ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(druhý senát)
30. září 2013
Věc F‑38/12
BP
v.
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
„Veřejná služba – Zaměstnanci Agentury Evropské unie pro základní práva – Smluvní zaměstnanec – Neobnovení smlouvy na dobu určitou na dobu neurčitou – Převedení k jinému útvaru až do doby uplynutí platnosti smlouvy – Žaloba na neplatnost – Žaloba na náhradu škody“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článku 270 SFEU, kterou se BP domáhá, aby Soud zrušil rozhodnutí ředitele Agentury Evropské unie pro základní práva (dále jen „FRA“ nebo „Agentura“) ze dne 27. února 2012 neobnovit jeho smlouvu smluvního zaměstnance na dobu neurčitou a přeřadit jej na šest posledních měsíců jeho smlouvy do jiného útvaru, a dále, aby Soud uložil FRA náhradu jeho věcné a morální újmy.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. BP ponese vlastní náklady a nahradí veškeré náklady vynaložené Agenturou Evropské unie pro základní práva.
Shrnutí
1. Žaloby úředníků – Smluvní zaměstnanci – Žalobní důvody – Žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci na podporu žaloby směřující proti rozhodnutí o neobnovení smlouvy po poskytnutí informace
(Služební řád, článek 22a)
2. Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Rozhodnutí o neobnovení smlouvy na dobu určitou – Právo dotčené osoby být vyslechnuta
(Služební řád, čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 1; rozhodnutí Agentury Evropské unie pro základní práva 2009/13)
3. Úředníci – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Povinnost uvést odůvodnění – Dosah
(Služební řád, článek 25)
4. Úředníci – Organizační struktura – Přidělení zaměstnanců – Posuzovací pravomoc správního orgánu – Omezení – Zájem služby – Dodržování rovnocennosti pracovních míst
(Služební řád, čl. 7 odst. 1)
5. Úředníci – Organizační struktura – Přidělení zaměstnanců – Přeřazení úředníka ve služebním zájmu z důvodu problémů ve vztazích – Nepřihlédnutí k zájmu služby – Neexistence
(Služební řád, čl. 7 odst. 1)
6. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Jasné a přesné uvedení uplatňovaných žalobních důvodů – Žalobní důvod předložený v rámci bodu návrhových žádání – Zohlednění v rámci jiného bodu návrhových žádání – Nepřípustnost
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 1)
1. Článek 22a odst. 3 služebního řádu stanoví, že úředník, který poskytl podle odstavce 1 uvedeného článku informaci o skutečnostech vyvolávajících domněnku existence případné protiprávní činnosti nebo o chování, které může představovat závažné porušení služebních povinností unijních úředníků, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany orgánu, za předpokladu, že jednal přiměřeně a v dobré víře. Jestliže rozhodnutí, které je pro úředníka nepříznivé, časově následuje po poskytnutí informace tímto úředníkem v rámci čl. 22a služebního řádu, pak musí unijní soud, je-li mu předložena žaloba namířená proti dotčenému rozhodnutí, na jehož podporu je uplatněn žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci, tento žalobní důvod zkoumat zvlášť obezřetně. Tato ustanovení však úředníkovi, který podle čl. 22a odst. 1 služebního řádu poskytl informaci o skutečnostech vyvolávajících domněnku existence případné protiprávní činnosti, neposkytují ochranu před veškerými rozhodnutími, která by mohla nepříznivě zasáhnout do jeho právního postavení, ale pouze před rozhodnutími, která by byla vydána v důsledku takového poskytnutí informace.
(viz body 87 až 89)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 24. února 2010, Menghi v. ENISA, F‑2/09, bod 138
2. Pokud může pracovní smlouva zaměstnance být obnovena, je rozhodnutí neobnovit smlouvu dočasného zaměstnance nebo smluvního zaměstnance rozhodnutím, které zasahuje do právního postavení dotyčného.
Rozhodnutí 2009/13 Agentury Evropské unie pro základní práva týkající se řízení, které má proběhnout při obnovení smluv smluvních zaměstnanců, stanoví vyslechnutí dotyčného ve dvou okamžicích; nejprve při rozhovoru s vedoucím odboru, a poté prostřednictvím motivačního dopisu, který dotyčný zašle řediteli uvedené Agentury sedm měsíců před uplynutím platnosti smlouvy. Ve svém motivačním dopise se dotyčný může vyjádřit a uvést všechny důvody, které svědčí ve prospěch rozhodnutí, které by pro něj bylo pozitivní.
