Language of document : ECLI:EU:T:2005:136

Věc T-318/03

Atomic Austria GmbH

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Slovní ochranná známka ATOMIC BLITZ – Námitky majitele národních slovních ochranných známek ATOMIC – Důkaz o obnově zápisu starší ochranné známky – Rozsah přezkumu OHIM – Zamítnutí námitek – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“

Shrnutí rozsudku

1.      Ochranná známka Společenství – Procesní ustanovení – Přezkum skutkového stavu z úřední povinnosti – Námitkové řízení – Přezkum omezený na uplatněné důvody – Posouzení Úřadem věcné správnosti skutkových zjištění a důkazní síly předložených důkazních prostředků – Rozsah – Dodržení práv obhajoby

(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 74 odst. 1)

2.      Ochranná známka Společenství – Procesní ustanovení – Přezkum skutkového stavu z úřední povinnosti – Námitkové řízení – Přezkum omezený na uplatněné důvody – Povinná forma důkazů určených k doložení staršího práva účastníka podávajícího námitky – Nedostatek

(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 74 odst. 1)

3.      Ochranná známka Společenství – Procesní ustanovení – Přezkum skutkového stavu z úřední povinnosti – Námitkové řízení – Zásada kontradiktornosti – Dopad – Meze

(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 74 odst. 1)

1.      Ačkoliv je na základě zejména čl. 74 odst. 1 in fine nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství v řízeních týkajících se relativního důvodu zamítnutí věcí účastníka, který podal námitky proti zápisu ochranné známky Společenství s odvoláním na starší národní ochrannou známku, aby prokázal existenci této starší ochranné známky a popřípadě rozsah její ochrany, je věcí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) zkoumat, zda jsou splněny podmínky použití uplatňovaného důvodu zamítnutí. V tomto rámci je povinen posoudit věcnou správnost tvrzených skutečností a důkazní sílu důkazních prostředků předložených účastníky.

Úřad může být zejména povinen přihlédnout k vnitrostátní právní úpravě členského státu, ve kterém starší ochranná známka, na které jsou založeny námitky, požívá ochrany. V tomto případě je Úřad povinen obeznámit se z moci úřední způsobem, který považuje za účelný, s vnitrostátní právní úpravou dotyčného členského státu, pokud je takové obeznámení nezbytné pro posouzení podmínek použití dotčeného relativního důvodu zamítnutí, zejména věcné správnosti tvrzených skutečností a důkazní síly předložených dokladů. Omezení skutkového základu přezkumu prováděného Úřadem totiž nevylučuje, aby vzal v úvahu, kromě skutečností výslovně uváděných účastníky námitkového řízení, skutečnosti všeobecně známé, tedy skutečnosti, které může znát každý nebo se kterými je možno se seznámit ze všeobecně přístupných zdrojů. Úřad rovněž může, pokud to považuje za účelné, vyzvat účastníky, aby mu poskytli údaje o určitých konkrétních bodech vnitrostátní právní úpravy. Účastník není nicméně povinen předložit z vlastní iniciativy obecné údaje o právní úpravě duševního vlastnictví platné v dotyčném členském státě.

Při přezkumu skutečností a poznatků, které byly předloženy Úřadu, musí být zaručena práva obhajoby účastníků námitkového řízení a procesní spravedlnost. Pokud má totiž přihlašovatel ochranné známky Společenství pochybnosti, pokud jde o důkazní sílu dokladů předložených k prokázaní existence dovolávaného staršího práva nebo jeho rozsahu účastníkem, který podal námitky, může je vyjádřit během řízení před Úřadem, který je povinen taková vyjádření pečlivě přezkoumat. Úřad se nicméně nemůže zbavit povinnosti úplného posouzení předložených skutečností a dokladů tím, že bude uplatňovat, že je věcí účastníka podávajícího námitky, aby mu z vlastní iniciativy poskytl podrobné informace o právní úpravě členského státu, ve kterém je chráněna starší ochranná známka, na které jsou námitky založeny, spolu s příslušnými důkazy.

(viz body 33–38)

2.      Ani nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, ani nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94, neuvádějí povinnou formu důkazů, které musí být v rámci námitkového řízení předloženy účastníkem podávajícím námitky k doložení jeho staršího práva. Z toho vyplývá jednak to, že účastník podávající námitky má volnost výběru důkazů, které považuje za užitečné předložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) na podporu svých námitek, a jednak že Úřad je povinen prozkoumat všechny předložené důkazní prostředky, aby mohl rozhodnout, zda jsou skutečně důkazem o zápisu nebo podání přihlášky starší ochranné známky, aniž by mohl bez dalšího zamítnout některý typ důkazu jako nepřijatelný kvůli jeho formě. Tento závěr potvrzují rozdíly ve správní praxi členských států. Pokud by totiž Úřad mohl určovat formální podmínky pro důkazy, které musí být předloženy, vedlo by to k tomu, že by v určitých případech předložení takových důkazů bylo pro účastníky nemožné.

(viz body 39–41)

3.      Ačkoliv v rámci řízení o námitkách podaných proti zápisu ochranné známky Společenství zásada kontradiktornosti vyžaduje, aby se druhý účastník námitkového řízení mohl seznámit s důkazy předloženými účastníkem, který podal námitky, v jednacím jazyce, nelze ji nicméně vykládat v tom smyslu, že mu pouze tyto důkazy samy o sobě musí umožnit, aby se ujistil o existenci starších ochranných známek, aniž by musel využít služeb poradce nebo informačních zdrojů všeobecně dostupných, avšak odlišných od předložených důkazů.

(viz bod 51)