůrného návrhu uvedeného v druhém bodě návrhových žádání, bude tento návrh přezkoumán pouze v případě, že hlavní návrh bude zamítnut.
K věci samé
15 Žalobkyně uplatňuje jediný žalobní důvod, rozdělený v podstatě na dvě části, vycházející jednak z nedostatku odůvodnění a z porušení práva být vyslechnut, a jednak z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.
Argumenty účastníků řízení
16 Žalobkyně vytýká OHIM, že v rozhodnutí průzkumového referenta a v napadeném rozhodnutí použil četné odkazy na internetové stránky, aniž by sdělil přesný obsah těchto stránek ve formě vytištěné kopie.
17 V tomto ohledu poznamenává, že dvě z internetových stránek uváděných průzkumovým referentem nebylo možné konzultovat, když k nim chtěla získat přístup. Má za to, že sdělení pouhých odkazů na internetové stránky nepředstavuje důkaz originálních stránek dotčené internetové stránky, ale pouze svědectví průzkumového referenta, pokud jde o obsah této internetové stránky.
18 Pokud jde o odkazy na pět internetových stránek, které žalobkyně úspěšně konzultovala, má žalobkyně za to, že neexistuje žádná jistota, že obsah jejich stránek je tentýž jako obsah, na němž průzkumový referent založil své závěry, jelikož internetové stránky jsou pravidelně aktualizovány.
19 Žalobkyně tvrdí, že vysvětlení, jež odvolací senát uvedl, pokud jde o nepřístupnost a možnou změnu obsahu uvedených internetových stránek, a sice že „průzkumový referent jasně odkázal na internetové stránky, které nemají nestálý charakter, ale které jsou internetovými stránkami proslulých výrobců kytar“, nezbavuje nejistoty, pokud jde o informaci, která byla k dispozici při konzultaci internetových stránek průzkumovým referentem, jelikož lze předpokládat, že internetová stránka je občas měněna, nezávisle na pověsti společnosti, která ji spravuje.
20 Žalobkyně se domnívá, že není přijatelné, aby odvolací senát odkazoval a vycházel z dokumentů, ke kterým neměla možnost se vyjádřit a které nebyly předloženy, a nebyly tedy připuštěny v rámci řízení.
21 OHIM má za to, pokud jde o tvrzení žalobkyně, podle něhož bylo porušeno její právo být vyslechnuta, že i kdyby tomu tak bylo, takové porušení by neodůvodňovalo zrušení napadeného rozhodnutí, pokud rozhodnutí bylo skutečně správné [rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2004, KWS Saat v. OHIM, C‑447/02 P, Sb. rozh. s. I‑10107, bod 60, a rozsudek Soudu ze dne 13. července 2005, Sunrider v. OHIM (TOP), T‑242/02, Sb. rozh. s. II‑2793, bod 65].
22 OHIM dodává, že jelikož je žalobkyně v dotyčném odvětví odborníkem, musela znát tvary kytar uváděné odvolacím senátem. Krom toho existence velké rozmanitosti tvarů kytar, včetně „špičatých kytar“, je skutečností všeobecně známou, se kterou se lze seznámit prostřednictvím všeobecně přístupných zdrojů [rozsudek Soudu ze dne 22. června 2004, Ruiz-Picasso a další v. OHIM – DaimlerChrysler (PICARO), T‑185/02, Sb. rozh. s. II‑1739, bod 29]. Odkaz odvolacího senátu na rozmanitost tvarů kytar tedy nepoškodil práva obhajoby žalobkyně.
23 Navíc závěr odvolacího senátu, podle něhož je přihlašované označení jedním z mnoha „špičatých“ tvarů kytar na trhu, mohl být podložen listinnými důkazy předloženými žalobkyní v jejím dopise ze dne 13. srpna 2004.
Závěry Soudu
24 Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 73 druhé věty nařízení č. 40/94 mohou být rozhodnutí OHIM založena pouze na důvodech, ke kterým měli účastníci možnost se vyjádřit.
25 V souladu s tímto ustanovením odvolací senát OHIM může založit své rozhodnutí pouze na faktických a právních skutečnostech, ke kterým účastníci řízení mohli předložit svá vyjádření. V důsledku toho v případě, kdy odvolací senát bez návrhu shromažďuje faktické skutečnosti určené k tomu, aby na nich založil své rozhodnutí, musí o nich povinně informovat účastníky řízení, aby k nim mohli poskytnout svá vyjádření (rozsudek KWS Saat v. OHIM, bod 21 výše, body 42 a 43, a rozsudek TOP, bod 21 výše, bod 59).
