Žaloba podaná dne 23. srpna 2011 - Ellinika Nafpigeia a Hoern Beteilingungs Gesellschaft mit beschränkter Haftung v. Komise

(Věc T-466/11)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ellinika Nafpigeia SA (Skaramanka, Řecko) a Hoern Beteilingungs GmbH (Kiel, Německo) (zástupci: K. Chrysogonos a A. Mitsis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise K (2010) 8274 v konečném znění ze dne 1. prosince 2010 o státní podpoře K 16/2004 (ex NN29/2004, CP 71/2002 a CP 133/2005), které je prováděcím opatřením k rozhodnutí K(2008) 3118 v konečném znění ze dne 2. července 2008 (Úř. věst. 2009, L 225, s. 104) o vrácení státních podpor (rozhodnutí o vrácení podpor), jak bylo doplněno, vyjasněno a upřesněno dokumenty a dalšími skutečnostmi ve spise;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení;

podpůrně, imperativně vyložil pro všechny, a zejména pro Komisi rozhodnutí Komise K(2010) 8274 v konečném znění ze dne 1. prosince 2010 tak, že je nerozdílnou součástí dokumentů a dalších důkazů ve spise ve smyslu blíže upřesněném v žalobě, v souladu s článkem 17 rozhodnutí o vrácení podpor, z něhož vychází napadené rozhodnutí, a s článkem 346 SFEU, na jehož základě bylo napadené rozhodnutí přijato, se zásadami právní jistoty a určitosti a se svobodou usazování, volného poskytování služeb, svobodou podnikání a s vlastnickým právem, které jsou porušovány výkladem a prováděním napadeného rozhodnutí ze strany Komise a řeckých orgánů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

V prvním žalobním důvodu na zrušení rozhodnutí žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 17 rozhodnutí o vrácení podpor v tom, že napadené rozhodnutí ovlivňuje vojenské činnosti Ellinika Nafpigia AE (dále jen "ENAE") tím, že ENAE nařizuje, aby se zbavila veškerého majetku, který není v tomto okamžiku absolutně nezbytný, ale který je zcela nebo zčásti relativně nezbytný nebo se může nezbytným stát v budoucnu při vojenských činnostech ENAE.

Ve druhém žalobním důvodu na zrušení rozhodnutí žalobkyně mají za to, že napadené rozhodnutí je vykládáno při nesprávném použití článku 356 SFEU v tom smyslu, že vojenské činnosti ENAE zahrnují pouze aktuální objednávky řeckého námořnictva a nikoliv každou neobchodní činnosti ENAE, jako jsou budoucí objednávky námořnictva nebo řeckých či zahraničních ozbrojených sil, a veškerou další činnost výstavby, dodávek nebo oprav obranného materiálu.

Ve třetím žalobním důvodu na zrušení rozhodnutí žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí při porušení zásad právní jistoty a určitosti ponechává zásadní nejasnosti pokud jde o jeho osobní, časovou a hmotněprávní oblast působnosti, přičemž současně poskytuje velmi širokou diskreční pravomoc jeho prováděcím orgánům, takže je vykládáno tak, že stanoví povinnosti a zákazy, které nejsou obsaženy v rozhodnutí o vrácení podpor, jsou ukládány osobám, které nejsou odpovědné, jsou nepřesné a nepoužitelné nebo přesahují i to, co je rozumné s ohledem na základní práva a svobody. Dále mají žalobkyně za to, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadami určitosti a právní jistoty částečně nezpůsobilé k provedení, neboť ukládá opatření, která nelze zcela či zčásti provést ať prakticky či po právní stránce, jelikož šestiměsíční lhůta uložená k provedení byla od počátku neproveditelná a nerealistická.

Ve čtvrtém žalobním důvodu na zrušení rozhodnutí žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí ukládá povinnosti a zákazy ENAE a jejím akcionářům způsobem, který má dopad na jejich základní práva svobody usazování, svobody podnikání a vlastnického práva, zčásti bez existence právního základu a v každém případě při překročení míry nezbytné s přihlédnutím k cíli vrácení podpor.

____________