Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Ráckevei Járásbíróság (Maďarsko) dne 8. prosince 2020 – EP a další v. ERSTE Bank Hungary Zrt.

(Věc C-670/20)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Ráckevei Járásbíróság

Účastníci původního řízení

Žalobci: EP, TA, FV a TB

Žalovaná: ERSTE Bank Hungary Zrt.

Předběžné otázky

Je s ohledem na výklad čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13/EHS o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách1 v rozsudku ve věci Andriciuc a další, C-186/162 , třeba mít za to, že smluvní ujednání o kurzovém riziku, které nestanoví výslovně, že tím, kdo nese výlučně a plně uvedené riziko je dlužník, ale obsahuje pouze prohlášení dlužníka, v němž je uvedeno, že „si je plně vědom možných rizik transakce, a zejména skutečnosti, že fluktuace dotčené cizí měny vůči maďarskému forintu může jak zvýšit, tak snížit náklady na splacení úvěru ve forintech[“], je jasné a jednoznačné?

Splňuje výše popsané smluvní ujednání požadavek stanovený v rozsudku ve věci Andriciuc a další, C-186/16, podle kterého musí mít spotřebitel možnost posoudit na základě takového ujednání potenciálně významné ekonomické důsledky převzetí kurzového rizika na své finanční závazky, s ohledem na to, že dokument nazvaný [„]Informace o obecných rizicích financování v cizí měně[“], který spotřebitel podepsal při uzavření smlouvy, hovoří stejně o příznivých i nepříznivých změnách směnného kurzu, což naznačuje, že typická tendence stálého směnného kurzu ― rovněž podle Maďarské bankovní asociace ― je, že tyto příznivé a nepříznivé ekonomické důsledky se z dlouhodobého hlediska vyrovnávají?

Splňuje výše popsané smluvní ujednání požadavek stanovený v rozsudku ve věci Andriciuc a další, C-186/16, podle kterého musí mít spotřebitel možnost posoudit na základě takového ujednání potenciálně významné ekonomické důsledky převzetí kurzového rizika na své finanční závazky, když ani ve smlouvě ani v informačním dokumentu o kurzových rizicích, podepsaném při uzavření smlouvy, není výslovně ani implicitně uvedeno, že zvýšení splátek může být výrazné nebo může de facto dosáhnout jakékoliv úrovně?

Je s ohledem na výklad čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13/EHS o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku ve věci Andriciuc a další, C-186/16, třeba mít za to, že smluvní ujednání o kurzovém riziku, které nestanoví výslovně, že kurzové riziko nese výlučně a plně spotřebitel, je jasné a jednoznačné, když z ujednání ve smlouvě nevyplývá výslovně, že zvýšení splátek může být výrazné nebo může de facto dosáhnout jakékoliv úrovně?

Je prohlášení učiněné spotřebitelem pro tyto účely, formulované obecně ve standardním ujednání smlouvy, samo o sobě dostačující k posouzení, zda informace o kurzovém riziku splňuje požadavek stanovený v rozsudku ve věci Andriciuc a další, C-186/16, podle nějž tato informace musí průměrnému spotřebiteli umožňovat, aby na základě tohoto ujednání posoudil potenciálně významné ekonomické důsledky přenesení kurzového rizika na jeho finanční závazky, když žádné jiné ustanovení smlouvy ani informačního dokumentu takový závěr nepodporuje?

Je s ohledem na obsah rozsudku ve věci Andriciuc a další, C-186/16, výklad ze strany Kúria (Nejvyšší soud), podle nějž „skutečnost, že žalovaný poskytl informaci o kurzovém riziku, sama o sobě znamená, že žalobce měl s tímto rizikem realisticky počítat“, v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13/EHS o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách?

____________

1 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).

2 Rozsudek ze dne 20. září 2017, Andriciuc a další, C-186/16, EU:C:2017:703.