Žaloba podaná dne 3. října 2008 - CISAC v. Komise

(Věc T-442/08)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: International Confederation of Societies of Authors and Composers (CISAC) (Neuilly-sur-Seine, Francie) (zástupce: J.-F. Bellis a K. Van Hove, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

zrušit článek 3 rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008, které se týká řízení podle článku 81 ES a článku 53 EHS (věc COMP/C2/38.698 - CISAC) a

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně na základě článku 230 ES usiluje touto žalobou o zrušení článku 3 rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008 (věc COMP/C2/38.698 - CISAC), kterým bylo určeno, že 24 členských společností CISAC usazených v EHP, které jednaly ve vzájemné shodě a porušovaly článek 81 ES a článek 53 EHS "tím, že koordinovaly územní vymezení mandátů vzájemného zastoupení, které si navzájem poskytovaly způsobem omezujícím licence na vnitrostátní území každé správcovské společnosti".

Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí omezuje konstatované porušení na tři konkrétní formy využívání provozovacích práv (internet, satelitní přenos a kabelové vysílání), zatímco dohody o vzájemném zastoupení pokrývají obecně všechny formy využívání provozovacích práv.

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňuje dva hlavní žalobní důvody:

(i) Podle tvrzení žalobkyně se Komise dopustila nesprávného posouzení a porušila článek 81 ES, jakož i článek 253 ES tím, že určila, že paralelní územní vymezení vyplývající z dohod o vzájemném zastoupení uzavřených členy CISAC z EHP představuje jednání ve vzájemné shodě. Žalobkyně soudí, že existence doložky o územním vymezení ve všech dohodách o vzájemném zastoupení uzavřených jejími členy není výsledkem jednání ve vzájemné shodě k omezení hospodářské soutěže. Tato situace spíše existuje proto, že všechny společnosti považují uvádění takové doložky ve svých dohodách o vzájemném zastoupení za vhodné v zájmu svých členů.

(ii) Podpůrně žalobkyně tvrdí, že pokud by existovalo jednání ve vzájemné shodě ohledně územního vymezení, neomezovalo by hospodářskou soutěž ve smyslu článku 81 ES ze dvou důvodů. Zaprvé, údajné jednání ve vzájemné shodě není nelegální, jelikož se týká formy hospodářské soutěže, kterou není nutné chránit. Zadruhé, i kdyby byly uvedená praxe považována za omezení hospodářské soutěže, podle tvrzení žalobkyně neporušuje čl. 81 odst. 1 ES, protože je nezbytná a proporcionální s ohledem na legitimní cíl.

____________