Language of document : ECLI:EU:T:2011:702

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (kasační senát)

30. listopadu 2011

Věc T‑51/08 P

Evropská komise

v.

Daniel Dittert

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Povyšovací řízení 2005 – Prioritní body – Nepřiznání z důvodu technické závady – Výbor pro povyšování A* – Přiznání nižšího počtu dodatečných prioritních bodů, než bylo navrhováno nadřízenými – Nezařazení na seznam povýšených úředníků“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 22. listopadu 2007, Dittert v. Komise (F‑109/06, Sb. VS s. I-A-1–383 a II-A-1–2131), směřující ke zrušení tohoto rozsudku

Rozhodnutí:      Kasační opravný prostředek se zamítá. Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Danielem Dittertem.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Systém povyšování zavedený Komisí – Nepřidělení prioritních bodů – Akt napadnutelný žalobou – Podmínka

(Služební řád úředníků, články 45, 90 a 91)

2.      Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh

[Služební řád úředníků, čl. 38 písm. f) a článek 45]

3.      Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh

(Služební řád úředníků, článek 45)

4.      Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh

(Služební řád úředníků, článek 45)

5.      Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh

(Služební řád úředníků, článek 45)

1.      V rámci systému povyšování zavedeného Komisí je rozhodnutí o nepřidělení prioritních bodů, které je důsledkem opomenutí, a nikoliv vědomé volby založené na posouzení zásluh dotčeného úředníka, procesní vadou, pokud by bez této nesprávnosti v průběhu řízení mohlo mít rozhodnutí o nepřidělení jiný obsah.

(viz body 59 a 60)

2.      Z článku 38 písm. f) služebního řádu vyplývá, že dočasně přidělený úředník si zachová pracovní místo, právo na postup do vyššího stupně platové třídy a způsobilost k povýšení. Z toho vyplývá, že s těmito úředníky, kteří nadále pracují v původním generálním ředitelství, nesmí být v oblasti povyšování zacházeno jinak než s ostatními, a musí mít stejné možnosti jako jejich spolupracovníci přidělení k témuž generálnímu ředitelství.

V tomto ohledu se orgán nemůže platně dovolávat údajné obtížnosti při srovnání příslušných zásluh dočasně přidělených úředníků a úředníků, kteří nebyli dočasně přiděleni, jelikož posudky o vývoji služebního postupu dočasně přidělených úředníků jsou vypracovávány jejich původním generálním ředitelstvím, a nikoliv jejich nadřízenými v přijímajícím orgánu. Srovnání zásluh dočasně přidělených úředníků se zásluhami úředníků, kteří nebyli dočasně přiděleni, je tedy možné, a dokonce nezbytné pro zajištění rovného zacházení se všemi úředníky.

(viz body 62, 66 a 67)

3.      Nic nebrání tomu, aby mohla být procesní vada, ke které došlo při přidělování prioritních bodů v rámci generálního ředitelství Komise, zhojena orgánem oprávněným ke jmenování v pozdější fázi povyšovacího řízení. Je však nutné, aby tento opravný zásah byl koncipován a proveden při dodržení obecných charakteristik systému povyšování zavedeného interními předpisy Komise.

V tomto ohledu má v rámci tohoto systému každý úředník, bez ohledu na to, zda je dočasně přidělen, či nikoliv, právo na dva následné přezkumy svých zásluh, přičemž každý z nich může sám o sobě zvýšit jeho naděje na povýšení: srovnávací přezkum v rámci jeho generálního ředitelství, provedený generálním ředitelem, jehož úkolem je případné přidělení prioritních bodů, a poté srovnávací přezkum rozšířený na všechna generální ředitelství, provedený výborem pro povyšování a orgánem oprávněným ke jmenování, jehož úkolem je případné přidělení dodatečných prioritních bodů. Hlavním účelem tohoto přezkumu rozšířeného na všechna generální ředitelství tedy není nahradit přezkum, který provádějí jednotlivá generální ředitelství, ale doplnit jej tím, že budou případně přiděleny dodatečné prioritní body.

V systému povyšování založeném na kvantifikaci zásluh, která se vyznačuje tím, že úředníkům jsou každoročně udělovány body za zásluhy a dodatečné prioritní body, kromě toho může možnost opravného zásahu orgánu oprávněného ke jmenování zhojit procesní vadu, ke které údajně došlo vůči úředníkovi při srovnávacím přezkumu jeho zásluh na úrovni jeho generálního ředitelství, jen pokud tato možnost zajišťuje dotyčné osobě zacházení natolik příznivé, jakého by se jí dostalo, pokud by k této vadě nedošlo. Tato zásada není dodržena v případě, že se orgán oprávněný ke jmenování nepovažuje za vázaný formálním ujištěním ze strany dotyčného generálního ředitele ohledně jeho záměrů vůči uvedenému úředníkovi, pokud by nedošlo ke vzniklé nesrovnalosti, i když jediným cílem postupu generálního ředitele bylo napravit v souladu se zásadou řádné správy a povinností řádné péče příslušející správě procesní vadu, která by mohla ohrozit platnost rozhodnutí o stanovení celkového počtu bodů.

(viz body 70 až 73 a 75)

Odkazy:

Tribunál: 6. června 2007, Parlante v. Komise, T‑432/04, Sb. VS s. I-A-2–133 a II-A-2–921, body 59, 64 a 68

4.      Řízení o povýšení zavedené Komisí stanoví účast generálních ředitelů na povyšovacím řízení prostřednictvím přidělování prioritních bodů jejich generálního ředitelství. Je tedy běžné, že generální ředitel, který se nemohl v důsledku technické závady nezávislé na jeho vůli vyjádřit ke spisu jednoho ze svých podřízených, předá příslušnému výboru pro povyšování a orgánu oprávněnému ke jmenování relevantní informace ke srovnávacímu přezkumu zásluh dotčené osoby v rámci jeho generálního ředitelství. Takové chování tuto osobu nejen nestaví do výhodnější situace, než je situace ostatních úředníků téhož generálního ředitelství, nýbrž je naopak v souladu nejen se zásadou řádné správy a povinností řádné péče, ale rovněž se zásadou rovného zacházení.

(viz bod 81)

5.      Systém povyšování zavedený Komisí je založen na kvantifikaci zásluh, která se vyznačuje tím, že úředníkům jsou každoročně udělovány body za zásluhy a dodatečné prioritní body, takže je umožněno objektivnější a snadnější srovnání zásluh než dříve. V takovém systému je počet bodů nashromážděných úředníky způsobilými k povýšení rozhodující pro jejich povýšení v tom smyslu, že ti, kteří překročí prahovou hodnotu pro povýšení, budou v zásadě povýšeni ipso facto.

(viz bod 93)

Odkazy:

Tribunál: Parlante v. Komise, uvedený výše, bod 59