Žaloba podaná dne 8. března 2010 - Španělsko v. Komise
(Věc T-113/10)
Jednací jazyk: španělština
Účastníci řízení
Žalobce: Španělské království (zástupce: J. Rodríguez Cárcamo)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání žalobce
zrušit rozhodnutí Komise K(2009) 10678 konečné, ze dne 23. prosince 2009, o snížení finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) určené pro operační program "Baskicko", cíl 2 (1997-1999) ve Španělsku, na základě rozhodnutí K(98) 121 ze dne 5. února 1998, EFRR č. 97 11 09 007, a
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Předmět sporu má základ v rozhodnutí Komise K(98) 121 ze dne 5. února 1998, jímž Komise poskytla podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a z Evropského sociálního fondu (ESF) určenou pro operační program v regionu Baskicko, jež spadal do rámce podpory Společenství pro strukturální pomoc ve španělských regionech cíle 2 pro roky 1997-1999, v maximální výši 291 862 367 eur k tíži EFRR.
Podle rozhodnutí napadeného v tomto řízení došlo při provádění uvedeného operačního programu k nesrovnalostem ve 24 ze 37 projektů, což se týkalo celkem 4 844 712 820 peset a vyžaduje finanční opravu ve výši 27 794 540,77 eur.
Na podporu své žaloby uvádí žalobce následující žalobní důvody:
Porušení článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988
1 tím, že v napadeném rozhodnutí byla použita metoda extrapolace, neboť uvedený článek nestanoví možnost extrapolovat nesrovnalosti zjištěné při konkrétních činnostech na všechny činnosti zahrnuté v operačních programech financovaných z prostředků EFRR. Oprava uplatněná Komisí v napadeném rozhodnutí nemá právní základ, protože interní pokyny Komise ze dne 15. října 1997 k čistým finančním opravám v rámci použití článku 24 nařízení (EHS) č. 4253/88 nemohou mít podle rozsudku ze dne 6. dubna 2000, Španělsko v. Komise
2 mít právní účinky vůči členským státům, a protože článek 24 se týká pouze snížení podpory, při jejímž přezkumu byly zjištěny nesrovnalosti, přičemž tato zásada byla porušena provedením oprav metodou extrapolace.
Podpůrně, porušení článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ve spojení s čl. 4 odst. 3 SEU (zásada loajální spolupráce), provedením opravy metodou extrapolace, ačkoli v upravených smlouvách nebyl zjištěn žádný nedostatek v oblasti provádění, kontroly ani auditu, neboť správní orgány uplatnily španělskou právní úpravu, o které SDEU neprohlásil, že je v rozporu s právem Evropské unie. Dodržování vnitrostátního práva správními orgány, ačkoli může vést ke konstatování, ze strany Komise, nesrovnalostí či konkrétních porušení práva Evropské unie, nemůže být základem pro extrapolaci z důvodu nedostatků v oblasti provádění, jestliže o právním předpisu uplatněném danými orgány SDEU neprohlásil, že je v rozporu s právem Evropské unie, a jestliže ani Komise proti členskému státu nepodala k Soudnímu dvoru žalobu na základě článku 258 SFEU.
Podpůrně, porušení článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 v důsledku nereprezentativnosti vzorku použitého při uplatnění opravy metodou extrapolace. Komise při uplatnění extrapolace vycházela z velmi omezeného počtu projektů (37 z 3348), jež nezohledňoval všechny podstatné oblasti operačního programu, přičemž zahrnula náklady dříve odečtené španělskými orgány, vycházela z deklarovaných nákladů, a nikoli z přidělené podpory a použila počítačový program se spolehlivostí nižší než 85 %. Daný vzorek proto nesplňuje nezbytné podmínky reprezentativnosti, aby mohl sloužit jako základ pro extrapolaci.
Nakonec má Španělské království za to, že oznámení o existenci nesrovnalostí španělským orgánům (k čemuž došlo v srpnu roku 2005, přičemž se většinou jednalo o nesrovnalosti z let 1998 a 1999) by mělo vést k promlčení daných nesrovnalostí na základě uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty stanovené v článku 3 nařízení č. 2988/95
3.