Žaloba podaná dne 22. června 2006 - Laytoncrest v. OHIM - Erico (TRENTON)

(Věc T-171/06)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laytoncrest Limited (Londýn, Spojené království) (zástupce: Nikolaos K. Dontas, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Erico International Corporation (zástupce: Gille Hrabal Struck Neidlein Prop Roos, Düsseldorf, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu ze dne 26. dubna 2006 ve věci R-406/2004-2,

předložit věc k rozhodnutí ve věci samé odvolacímu senátu OHIM,

uložit OHIM a Erico International Corporation, pokud vstoupí do řízení jako vedlejší účastník, náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Laytoncrest

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka TRENTON pro výrobky tříd 7, 9 a 11 - přihláška č. 2 298 438

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Erico International Corporation

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka LENTON pro zboží tříd 6 a 7

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek. Uložení tomu, kdo podal námitky, náhradu nákladů řízení.

Rozhodnutí odvolacího senátu: skončení odvolacího a námitkového řízení z důvodu konkludentního zpětvzetí přihlášky dotčené ochranné známky žalobcem

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 44 a čl. 61 odst. 1 nařízení Rady č. 40/94 pravidla 50 odst. 1 prováděcího nařízení Komise č. 2868/95. Žalobce jednak tvrdí, že napadené rozhodnutí nesprávně posoudilo jeho nečinnost v námitkovém a odvolacím řízení jako zpětvzetí jeho přihlášky dotčené ochranné známky, a jednak uvádí, že odvolací senát měl pokračovat v řízení a rozhodnout ve věci samé, i když žalobce nepředložil vyjádření.

Porušení základní právní zásady dodržování práva obhajoby a práva být vyslechnut podle článku 73 nařízení č. 40/94 a pravidla 54 prováděcího nařízení č. 2868/95, na základě kterých měl odvolací senát žalobci umožnit vyjádřit se před přijetím rozhodnutí, které se ho týká.

Porušení čl. 74 odst. 1 nařízení č. 40/94. Žalobce tvrdí, že odvolací senát překročil a zneužil svou pravomoc tím, že rozhodl, že žalobce vzal konkludentně zpět svou přihlášku v celém rozsahu.

____________