Language of document :

Žaloba podaná dne 21. května 2021 – SS a ST v. Frontex

(Věc T-282/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: SS a ST (zástupci: M. Van den Broeck a L. Lambert, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

prohlásil věc za přípustnou a rozhodl o jejím meritu;

prohlásil, že poté, co byla agentura Frontex vyzvána k činnosti v souladu s postupem uvedeným v článku 265 SFEU, projevila nečinnost buď tím, že pozastavila financování, zčásti nebo v plném rozsahu přerušila či ukončila své činnosti v oblasti Egejského moře (čl. 46 odst. 4 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži1 ), nebo tím, že poskytla řádně podložené důvody pro neuplatnění příslušného opatření podle čl. 46 odst. 6, nebo jinak vymezila své stanovisko v reakci na předběžný návrh žalobců;

prohlásil tuto nečinnost za porušení Smluv ve smyslu článku 265 SFEU.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z existence závažného nebo přetrvávajícího porušování základních práv a povinností v oblasti mezinárodní ochrany v oblasti Egejského moře v souvislosti s činnostmi agentury Frontex, po kterém byl výkonný ředitel povinen pozastavit nebo ukončit uvedené činnosti ve smyslu článku 46 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Žalobci tvrdí, že shromážděné důkazy prokazují, že „nová taktika“ v souvislosti s operacemi hraniční kontroly v oblasti Egejského moře zavedenými v březnu 2020 představuje státní (Řecko) a organizační (Frontex) politiku systematického a rozsáhlého útoku proti civilnímu obyvatelstvu, které žádá o azyl v EU, v rozporu mimo jiné s právem na život, zákazem kolektivního vyhoštění, zásadou nenavracení a právem na azyl.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že agentura Frontex nesplnila své pozitivní povinnosti vyplývající z Listiny základních práv, pokud jde o zabránění předvídatelnému porušování výše uvedených základních práv, ke kterému došlo v oblasti Egejského moře v rámci jejího působení. Agentura Frontex nejednala na základě konkrétních projevů svých pozitivních povinností výslovně předepsaných v jiných článcích než v článku 46 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, jako jsou povinnosti v oblasti monitorování a podávání zpráv, a jsou spojeny s použitím článku 46.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že nečinnost agentury v rámci článku 265 SFEU se žalobců dotýká přímo i osobně, protože jejich situace byla již několikrát ovlivněna novou státní a organizační politikou systematických a rozšířených praktik buď únosů z pevniny EU a násilného přesunu zpět na moře, nebo zadržení na moři; opuštění na moři na nevhodných plavidlech způsobující vážné ohrožení života; protiprávní navracení, kolektivní vyhoštění a zabránění přístupu k azylu. Pokračující neúspěch agentury Frontex v přijímání vhodných opatření k zabránění těmto porušením - včetně pozastavení nebo ukončení jejích činností v souladu s povinnostmi podle článku 46 - významně zvyšuje riziko, že žadatelé budou již po šesté znovu vystaveni tomu samému porušení Smluv, jakož i mezinárodního a evropského zvykového a smluvního práva.

____________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).