Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. července 2022 Tirrenia di navigazione SpA proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 18. května 2022 ve věci T-593/20, Tirrenia di navigazione SpA v. Evropská komise

(Věc C-514/22 P)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tirrenia di navigazione SpA (zástupci: B. Nascimbene, F. Rossi Dal Pozzo, A. Moriconi, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 18. května 2022 ve věci T-593/20;

zrušil články 2, 3 a 4 rozhodnutí Komise (EU) 2020/1412 ze dne 2. března 2020, a podpůrně články 6 a 7 téhož rozhodnutí, kterými je nařízeno navrácení údajných podpor tím, že prohlašuje toto navrácení za okamžité a účinné;

podpůrně k bodu 2 vrátit věc jinému senátu Tribunálu;

uložit odpůrkyni náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka podává kasační opravný prostředek Tribunálu ve věci T-593/20, Tirrenia di navigazione SpA v. Komise, kterým byl zamítnut návrh na zrušení článků 2, 3 a 4 rozhodnutí Komise (EU) 2020/1412 ze dne 2. března 2020, a podpůrně článků 6 a 7 téhož rozhodnutí, v němž Komise dospěla k závěru, že některá opatření ve prospěch žalobkyně by měla být považována za protiprávní státní podpory, které jsou neslučitelné s vnitřním trhem.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku se navrhovatelka dovolává porušení čl. 107 odst. 1 a čl. 108 odst. 2 SFEU, jakož i pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci z roku 2004. Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení a nedostatečně odůvodnil svůj rozsudek, pokud jde o závěr, že žalobkyně nedodržela podmínky uvedené v bodě 25 písm. c) pokynů z roku 2004.

Navrhovatelka naopak tvrdí, že italská vláda a) řádně oznámila Komisi plán privatizace části podniku; b) potvrdila úmysl vrátit podporu na záchranu před uplynutím lhůty šesti měsíců s použitím výnosů z privatizace; c) zveřejnila plán likvidace na svých internetových stránkách. Umožnila tedy Komisi, aby byla zcela obeznámena s jejími plány, a sice provést privatizaci v rámci plánu likvidace a poté vrátit podporu na záchranu.

Podle navrhovatelky je formalistický přístup zvolený Komisí a sdílený Tribunálem v rozporu se zásadou řádné správy zakotvenou v článku 41 Listiny základních práv a se zásadou užitečného účinku.

V druhém důvodu kasačního opravného prostředku vytýká navrhovatelka Tribunálu, že porušil čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 108 odst. 2 SFEU, pokud jde o osvobození od některých daní. Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení a nedostatečně odůvodnil svůj rozsudek v rozsahu, v němž měl za to, že pokud jde o „nepřímé daně“, námitka nepřípustnosti, kterou Komise vznesla ve své kasační odpovědi, je opodstatněná. Tribunál se kromě toho dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o posouzení a použití čl. 107 odst. 1 SFEU v rozsahu, který je navrhovatelce vytýkán a jehož předmětem je osvobození od některých daní, a závěry Tribunálu v tomto ohledu nejsou odůvodněny. Toto osvobození od daně z příjmů právnických osob je zcela podřízeno uskutečnění budoucích a nejistých událostí, což až doposud bránilo využití jakékoli výhody ve prospěch navrhovatelky, a způsobuje, že existence takové výhody v budoucnu je zcela náhodná, jak uznává rozhodnutí. Navrhovatelka má dále za to, že kromě existence výhody chybí i další prvky tvořící pojem „podpora“, a sice dopad opatření na obchod uvnitř Unie a narušení hospodářské soutěže. Na toto osvobození se tedy nevztahuje pojem „státní podpora“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, a nejedná se tedy o státní podporu.

V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká porušení zásad právní jistoty a řádné správy, pokud jde o dobu trvání řízení, jakož i zásady ochrany legitimního očekávání a porušení zásady proporcionality. Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení a nedostatečně odůvodnil svůj rozsudek, pokud jde o závěr, že celé řízení, které vedlo k přijetí rozhodnutí (EU) 2020/1412, netrvalo příliš dlouho, a že tudíž nebyly porušeny zásady právní jistoty a řádné správy. Pokud jde o porušení zásady proporcionality, Tribunál považuje za opodstatněnou námitku nepřípustnosti vznesenou Komisí v její kasační odpovědi, čímž se dopouští nesprávného právního posouzení. Navrhovatelka má rovněž za to, že rozhodnutí (EU) 2020/1412 v souladu se zásadou ochrany legitimního očekávání a články 16 a 17 Listiny základních práv nemohlo uložit navrácení podpor vytýkaných společnosti Tirrenia AS. Podle navrhovatelky se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když nerozhodl, že Komise porušila výše uvedené obecné zásady a zásady uvedené v Listině základních práv.

Ve svém čtvrtém důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká Tribunálu, že nevložil do vyšetřovacího spisu důkaz. Navrhovatelka tvrdí, že nemohla vložit do spisu ve věci ve smyslu čl. 85 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu rozhodnutí Komise ze dne 30. září 2021 o opatřeních SA.32014, SA.32015, SA.32016 (2011/C) (ex 2011/NN) provedených Itálií a regionem Sardinie ve prospěch společnosti Saremar [C(2021) 6990 def.], které navrhovatelka obdržela od Komise po podání žádosti o přístup k dokumentům. Navrhovatelka má za to, že vzhledem k významu rozhodnutí Saremar skutečnost, že tento dodatečný důkaz nemohl být vložen do spisu, způsobila, že rozsudek Tribunálu je stižen vadou spočívající v porušení jednacího řádu Tribunálu a povinnosti uvést odůvodnění, kterou má každý unijní orgán, jakož i ve zjevně nesprávném posouzení práva navrhovatelky na obhajobu.

____________