Stanovisko vedoucího odboru, jehož kopii dotyčný obdrží a k němuž si přeje vyjádřit se, je přípravným aktem pro rozhodnutí o obnovení jeho smlouvy. Jelikož se nejedná o akt nepříznivě zasahující do jeho právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu a čl. 91 odst. 1 služebního řádu, nemůže dotyčný platně uplatňovat právo podat vyjádření k jeho obsahu.
(viz body 103 a 106 až 108)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: 14. září 2011, Marcuccio v. Komise, T‑236/02, bod 133, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného před Soudním dvorem, věc C‑617/11 P
3. Účelem povinnosti odůvodnění stanovené v čl. 25 druhém pododstavci služebního řádu, která přebírá obecnou povinnost uvedenou v článku 296 SFEU, je jednak poskytnout zúčastněnému dostatečné informace pro posouzení opodstatněnosti aktu nepříznivě zasahujícího do jeho právního postavení a účelnosti podání žaloby k Soudu, a jednak umožnit Soudu vykonávat přezkum legality aktu. Rozsah povinnosti odůvodnění musí být v každém případě posuzován nejen vzhledem k napadenému rozhodnutí, ale rovněž ve vztahu ke konkrétním okolnostem, za kterých bylo uvedené rozhodnutí vydáno.
Rozhodnutí je dostatečně odůvodněno, pokud je vydáno v kontextu, který je dotyčnému známý, a který mu umožňuje porozumět dosahu opatření přijatého vůči němu. O tento případ se jedná tehdy, pokud tomuto rozhodnutí předcházely rozhovory s nadřízeným o dané situaci. Krom toho platí, že rozhodnutí, které odkazuje na dokument, který již má dotyčný k dispozici a který obsahuje skutečnosti, o něž orgán své rozhodnutí opřel, splňuje povinnost uvést odůvodnění.
(viz body 124 a 125)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 17. května 2006, Kallianos v. Komise, T‑93/04, body 100 a 101
Soud pro veřejnou službu: 2. července 2009, Giannini v. Komise, F‑49/08, bod 117; 30. listopadu 2010, Taillard v. Parlament, F‑97/09, bod 33
4. Orgány mají široký prostor pro uvážení při organizaci své vnitřní struktury v závislosti na úkolech, které jsou jim svěřeny a v rámci přidělování zaměstnanců, které mají k dispozici, s ohledem na tyto úkoly, za podmínky, že se toto přidělování uskutečňuje v zájmu služby a při dodržování rovnocennosti pracovních míst.
Přeložení úředníka není podmíněno jeho souhlasem. Taková podmínka by vedla k omezení svobody orgánů organizovat své útvary a přizpůsobovat tuto organizaci vývoji potřeb.
(viz body 132 a 133)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 22. ledna 1998, Costacurta v. Komise, T‑98/96, body 36 a 40 a citovaná judikatura
5. Pojem zájmu služby se vztahuje na řádné fungování orgánu obecně a zejména na specifické požadavky pracovního místa, které má být obsazeno. Přeřazení úředníka za účelem ukončení neudržitelné situace v administrativě musí být považováno za přijaté v zájmu služby. Problémy ve vztazích, pokud jsou příčinou napětí, které poškozuje řádné fungování úřadu, mohou odůvodňovat převedení úředníka na jiné pracovní místo, a to aniž je třeba zjišťovat totožnost osoby odpovědné za dané spory nebo míru pravdivosti výtek uplatněných ze strany jiné osoby.
(viz body 140 až 142)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 18. dubna 1996, Kyrpitsis v. HSV, T‑13/95, bod 51; výše uvedený rozsudek Costacurta v. Komise, bod 39 a citovaná judikatura
Soud pro veřejnou službu: 5. prosince 2012, Z v. Soudní dvůr, F‑88/09 a F‑48/10, bod 123, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného před Tribunálem Evropské unie, věc T‑88/13 P
6. Výtka vznesená v rámci nevhodného bodu návrhových žádání je nepřípustná, jelikož není na unijním soudu, aby podle svého uvážení sloučil argumenty, výtky a žalobní důvody v žalobě pod jeden nebo více bodů návrhových žádání, a kromě toho může způsob, kterým je výtka předložena, ovlivnit práva žalovaného na obhajobu.
(viz body 148 a 149)