26 Uvedené ustanovení zakotvuje v rámci práva ochranných známek Společenství obecnou zásadu ochrany práv obhajoby [rozsudek Soudu ze dne 15. září 2005, Citicorp v. OHIM (LIVE RICHLY), T‑320/03, Sb. rozh. s. II‑3411, bod 21]. Na základě této obecné zásady práva Společenství musí být adresátům rozhodnutí veřejných orgánů, která se znatelným způsobem dotýkají jejich zájmů, umožněno, aby náležitě vyjádřili své stanovisko (rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 1974, Transocean Marine Paint v. Komise, 17/74, Recueil, s. 1063, bod 15; rozsudek EUROCOOL, bod 12 výše, bod 21, a výše uvedený rozsudek LIVE RICHLY, bod 22).
27 Právo být vyslechnut se vztahuje na všechny skutkové nebo právní okolnosti, které jsou základem aktu rozhodnutí, ale nikoli na konečné stanovisko, které správní orgán zamýšlí přijmout [rozsudek Soudu ze dne 3. prosince 2003, Audi v. OHIM (TDI), T‑16/02, Recueil, s. II‑5167, bod 75].
28 Pokud jde o projednávaný případ, OHIM jednak sdělil internetové odkazy, aniž by žalobkyni poskytl vytištěné kopie jejich obsahu, ve dvou dopisech ze dne 23. února 2004 a 13. května 2004 informujících žalobkyni ve smyslu pravidla 11 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení č. 40/94 (Úř. věst. L 303, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 189) o tom, že přihlašovaný tvar nesplňuje požadavky pro zápis (dále jen „první sdělení důvodů pro zamítnutí“ a „druhé sdělení důvodů pro zamítnutí“). Kromě toho odvolací senát sdělil dvacet adres internetových odkazů, z nichž jedna adresa byla totožná s adresou uvedenou ve druhém sdělení důvodů pro zamítnutí, aniž by žalobkyni předal vytištěné kopie.
29 V prvním sdělení důvodů pro zamítnutí měl průzkumový referent za to, že přihlašovaný tvar je v kategorii nástrojů obecně známých jako „špičaté kytary“ běžný, a nepředstavuje tedy údaj o původu. Dodal, že „krátká internetová rešerše ukázala, že velký počet hlavních výrobců vyrábí kytary, které mají podobné tvary“. V tomto ohledu průzkumový referent zmiňuje internetové stránky žalobkyně a také dvě internetové stránky náležející jiným výrobcům. Z toho vyvozuje, že „s ohledem na předložený důkaz se má za to, že ochranná známka postrádá jakoukoli rozlišovací způsobilost“.
30 Ve druhém sdělení důvodů pro zamítnutí průzkumový referent uvádí, že „výsledky internetové rešerše sdělené žalobkyni sloužily jako základ pro zamítnutí ochranné známky OHIM“. Dále uvádí odkazy na pět internetových stránek výrobců kytar a dochází k závěru, že tyto důkazy „svědčí o tom […], že tvary velmi podobné přihlašovanému tvaru jsou užívány třetími osobami v relevantním odvětví“.
31 Průzkumový referent ve svém rozhodnutí opravil své stanovisko, pokud jde o úlohu a význam důkazů, kterými jsou adresy internetových odkazů a které představuje internetová rešerše uvedená ve sděleních důvodů pro zamítnutí. Uvádí:
„[I]nternetové odkazy […] nemohou nikdy tvořit jediný podklad pro vznesení výhrady. OHIM poté, co zohlednil všechny skutkové okolnosti věci, rozhodl, že zápisu přihlašované ochranné známky odporuje čl. 7 odst. 1 písm. b) [nařízení č. 40/94] a uvedl důvody tohoto rozhodnutí. Tyto důvody jsou podepřeny několika internetovými odkazy nalezenými OHIM, ale nejsou založeny výhradně na nich.“
32 Soud však konstatuje, že rozhodnutí průzkumového referenta neuvádí žádný nový důkaz, který by představoval skutkový základ rozboru a který by nahradil internetovou rešerši, která byla žalobkyni sdělena ve formě uvedených odkazů.
