USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(prvního senátu)
1. srpna 2016
Věc F‑112/12
Florence Bouvret a další
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Úředníci – Důchody – Článek 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu – Převod nároků na důchod nabytých na základě vnitrostátních důchodových systémů do důchodového systému Unie – Rozhodnutí týkající se uznání let služby, které bylo přijato na základě nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu – Článek 81 jednacího řádu – Zjevně neopodstatněná žaloba“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se F. Bouvret, B. Stepien a D. Wille domáhají zrušení rozhodnutí Evropské komise, která se týkají uznání započtení let služby v důchodovém systému Evropské unie při převodu jejich nároků na důchod nabytých před jejich nástupem do služebního poměru u Unie, jakož i, v případě potřeby, rozhodnutí o zamítnutí jejich stížností.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá jako zjevně neopodstatněná. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Akty orgánů – Časová působnost – Okamžité použití nového pravidla na budoucí účinky situace, která vznikla za platnosti dřívějšího pravidla – Přijetí nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu – Použití nového pravidla na převod nabytých nároků na důchod, o který bylo žádáno před přijetím nového pravidla, avšak ke kterému došlo až po jeho vstupu v platnost – Porušení nabytých práv – Neexistence
(Služební řád, příloha VIII, čl. 11 odst. 2)
2. Úředníci – Důchody – Nároky na důchod nabyté před nástupem do služebního poměru u Unie – Převod do unijního systému – Přijetí nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu – Rozdílné zacházení s úředníky, jimž byla kapitálová hodnota představující jejich nároky na důchod převedena do systému Unie před vstupem a po vstupu uvedených ustanovení v platnost – Porušení zásady rovného zacházení – Neexistence
(Služební řád, příloha VIII, čl. 11 odst. 2)
1. Použití nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu na převod nároků na důchod nabytých v rámci jiného důchodového systému do důchodového systému Unie, o který bylo žádáno před jejich vstupem v platnost, avšak ke kterému došlo až po jejich vstupu v platnost, není v rozporu s čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu.
V této souvislosti se podle obecně uznávané zásady, není-li stanoveno jinak, nové pravidlo použije okamžitě na situace, které vzniknou, jakož i na budoucí účinky právních situací, které vznikly, přestože nebyly zcela vytvořeny, za působnosti dřívějšího pravidla. Jinak je tomu pouze u situací, které nastaly a byly definitivně ustaveny za působnosti předchozího pravidla a zakládají nabytá práva. Právo je považováno za nabyté, pokud skutečnost, která vedla k jeho vzniku, nastala před legislativní změnou. To však není případ práva, u kterého skutečnost, která ho zakládá, nenastala za působnosti právního předpisu, který se změnil.
Článek 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu přitom nebrání takovémuto okamžitému použití nových obecných prováděcích ustanovení.
Dále oznámení návrhu týkajícího se uznání let služby úředníku nebo zaměstnanci, který podal žádost o převedení nároků na důchod nabytých v rámci jiného důchodového systému do důchodového systému Unie, a tím méně pouhé podání takové žádosti, nemění právní postavení dotčené osoby a nevyvolává právně závazné účinky. Úředník nebo zaměstnanec tudíž nenabyl práv, která by bylo možno porušit použitím nových ustanovení.
Kromě toho právo úředníka nebo zaměstnance na uznání let služby vzniká v plném rozsahu, teprve pokud došlo k převodu kapitálové hodnoty představující jeho nároky nabyté v jiném systému do důchodového systému Unie.
(viz body 43 až 46, 48)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: rozsudek ze dne 13. října 2015, Komise v. Verile a Gjergji, T‑104/14 P, EU:T:2015:776, body 151 až 154 a citovaná judikatura
2. Přijetím nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu, která mají za následek rozdílné zacházení mezi úředníky, jimž byla kapitálová hodnota představující jejich nároky na důchod nabyté v jiném systému převedena do systému Unie jednak před vstupem, a jednak po vstupu uvedených ustanovení v platnost, orgán neporušil zásadu rovného zacházení, protože rozdílné zacházení se týká úředníků, kteří netvoří jednu a tutéž kategorii.
Úředníci, u nichž nebyla kapitálová hodnota představující jejich nároky na důchod nabyté v jiném systému převedena do důchodového systému Unie v okamžiku vstupu nových ustanovení v platnost, se totiž nenacházeli ve stejné právní situaci jako úředníci, jejichž nároky na důchod nabyté před jejich nástupem do služebního poměru již byly před tímto datem předmětem převodu ve formě kapitálové hodnoty do důchodového systému Unie a vůči kterým bylo přijato rozhodnutí týkající se uznání počtu odsloužených let započitatelných pro důchod v tomto posledně jmenovaném systému. První z nich ještě měli nároky na důchod v jiném systému, kdežto u druhých k převodu kapitálové hodnoty majícímu za následek zánik těchto nároků a odpovídající uznání let služby v důchodovém systému Unie již došlo.
Kromě toho má takové rozdílné zacházení rovněž základ v objektivním prvku nezávislém na vůli dotyčného orgánu, a sice v rychlosti zpracování žádosti o převod dotčené kapitálové hodnoty dotyčným vnějším důchodovým systémem.
(viz bod 53)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: rozsudek ze dne 13. října 2015, Komise v. Verile a Gjergji, T‑104/14 P, EU:T:2015:776, body 177 až 180