Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 31. března 2022 – Nexive Commerce Srl a další v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni a další

(Věc C-226/22)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Nexive Commerce Srl, Nexive Scarl, Nexive Services Srl, Nexive Network Srl, Nexive SpA, Brt SpA, A.I.C.A.I. Associazione Italiana Corrieri Aerei Internazionali, DHL Express (Italy) Srl, TNT Global Express Srl, Fedex Express Italy Srl, United Parcel Service Italia Srl, General Logistics Systems Enterprise Srl, General Logistics Systems Italy SpA, Federal Express Europe Inc. Filiale Italiana

Odpůrci: Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni, Presidenza del Consiglio dei Ministri, Ministero dell'Economia e delle Finanze, Ministero dello Sviluppo Economico

Předběžné otázky

1)    Musí být čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a čl. 9 odst. 3, jakož i článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby1 , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství2 , vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je relevantní právní úprava italského právního řádu (uvedená v čl. 1 odst. 65 a 66 zákona č. 266 ze dne 23. prosince 2005 a v článku 65 nařízení vlády s mocí zákona č. 50 ze dne 24. dubna 2017, přeměněného se změnami zákonem č. 96 ze dne 21. června 2017), která umožňuje uložit povinnost finančně přispívat na provozní náklady regulačního orgánu pro poštovní odvětví výhradně poskytovatelům poštovních služeb, včetně těch, kteří neposkytují služby spadající do oblasti všeobecných služeb, čímž umožňuje vyloučení jakékoli formy veřejného spolufinancování ze státního rozpočtu?

2)    Musí být čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství, vykládány v tom smyslu, že umožňují, aby provozní náklady, které mohou být financovány poskytovateli poštovních služeb, zahrnovaly rovněž náklady, které vzniknou v souvislosti s regulačními činnostmi týkajícími se poštovních služeb, které nespadají do oblasti působnosti všeobecných služeb, jakož i náklady na správní a politické struktury (tzv. ‚průřezové‘ struktury), jejichž činnost, i když není přímo určena k regulaci trhů poštovních služeb, je v každém případě významná pro výkon všech institucionálních pravomocí Úřadu, s následnou možností jejího nepřímého a částečného (poměrného) přiřazení k odvětví poštovních služeb?

3)    Brání zásada proporcionality, zásada zákazu diskriminace, čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a čl. 9 odst. 2 třetí pododstavec, jakož i článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je italská právní úprava (uvedená v čl. 1 odst. 65 a 66 zákona č. 266 ze dne 23. prosince 2005 a v článku 65 nařízení vlády s mocí zákona č. 50 ze dne 24. dubna 2017, přeměněného se změnami zákonem č. 96 ze dne 21. června 2017), která ukládá poskytovatelům poštovních služeb povinnost přispívat na financování regulačního orgánu pro poštovní odvětví, aniž by bylo možné rozlišit postavení poskytovatelů expresních doručovacích služeb a poskytovatelů všeobecných služeb, a tedy aniž by bylo možné posoudit rozdílnou intenzitu regulační činnosti prováděné národním regulačním orgánem ve vztahu k různým druhům poštovních služeb?

____________

1 Úř. věst. 1998, L 15, s. 14.

1 Úř. věst. 2008, L 52, s. 3.