33 Odvolací senát v bodě 20 napadeného rozhodnutí tvrdí následující:
„[T]vary kytar v současné době nabízené na trhu jsou prakticky neomezené […] Zaprvé […] se zdá, že tento [špičatý] styl lze běžně nalézt ve [tvarech] různých jiných elektrických kytar na trhu, obecně nazývaných ,špičaté kytary‘ […] Zadruhé se zdá, že elektrické kytary heavy metal a hard-rock jsou běžně uváděny na trh ve velké rozmanitosti tvarů […] a s výstředními designovými detaily“. Odvolací senát dále poskytuje „několik příkladů internetových stránek, na které průzkumový referent odkázal“ a vyjmenovává sedm internetových odkazů.
34 Podle bodu 21 napadeného rozhodnutí „internetové stránky uvedené průzkumovým referentem prezentovaly sortiment modelů kytar s velkou rozmanitostí špičatých tvarů […] více či méně podobných přihlašovanému tvaru, které jsou uváděny na trh různými výrobci kytar“. Pro „poskytnutí pouze několika příkladů internetových stránek uváděných průzkumovým referentem“ napadené rozhodnutí specifikuje osm internetových odkazů.
35 V bodě 22 napadeného rozhodnutí odvolací senát dodává, že „internetové stránky, které již uvedl průzkumový referent, obsahují několik modelů ,špičatých kytar‘ […] velmi podobných, ba dokonce totožných s přihlašovaným tvarem“, a uvádí ještě pět internetových odkazů.
36 První vytýkaná skutečnost žalobkyně týkající se práva být vyslechnut se týká sedmi adres internetových odkazů náležejících jiným výrobcům kytar, které byly před přijetím napadeného rozhodnutí předány ve sdělení důvodů pro zamítnutí. V této souvislosti žalobkyně kritizuje neexistenci vytištěných kopií stránek, na něž tyto odkazy směřovaly, v okamžiku jejich zohlednění průzkumovým referentem a odvolacím senátem. Svou druhou vytýkanou skutečností týkající se práva být vyslechnut, která se týká devatenácti odkazů, které jí byly sděleny poprvé v napadeném rozhodnutí, vytýká nejen neexistenci vytištěných kopií, ale také zohlednění těchto internetových stránek odvolacím senátem, přestože tyto odkazy představují skutkové okolnosti, ke kterým se nemohla před přijetím napadeného rozhodnutí vyjádřit.
37 Pokud jde o první vytýkanou skutečnost žalobkyně, kterou již uplatnila v rámci řízení u odvolacího senátu, podle níž nemohla konzultovat několik internetových odkazů sdělených průzkumovým referentem z důvodu jejich nepřístupnosti a podle níž i v případě, že by tyto odkazy byly přístupné, neměla jistotu, že nalezne tvary kytar, na nichž průzkumový referent založil své rozhodnutí, odvolací senát v bodě 39 napadeného rozhodnutí tvrdí následující:
„[J]e pravda, že pokud existují odkazy na internetové stránky nestálého charakteru, přihlašovateli [ochranné známky Společenství] musí být přístupná vytištěná kopie, jestliže si ji vyžádá. V projednávaném případě však průzkumový referent jasně odkázal na internetové stránky, které nemají nestálý charakter, ale na internetové stránky proslulých výrobců kytar.“
38 Je přitom třeba poukázat na to, že OHIM na jednání tvrdil, že obsah dotčených internetových odkazů se v mezidobí změnil a že některé internetové stránky, na něž tyto odkazy směřují, zmizely. Rovněž uvedl, že nemá k dispozici vytištěné kopie, které by mohl poskytnout Soudu.
39 Z toho vyplývá, že argumenty uplatněné OHIM v bodě 39 napadeného rozhodnutí nijak neodpovídají na první vytýkanou skutečnost žalobkyně týkající se práva být vyslechnut.
40 Pokud jde o argument OHIM, podle něhož žalobkyně vzhledem k tomu, že je odborníkem v dotčeném odvětví, musela znát tvary kytar uváděné průzkumovým referentem a odvolacím senátem, je namístě poukázat na to, že OHIM na jednání připustil, že jediným způsobem identifikace tvarů kytar, na něž odkazují průzkumový referent a odvolací senát, by bylo bývalo otevřít dotčený odkaz.
41 Je však jasné, že tento způsob identifikace dotčeného tvaru není účinný v případě, kdy je dotčený odkaz nepřístupný a nevylučuje možnost, že daný odkaz později odkáže na jinou kytaru než na tu, kterou zohlednil průzkumový referent nebo odvolací senát.
42 Pokud jde o některé přístupné odkazy směřující na několik tvarů kytar, OHIM na jednání tvrdil, že identifikace zvláštního tvaru, který byl zohledněn odvolacím senátem, byla možná pouze tak, že byl kontaktován zpravodaj odvolacího senátu.
