Věc T‑208/13
Portugal Telecom SGPS, SA
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Portugalský a španělský trh s telekomunikacemi – Doložka o zákazu konkurence na iberském trhu vložená do smlouvy o nabytí podílu společnosti Portugal Telecom v brazilském operátorovi mobilní telefonie Vivo společností Telefónica – Legální ochrana ,v rozsahu dovoleném zákonem‘ – Povinnost uvést odůvodnění – Protiprávní jednání z hlediska účelu – Vedlejší omezení – Potenciální hospodářská soutěž – Protiprávní jednání z hlediska důsledků – Výpočet výše pokuty – Návrh na výslech svědků“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 28. června 2016
1. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů – Právní důvody neuvedené v žalobě – Uvedení nepřesných úvah, které žalovaný orgán a unijní soud nutně vede k domněnkám a dedukcím – Nepřípustnost
(Statut Soudního dvora, čl. 21 pododstavec 1; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1)
2. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Pojem – Prvky žaloby na neplatnost obsažené v části shrnující rozhodnutí – Zahrnutí – Podmínka – Jasné a jednoznačné zpochybnění platnosti zjištění uvedených v napadeném rozhodnutí
(Statut Soudního dvora, čl. 21 pododstavec 1; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1)
3. Soudní řízení – Odůvodnění rozsudků – Rozsah – Implicitní odůvodnění Tribunálem – Přípustnost – Podmínky
4. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Neexistence nebo nedostatečnost odůvodnění – Žalobní důvod odlišný od žalobního důvodu týkajícího se legality merita věci
(Články 263 SFEU a 296 SFEU)
5. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah
(Články 263 SFEU a 296 SFEU)
6. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Znění a cíl kartelové dohody, jakož i hospodářský a právní kontext jejího průběhu – Rozlišování mezi protiprávními jednáními z hlediska účelu a důsledků – Úmysl účastníků dohody omezit hospodářskou soutěž – Kritérium, které není nezbytné – Protiprávní jednání z hlediska účelu – Dostatečný stupeň škodlivosti – Kritéria pro posouzení
(Čl. 101 odst. 1, SFEU)
7. Kartelové dohody – Zákaz – Výjimka – Doložka kvalifikovaná jako vedlejší omezení – Pojem ,vedlejší omezení‘ – Dosah – Omezení, které je přímo spojeno s hlavní transakcí, pro jejíž uskutečnění je nezbytné – Objektivní a přiměřená povaha – Komplexní hospodářské posouzení – Soudní přezkum – Meze – Důsledky kvalifikace
(Čl. 101 odst. 1 a 3 SFEU)
8. Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Důkaz protiprávního jednání – Posouzení hodnoty jednotlivých důkazů – Kritéria – Prohlášení podniků zúčastněných na kartelové dohodě
(Článek 101 SFEU)
9. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise konstatující porušení článku 101 SFEU – Povinnost vymezit trh – Neexistence této povinnosti v případě dohody o rozdělení trhů
(Článek 101 SFEU)
10. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Kvalifikace podniku jako potenciálního konkurenta – Kritéria
(Čl. 101 odst. 1 SFEU)
11. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Neexistence závazného nebo taxativního výčtu kritérií – Prostor pro uvážení vyhrazený Komisi
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
12. Akty orgánů – Pokyny o metodě stanovování pokut ukládaných v případě porušení pravidel hospodářské soutěže – Právní povaha – Orientační pravidlo chování, jehož přijetím Komise omezuje svou posuzovací pravomoc – Povinnost dodržovat zásadu rovného zacházení a zásadu ochrany legitimního očekávání
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; oznámení Komise 2006/C 210/02)
13. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci – Rozsah
(Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 17, článek 17 a č. 1/2003, článek 31)
14. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí, kterým se ukládají pokuty – Označení prvků posouzení, které Komisi umožnily vymezit závažnost a dobu trvání protiprávního jednání – Dostatečné označení
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 3; oznámení Komise 2006/C 210/02 a 2006/C 298/11)
15. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Celkový obrat dotyčného podniku – Obrat dosažený zbožím, jež je předmětem protiprávního jednání – Příslušné zohlednění – Meze – Určení hodnoty tržeb dosažených v přímé nebo nepřímé souvislosti s protiprávním jednáním – Kritéria
(Články 101 SFEU a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; oznámení Komise 2006/C 210/02, body 6 a 13)
16. Právo Evropské unie – Zásady – Právo na účinnou soudní ochranu – Soudní přezkum rozhodnutí přijatých Komisí v oblasti hospodářské soutěže – Přezkum legality a soudní přezkum v plné jurisdikci ohledně právního i skutkového stavu – Porušení – Neexistence
(Článek 263 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)
17. Soudní řízení – Důkazní opatření – Výslech svědků – Posuzovací pravomoc Tribunálu – Dopad zásady práva na spravedlivý proces
(Jednací řád Tribunálu, článek 91)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 68–70, 270)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 71)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 75)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 78)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 78, 220)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 86–91, 173, 174, 178, 190, 191)
7. Pokud se na transakci nebo určitou činnost nevztahuje zásada zákazu stanovená v čl. 101 odst. 1 SFEU, jelikož neovlivňuje hospodářskou soutěž nebo na ni má pozitivní účinek, na omezení obchodní samostatnosti jednoho nebo více účastníků této transakce nebo činnosti se uvedená zásada zákazu taktéž nevztahuje, je-li toto omezení objektivně nezbytné k provedení uvedené transakce nebo činnosti a je přiměřené cílům této transakce nebo činnosti.
Pokud by totiž oddělením takového omezení od hlavní transakce nebo činnosti došlo k ohrožení její existence nebo jejích cílů, je třeba slučitelnost tohoto omezení s článkem 101 SFEU přezkoumat společně se slučitelností hlavní transakce nebo činnosti, k níž přísluší, a to i v případě, že se prima facie může totéž omezení posuzované samostatně jevit jako omezení, na něž se vztahuje zásada zákazu podle čl. 101 odst. 1 SFEU. Pojem „vedlejší omezení“ v právu hospodářské soutěže zahrnuje jakékoli omezení, které s uskutečněním hlavní transakce přímo souvisí a je pro toto uskutečnění nezbytné.
Omezením přímo souvisejícím s uskutečněním hlavní transakce je třeba rozumět jakékoli omezení, které významově závisí na uskutečnění této transakce a které je s tímto uskutečněním zjevně spojeno.
Podmínka týkající se nezbytnosti omezení vyžaduje dvojí přezkum. Je totiž třeba zjistit, zda je omezení objektivně nezbytné k uskutečnění hlavní transakce a zda je ve vztahu k tomuto uskutečnění přiměřené. Přezkum objektivní nezbytnosti omezení ve vztahu k hlavní transakci může být pouze relativně abstraktní. Nejde o to analyzovat, s ohledem na situaci hospodářské soutěže na relevantním trhu, zda je omezení nezbytné pro obchodní úspěch hlavní transakce, ale určit, zda je omezení v konkrétním rámci hlavní transakce nezbytné k uskutečnění této transakce. Jestliže se hlavní transakce bez tohoto omezení jeví jako obtížně uskutečnitelná, či dokonce jako neuskutečnitelná, lze omezení považovat za objektivně nutné k jejímu uskutečnění.
Je-li omezení objektivně nezbytné k uskutečnění hlavní transakce, je třeba ještě ověřit, zda jeho trvání a jeho věcná a územní působnost nepřesahují rámec nezbytný k uskutečnění uvedené transakce. Pokud k takovému přesahu dochází, musí být omezení a hlavní transakce analyzovány podle čl. 101 odst. 3 SFEU odděleně.
Krom toho, jelikož toto posouzení vedlejší povahy omezení předpokládá komplexní ekonomické posouzení ze strany Komise, soudní přezkum tohoto posouzení se omezuje na ověření dodržení procesních pravidel, dostatečnosti odůvodnění a věcné správnosti skutkových zjištění, neexistence zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci.
Nakonec, pokud je prokázáno, že omezení přímo souvisí s hlavní transakcí a je nezbytné k jejímu uskutečnění, musí být slučitelnost tohoto omezení s pravidly hospodářské soutěže zkoumána zároveň se slučitelností hlavní transakce. Nepodléhá-li hlavní transakce zákazu stanovenému v čl. 101 odst. 1 SFEU, totéž platí pro omezení přímo související a nezbytná pro tuto transakci. Jestliže naproti tomu hlavní transakce představuje omezení ve smyslu tohoto ustanovení, ale podléhá výjimce podle čl. 101 odst. 3 SFEU, tato výjimka se vztahuje rovněž na uvedená vedlejší omezení.
(viz body 97–101, 104–107)
8. V unijním právu hospodářské soutěže, i když musí být výpověď přímého svědka událostí, o nichž tento svědek vypovídá, v zásadě kvalifikována jako důkaz s vysokou důkazní hodnotou, je třeba rovněž zohlednit skutečnost, že prohlášení dotčené v projednávané věci bylo učiněno osobou, která mohla mít ve věci přímý zájem a kterou nelze považovat za nezávislou na žalobkyni. Pokud jde totiž o důkazní hodnotu, kterou je třeba přiznat různým důkazům, jediným relevantním kritériem pro posouzení volně podaných důkazů je jejich věrohodnost. Podle pravidel obecně platných v oblasti dokazování závisí věrohodnost, a tudíž důkazní hodnota dokumentu, na jeho původu, na okolnostech jeho vypracování, na osobě, které je určen, a na smysluplné a spolehlivé povaze jeho obsahu.
(viz body 149, 150)
9. V kontextu použití unijních pravidel v oblasti práva hospodářské soutěže není Komise vždy povinna přesně vymezit relevantní trh nebo trhy. Vymezení relevantního trhu nehraje totiž v rámci použití článku 101 SFEU stejnou roli, jako v rámci použití článku 102 SFEU. V rámci čl. 101 odst. 1 SFEU předchozí vymezení relevantního trhu není nutné v případě, že samotná sporná dohoda má protisoutěžní účel, tedy pokud Komise mohla správně dojít k závěru, bez předchozího vymezení trhu, že dotčená dohoda narušuje hospodářskou soutěž a může citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy. Je-li samotným účelem dohody omezit hospodářskou soutěž rozdělením trhů, není nutné relevantní trhy přesným způsobem vymezit, neboť skutečná nebo potenciální hospodářská soutěž byla nutně omezena.
(viz body 175, 176)
10. Uzavření dohody o zákazu konkurence znamená uznání stranami, že v jejich vzájemném vztahu panuje ohledně určitých služeb přinejmenším potenciální hospodářská soutěž. V tomto ohledu na liberalizovaném trhu, jako je trh telekomunikací, nemusí Komise analyzovat strukturu dotčeného trhu a otázku, zda by vstup na tento trh odpovídal pro každou stranu hospodářsky životaschopné strategii, ale je povinna přezkoumat, zda existují nepřekonatelné překážky vstupu na trh, které vylučují jakoukoliv potenciální hospodářskou soutěž.
Ačkoliv je úmysl podniku vstoupit na trh případně relevantní pro účely ověření, zda může být považován za potenciálního soutěžitele na daném trhu, rozhodným kritériem, na němž musí taková kvalifikace spočívat, je nicméně jeho schopnost na daný trh vstoupit.
(viz body 180, 181, 186)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 195, 196)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 197–200)
13. Co se týče stanovení výše pokut uložených za porušení pravidel hospodářské soutěže, může soud v rámci pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci, nad rámec pouhého přezkumu legality sankce, nahradit posouzení Komise svým posouzením, a uložené pokuty nebo penále tedy zrušit, snížit nebo zvýšit.
Výkon pravomoci přezkumu v plné jurisdikci však není rovnocenný přezkumu bez návrhu, přičemž řízení před unijními soudy má spornou povahu. S výjimkou důvodů veřejného pořádku, které je soud povinen přezkoumat bez návrhu, jako je nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí, náleží žalobci, aby vznesl důvody proti tomuto rozhodnutí a na podporu těchto důvodů předložil důkazy. Tento procesní požadavek není v rozporu s pravidlem, které stanoví, že v případech porušení pravidel hospodářské soutěže přísluší Komisi prokázat zjištěná protiprávní jednání a předložit důkazy, které jsou s to právně dostačujícím způsobem prokázat existenci skutečností zakládajících toto jednání. Po žalobci se v rámci soudního řízení totiž požaduje, aby určil zpochybňované prvky napadeného rozhodnutí, vyjádřil v tomto ohledu výtky a předložil důkazy, které mohou sestávat ze spolehlivých indicií, jejichž cílem je prokázat opodstatněnost jeho výtek.
(viz body 205, 206, 272–274)
14. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 220–222)
15. Co se týče stanovení výše pokut, bod 13 pokynů o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 má za cíl použít jako výchozí bod pro výpočet pokuty uložené podniku částku, která odráží hospodářský význam protiprávního jednání a relativní váhu tohoto podniku v protiprávním jednání. Z toho důvodu pojem „hodnota tržeb“ uvedený v tomto bodě 13 pokynů zahrnuje tržby uskutečněné na trhu dotčeném protiprávním jednáním v EHP, aniž by bylo třeba určit, zda byly tyto tržby skutečně dotčeny protiprávním jednáním, jelikož podíl obratu pocházející z prodejů produktů, které jsou předmětem protiprávního jednání, nejlépe odráží jeho hospodářský význam.
Ačkoliv by bylo v rozporu s cílem sledovaným uvedeným ustanovením, kdyby měl být jím uvedený pojem chápán tak, že se týká obratu dosaženého pouze z prodejů, u kterých je prokázáno, že byly skutečně dotčeny vytýkanou kartelovou dohodou, nemůže být tento pojem rozšířen tak, aby zahrnoval prodeje uskutečněné dotčeným podnikem, které přímo či nepřímo nespadají do působnosti uvedené kartelové dohody.
V tomto kontextu nemůže být po Komisi požadováno, aby v případě omezení z hlediska účelu provedla z úřední povinnosti přezkum potenciální hospodářské soutěže pro všechny trhy a služby, které spadají do působnosti protiprávního jednání, neboť jinak by zavedla prostřednictvím určení hodnoty tržeb zohledněné při výpočtu pokuty povinnost přezkoumat potenciální hospodářskou soutěž, i když taková analýza není v případě omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu vyžadována.
Uložení povinnosti Komisi stanovit tržby přímo či nepřímo související s protiprávním jednáním však nespočívá v rámci stanovování výše pokuty v povinnosti Komise, ke které není Komise povinna pro účely použití článku 101 SFEU, jedná-li se o protiprávní jednání, které má protisoutěžní účel. Takové uložení povinnosti totiž pouze vede k vyvození důsledků ze skutečnosti, že hodnota tržeb musí přímo nebo nepřímo souviset s protiprávním jednáním ve smyslu bodu 13 pokynů a nemůže zahrnovat tržby, které přímo či nepřímo nespadají do působnosti sankcionovaného protiprávního jednání. Z toho vyplývá, že od okamžiku, kdy se Komise rozhodne vycházet za účelem stanovení výše pokuty z hodnoty tržeb, které přímo nebo nepřímo souvisí s protiprávním jednáním, musí určit tuto hodnotu přesně.
(viz body 237–241)
16. Neprovedení přezkumu celého napadeného rozhodnutí bez návrhu neporušuje zásadu účinné soudní ochrany. Aby Tribunál tuto zásadu dodržel, nemusí nutně, ač je povinen odpovědět na vznesené žalobní důvody a přezkoumat právní i skutkový stav, provést bez návrhu nové úplné šetření věci.
Přezkum rozhodnutí přijatých Komisí v oblasti hospodářské soutěže stanovený Smlouvami totiž znamená, že unijní soud provede přezkum právního i skutkového stavu a má pravomoc posoudit důkazy, zrušit napadené rozhodnutí a změnit výši pokut. Přezkum legality stanovený v článku 263 SFEU doplněný pravomocí přezkumu v plné jurisdikci ohledně výše pokuty, která je stanovena v článku 31 nařízení č. 1/2003, tedy není v rozporu s požadavky zásady účinné soudní ochrany obsažené v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.
Tribunál tedy v situaci, kdy žalobkyně nepředložila argumenty a důkazy na podporu svého údajného žalobního důvodu vycházejícího z porušení zásady proporcionality, není povinen bez návrhu v rámci své pravomoci v plné jurisdikci zkoumat, zda Komise při stanovení výše pokuty uvedenou zásadu dodržela.
(viz body 245, 275–277)
17. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 280–286)