USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

9. září 2014

Věc F‑98/13

Rainer Moriarty

v.

Evropský parlament

„Veřejná služba – Povýšení – Povyšovací řízení za rok 2012 – Nezařazení na seznam povýšených úředníků – Žaloba zjevně postrádající jakýkoli právní základ“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, použitelného na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se R. Moriarty domáhá zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu o jeho nepovýšení v povyšovacím řízení za rok 2012, jakož i rozhodnutí o povýšení jiného úředníka.

Rozhodnutí:      Žaloba R. Moriartyho se zamítá jako zjevně postrádající jakýkoli právní základ. Rainer Moriarty ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

Shrnutí

Úředníci – Povýšení – Zvažování srovnatelných zásluh – Posuzovací pravomoc administrativy – Skutečnosti, které mohou být zohledněny – Dosažení referenční hranice při předchozím povyšovacím řízení – Význam

(Služební řád, článek 45)

Administrativa má sice při zvažování srovnatelných zásluh úředníků, kteří se ucházejí o povýšení, širokou posuzovací pravomoc, existence takové pravomoci však nemůže vést k tomu, že by administrativa byla zbavena povinnosti pečlivě a nestranně zkoumat veškeré relevantní okolnosti daného případu. Zejména skutečnost, že v rámci předchozího povyšovacího řízení již úředník dosáhl referenční hranice, představuje relevantní okolnost svědčící o existenci zásluh, ledaže se úředník v době následující po povyšovacím řízení, v němž byl navržen na povýšení, dopustil provinění. Administrativa však nemůže povýšit úředníka pouze z důvodu, že dosáhl referenční hranice.

Krom toho přidělení třetího bodu za zásluhy, který hovoří o výjimečných zásluhách v daném roce, může být důležitým faktorem při pozdějším srovnávacím posouzení úředníků stejné platové třídy pro účely jejich povýšení.

(viz body 24, 31 a 33)

Odkazy:

Soud prvního stupně: rozsudek Casini v. Komise, T‑132/03, EU:T:2005:324, bod 69

Soud pro veřejnou službu: rozsudky Berrisford v. Komise, F‑107/06, EU:F:2007:172, body 72 a následující; Hau v. Parlament, F‑125/07, EU:F:2009:131, bod 27; Barbin v. Parlament, F‑68/09, EU:F:2011:11, bod 83, a Mantzouratos v. Parlament, F‑64/10, EU:F:2011:72, bod 66