43 Pokud jde o první vytýkanou skutečnost žalobkyně týkající se práva být vyslechnut, Soud tedy konstatuje, že pouhé sdělení adres internetových odkazů v obou sděleních důvodů pro zamítnutí bez poskytnutí vytištěných kopií stránek, na které uvedené odkazy směřují, neumožnilo žalobkyni identifikovat tvary kytar zohledněné odvolacím senátem před přijetím napadeného rozhodnutí.
44 Pokud jde o druhou vytýkanou skutečnost žalobkyně, je namístě rovněž uvést, že před přijetím napadeného rozhodnutí nemohla mít, ani teoreticky, přístup k 19 odkazům, které jí byly sděleny poprvé až v napadeném rozhodnutí (viz body 33 až 35 výše).
45 V důsledku toho je namístě dospět k závěru, že odvolací senát při přijetí napadeného rozhodnutí zohlednil skutkové okolnosti, které nebyly žalobkyni sděleny před přijetím uvedeného rozhodnutí.
46 Tímto odvolací senát porušil čl. 73 druhou větu nařízení č. 40/94.
47 Je tedy třeba přezkoumat, zda se toto porušení práva být vyslechnut týká skutkových okolností, které jsou základem napadeného rozhodnutí.
48 V tomto ohledu OHIM uplatňuje, že závěr o zamítnutí přihlášky vycházel z nezávislého rozboru dotčené internetové rešerše. V tomto ohledu uplatňuje, že existence velké rozmanitosti tvarů kytar, včetně „špičatých kytar“, je všeobecně známou skutečností a že závěr, podle něhož je přihlašované označení jedním z mnoha „špičatých“ tvarů na trhu je podložen listinnými důkazy předloženými žalobkyní. OHIM na jednání upřesnil, že body 15, 24, 25 a 29 napadeného rozhodnutí, na nichž je rozhodnutí o zamítnutí založeno, nesouvisejí s internetovou rešerší provedenou průzkumovým referentem a odvolacím senátem.
49 Je namístě uvést, že výše uvedené body obsahují v podstatě dvě tvrzení: zaprvé na trhu existuje velká rozmanitost tvarů kytar, která tak spotřebitelům brání v tom, aby tvar kytar považovali za údaj o původu. Zadruhé se přihlašovaný tvar podstatně neliší od ostatních tvarů, které kytary heavy metal mají na trhu, a neumožňuje tedy spotřebitelům, aby jej považovali za údaj o původu.
50 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že OHIM se omezuje na to, že uplatňuje, že velká rozmanitost tvarů kytar na trhu je všeobecně známou skutečností a že podle něj skutečnost, že přihlašovaný tvar náleží do kategorie špičatých kytar, vyplývá z dokumentů předložených žalobkyní v průběhu správního řízení. Naproti tomu netvrdí, že jeho tvrzení týkající se podobnosti mezi přihlašovaným tvarem a ostatními tvary kytar na trhu představuje takovou všeobecně známou skutečnost.
51 V tomto ohledu se Soud domnívá, že posouzení podobnosti mezi přihlašovaným tvarem a jinými existujícími tvary vyžaduje nezbytně srovnávací přezkum přihlašovaného tvaru s každým z jiných specifických modelů, které se mu podobají. Identifikace jiných modelů sloužících jako podklad pro posouzení uvedené podobnosti je tak v tomto ohledu nezbytným prvkem rozboru odvolacího senátu. OHIM přitom nezpochybňuje, že internetové odkazy měly ve sděleních důvodů pro zamítnutí a v napadeném rozhodnutí identifikovat specifické modely jiných výrobců kytar zohledněné průzkumovým referentem a odvolacím senátem.
52 Navíc průzkumový referent ve druhém sdělení důvodů pro zamítnutí výslovně tvrdil, že „výsledky internetové rešerše sdělené žalobkyni sloužily jako základ pro zamítnutí ochranné známky OHIM“.
53 Je třeba rovněž uvést, že body 24, 25 a 29 napadeného rozhodnutí následují po bodech 20 až 22, které uvádějí různé modely, které byly zohledněny průzkumovým referentem a odvolacím senátem, a přebírají skutkové závěry vyvozené v bodech 20 až 23 průzkumu modelů vyobrazených na dotčených internetových stránkách, zejména zjištění, že přihlašovaný tvar je podobný, ba dokonce totožný s jinými tvary na trhu.
54 Soud má tedy za to, že dotčená internetová rešerše nemá ve vztahu k rozboru učiněnému odvolacím senátem potvrzující nebo nadbytečnou povahu, ale představuje jeho výchozí bod.
