Žaloba podaná dne 2. prosince 2011 - CB v. Komise

(Věc T-619/11)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: CB (Německo) (zástupci: T. Hackemann a H. Horstkotte, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil za neplatné rozhodnutí Evropské komise K(2011) 275 ze dne 26. ledna 2011 o státní podpoře Německa C 7/10 (ex CP 250/09 a NN 5/10) "Zákon o dani z příjmu právnických osob (KStG), systém převodu daňových ztrát ("Sanierungsklausel")", ve znění opravy oznámené pod č. K(2011) 2628;

podpůrně, prohlásil toto rozhodnutí za neplatné přinejmenším v rozsahu, v němž v tomto rozhodnutí není ve prospěch takových podniků, jako je žalobkyně, upravena žádná výjimka z povinnosti navrácení dotčených prostředků, která by se zakládala na zásadě ochrany legitimního očekávání;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně v podstatě následující:

Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU: Odpočet ztráty nepředstavuje podporu poskytnutou ze státních prostředků

Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že § 8c odst. 1 německého zákona o dani z příjmu právnických osob (Körperschaftssteuergesetz, dále jen "KStG") je v rozporu s objektivním aspektem zásady odpočitatelnosti nákladů a se zásadou schopnosti odvádět daně a že prostřednictvím systému převodu daňových ztrát má být pouze bráněno protiústavnímu zásahu do majetkových hodnot osob povinných k dani v případech spadajících do působnosti tohoto systému převodu ztrát. Z tohoto důvodu není podle názoru žalobkyně naplněna skutková podstata státní podpory podle práva Společenství.

Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU: Chybějící selektivita při neexistenci výjimek z rozhodného referenčního systému

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že rozhodným referenčním systémem je všeobecná právní úprava odpočtu ztrát právnickými osobami (§ 10d německého zákona o dani z příjmu ve spojení s § 8 odst. 1 KStG a § 10a německého zákona o živnostenské dani) a že § 8c KStG je pouze výjimkou z tohoto rozhodného referenčního systému, která je pak dále omezena mimo jiné systémem převodu daňových ztrát.

Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU: Chybějící selektivita z důvodu nerozlišování mezi hospodářskými subjekty, které se s ohledem na sledovaný cíl nacházejí ve srovnatelné faktické a právní situaci

Žalobkyně v této souvislosti mimo jiné uvádí, že systému převodu daňových ztrát může využít každý podnik s daňovou povinností a že tímto systémem nejsou zvýhodněna žádná konkrétní odvětví nebo oblasti činnosti, ani podniky určité velikosti.

Porušení čl. 107 odst. SFEU: Chybějící selektivita v důsledku odůvodnění na základě povahy, a případně vnitřní struktury daňového systému

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že systém převodu daňových ztrát je odůvodněn systematikou daňového systému v souladu s ústavněprávními zásadami, jako jsou zásady zdanění na základě schopnosti odvádět daně, zákazu přílišného zdanění a přiměřenosti.

Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU: Zjevně nesprávné posouzení z důvodu nedostatečného rozboru německé daňové právní úpravy

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že Komise opomíjí německou daňově právní úpravu týkající se odpočtu ztrát.

Dovolání se ochrany legitimního očekávání podle práva Společenství

Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že výsady spočívající v převodu daňových ztrát v případě nabytí podílu v souvislosti s odpočtem ztrát byly Komisí poprvé přezkoumány v rámci formálního vyšetřovacího řízení a že se přitom jedná o neobvyklý krok, neboť možná povaha dotčeného opatření jako podpory by mohla pouhým důsledkem zjednodušení právní úpravy, u níž je nesporné, že je v souladu s právem státních podpor (§ 8 odst. 4 KStG). Že bude zjednodušení zákona relevantní z hlediska práva státních podpor, nebylo zřejmé ani pro německého zákonodárce, ani pro podniky, které využily odborného poradenství.

____________