ROZSUDEK TRIBUNÁLU
(kasační senát)
14. listopadu 2013
Věc T‑455/11 P
Evropský policejní úřad (Europol)
v.
Andreas Kalmár
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Zaměstnanci Europolu – Smlouva na dobu určitou – Propuštění – Povinnost uvést odůvodnění – Práva na obhajobu – Finanční odškodnění“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 26. května 2011, Kalmár v. Europol (F‑83/09), který zní na částečné zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá. Evropský policejní úřad (Europol) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené A. Kalmárem v rámci tohoto řízení.
Shrnutí
1. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Porušení zákazu rozhodovat ultra petita – Překvalifikování důvodů, které uplatňuje žalobce, Soudem pro veřejnou službu – Porušení práva se v řízení účinně bránit – Neopodstatněné důvody
2. Úředníci – Zaměstnanci Europolu – Rozhodnutí ovlivňující služební postavení zaměstnance – Předčasné vypovězení smlouvy na dobu určitou – Posuzovací pravomoc administrativy – Meze – Soudní přezkum
[Služební řád pro zaměstnance Europolu, čl. 94 odst. 1 písm. b)]
3. Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Výslovné rozhodnutí o zamítnutí stížnosti – Právní kvalifikace – Relevance
(Služební řád, články 90 a 91)
4. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Chybné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost – Přezkum posouzení skutkového stavu Tribunálem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení
(Článek 257 SFEU; statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1)
5. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Absence popisu dovolávaného nesprávného právního posouzení – Nepřípustnost
[Článek 257 SFEU; statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1; jednací řád Tribunálu, čl. 138 odst. 1 první pododstavec písm. c)]
6. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nedostatečné odůvodnění – Rozsah povinnosti uvést odůvodnění
(Statut Soudního dvora, článek 36 a příloha I, čl. 7 odst. 1)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 26–29)
2. Je-li administrativě svěřena široká posuzovací pravomoc v souvislosti s rozhodnutím předčasně vypovědět smlouvu na dobu určitou, má kontrola dodržování záruk, které ve správních řízeních zakotvuje unijní právní řád, zásadní význam. K těmto zárukám patří zejména povinnost příslušné administrativy přezkoumat s péčí a nestranností všechny relevantní skutečností projednávaného případu.
(viz bod 33)
Odkazy:
Tribunál: 8. září 2009, ETF v. Landgren, T‑404/06 P, Sb. rozh. s. II‑2841, bod 163 a citovaná judikatura
3. V důsledku návrhových žádání namířených proti zamítnutí stížnosti je soudu předložen akt, proti kterému byla stížnost podána, a tato návrhová žádání jsou jako taková zbavena autonomního obsahu. Jelikož bylo v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti upřesněno, co bylo zaměstnanci v konečném důsledku vytýkáno, výtky namířené vůči osobě tohoto zaměstnance musí být konkrétně identifikovány na základě původního rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím o zamítnutí stížnosti.
Otázka, zda je rozhodnutí o zamítnutí stížnosti aktem zasahujícím nepříznivě do právního postavení, je relevantní pouze v případě, kdy je opravný prostředek proti původním rozhodnutím odmítnut pro opožděnost. V takovém případě může kvalifikování rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vést k novému běhu lhůt pro podání opravného prostředku k soudu.
(viz body 41 a 42)
Odkazy:
Tribunál: 12. prosince 2002, Morello v. Komise, T‑338/00 a T‑376/00, Recueil FP, s. I‑A‑301 a II‑1457, body 34 a 35; 10. června 2004, Eveillard v. Komise, T‑258/01, Sb. VS s. I‑A‑167 a II‑747, bod 31; 14. října 2004, Sandini v. Soudní dvůr, T‑389/02, Sb. VS s. I‑A‑295 a II‑1339, bod 49; 6. dubna 2006, Camós Grau v. Komise, T‑309/03, Sb. rozh. s. II‑1173, bod 43 a citovaná judikatura
4. Jedině soud prvního stupně je příslušný na jedné straně zjišťovat skutkový stav, kromě případu, kdy věcná nesprávnost těchto zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a na druhé straně tento skutkový stav posuzovat. Posuzování skutkových okolností soudem prvního stupně není tedy s výjimkou případu zkreslení důkazních prostředků předložených tomuto soudu právní otázkou, která by jako taková podléhala přezkumu Tribunálu. Takové zkreslení musí zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž je nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů.
Soud pro veřejnou službu může konstatovat, že orgán v rozhodnutí o rozvázání pracovního poměru úplně a podrobně neposoudil relevantní a nezanedbatelné skutečnosti, aniž tím skutkový stav zkreslí, pokud tento orgán poukázal v podrobnostech na negativní aspekty chování zaměstnance v minulosti a stran pozitivních aspektů vyplývajících z osobního spisu tak neučinil.
(viz body 64 a 66)
Odkazy:
Tribunál: 8. září 2008, Kerstens v. Komise, T‑222/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑37 a II‑B‑1‑267, body 60 až 62 a citovaná judikatura
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 75)
Odkazy:
Tribunál: výše uvedený rozsudek ETF v. Landgren, bod 140
6. Povinnost odůvodňovat rozsudky, kterou má Soud pro veřejnou službu na základě článku 36 statutu Soudního dvora a čl. 7 odst. 1 přílohy I k uvedenému statutu, zavazuje tento soud k tomu, aby své rozsudky odůvodnil a umožnil tak dotčeným osobám seznámit se s důvody, jež Soud pro veřejnou službu vedly k zamítnutí jejich argumentů, a Tribunálu disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl provést soudní přezkum.
(viz bod 76)
Odkazy:
Soudní dvůr: 16. července 2009, Komise v. Schneider Electric, C‑440/07 P, Sb. rozh. s. I‑6413, bod 135 a citovaná judikatura