55 V důsledku toho Soud konstatuje, že závěr o zamítnutí přihlašované ochranné známky v napadeném rozhodnutí vychází ze skutkových okolností, které před jeho přijetím nebyly žalobkyni sděleny. Porušení práva žalobkyně být vyslechnuta tedy postihuje samotný závěr napadeného rozhodnutí.
56 Jen pro úplnost je třeba připomenout, že na základě čl. 73 první věty nařízení č. 40/94 musí být rozhodnutí OHIM odůvodněna. Tato povinnost má stejný dosah jako povinnost zakotvená článkem 253 ES [rozsudek Soudu ze dne 28. dubna 2004, Sunrider v. OHIM – Vitakraft-Werke Wührmann a Friesland Brands (VITATASTE a METABALANCE 44), T‑124/02 a T‑156/02, Recueil, s. II‑1149, bod 72].
57 V tomto ohledu z ustálené judikatury vyplývá, že povinnost odůvodnit individuální rozhodnutí má dvojí cíl, jednak umožnit dotyčným osobám seznámit se s důvody přijatého opatření za účelem obrany svých práv, a jednak umožnit soudu Společenství vykonávat jeho přezkum legality rozhodnutí [rozsudek Soudního dvora ze dne 14. února 1990, Delacre a další v. Komise, C‑350/88, Recueil, s. I‑395, bod 15; rozsudky Soudu ze dne 6. dubna 2000, Kuijer v. Rada, T‑188/98, Recueil, s. II‑1959, bod 36, a ze dne 23. října 2002, Institut für Lernsysteme v. OHIM – Educational Services (ELS), T‑388/00, Recueil, s. II‑4301, bod 59]. Otázka, zda odůvodnění rozhodnutí splňuje tyto požadavky, musí být posuzována nejen s ohledem na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotyčnou oblast (rozsudek Soudního dvora ze dne 29. února 1996, Komise v. Rada, C‑122/94, Recueil, s. I‑881, bod 29, a rozsudek VITATASTE a METABALANCE 44, bod 56 výše, bod 73).
58 Pokud jde o projednávaný případ, je třeba připomenout, že OHIM na jednání připustil, že několik internetových odkazů, které byly žalobkyni sděleny v obou sděleních důvodů pro zamítnutí, jakož i v napadeném rozhodnutí, se stalo nepřístupnými, že se jejich obsah v mezidobí změnil a že v případě odkazů směřujících na několik tvarů kytar umožnila identifikaci tvaru, který byl zohledněn odvolacím senátem, pouze konzultace se zpravodajem odvolacího senátu. Je třeba rovněž uvést, že při projednávání věci Soudem měl Soud možnost přístupu pouze ke dvěma ze sedmi odkazů směřujících na internetové stránky jiných výrobců kytar, uvedené v obou sděleních důvodů pro zamítnutí, a pouze k osmi z devatenácti odkazů, které byly uvedeny poprvé v napadeném rozhodnutí.
59 V tomto ohledu Soud konstatuje, že sdělení skutkových okolností, které jsou základem rozhodnutí odvolacího senátu, ve formě internetových odkazů nepřístupných v okamžiku projednávání věci Soudem, nebo ve formě přístupných odkazů, jejichž obsah se od průzkumu průzkumovým referentem nebo odvolacím senátem změnil nebo mohl změnit, nepředstavuje dostatečné odůvodnění ve smyslu judikatury uvedené v bodě 57 výše, neboť neumožňuje Soudu přezkoumat platnost napadeného rozhodnutí.
60 S ohledem na výše uvedené je namístě dospět k závěru, že napadené rozhodnutí porušuje článek 73 nařízení č. 40/94, jelikož porušuje jak povinnost odůvodnění, tak právo být vyslechnut uvedené v tomto článku, a jelikož se toto porušení dotýká podstaty napadeného rozhodnutí zamítajícího přihlašovanou ochrannou známku.
61 První část jediného žalobního důvodu žalobkyně tedy musí být přijata a napadené rozhodnutí je třeba zrušit, aniž by bylo třeba přezkoumávat ostatní argumenty žalobkyně.
K nákladům řízení
62 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a OHIM neměl ve věci úspěch, jelikož se napadené rozhodnutí zrušuje, je namístě posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení žalobkyně.
Z těchto důvodů
SOUD (třetí senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 7. června 2005 (věc R 1035/2004‑2) se zrušuje.
2) OHIM ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené žalobkyní.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 7. února 2007.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |