Žaloba podaná dne 19. února 2010 - Riva Fire v. Komise

(Věc T-83/10)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Riva Fire (Milán, Itálie) (zástupci: M. Merola, advokát, M. Pappalardo, advokát, T. Ubaldi, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí v plném rozsahu, pokud z vyšetřování vyplyne, že všechny skutkové a právní okolnosti, na nichž se zakládá uvedené rozhodnutí, nebyly předloženy kolegiu komisařů při přijetí tohoto rozhodnutí;

v každém případě zrušit článek 1 rozhodnutí v rozsahu, v němž uvádí, že se žalobkyně účastnila trvající kartelové dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v souvislosti s kruhovou ocelí pro výztuž do betonu ve formě tyčí nebo svitků, jejichž účelem nebo účinkem bylo stanovení cen a omezení nebo kontrola výroby nebo prodeje na společném trhu;

v důsledku toho zrušit článek 2 rozhodnutí Komise v rozsahu, v němž ukládá žalobkyni pokutu ve výši 26,9 milionů eur;

Podpůrně:

Snížit výši pokuty 26,9 milionů eur uložené žalobkyni v článku 2 napadeného rozhodnutí prostřednictvím nového stanovení výše této pokuty.

V každém případě

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise Evropských společenství K(2009) 7492 v konečném znění, ze dne 30. září 2009, týkajícího se řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 - Kruhová ocel pro výztuž do betonu), doplněného a změněného rozhodnutím Evropské komise K(2009) 9912 v konečném znění, ze dne 8. prosince 2009. Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává osmi důvodů směřujících ke zrušení.

V prvním žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise není příslušná k tomu, aby určila porušení čl. 65 odst.1 UO z důvodu skutečností, které spadají do působnosti tohoto ustanovení i po pozbytí platnosti Smlouvy o UO, a aby ji potrestala na základě čl. 7 odst. 1 a čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003¹, ačkoli se tato ustanovení vztahují výlučně na porušení článků 81 a 82 ES (nyní články 101 a 102 SFEU).

Ve druhém žalobní důvodu žalobkyně tvrdí, že sporné rozhodnutí porušuje čl.10 odst. 3 a 5 nařízení (EHS) č. 17² a čl. 14 odst. 1 a 3 nařízení č. 1/2003 z důvodu, že z rozhodnutí nevyplývá, že by Komise konzultovala poradní výbor podle výše uvedených článků a že by tento výbor získal všechny potřebné informace k tomu, aby plně věcně posoudil protiprávní jednání vytýkané podnikům, jimž bylo rozhodnutí určeno.

Ve třetím žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise porušila čl. 36 první pododstavec UO, neboť tím, že odmítla zveřejnit kritéria, která použila pro stanovení výše pokut, jež měly být uloženy, omezila možnost osob, kterým byly námitky určeny, aby předložily svá vyjádření.

Ve čtvrtém žalobním důvodu žalobkyně poukazuje na to, že sporné rozhodnutí porušuje články 10 a 11 nařízení Komise (ES) č. 773/2004³, ve znění zcela změněném Komisí, jakož i práva dotčených podniků na obhajobu, protože v důsledku zrušení původního rozhodnutí Komise Tribunálem přijala Komise znovu napadené rozhodnutí, aniž by podnikům zaslala nové oznámení námitek.

V pátém žalobním důvodu se žalobkyně dovolává nedostatku a rozpornosti odůvodnění rozhodnutí, neboť Komise jednak omezuje referenční zeměpisný trh na území Italské republiky, a jednak tvrdí, že údajná kartelová dohoda může ovlivnit obchod ve Společenství za účelem uplatnění zásady lex mitior.

V šestém žalobním důvodu žalobkyně uvádí, že analýza Komise, která byla popsána v rozhodnutí, je stižena vadami spočívajícími v nesprávném posouzení skutkového stavu, které vedly k nesprávnému uplatnění článku 65 UO, pokud jde o různé aspekty vytýkaného protiprávního jednání a zejména části kartelové dohody týkající se stanovení základních cen kruhové oceli pro výztuž do betonu, stanovení cenové přirážky související s průměrem, jakož i omezení nebo kontroly výroby nebo prodeje.

V sedmém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je nesprávné a nedostatečně odůvodněné (rovněž z důvodu nedostatečného šetření), neboť je jí přičítáno celé protiprávní jednání.

V osmém žalobním důvodu se žalobkyně dovolává porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003, sdělení Komise o schovívavosti z roku 1996 a pokynů Komise o metodě stanovování pokut z roku 1998.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy ( Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

² - Rada EHS: Nařízení č. 17: První nařízení, kterým se provádějí články 85 a 86 Smlouvy (Úř. věst. 13, 21.2.1962, s. 204).

³ - Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES ( Úř. věst. L 123, s. 18).